Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  normalizace (1969-1989 : Československo)
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Ozvěny totality a sytémy hodnot

100%
Srnec J.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 5
502-516
EN
b2_In this Summary, the author considers it important to share the main message resulting from the analysis: Normalization resulted in the debilitation of "the fundamental ability of the intellectuals, i.e., of the ability to form generalized views, which could act as a counterpoint to the naturally (technocratic) discourse of the majority of political elites." Thus, normalization succeeded in one of its main goals, i.e., not only to discredit, but also to undermine the public intellectuals. The political change, brought about by the revolutionary year of 1989, did not take away fromnormalization accomplishment. That is one of the reasons why even two decades after the democratic Velvet Revolution, the dominant thought patterns in the Czech society still manifest a significant continuity with the preceding totalitarian period.”
CS
a2_Nežádoucím výsledkem normalizace je oslabení "zcela základní dovednosti intelektuálů, a to schopnosti formulovat obecnější stanoviska, která by mohla působit jako protipól přirozeně technokratického diskurzu větší části politických elit... Normalizace tak skutečně uspěla v jednom ze svých hlavních cílů, totiž nejen diskreditovat, ale zároveň zevnitř poddolovat stav kritického veřejného intelektuála. Politická proměna, kterou přinesl rok 1989, na tomto úspěchu normalizace nic nezměnila. I díky tomu vykazují dominantní myšlenkové vzorce v české společnosti dvacet let po sametové revoluci tak významnou kontinuitu s obdobím, které jí před-cházelo." (s. 375-376)
2
Content available remote

Politika interpretace v Pozemské poezii Milana Blahynky

80%
Andreas P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2013
|
vol. 61
|
issue 3
351-368
EN
The literary criticism programme Pozemská poezie (1977) is one of the most systematic and representative attempts a the time to construct and legitimize the genealogy of "Socialist poetry". Its author Milan Blahynka advocated the canon of the official line of Czech poetry preferred by the regime, and its publication marked the peak of his political engagement as a literary critic. However, Pozemská poezie is not an authentic expression of the author´s ideas and critical views. This study focuses on the interests which structured Pozemská poezie, i.e.: 1) the verifiable aspects of the author´s intentions and the conception behind the book; 2) censorship and self-censorship in the manuscript during review; and 3) primarily verifiable politically motivated self-censorship tactics in the author´s writing and interpretation. In Pozemská poezie we can clearly identify two stages in the alterations, namely: 1) Self-censorship in articles which the critic wrote in the first half of the 1970s, in which he curtailed his criticism of earlier dogmatists who identified with normalization culture; 2) politically motivated alternations made by the critic in line with the instructions of reviewers and editors at Československý spisovatel in texts written before 1968: this includes the omission of several studies of unsuitable authors and the removal of the names of several others (and their replacement by cryptonyms). These structural alterations in the manuscript (e.g. name deletions, use of cryptonyms, excision of negative assessments) to a certain extent distorted the original aims: Pozemski poezie was meant to be somewhat more "liberal". The extent of this distortion remains unclear, however, as we have only partial knowledge of the author´s overall conception of the book and the intentions involved.
CS
Programová kniha literární kritiky Pozemská poezie (1977) je jedním z nejsystematičtějších a nejreprezentativnějších dobových pokusů konstruovat a legitimizovat genealogii tzv. socialistické poezie. Jejím prostřednictvím se její autor Milan Blahynka přihlásil ke kánonu oficiální, režimem preferované linie české poezie a jejím vydáním vyvrcholila jeho politická angažovanost jako literárního kritika. Přesto není Pozemská poezie autentickým výrazem autorových koncepcí a kritických názorů. V této studii se zaměřuji na zájmy, které Pozemskou poezii strukturovaly, to jest: 1) doložitelné aspekty autorského záměru a koncepce knihy, 2) zásahy cenzurního (respektive autocenzurního) rázu do rukopisu během lektorování a 3) doložitelné politicky motivované, především autocenzurní taktiky autorova psaní a interpretace. V Pozemské poezii můžeme s jistotou identifikovat dvě fáze úprav. Jsou jimi: 1) Autocenzura statí, které kritik psal v první polovině 70. let a v nichž omezil kritiku těch dřívějších dogmatiků, kteří se ztotožnili s normalizační kulturou. 2) Politicky motivované úpravy, které kritik provedl dle pokynů lektorů a redakce Československého spisovatele v textech vzniklých před rokem 1968: Spadá sem vynechání několika studií o nevyhovujících autorech a vyškrtnutí (nahrazení kryptonymy) jmen několika dalších. Tyto strukturní úpravy rukopisu (škrtání jmen, používání kryptonymů, vyřazení záporného hodnocení) původní záměr do jisté míry deformovaly: Pozemská poezie měla být o něco „liberálnější“. Úvahy o míře této deformace však zůstávají omezeny, neboť celkovou koncepci knihy a s ní spojený autorský záměr neznáme.
3
Content available remote

"Zaměstnání knihovníka se pro vás najde" : korespondenční výměna mezi Ladislavem Štollem a Olegem Susem

