Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  případová studie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Psychologická studie motivů pozdního rodičovství

100%
Bímová I.
E-psychologie (E-psychology)
|
2007
|
vol. 1
|
issue 1
36-47
EN
Later motherhood is a present phenomenon, and it’s usually connected with modern life style. There was already a lot of written about this theme in foreign literature. Unfortunately, the studies revealing the motives, which lead to later motherhood in more details, are missing in Czech Republic. This study tries partly to fill this gap, which this article comes from. The aim of it is to introduce the motives of the women who have their first child after their 35th years by qualitative research. The main method used in this research is the semi structured interview with ten women. In professional literature five basic aspects are mentioned in the connection with the later parenthood: psychological, social demographic, spiritual, biological, medical and economical. The research didn’t prove definite domination of one factor. In six cases, we can talk about medical factors whereas in four cases, these factors were combined with looking for the right partner and with career. The psychological factors played also its role, mostly not separately but in combination with other factors. From the research some proposals result for the practice. The special program for these women, should focus on strengthening of identity, self-confidence and personal development. The women should receive information concerning law-work affairs. They should also receive realistic view on motherhood and healthy lifestyles.
CS
Pozdní mateřství je fenoménem současnosti a bývá spojováno s životním stylem moderní společnosti. V zahraniční literatuře o něm bylo již mnoho napsáno, u nás však výzkumy věnující se podrobněji motivům vedoucím k pozdnímu rodičovství chybí. Tuto mezeru se snažila alespoň z části vyplnit diplomová práce, z níž vychází tento článek. Cílem práce bylo formou kvalitativního výzkumu přiblížit motivy žen, které mají své první dítě po pětatřicátém roce věku. Hlavní metodou použitou v tomto výzkumu byl polostrukturovaný rozhovor s deseti ženami. V odborné literatuře je v souvislosti s pozdním rodičovstvím zmiňováno pět základních aspektů: psychologické, sociodemografické, duchovní, biologické, medicínské a ekonomické. Výzkum neprokázal jednoznačnou dominanci jediného faktoru. U šesti žen je možné hovořit o faktorech medicínských s tím, že z toho u čtyř žen byly tyto faktory kombinovány s hledáním správného partnera a s kariérou. Svou roli hrály také faktory psychologické, většinou v kombinaci s jinými faktory. Z výzkumu vyplývají některé návrhy do praxe. Speciální program pro starší matky by se například měl zaměřit na posílení identity, sebevědomí a rozvoj osobnosti. Ženy by měly dostat také informace týkající se pracovněprávní problematiky. Důležitý je realistický pohled na mateřství a příklon ke zdravému životnímu stylu.
2
Content available remote

Obraz mentální anorexie v Rorschachově metodě u adolescentní pacientky - případová studie

100%
Kuchtová N., Seitl M.
E-psychologie (E-psychology)
|
2023
|
vol. 17
|
issue 1
13-30
EN
The aim of this study is to present a case report based on the Rorschach protocol of an adolescent patient with anorexia nervosa, demonstrating hypervigilant experiencing and distorted thinking patterns. Based on the psychological characteristics of adolescence and quantitative research on the monitoring of eating disorders with the Rorschach test, the key variables of the applied method and their expected configuration are defined. The case study presents anamnestic data of a seventeen-year-old patient with anorexia nervosa and information about the context of the psychological diagnosis performed. The protocol contains 37 responses collected according to the rules of the Comprehensive System. The scoring is done according to the Comprehe nsive System rules and includes the scales used in previous studies. The scoring system for barriers and penetrations is also newly used. In addition to assessing agreement with the expected configuration of variables (introversion; high PTI, Wsum6, Mp; low H and Hd; high dysphoric experiencing, aggression and S), particular attention is paid to the dynamics of the protocol and the importance of partial variables in the overall protocol picture, focusing on distorted thinking, body theme and aggression. The case study offers insight into the dynamics of hypervigilant and fantasy-distorted experiences of body themes. In addition to the limitations of the idiographic approach to personality, the limitation is the absence of other patient protocols reflecting the disease's development
CS
Cílem studie je prezentovat případovou studii založenou na protokolu Rorschachovy metody adolescentní pacientky s mentální anorexií, demonstrující hypervigilantní prožívání a zkreslené vzorce myšlení. Na základě psychologických charakteristik věku dospívání a kvantitativních výzkumů sledujících poruchy příjmu potravy s využitím Rorschachovy metody jsou vymezeny klíčové proměnné v aplikované metodě a jejich očekávaná konfigurace. Případová studie prezentuje anamnestická data 17leté pacientky s mentální anorexií a informace o kontextu provedené psychologické diagnostiky. Dále je prezentován protokol zahrnující 37 odpovědí získaných v souladu s pravidly Komprehenzivního systému. Vyhodnocení je provedeno v souladu s požadavky Komprehenzivního systému a navíc zahrnuje škály reflektované v předcházejících studiích. Nově je konzultován také skórovací systém Bariér a Penetrací. