Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 7

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  náboženství
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Neosvícení a neposlušní : regulace náboženské praxe a reakce na ni v Čechách ve druhé polovině 18. století (Českokrumlovsko, Vimpersko, Strakonice, Žatec)

100%
Himl P.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2010
|
vol. 7
|
issue 2
163-221
EN
Using the example of several (South) Bohemian sites, this study raises the question of whether enlightenment interference in popular religiosity was a new and different type of regulation of popular religious practice to that predating 1750. In canonical visitations in particular the author observes both the endeavours of priests to effect a prohibition or eradication of individual religious customs and traditional local practices, described most frequently as „abuses“ („Missbrauch“, „abusus“). Th e article then focuses on the eff ects of two reforms in the latter half of the 18th century: the reduction in the number of religious hollydays in 1753/54 and the prohibition of bell-ringing to ward off storms and dark clouds in 1783. These reforms took place on a nationwide basis, borne along by ideas of (economic) effi ciency, utilitarianism and protection of the population. Failure to respect these prohibitions was an off ence and so the lower municipal and seignorial authorities classifi ed such behaviour as „irrational“ and „prejudices“, thereby reducing the potential guilt of their subjects. Both before and after 1750, these subjects generally refused to give way to the collective demand for the disposal of funds and mediation of salvation and holiness; the traditional method of protecting crops from bad weather with bells was evidently of such importance to them that they were willing to risk repeated prosecutions. Hence enlightenment reforms of popular religiosity came up against obvious limitations at least up to the end of the 18th century.
CS
Na příkladu několika (jiho)českých lokalit si studie klade otázku, zda osvícenské zásahy do lidové religiozity představovaly odlišný, nový typ regulace lidové náboženské praxe než ty před rokem 1750. Zejména v kanonických vizitacích sleduje autor jednak snahu farářů dosáhnout zákazu či vykořenění jednotlivých religiózních zvyků a místních tradičních praxí, označovaných nejčastěji jako „nešvar“ („Missbrauch“, „abusus“). V druhé polovině 18. století se pak článek soustřeďuje na dopady dvou reforem, redukce svátků v letech 1753/54 a zákazu zvonění na mračna/proti bouřkám z roku 1783. Tyto reformy měly celozemský rámec a byly neseny ideami (hospodářské) efektivity a užitečnosti, resp. ochrany obyvatelstva. Nedodržování těchto zákazů bylo deliktem, proto zejm. nižší, městské a vrchnostenské úřady klasifikovaly toto jednání jako „neracionální“ „předsudky“, čímž snižovaly potenciální vinu poddaných. Poddaní se obecně, před rokem 1750 i po něm, odmítali vzdát kolektivního nároku na dispozici s prostředky a zprostředkovateli spásy/posvátna; tradiční způsob ochrany úrody před nečasem pomocí zvonů pro ně měl zřejmě takovou důležitost, že byli ochotni riskovat opakované postihy. Osvícenské reformy lidové religiozity tak přinejmenším do konce 18. století narážely na zřetelné limity.
2
Content available remote

"I proto, že sem nekopal roli srdce svého": příspěvek k problematice sebetematizace u českých tajných nekatolíků v 18. století

80%
Horský J.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2006
|
vol. 3
|
issue 1
49-71
EN
This article carries on from the analysis ofthe “religious culture” ofWiirtemberg Lutheran pietism offered by Ulrike Gleixner, and is based on the theoretical concepts of culture used in Anthropological History and New Cultural History. Gleixner’s study shows the central importance in religious culture that “rebirth in the Holy Spirit” had for the thematisation ofthe selfamong 18th-century pietists. The question is whether we might find similar cultural categories serving as instruments ofthematisation ofthe selfin the “religious culture” of 18th-century Czech non-Catholics, who were partially influenced by Lutheran pietism. The article is focused on the analysis of a number of selected sources (especially the letters ofthe Czech serfMatěj Němeček of 1732, in which he gives reasons for his departure into Protestant exile), and it considers how the categories of“rebirth”, the “heart” and “conscience” are treated. While Němeček does not speak directly of“rebirth”, in the way that he describes himselfwe can find equivalents to rebirth that in a certain sense show a sectarian character (he regards a secular promise as sinful, the religious transformation ofthe selfneeds to be affirmed by emigration to a non-Catholic country, and this is understood as a work ofsalvation).
3
Content available remote

"Tvrzení o vymírání náboženství jest terminologický sebeklam" : příspěvek k české sociologii náboženství v podání Emanuela Chalupného

61%
Nešpor Z. R., Knotková V.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2009
|
vol. 6
|
issue 1
101-123
EN
This article describes the life and work of an important Czech sociologist of the interwar period, Emanuel Chalupný (1879-1958). Even from a mere outline of his life one clearly sees that he was a highly controversial, tenacious, even disagreeable figure, who had no intention of giving in to anyone or anything, something that earned him many enemies. His own extraordinarily numerous works of sociology are today outmoded, yet they contain a number of original ideas, which contemporaneous critics often overlooked. One of the areas where Chalupný made interesting contributions is the sociology of religion, which developed in an original way the ideas of Auguste Comte and follows on Tomáš Garrigue Masaryk. Chalupný appreciated both individual mysticism and the thorough church organization, and was able to perceive the religious dimensions of works of art, particularly literary ones, as well as political forms of ‘implicit religions’. His own attitude to religion, however, stemmed from his religious feeling, at least to a certain extent, which had developed in the context of the religious and non-religious opinions of contemporaneous Czech intellectuals (though not always in agreement with them). This dimension of Chalupný’s personality is examined in the article, wherever the sources have permitted, as well as the unfortunate conclusion of his life after the Communist takeover in Czechoslovakia.
CS
Článek popisuje život a dílo významného českého sociologa meziválečného období, Emanuela Chalupného (1879-1958). I z letmého náhledu je zřejmé, že šlo o osobnost vysoce kontroverzní, urputnou, až nepříjemnou, která se odmítala komukoli či čemukoli vzdát, což mu přineslo mnoho nepřátel. Jeho neobyčejně rozsáhlé sociologické dílo je dnes překonáno, ale obsahuje mnoho originálních myšlenek, které doboví kritici často přehlíželi. Jedna z oblastí, do níž Chalupný zajímavě přispěl, byla sociologie náboženství, kterou svébytně rozvinul na myšlenkách Augusta Comta a Tomáše Garrigua Masaryka. Chalupný si cenil jak individuálního mysticismu, tak církevní organizace, a byl schopen vnímat náboženské dimenze umění, a to především v literatuře, stejně jako politické podoby „implicitní religiozity”. Jeho přístup k náboženství pramenil alespoň do určité míry z vlastního náboženského cítění, které se vyvinulo v kontextu debat českých intelektuálů na (nejen toto) téma (ne vždy s nimi navíc souhlasil). Článek se zabývá i touto dimenzí Chalupného osobnosti, nakolik to prameny dovolují, stejně jako nešťastným závěrem jeho života po komunistickém převratu v Československu.
4
Content available remote

Psychometrická analýza škály funkčního posouzení terapie chronických nemocí - spirituální osobní pohoda (FACIT-Sp) v českém prostředí

