Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  ochrana osobních údajů
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

The  right to be forgotten in the Czech Republic

100%
Hurdík J.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 4
423-433
EN
The author of this article focused his attention on the new wave in the frame of privacy protection in the EU law: from co called "right to be forgotten" (case Google vs. Gonzáles) to General Data Protection Regulation (GDPR). Author explained expecially the impact of the recent European development of the personal data protection on the Czech law including the newly prepared Czech Personal Data Protection Act, the changes of doctrinal thinking and the challenges to the juridical practice in the Czech Republic.
2
Content available remote

Všeobecné nariadenie o ochrane údajov (GDPR) a jeho dopady na spracovanie osobných údajov v zdravotníctve

100%
Zoláková Z.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2017
|
vol. 7
|
issue 3
1-17
EN
Data protection is an integral part of privacy protection in healthcare services as processing of personal data of patients is essential for providing health care services. Currently, protection of personal data is regulated by Member State Law, transposing Directive 95/46/EC in individual Member States. From May 2018, Regulation (EU) 2016/679 of the European Parliament and of the Council (GDPR) will apply. To what extent will the regulation affect the provision of health services? Will there be any major changes? What should health care services provider put his focus on when implementing GDPR?
SK
Ochrana osobných údajov je komplementárnou súčasťou ochrany súkromia pri poskytovaní zdravotných služieb. Táto činnosť je totiž nevyhnutne spojená so zaznamenávaním (spracúvaním) osobných údajov, a to predovšetkým osobných údajov osôb, ktorým poskytujú zdravotné služby. Doteraz ochranu osobných údajov upravovali v jednotlivých členských štátoch vnútroštátne (národné) úpravy, ktorými sa transponovala smernica 95/46/ES. Od mája 2018 sa začne uplatňovať Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2016/679 (GDPR). V akom rozsahu sa nariadenie dotkne poskytovania zdravotných služieb? Dôjde k nejakým zásadným zmenám? Čomu by mal poskytovateľ venovať pozornosť?
3
Content available remote

Lloyd vs. Google aneb spočívá v prostém zásahu do informačního soukromí člověka škodlivý následek a musí být takový zásah vždy škodlivý?

84%
Vostoupal J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 6
550-560
EN
The article discusses the latest decisions of the English courts in the case of Lloyd v. Google. The first section is devoted to a brief introduction to the issue of privacy and related concepts, including a brief discussion of the potential consequences of a breach of privacy. After laying at least a basic theoretical framework, the article critically analyses all of the courts’ decisions, focusing on answering the question “does a plain breach of a person’s informational privacy have harmful consequences”. The author concludes by focusing on the “context” argument as presented by the first-instance court and presents two scenarios that have the potential to support this argument.
CS
Článek rozebírá aktuální rozhodnutí anglických soudů ve věci Lloyd vs. Google. Úvodní část je věnována krátkému představení problematiky soukromí a souvisejících pojmů, včetně stručného rozebrání potenciálních následků zásahu do soukromí. Po položení alespoň základního teoretického rámce jsou v článku kriticky rozebrána všechna rozhodnutí se zaměřením na zodpovězení otázky „zda v prostém zásahu do informačního soukromí člověka spočívá škodlivý následek“. V závěru se pak autor zaměřuje na argument kontextu, kterého se dovolával prvoinstanční soud, a představí dva scénáře, které mají potenciál tento argument podpořit.
4
Content available remote

