Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  ochrana životního prostředí
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Právní režim Antarktidy dvě stě let od jejího objevení

100%
Ondřej J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 1
3-20
EN
This year marks the two hundredth anniversary of the discovery of Antarctica. This paper describes the development of the legal regime from the perspective of international law. However, the paper cannot refer to all legal issues pertaining to the continent around the South Pole. The aim of this text is to summarise the development which preceded the conclusion of the Antarctic Treaty of 1959, particularly the claims of the seven countries to parts of Antarctica. The paper summarises the development of the relation to Antarctica and analyses the international legal regime of Antarctica as a contributing factor in view of other comparable international legal regimes. The paper also points to some negative features of this regime. The part of the Czech Republic in maintaining the international legal regime of Antarctica and its incorporation into domestic law are an important part of the text.
CS
V tomto roce uplyne dvě stě let od objevení Antarktidy. Tento článek mapuje vývoj právního režimu Antarktidy z hlediska mezinárodního práva. Příspěvek však nemůže reagovat na všechny právní otázky týkající se tohoto kontinentu okolo jižního pólu. Cílem příspěvku bylo zaměřit se jednak na shrnutí vývoje, který předchází uzavření Smlouvy o Antarktidě z roku 1959, zejména pokud jde o nároky sedmi států na části Antarktidy. Článek shrnuje vývoj ve vztahu k Antarktidě. Dále analyzuje antarktický právní režim z hlediska jeho přínosnosti i pro jiné, srovnatelné mezinárodněprávní režimy. V příspěvku je poukázáno i na některá negativa tohoto režimu. V neposlední řadě je text zaměřen i na vnitrostátní realizaci antarktického smluvního režimu a úlohu České republiky v tomto režimu.
2
Content available remote

Right to environment, balancing of competing interests and proportionality

100%
Müllerová H.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
129-141
EN
Addressing collisions between environmental protection and competing economic and social interests often constitutes the very core of environmental cases. At the constitutional level, a balancing approach based on the doctrine of proportionality is frequently employed to resolve contradictions between conflicting values. In this article, I demonstrate how the proportionality doctrine in its traditional meaning can be applied to balancing interests in environmental cases. Then I bring to the forefront two innovative ways of engaging proportionality in the environmental protection; one employing proportionality as an interpretative instrument with the power to help determining the scope and content of the right to environment; and the other adjusting proportionality to the form of eco-proportionality, offering a restructured framework to rule the human-nature relationship.
3
Content available remote

Antarktida : představení a promýšlení práva

100%
Křepelka F.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 1
21-38
EN
At the occassion of bicentennial of discovery of Antarctica in 1820, the paper addresses the legal framework applicable to this ice-covered continent. Territorial claims of several countries met the rejection of international community. Countries involved in Antarctic polar research gradually established Antarctic Treaty System for its management. Environment protection has become primary concern in contemporary Antarctica. Thanks to its systematic research activities conducted at the Mendel Polar Station, the Czech Republic achieved a privileged position in the system Czech involvement resulted into enactment of Czech Antarctic Law.
CS
Při příležitosti dvousetletého výročí objevení Antarktidy v roce 1820 se věnujeme právnímu rámci tohoto ledem pokrytého světadílu. Územní nároky některých států čelí odmítání mezinárodního společenství. Státy provádějící antarktický polární výzkum postupně vytvořily Antarktický smluvní systém pro její správu. Výzvou doby je ochrana antarktického životního prostředí. Česká republika získala v tomto systému díky soustavnému výzkumu výsadní postavení. České angažmá vyústilo ve vytvoření českého antarktického práva.
4
Content available remote

Klimatická změna a snahy o rozšiřování lidských práv v čase a prostoru

100%
Müllerová H.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 7
549-564
EN
The article focuses on the applicability of human rights instruments in the protection against negative impacts of climate change. It follows from the findings that have been confirmed by international human rights bodies on human rights commitments of states in the field of environmental protection. The author identifies the main difficulties that arise for the application of human rights instruments from the specific characteristics of climate change, especially from a global spread of anthropogenic greenhouse gas emissions by a great number of state and non-state actors and their cumulative effects with emissions from natural sources, and from an unequal geographical distribution and diversity of its impacts. The text then concentrates in more detail on two selected issues of interlinking human rights and climate change: on the time lapse between the causes and consequences of climate change that leads to the need to take into account the interests of future generations within the concept of human rights, and on the extraterritorial character of impacts of greenhouse gas emissions that leads to considering that we need to surmount the current limitation of human rights obligations within the state territory resp. the state jurisdiction. In both issues, the current state of affairs in the theoretical elaboration and judicial interpretation are examined, especially with an eye for future solutions.
CS
Článek se věnuje tématu aplikovatelnosti nástrojů lidských práv k ochraně před negativními dopady klimatické změny. Východiskem zkoumání jsou poznatky, jež byly ohledně lidskoprávních závazků států dovozeny mezinárodními soudy pro oblast ochrany životního prostředí. Autorka identifikuje hlavní obtíže, které pro uplatnění lidskoprávních nástrojů na dopady klimatické změny vyplývají z jejího specifického charakteru, zejména z globální povahy příčin klimatické změny dané kumulací antropogenních emisí skleníkových plynů, pocházejících od obrovského množství aktérů státní i nestátní povahy, a přirozených zdrojů těchto emisí, a z nerovnoměrného geografického rozložení a různorodosti jejích následků. Poté se text blíže zaměřuje na dva vybrané problematické body propojování lidských práv a klimatické změny: na problém časového odstupu mezi příčinami a následky klimatické změny, který vede k úvahám o potřebě zohlednit v konceptu lidských práv zájmy budoucích generací, a na problém přeshraniční povahy dopadů vypouštění emisí skleníkových plynů; ten podněcuje k úvahám o překonání dosavadního omezení lidskoprávních závazků na území státu, respektive výkonu jeho jurisdikce. U obou problémů je zkoumán dosavadní stav jejich teoretického rozpracování a soudní interpretace, zejména s důrazem na hledání budoucích řešení.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.