Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  občanská společnost
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Občanská společnost : koncept a jeho historizace

100%
Kučera R.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2007
|
vol. 4
|
issue 2
219-231
EN
This study is devoted to the ways the concept of civil society may be used in Czech historiography. It analyses the conceptualisation of the term in Czech historical research over the last forty years and makes reference to certain signifi cant ambiguities associated with the term civil society. The use of the term civil society in Czech historiography is still oriented predominantly toward the German concepts of the 1980s and ‘90s - that is, toward an understanding of civil society as a certain form of society-wide organisation. The author argues against this conception and proposes that civil society should be grasped not as a certain form of social organisation, but rather as a specific pattern of conduct, or perhaps even as a specific social sector. In the context of current debates in the Anglo-Saxon and German-language spheres, he then presents several basic ways of defi ning civil society and sketches out possible fresh uses of the concept of civil society for historical analysis.
CS
Studie se zabývá způsoby užívání konceptu občanské společnosti v české historiografii. Rozebírá konceptualizaci termínu v českém vědeckém výzkumu v posledních čtyřiceti letech a odkazuje k významným nejednoznačnostem, které se s termínem občanská společnost pojí. Užívání pojmu občanská společnost v české historiografii stále odkazuje k německým konceptům z let osmdesátých a devadesátých - to jest, chápání občanské společnosti jako zvláštní formy celospolečenské organizace. Autor se vymezuje vůči této koncepci a navrhuje občanskou společnost, která spíš než jistý druh společenské organizace, bude specifickým vzorem jednání, nebo dokonce zvláštním sektorem společnosti. Dále pak v kontextu současných diskusí z anglosaského a německojazyčného okruhu představuje několik základních vymezení občanské společnosti a načrtává možné využití čerstvého pohledu na koncepci občanské společnosti pro historickou analýzu.
2
Content available remote

"Sametová" zkušenost : studentští revolucionáři z listopadu 1989, Václav Havel a (nepolitická) politika