51%
Šarníková G., Maliňáková K., Fürstová J., Dubovská E., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
114-128
EN
a2_Study limitations. Limitation of the study is the method of data collection by standardized face to face interview and thus possible effect of social desirability.
CS
Konfirmační faktorová analýza (CFA) podporuje dvou- i třífaktorové řešení, lepší shodu s daty však vykazuje třífaktorový model s χ² (24) = 147,1; p < 0,001; SRMR = 0,054; CFI = 0,998; TLI = 0,997; RMSEA = 0,072 (90% CI = 0,061-0,083). Originální i zkrácená verze škály vykazují přijatelnou vnitřní konzistenci: pro dvanáctipoložkovou verzi je hodnota Cronbachova alfa = = 0,7 a McDonaldův koeficient omega (ω) = 0,87, pro devítipoložkovou verzi je α = 0,78 a ωt = 0,89. Omezení. Limitací studie je metoda sběru dat standardizovaným řízeným rozhovorem tváří v tvář, a tedy možné ovlivnění sociální žádoucností.
XX
Cíle. Spiritualita je spojena s mnoha oblastmi lidského života včetně psychického, fyzického i sociálního zdraví. Proto také narůstá potřeba používání vhodných validních nástrojů pro měření spirituality, které by umožnily porovnání jednotlivých studií. Cílem této studie byla psychometrická analýza české verze Škály funkčního posouzení terapie chronických nemocí - Spirituální osobní pohoda (FACIT - Sp). Metoda. Výzkum byl proveden terénním šetřením metodou rozhovoru na vzorku 1000 respondentů z České republiky. Soubor je reprezentativním vzorkem obyvatel ČR z hlediska věku nad 15 let (s průměrným věkem 46,0; SD 17,28), pohlaví (48,6 % mužů) a regionální příslušnosti. Součástí dotazníku byly otázky na spiritualitu, religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky ukázaly rozdíly v spiritualitě mezi různými sociodemografickými skupinami. Ženy a respondenti ve věkové skupině nad 60 let dosahují statisticky významně vyšších hodnot v subškále Víra. Hodnoty skóru v subškále Smysl/Vnitřní klid klesají s přibývajícím věkem a jsou také nižší ve skupině respondentů žijících o samotě a respondentů s nižším dokončeným vzděláním. S použitím EFA byl ověřen počet faktorů pomocí Kaiserova kritéria, sutinového grafu, paralelní analýzy (PA) a testu Minimum average partial (MAP). Tři položky škály byly vyřazeny, protože snižovaly reliabilitu škály. EFA umožňuje extrakci dvou nebo tří faktorů, přičemž obě řešení jsou přípustná. V třífaktorovém řešení se faktor Smysl/Vnitřní klid rozdělil na dva faktory. cze
5
Content available remote

Psychometrická analýza škály náboženských a duchovních zápasů (RSS) v českém prostředí

51%
Janů A., Maliňáková K., Fürstová J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
2-18
EN
Objectives. Spirituality is often positively associated with physical and mental health. However, recent research suggests also possible negative associations connected with socalled religious struggles. Therefore, the need of having valid instrument for measuring spiritual struggles is also increasing. The aim of this study was to psychometrically evaluate Religious and Spiritual Struggles Scale (RSS) in secular conditions of the Czech Republic. Sample and settings. A nationally representative sample of 1000 Czech respondents aged fifteen years and over (n=1000; 46.04±17.28 years; 48.6% men) participated in the survey. Religious and spiritual struggles and basic socioeconomic information were measured. Results. The non-parametric comparison of different sociodemographic groups showed a higher prevalence of religious and spiritual struggles among older people, people living alone and the unemployed. In order to assess the number of factors, Kaiser criterion, scree plot, Paralel analysis (PA) and Minimum average partial test (MAP) were used. All of these methods resulted into a three-factors solution. The original scale consists of six subscales, in Czech conditions, however, they tended to pair up. Therefore, besides presenting the full version, we also decided to reduce the scale and for common research we suggest the possibility of using only three subscales (Divine, Meaning and Interpersonal). The confirmatory factor analyses supports this model with χ² (74)=176.8; p<0.001, SRMR=0.035, CFI=0.998, TLI=0.998, RMSEA=0.037 (90% CI=0.030-0.044). Both versions of the scale have a high internal consistency: for the full version α=0.96 and ωt = 0.96, for the three-scale version α=0.92 and ωt =0.94. Study limitations. The main limitation of this study is a high proportion of respondents who reported that they have no experience of religious and spiritual struggle. This is probably connected with a low overal religiosity in the country.
CS
a1_Posuzování psychopatologických symptomů je důležitou součástí výzkumné a klinické praxe. Studie zkoumá psychometrické vlastnosti české verze dotazníku Brief Symptom Inventory (BSI-53, Stručný inventář příznaků) a vytváří základ pro tvorbu norem pro českou neklinickou populaci. Dotazník BSI-53 je kratší multidimenzionální verzí dotazníku Symptom Checklist (SCL 90-R), sloužícího ke zjištění přítomnosti psychopatologických symptomů. Zkoumaný nástroj obsahuje devět subškál a tři celkové indexy: GSI (Obecný ukazatel závažnosti), PSDI (Index závažnosti přítomných symptomů) a PST (Celkový počet přítomných symptomů). Metody. Na reprezentativním výběru české populace (N = 1800, věk průměr 46,4, SD 17,4, 48,7 % mužů) byly provedeny statistické analýzy sesbíraných údajů BSI-53. Ke zjištění konvergentní validity byl použitý dotazník posuzující fyzické a psychické zdraví SF-8. Výsledky. Jednotlivé subškály BSI-53 mezi sebou středně silně až silně korelují, Spearmanovy korelační koeficienty nabývají hodnot 0,45-0,75. Konfirmační faktorová analýza pro standardní devítifaktorový model ukázala, že náboje všech položek na jednotlivé faktory jsou středně vysoké až vysoké (s hodnotami 0,55-0,87). Tento model vykazuje dostatečnou shodu s našimi daty: χ²(1091) = 4328,2, p <0,001, CFI = 0,994, TLI = 0,994, SRMR = 0,045, RMSEA = 0,041 (90% CI = 0,039-0,042). Vnitřní konzistence všech devíti BSI subškál a také celé škály dané obecným ukazatelem závažnosti (GSI) je vysoká. Hodnota Cronbachova α = 0,97 (95% CI 0,97-0,98), McDonaldova koeficientu ωh = 0,84 a ωt = 0,97. Konvergentní validita, posuzovaná korelacemi se subškálou psychické zdraví dotazníku SF-8, se jeví být středně vysoká až vysoká.
6
Content available remote