Souhlasy s cookies a přístupy k ochraně osobních údajů

84%
Tomíšek J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 6
561-577
EN
This article discusses the current approaches to the protection of personal data in the light of the amended legal regulation on the storage and reading of data from end devices of electronic communications services users, which, among other things, extends the requirements for the collection of consent to the use of so-called cookies. The article therefore presents an approach to data protection based on control by the data subject and an approach based on protecting the trust placed in those who process personal data. Subsequently, the suitability of both approaches for establishing data protection in today’s society characterized by large-scale processing of personal data is discussed. The author concludes that the control-based approach should not be the dominant approach to the protection of personal data, as control of such a scale of processing by those concerned is not possible given the limited time and the limits of rational decision- -making. Therefore, he proposes to emphasise the trust-based approach in the protection of personal data. This is already widely reflected in general data protection legislation, but not in the area of privacy and personal data protection in electronic communications. The author therefore proposes to abandon the requirement for consent to store and read data from electronic communications services users’ devices and to replace it with a link to the general rules on data protection, complemented by an interpretation of the European Data Protection Board elaborating on the principles of the trust-based approach.
CS
Předmětem článku je diskuse aktuálních přístupů k ochraně osobních údajů ve světle novelizované právní úpravy ukládání a čtení údajů z koncových zařízení uživatelů služeb elektronických komunikací, která mj. rozšiřuje požadavky na sběr souhlasů s použitím tzv. cookies. Článek proto představuje přístup k ochraně osobních údajů založený na kontrole ze strany osoby, které se údaje týkají, a přístup založený na ochraně důvěry vložené v ty, kteří osobní údaje zpracovávají. Následně je diskutována vhodnost obou přístupů pro zajištění ochrany osobních údajů v současné společnosti charakterizované velkým rozsahem zpracování osobních údajů. Autor dospívá k závěru, že přístup založený na kontrole by neměl být dominantním přístupem k ochraně osobních údajů, protože kontrola takového rozsahu zpracování ze strany dotčených osob není možná s ohledem na omezené časové zdroje a limity racionálního rozhodování. Proto navrhuje klást v ochraně osobních údajů důraz na přístup založený na důvěře. Ten je již široce promítnut do obecné právní úpravy ochrany osobních údajů, nikoli však do oblasti ochrany soukromí a osobních údajů v elektronických komunikacích. Autor proto navrhuje opustit požadavek na souhlas s ukládáním a čtením údajů z koncových zařízení uživatelů služeb elektronických komunikací a nahradit jej vazbou na obecná pravidla ochrany osobních údajů, doplněná výkladem Evropského sboru pro ochranu osobních údajů rozpracovávajícím zásady přístupu založeného na důvěře.
5
Content available remote

Česká cesta adaptace obecného nařízení aneb hmotněprávní exempce přestupků podle zákona o zpracování osobních údajů

67%
Matejka J., Mates P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 10
843-853
EN
The need for effective sanctioning of the infringements which amount to administrative offenses in the field of personal data protection arises primarily from EU law, which is based on the requirement of an effective threat of sanctions in the form of effet utile. The imposed sanctions must therefore have a sufficiently deterrent effect, both in terms of possible recidivism on the part of the offender himself and in terms of other entities. However, the Czech legislator has chosen a different path for some entities (public authorities and public entities), which, on the basis of the Adaptation Act, leads to the obligation of the supervisory authority to waive administrative sanctions for these privileged entities without further ado. Although the fact that some categories of entities have different procedural or substantive regimes can generally be accepted, in the present case the legislator chose a problematic method of implementation (adaptation), which in essence completely misses the intended purpose of the EU personal data protection system, and in addition to entities that are usually the largest controllers of personal data in the Czech Republic. The article thus deals with related aspects and consequences of this erroneous adaptation, whether it is the fulfillment of the principle of equality and non-discrimination, the principles of administrative punishment, as well as aspects of indirect public support in competition and other related issues. Scholars are critical of this adaptation of regulation, concluding that the chosen method of adaptation creates strong unconstitutional inequality, leads to indirect public support in competition relations and at the same time does not meet other parameters imposed by national and EU law on this regulation.
CS
Nutnost účinně sankcionovat protiprávní jednání naplňující skutkové podstaty správních deliktů v oblasti ochrany osobních údajů vyplývá pro Českou republiku primárně z unijního práva, které stojí na požadavku efektivní hrozby sankcí v podobě užitečného účinku (effet utile). Udělované sankce tak musí mít dostatečně odrazující účinek, a to jak z hlediska případné recidivy ze strany samotného delikventa, tak i z hlediska ostatních subjektů. Český zákonodárce však u některých subjektů (orgány veřejné moci a veřejné subjekty) zvolil jinou cestu, která na základě adaptačního zákona vede k povinnosti dozorového orgánu od správní sankce u těchto privilegovaných subjektů bez dalšího upustit. Tento způsob implementace (adaptace) se ve své podstatě míjí se sledovaným účelem unijního systému ochrany osobních údajů, a to navíc u subjektů, které představují zpravidla největší správce osobních údajů v České republice. Článek se tak zabývá souvisejícími aspekty a důsledky této chybné adaptace, ať již jde o naplňování principu rovnosti a nediskriminace, principy správního trestání, či o aspekty nepřímé veřejné podpory v hospodářské soutěži a další související otázky. Autoři se k této adaptační úpravě staví kriticky, přičemž dovozují, že zvolený způsob adaptace zakládá silnou protiústavní nerovnost, v soutěžních vztazích pak vede k nepřímé veřejné podpoře a současně nesplňuje další parametry, jež na tuto úpravu klade vnitrostátní a unijní právo.
6
Content available remote