63%
Wohlmuth Markupová J.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2019
|
vol. 26
|
issue 2-3
257-287
EN
The authoress presents partial results of an oral history time-lapse research project involving a hundred narrators from among former university students who participated in the students’ strike in November 1989, one of the principal triggers of the so-called Velvet Revolution in Czechoslovakia. In doing so, she mainly draws from her chapter in the forthcoming book being prepared by a team of authors led by Miroslav Vaněk and titled Sto studentských evolucí: Vysokoškolští studenti roku 1989. Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě [A hundred students’ evolutions: University students of 1989. Biographical narrations in a time-lapse perspective] (Prague, Academia 2019), which is a follow-on of a similar project, Sto studentských revolucí [A hundred students’ revolutions], implemented twenty years ago. The authoress first briefly introduces the project, recaps its findings so far, and focuses on how the narrators construe the effect of their revolutionary experience on their lives. In her opinion, interviews with the narrators suggest that the former student revolutionaries assigned key and positive importance of the Velvet Revolution for their personal and social evolution. However, they differ in how they reflect their revolutionary experience in their own civic attitudes, particularly in terms of their personal involvement in the public sphere. The authoress distinguishes three ideal type strategies in their attitudes to their own past, which she labels “revolution as a commitment”, “revolution as a duty fulfilled”, and “revolution as a prepared coincidence”. While the first two groups (also the most numerous ones) are characterized by the narrators’ continuing interest in public affairs, and they differ only in whether should be personally involved in public affairs (the first group) or leave the task to younger generations (the second group), the third group questions the very premise that activities of citizens can trigger desirable changes in the society. In addition, the authoress focuses on forms and transformations of public activities of the narrators since 1989, examining their potential inspirations. In her opinion, the key factor determining the narrators’ opinions and attitudes in this regard is their personal experience of the Velvet Revolution which is, as a rule, personified and symbolized by the person of the dissident and first post-Communist president Václav Havel (1936–2011). Using Havel’s texts of the early 1990s and his thoughts about the civic society and non-political politics, she analyses interviews with the former student revolutionaries, attempting to find why even the narrators belonging to the first (most committed) group generally gravitate toward the role of citizen activists and, save for a few exceptions, systematically avoid traditional party politics.
CS
Autorka prezentuje dílčí výsledky orálněhistorického časosběrného výzkumu se stovkou narátorů z řad někdejších vysokoškolských studentů a studentek, kteří se účastnili studentské stávky v listopadu 1989, jež byla jedním z hlavních impulzů takzvané sametové revoluce v Československu. Vychází přitom ze své kapitoly v připravované knize autorského kolektivu pod vedením Miroslava Vaňka Sto studentských evolucí: Vysokoškolští studenti roku 1989. Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě (Praha, Academia 2019), která navazuje na podobně koncipovaný projekt Sto studentských revolucí, realizovaný před dvaceti lety. Autorka nejprve stručně představuje celý projekt, rekapituluje dosavadní zjištění a zaměřuje se na způsoby, jakými narátoři konstruují vliv revoluční zkušenosti na své životy. Z provedených rozhovorů podle ní vyplývá teze o klíčovém a pozitivním významu, který bývalí studentští revolucionáři obecně přisuzují sametové revoluci v jejich osobním i společenském vývoji. Vzájemně se však odlišují v tom, jaké důsledky vyvozují ze své revoluční zkušenosti pro vlastní občanské postoje, zejména ve smyslu osobní angažovanosti ve veřejné sféře. Autorka rozlišila tři ideálnětypické strategie v jejich vztahování k vlastní minulosti. které nazývá „revoluce jako závazek“, „revoluce jako splněná povinnost“ a „revoluce jako připravená náhoda“. Zatímco pro první dvě (zároveň nejpočetnější) skupiny narátorů je charakteristický trvalý zájem o veřejné dění a rozcházejí se až v názoru, zda se mají sami veřejně angažovat (první skupina), anebo tento úkol připadá mladší generaci (druhá skupina), třetí skupina zpochybňuje samotnou premisu, že občanská aktivita může být hybatelem kýžených změn ve společnosti. Autorka se dále zaměřuje na podoby a proměny veřejné činnosti narátorů po roce 1989 a zkoumá jejich možné inspirace. Určující faktor pro jejich smýšlení a postoje v této sféře spatřuje právě v osobním zážitku sametové revoluce, která je většinou personifikována a symbolizována postavou disidenta a prvního postkomunistického prezidenta Václava Havla (1936–2011). Na základě Havlových textů z raných devadesátých let a jeho myšlenek o občanské společnosti a nepolitické politice poté analyzuje rozhovory s někdejšími studentskými revolucionáři a hledá odpovědi na otázku, proč i narátoři z první (nejangažovanější) skupiny dlouhodobě tíhnou k roli občanských aktivistů a tradiční stranické politice se až na výjimky systematicky vyhýbají.
3
Content available remote

Nové formy občianskej neposlušnosti v kyberpriestore

51%
Kasinec R., Šurkala J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 5
437-446
EN
The authors address the problem of cyber disobedience and hacktivism in contemporary world. Firstly, they try to distinguish cyber disobedience from the traditional forms of civil disobedience. The main differences they see in avoidance of punishment for illegal conduct, exercising these activities in the cyber space and specific nature of "non-violence", which is at least disputable. They put to the correlation the anonymity of the actions and avoidance to accept the punishment for criminal deeds. They argue that the status quo - where virtually all acts of hacktivism are considered illegal and in the same time very little of such acts are punished - conserved the strange equilibrium. However, they prognose that the importance of cyber disobedience will grow in the near future and this movement should be followed by proper changes of the law in action.
SK
Autori svoju pozornosť upriamili na problém kybernetickej neposlušnosti a haktivizmu v súčasnom svete. Najskôr sa pokúsili odlíšiť kybernetickú neposlušnosť od tradičných foriem občianskej neposlušnosti. Hlavné rozdiely nachádzajú najmä vo vyhýbaní sa trestnej zodpovednosti za protiprávne konanie, v realizovaní týchto aktivít v kyberpriestore a v špecifickej forme "nenásilia", ktorá je minimálne diskutabilná. Kladú do vzájomnej korelácie anonymitu pri výkone akcií a následné odmietnutie sankcie, ktorá hrozí za toto protiprávne konanie. Autori ďalej tvrdia, že nastolený status quo - kde sú prakticky všetky činy hacktivizmu považované za nezákonné a zároveň veľmi málo z takýchto činov je reálne potrestaných - si zachovali podivnú rovnováhu. Napriek tomu, význam a aktivity predstaviteľov kybernetickej neposlušnosti budú v nasledujúcich rokoch narastať, čo si bude vyžadovať nevyhnutné zásahy i v právnej oblasti.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.