80%
Josefovičová M., Andreas P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2018
|
vol. 66
|
issue 4
527-534
4
Content available remote

Zahraničně obchodní činnost hudebních vydavatelství v Československu v období normalizace : podnik pro zahraniční obchod (PZO) Artia

80%
Husák M.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 2
27-34
EN
The article reflects the position of a foreign trade enterprise called Artia within Czechoslovak music industry. The primary goal is to reveal the modus operandi of the music industry in international trading on the example of Artia. Given its export orientation, Artia was a specific organization dealing more than other Czechoslovak record companies with commercial success instead of ideological and aesthetical issues in its editorial policy. Such an approach was dramatically challenged in the period of „normalization“ (1969-1989) when ideological requirements on record companies were reinforced in the system of management and control of cultural production in Czechoslovakia. Artia, therefore, is a suitable object for exploring the relationship between ideological and commercial aspects of cultural production in Czechoslovakia from a multidisciplinary perspective.
CS
Text reflektuje postavení podniku pro zahraniční obchod (PZO) Artia ve struktuře tuzemských hudebních vydavatelství v období normalizace s cílem přiblížit modus operandi exportně orientované hudebně vydavatelské činnosti v Československu. V porovnání s hudebními vydavatelstvími zaměřenými na domácí trh se Artia odlišovala svou koncepcí ediční i obchodní politiky, u níž ideologický a estetický diktát determinovaný systémem řízení a kontroly kulturní tvorby ustupoval obchodním zájmům Ministerstva zahraničního obchodu. Sledování dynamicky se proměňujícího střetu ideologických a ekonomických zájmů v oblasti kultury je zajímavé zejména v období nastupující normalizace charakteristické zesílenou kontrolou ideologické čistoty uměleckého projevu, a nejen proto je toto téma vhodné pro všechny zájemce o multidisciplinární zkoumání kulturních dějin Československa.
5
Content available remote

Vynálezce a zlepšovatel: drobné socialistické podnikání v mezích normalizačních plánů

80%
Nyklová B., Daňková H.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2021
|
vol. 28
|
issue 2
433-466
EN
a2_This created conditions for a fairly smooth transition to the capitalist economy in the 1990s, and the inventions and innovations movement therefore became one of the sources of transformation continuity in Czechoslovakia before and after 1989.
CS
Téma vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí v Československu, které se zde masově rozvíjelo se státní podporou po komunistickém převratu v roce 1948, stojí dosud na okraji zájmu historického výzkumu. Studie se zabývá tím, jak se toto hnutí v období normalizace zrcadlilo a zároveň bylo propagováno na stránkách časopisu Vynálezce a zlepšovatel, který vycházel v letech 1969 až 1990 a vydávala jej (do roku 1989) Československá vědeckotechnická společnost. Autorky se ve svém výkladu soustředí především na tři roviny: na normativní vymezení vynálezectví a zlepšovatelství v legislativních úpravách během režimu státního socialismu a jeho institucionální zakotvení, na utváření obrazu ideálního vynálezce a zlepšovatele na stránkách časopisu a na proměňující se akcenty v prezentaci tohoto hnutí a jeho podřizování ekonomické efektivitě. Nechávají přitom zaznít i dobovou kritiku administrativních překážek hnutí, jeho nedostatečných výsledků nebo váznoucí koordinace v rámci Rady vzájemné hospodářské spolupráce. Obsahovou analýzou časopisu autorky ukazují, jak bylo vynálezectví a zlepšovatelství fundováno coby součást vědecko-technické revoluce a hospodářské racionalizace a jak bylo definováno na jedné straně nároky plynoucími ze socialistické morální ekonomie a na druhé straně ekonomickým pragmatismem. Zatímco první hledisko podřizovalo individuální ambice a výkon závazkům vůči společnosti jako celku a činilo ze zlepšovatelského úsilí morální povinnost všech pracujících, v druhé perspektivě šlo především o přínos vynálezů a zlepšovacích návrhů k hospodářským úsporám, inovacím a nejlépe k patentům a licencím využitelným v exportu výrobků a technologií jako zdroji deviz. V tomto ohledu byla plně akceptována individuální motivace ekonomickým ziskem a časopis fungoval také jako rádce pro vynálezce a zlepšovatele, jak uplatnit jejich právo na spravedlivou odměnu, a to i v soudních sporech s průmyslovými podniky jako zaměstnavateli. Jak je patrné z publikovaných příspěvků, trend směřoval od morálního pojetí počátkem sedmdesátých let k ekonomickému důrazu v osmdesátých letech, a zvláště v období takzvané přestavby, přičemž inspirace byla hledána i v manažerských přístupech z "krizových let" 1967 až 1969. Autorky dospívají k závěru, že část vynálezců a zlepšovatelů začala využívat tuto činnost jako dlouhodobý zdroj vedlejších příjmů, takže se proměnila v "drobné socialistické podnikání" v mezích zákona. Tím se vytvořily podmínky pro jejich celkem hladký přechod do kapitalistické ekonomiky v devadesátých letech a vynálezectví/zlepšovatelství se stalo jedním ze zdrojů transformační kontinuity v Československu před rokem 1989 a poté.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.