T. G. Masaryk a Edmund Husserl : K pojmu humanity

41%
Trnka J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2018
|
vol. 66
|
issue 5
789-804
EN
The article focuses on possible convergences and parallels in Masaryk’s and Husserl’s thought, with a special emphasis on their similar conceptions of humanity. At issue, at the same time, is a polemical exchange with Patočka’s interpretation of their mutual relation, in which Patočka stresses rather the opposition of ideas and divergence in philosophical method in the overall orientation of both authors. The main themes are the resemblances between Masaryk’s and Husserl’s relation to subjectivism by a critique of Kant’s transcendental method, an orientation to a shared world as the set of historically conditioned intersubjective validities, and resemblances between psychologism and titanism. The main similarity is, however, discerned in the analogical conception of humanity, even if this concept is developed in each author in a rather different conceptual framework.
CS
Článek se zaměřuje na možné konvergence a paralely v Masarykově a Husserlově myšlení, a to zejména s důrazem na jejich podobné pojetí humanity. Ve svém jádru je zároveň polemikou s Patočkovou interpretací jejich vzájemného vztahu, v níž Patočka zdůrazňuje spíše myšlenkové opozice a protichůdnost ve filosofické metodě i celkovém zaměření obou autorů. Hlavními tématy jsou podobnosti mezi Masarykovým a Husserlovým vztahem k subjektivismu, kritikou Kantovy transcendentální metody, zaměřením na sdílený svět jakožto soubor dějinně podmíněných intersubjektivních platností nebo příbuznosti mezi psychologismem a titanismem. Hlavní podobnost je ovšem spatřována v analogickém pojetí humanity, ačkoli je tento pojem u obou autorů rozvíjen v odlišném pojmovém rámci.
7
Content available remote

Church names in the urban toponymy (on Russian materials)

41%
Razumov R., Goryaev S.
Acta onomastica
|
2019
|
vol. 60
|
issue 1
94-111
EN
The article deals with Russian urbanonyms, street and square names, derived from the names of churches. It is noted that the emergence and especially the changing of these names have been brought about by the general change of the state policy in the religious sphere. In the first half of the 20th century, in Russia, as part of the Soviet Union, the atheistic ideology was adopted at the state level, which led to a widespread changing of “religious” names of urban objects, but in the post-Soviet time the withdrawal of the state atheistic ideology has not led to an automatic return to the original urban toponyms. The authors raise the question of how “church” urbanonyms reflect the religious preferences of the society.
CS
Text pojednává o ruských urbanonymech, jménech ulic a náměstí, odvozených ze jmen kostelů. Vznik a především změny těchto jmen jsou dány obecnými proměnami státní politiky v náboženské oblasti. V 1. polovině 20. století v Rusku jako součásti Sovětského svazu byl jako součást státní ideologie přijat ateismus. To vedlo k rozsáhlým změnám „náboženských“ pojmenování městských objektů, ale v postsovětském období ústup této ideologie neznamenal automatický návrat původních urbanonym. Autoři si kladou otázku, jak „kostelní“ urbanonyma reflektují náboženské preference společnosti.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.