Ochrana osobních údajů v kontextu poskytování digitálních dat spotřebitelům

67%
Richter Š.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 9
745-758
EN
The article analyses personal data protection in the context of supply of digital data to the consumer mostly by the way of comparing the General data protection regulation, Directive 2019/770 of 20 May 2019 on certain aspects concerning contracts for the supply of digital content and digital services, Directive 2019/771 of 20 May 2019 on certain aspects concerning contracts for the sale of goods and the draft of Civil code novelization, which implements said directives to the Czech law. The comparison determined how these legal acts interact and how their terminology is intertwined. The author then analyses issues stemming from the interaction of the two regulations and conludes that while the relationship between data protection and supply of digital content and digital services is well defined, several problems have still arisen, which cannot be dealt with by simple interpretation. Specifically, contracts with minors, cases of refusal of counter-performance and the right to be forgotten can be severely problematic. The author also considers the digital market practice and hypothetical impact of strict and thorough application of the new regulations on it. In the end, the author concludes that there is a value gap between data protection and private law of supply of digital data to the consumer, which can create practical problems, that will need to be dealt with somehow.
CS
Autor analyzuje ochranu osobních údajů při poskytování digitálních dat spotřebitelům, primárně komparací Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, směrnice 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb, směrnice 2019/771 ze dne 20. 5. 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží a návrhu novely občanského zákoníku, který implementuje uvedené směrnice do českého právního řádu. Komparací právní úpravy bylo zjištěno, jakým způsobem na sebe jednotlivé předpisy reagují a jaká je jejich terminologická provázanost. Autor se dále věnuje problémům, které při interakci jednotlivých předpisů vznikají. Zde dochází k závěru, že, byť je vztah právních norem ochrany osobních údajů a norem soukromoprávních dobře a konkrétně vytyčen, vzniklo v rámci úpravy několik praktických problémů, které nelze vyřešit prostou interpretací. Konkrétně smlouvy, kde je jednou ze stran nezletilý a instituty následného odmítnutí plnění a práva na výmaz mají v kontextu obou úprav vážné nedostatky. Autor se rovněž zamýšlí nad hypotetickými důsledky striktní a důsledné aplikace nové úpravy na praxi trhu. Autor dospívá k závěru, že mezi ochranou osobních údajů a soukromoprávní úpravou poskytování dat spotřebitelům existuje hodnotová mezera, která má potenciál vytvářet praktické problémy, se kterými bude třeba se nějak vypořádat.
7
Content available remote

Komparace práva být zapomenut a placených alternativ

67%
Mach M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 7
644-656
EN
In the European Union, the right to be forgotten is legally enshrined in the Regulation on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data and the free movement of such data, known as the GDPR. However, this right has territorial scope only within the EU and applies to its citizens. The Internet is a global phenomenon and so is the desire of internet users to protect their personal data. However, for non-EU users who are unable to exercise the European right to be forgotten, there are alternatives in the form of paid services. This article begins by identifying paid alternatives to the right to be forgotten, examining the area of the greatest prevalence of these services, the US, and the reasons for the greatest prevalence here, and examining the principle on which these paid services operate and how they compare in success with the right to be forgotten. It also addresses the question of whether the right to be forgotten can provide any inspiration for paid alternatives. One possibility that logically presents itself is exploring the potential for reducing the incidence of the Streisand effect. The Streisand effect is an undesirable phenomenon in which an individual’s active efforts to remove personal information paradoxically bring that information into even greater notoriety, as happened in the CJEU’s Mario Costeja González v Google judgment. The second section of the article thus examines the potential for the Streisand effect to occur in paid alternatives and compares it to the right to be forgotten.
CS
V Evropské unii je legislativně zakotveno právo být zapomenut v Nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, známém jako GDPR. Toto právo však má územní působnost pouze na území EU a platí pro její občany. Internet je ovšem celosvětový fenomén, stejně tak touha uživatelů internetu po ochraně svých osobních údajů. Pro uživatele mimo EU, kteří nemohou uplatnit evropské právo být zapomenut, však existují alternativy v podobě placených služeb. Článek na svém počátku identifikuje placené alternativy k právu být zapomenut, zabývá se oblastí největšího výskytu těchto služeb, což jsou USA, a důvody největšího výskytu právě zde a zkoumá, na jakém principu tyto placené služby fungují a jak jsou úspěšné v porovnání s právem být zapomenut. Zároveň se zabývá otázkou, zda se právo být zapomenut může u placených alternativ něčím inspirovat a jednou z možností, která se logicky nabízí, je zkoumání snížení potenciálu výskytu efektu Streisandové. Efekt Streisandové je nežádoucí jev, při kterém fyzická osoba svou aktivní snahou o odstranění osobních informací tyto informace paradoxně uvede v ještě větší známost, což se stalo v rozsudku ESD Mario Costeja Gonzáles v. Google. Druhá kapitola článku tak zkoumá potenciál výskytu efektu Streisandové u placených alternativ a komparuje jej s právem být zapomenut.
8
Content available remote

