Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  ospravedlnění
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

How to write a proof : patterns of justification in strategic documents for educational reform

100%
Wirthová J.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2019
|
vol. 41
|
issue 2
307-335
EN
Writing strategic documents is a major practice of many actors striving to see their educational ideas realised in the curriculum. In these documents, arguments are systematically developed to create the legitimacy of a new educational goal and competence to make claims about it. Th rough a qualitative analysis of the writing strategies used in these texts, I show how two of the main actors in the Czech educational discourse have developed a proof that a new educational goal is needed. I draw on the connection of the relational approach in the sociology of education with Lyotard’s analytical semantics of instances in the event. Th e comparison of the writing strategies in the two documents reveals diff erences in the formation of a particular pattern of justifi cation. In one case the texts function as a herald of pure reality, and in the other case as a messenger of other witnesses. Th is reveals diff erent regimens of proof, although both of them were written as prescriptive directives – normative models of the educational world.
CS
Psaní strategických dokumentů je zásadní praxí mnoha aktérů usilujících o to, aby jejich vzdělávací ideje byly realizovány v učebních osnovách. V těchto dokumentech jsou argumenty systematicky rozvíjeny tak, aby se vytvořila jak legitimita nového vzdělávacího cíle, tak i kompetence těch, kteří tyto cíle prosazují. Na kvalitativní analýze strategií psaní použitých v textech tohoto druhu ukazuji, jak dva hlavní aktéři českého vzdělávacího diskurzu vytvořili důkaz, že je zapotřebí nový vzdělávací cíl. Studie vychází ze spojení relacionistické sociologie vzdělávání s Lyotardovou analytickou sémantikou pozic v určité události. Porovnání strategií psaní ve dvou dokumentech odhaluje rozdíly ve formování konkrétního vzorce ospravedlnění. V jednom případě text funguje jako ohlašovatel čisté reality a v druhém případě jako posel jiných svědků. Studie odhaluje různé režimy dokazování v těchto dokumentech, ačkoli oba byly psány jako preskriptivní směrnice – normativní modely vzdělávacího světa.
2
Content available remote

Může být tolerance tolerantní?: Rainer Forst a paradoxy tolerance

80%
Sklenář V.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 2
207-229
EN
In the context of globalization and the integration of national minorities, the problem of tolerance has shown itself in recent decades to be one of the key problems of political theory. The author of what is undoubtedly one of the most influential current theories of tolerance is Rainer Forst, a member of the “fourth generation” of the Frankfurt School. The article presents a critical response to his theory, but can also be understood as a means of obtaining a general systematic and normative orientation in the structure of the complex issue of tolerance, which has in the present day significant resonance in the public space. The interpretation, with the help of historical examples, illuminates Forst’s distinction between the concept and the conception of tolerance, and then addresses the original normative justification of tolerance, with emphasis on the solutions presented by Forst that are associated with this concept of linked paradoxes. There follows a critical assessment of Forst’s argument, which points to, among other things, the issues arising from Forst’s connection to the tradition of liberalism and constructivism, and so touches on the problems that not only underlie Forst’s thinking, but also the very foundations of these schools of thought.
CS
Problém tolerance se v posledních desetiletích v kontextu procesů globalizace a integrace národnostních menšin jeví jako jeden z klíčových problémů politické teorie. Autorem jedné z nejvlivnějších současných teorií tolerance je pak bezpochyby člen „čtvrté generace“ frankfurtské školy Rainer Forst. Článek předkládá kritickou recepci jeho teorie, lze ho ovšem zároveň chápat jako prostředek k získání obecné systematické a normativní orientace ve struktuře komplexní problematiky tolerance, která v současnosti významně rezonuje ve veřejném prostoru. Výklad za pomoci historických příkladů osvětluje Forstovo rozlišení pojmu a pojetí tolerance a následně se věnuje originálnímu normativnímu ospravedlnění tolerance, s důrazem na Forstem předložená řešení s tímto pojmem spojených paradoxů. Následuje kritické zhodnocení Forstovy argumentace, které poukazuje mimo jiné na obtíže vyplývající z Forstovy návaznosti na tradici liberalismu a konstruktivismu, a tím se dotýká problémů ležících v základech nejen Forstova myšlení, ale v základech těchto myšlenkových směrů vůbec.
3
Content available remote

Legitimita, proporcionalita a doktrína vyloučených důvodů

80%
Červínek Z.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 7
491-509
EN
This paper analyses the application of the legitimate goal (proper purpose) stage in the practice of the Czech Constitutional Court (“the CCC”). The legitimate goal stage is embodied in the paradigmatic structure of the constitutional review and this structure also provides a context for the analysis in this paper. First, the paper deals with functional connection between legitimate goal stage and proportionality analysis and it comes to conclusion that the legitimacy does not constitute an essential part of the proportionality’s structure, however it is an essential precondition for its applicability. Second, the paper focuses on the foundation and importance of the legitimate goal stage. It sets forth what purposes and goals could be deemed to be legitimate in the first place, and how they could be derived from the wording of the Constitution. Third, it discusses the issue whether the goal in hand must be of some weight or importance to be deemed legitimate, or not. Finally, the legitimate goal stage represents the so-called threshold criterion which works as a filter. Legitimate goals and reasons will pass the criterion, but illegitimate ones will be categorically excluded and will not be taken into consideration in the following steps of the constitutional review (proportionality analysis). This “filtering procedure” is operated by the so-called excluded reasons doctrine of which theoretical basis as well as its reflection in the case-law of the CCC is dedicated last part of this paper.
CS
Tento článek se věnuje kritériu legitimity v rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR (dále jen „ÚS“). Kritérium legitimity představuje jeden ze základních prvků současného paradigmatu přezkumu ústavnosti, a právě v kontextu této struktury je zde také analyzováno. Článek se nejprve zabývá funkčním propojením kritérií legitimity a proporcionality, přičemž dochází k závěru, že kritérium legitimity nemusí být koncepčně zařazeno jako součást (dílčí krok) metody proporcionality, avšak je jejím nutným předpokladem (identifikuje kolizi ústavních hodnot). Dále se věnuje východiskům kritéria legitimity a také tomu, jaké cíle lze vůbec považovat za legitimní, a jak je lze v konkrétním případě dovodit a formulovat. Poukazuje též na to, že navzdory formulacím užívaným též někdy ÚS, aby bylo kritérium legitimity splněno, nemusí legitimní cíl vykazovat žádnou specifickou závažnost či důležitost. Konečně, co do povahy, je kritérium legitimity tzv. prahovým kritériem, které funguje jako filtr. Legitimní cíle jím projdou do dalších kroků přezkumu a nelegitimní jsou naopak kategoricky vyloučeny a v rámci dalšího přezkumu se k nim již nepřihlíží. K rozlišení legitimních a nelegitimních cílů a důvodů přitom slouží tzv. doktrína vyloučených důvodů, jejíž teorii i reflexi v praxi ÚS je věnována poslední část tohoto článku.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.