Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  náhrada škody
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Úvod do problematiky vyrovnání újmy prospěchem (compensatio lucri cum damno)

100%
Smrž I., Doležal T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 4
297-318
EN
The damaging event may cause not only the damage, but also could give rise to some kind of benefit (advantage) for the injured party. The benefits may even exceed the amount of damage. The key question is whether it is permissible and generally appropriate to take into account all benefits caused by the damaging event when determining the extent of damages. The so-called compensatio lucri cum damno doctrine deals with this issue, which is the subject of the following article. However, the attention is not focused comprehensively on the doctrine as a whole; the aim is to present the doctrine in general. First, the subject of the doctrine will be outlined, including its systematic inclusion in the tort law system. This will be followed by the presentation of its development, doctrinal opinions, case law and statutory rules. The criteria according to which individual cases are assessed and their classification into groups will also be discussed. The article works with foreign sources (Germany, Austria, Great Britain), as Czech doctrine and case law are not as extensive and complex in comparison to them.
CS
Škodní událost nemusí pro poškozeného vždy znamenat toliko ztrátu (újmu), nýbrž na jeho straně může současně dojít ke vzniku výhody, kupř. zvětšení majetku. Vzniklé výhody mohou dokonce převyšovat i výši způsobené újmy. Otázkou pak je, zda vůbec a v jakém rozsahu lze takové výhody oproti způsobené újmě zohlednit. Touto problematikou se zabývá tzv. teorie vyrovnání újmy prospěchem (lat. compensatio lucri cum damno), která je předmětem článku. Pozornost ovšem není zaměřena komplexně na celou šíři této problematiky, cílem je teorii představit v obecných rysech. Nejprve bude v základu nastíněn předmět problematiky teorie vyrovnání újmy prospěchem, včetně jejího systematického zařazení do civilního deliktního práva. Následovat bude představení jejího vývoje, doktrinárních názorů a judikatorních východisek, zákonná pravidla nevyjímaje. V rámci výkladu bude rovněž pojednáno o kritériích, podle kterých se případy vyrovnání újmy prospěchem posuzují, včetně jejich zařazování do skupin (Fallgruppen). V široké míře bude v rámci článku pracováno se zahraničními zdroji (Německo, Rakousko, Velká Británie), jelikož česká doktrína i judikatura není v porovnání s nimi tak obsáhlá a komplexní.
2
Content available remote

Odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí

80%
Doležal T.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2017
|
vol. 7
|
issue 2
44-59
EN
Compensation for non-economic damage of the secondary victims presents in many countries very controversarial topic. This paper analyses the basic problems connected with this institute and provides comparative overview of compensation in different countries. Subsequently describes this article legal position in the Czech Republic.
CS
Problematika odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí představuje komplikovaný a kontroverzní právní institut. V tomto článku jsou pak shrnuty základní problémy související s odškodňováním imateriálních újem sekundárních obětí a provedeno srovnání přístupů k tomuto institutu v několika zemích. Následně je analyzována právní úprava odškodňování sekundárních obětí v ČR.
3
Content available remote

Samaritánská povinnost v deliktním občanském právu - ideál či skutečnost?

80%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 7
621-644
EN
Prevention is a part of existing tort law. This paper addresses prevention in tort law, but in a slightly different way, than in which its phenomenon is conventionally addressed. It aims to prove that prevention has specific features and thus constitutes different aim and content then the prevention traditionally understood within the law. This is the case of the so-called prevention in a narrow sense which concerns situations of emergency or danger to a third person, somebody elseʼs property or public asset, to which the potential rescuer has no relation whatsoever. This kind of prevention has been introduced by the new Czech Civil Code in § 2901. In this provision, the Czech legislator established a special preventive duty. The violation of this duty leads to a special preventive liability with the consequences of secondary duty of damages. First task of this paper is to analyse this new rule. The second task is to find out justification of preventive liability. A sanctioned preventive duty means restrictions of human behaviour and hence strengthening of rectify function of tort law.
CS
Předmětem tohoto článku je problematika prevence v deliktním právu, avšak v poněkud jiném konceptu, než je tradičně na tento jev nahlíženo. Jde o tzv. prevenci v úzkém smyslu, jež se týká situací nouze či nebezpečí, v nichž se nachází člověk, majetek či obecný statek, vůči nimž jednotlivec jako potenciální zachránce (samaritán) nemá žádný vztah. Tento zvláštní druh prevence je upraven v ustanovení § 2901 věta druhá občanského zákoníku, v němž český zákonodárce jako první v okruhu občanských zákoníků evropského kontinentu založil zákonnou povinnost zakročit na ochranu jiného, jejíž porušení sankcionuje povinností k náhradě škody. Prvním úkolem tohoto příspěvku je analyzovat toto ustanovení. Druhým úkolem je zjistit, zda a v jakém rozsahu lze tuto výjimečnou deliktní odpovědnost považovat za slučitelnou především se základním principem soukromého práva, tedy se zásadou autonomie vůle.
4
Content available remote

Ke čtyřem základním otázkám nemajetkové újmy:

61%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 8
618-640
EN
The article presents an analysis and solution of the basic issues of damages for personal non-pecuniary damage against the background of German and Austrian law. It defines the concept of non-pecuniary damage and concludes, that although under the Civil Code non-pecuniary damage is formally in a worse position than pecuniary damage, as it is limited by a general clause to specific provisions of the law, these provisions are so extensively and flexibly formulated that discrimination of damages for non-pecuniary damage actually does not exist. Mental pain – as a result of the fact that law defined some of its forms – is also a full-fledged part of the category (concept) of pain and equal to physical pain, as a compensable item of non-pecuniary damage. Non-pecuniary damage in the form of personal injury can usually be largely restored, and thus monetary compensation is pushed out. Finally, the article defines and categorizes the basic factors that should be taken into account when assessing the extent of monetary compensation for non-pecuniary damage, especially in the form of pain, and prefers objective approach in this procedure, which can be subjectivized regarding to the exceptional nature of each case.
CS
Článek je analýzou a řešením některých základních otázek odškodňování osobní nemajetkové újmy na pozadí německého a rakouského práva. Vymezuje pojem nemajetkové újmy a dovozuje, že ačkoliv podle občanského zákoníku je nemajetková újma ve srovnání s odškodňováním majetkové újmy formálně v horším postavení, neboť je obecnou klauzulí omezena na konkrétní ustanovení zákona, jsou tato ustanovení tak extenzivně a flexibilně formulována, že ve skutečnosti diskriminace odškodnění nemajetkové újmy neexistuje. Psychická bolest je i v důsledku dříve v zákoně vymezených forem plnohodnotnou a s fyzickou bolestí rovnoprávnou součástí kategorie (pojmu) bolest, jakožto odškodnitelné položky nemajetkové újmy. Nemajetkovou újmu ve formě poškození zdraví („osobní újmy“) lze zpravidla z velké části restituovat, a tak peněžitá kompenzace je vytlačována. Článek konečně vymezuje a kategorizuje základní faktory, které by měly být reflektovány při stanovení rozsahu peněžité náhrady za nemajetkovou újmu zejména ve formě bolesti, a preferuje objektivní přístup při tomto postupu, jenž může být s ohledem na výjimečnost konkrétního případu subjektivizován.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.