Odpovědnost poskytovatelů hostingových služeb se zřetelem k povaze a druhu přenášeného obsahu

59%
Matejka J., Krausová A.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 9
751-769
EN
The currently ongoing process of globalization is closely intertwined, inter alia, with the development of information society services. These services represent one of significantly emerging economic sectors on the market.Development of individual economic sectors is, however, dependent also on clear and comprehensible legislation which ensures predictability and certainty in legal relationships. Information society services are regulated both at the European and national level which often leads to the situation when fundamental legal institutes are interpreted purposefully an repeatedly also erroneously. In the context of the global nature of Internet services, this, unfortunately, does not result in commencing judicial proceedings (therefore, also in not searching for legal arguments) not only because of the lengthiness of such proceedings but also because of the overall absence of legal certainty as well as a lack of clarity of the whole portfolio of this protection. Therefore, the aim of this article is to interpret in detail the provisions of the Act on certain information society services that regulate the so called globally provided services, namely services providing hosting to users’ contents. The interpretation of the relevant provisions will take into account the territorial, material and personal scope of the relevant national legislation, European directives and relevant case law, as well as some published opinions and statements of central administrative authorities. At the same time, special consideration will be given to the issue of processing and retention of personal data by a hosting service provider and to the relationship between the Act on certain information society services and the right to the protection of personal data.
CS
V současnosti probíhající proces globalizace je úzce propojen mimo jiné s rozvojem služeb informační společnosti, které představují jeden z významně se rozvíjejících ekonomických sektorů a hodnot v tržním prostředí. K rozvoji jednotlivých ekonomických sektorů totiž výraznou měrou přispívá i jasná a srozumitelná právní regulace, která zajišťuje předvídatelnost a jistotu v právních vztazích. Oblast služeb informační společnosti je regulována jak na evropské, tak i na národní úrovni, což nezřídka vede k tomu, že zásadní právní instituty jsou vykládány účelově a nezřídka i chybně, což v kontextu globálního prostředí služeb internetu bohužel mnohdy nevede ani k zahájení soudního řízení (a tedy ve své výsledné podobě ani k hledání argumentů), a to nejenom z důvodů jeho zdlouhavosti, ale především celkové absence právní jistoty a nepřehlednosti celého portfolia této ochrany. Cílem tohoto článku je tak provést podrobnou interpretaci těch ustanovení zákona o některých službách informační společnosti upravujících tzv. globálně poskytované služby, tj. zejména služby ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem (hosting). Při interpretaci příslušných ustanovení bude brán zřetel zejména na teritoriální, věcnou i osobní působnost příslušných národních právních předpisů, včetně evropských směrnic a relevantní judikatury, jakož i na některé publikované názory a stanoviska ústředních správních orgánů. Zároveň bude brán zvláštní zřetel na problematiku zpracovávání a uchovávání osobních údajů poskytovateli hostingu a vztah mezi zákonem o některých službách informační společnosti a ochranou osobních údajů.
9
Content available remote

K rozšiřování věcné působnosti unijních pravidel na ochranu osobních údajů ze strany SDEU:

59%
Serdula O.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 8
641-660
EN
The article deals with the material scope of EU data protection rules. The relevant case law of the CJEU shows that the material scope of EU secondary law in this area must be understood much more broadly than it might seem at the first sight. This is because, in order to ensure the maximum level of protection, the CJEU interprets the restrictions on the scope of these legislative acts as “exceptions to the rule”, without due regard to their legal basis and the principle of conferral. The author points out the problematic aspects of this approach and demonstrates – on the recent CJEU data retention jurisprudence – that the EU data protection rules are now likely to affect the area of national security, traditionally the domain of the Member States.
CS
Článek se zabývá problematikou věcné působnosti unijních pravidel na ochranu osobních údajů. Na relevantní judikatuře SDEU je demonstrováno, že působnost unijních předpisů v této oblasti je třeba chápat podstatně šířeji, než by se na první pohled mohlo zdát. Je tomu tak z toho důvodu, že SDEU ve snaze zajistit maximální úroveň ochrany vnímá veškerá omezení působnosti unijních předpisů v této oblasti jako „výjimky z pravidla“, a to bez náležitého zohlednění právního základu dotčených předpisů a zásady svěřených pravomocí. Autor poukazuje na problematické aspekty tohoto přístupu SDEU a na aktuální judikatuře Soudního dvora v oblasti data retention demonstruje, že unijní pravidla na ochranu osobních údajů zřejmě brzy zasáhnou i do oblasti zajišťování národní bezpečnosti jakožto tradiční domény členských států.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.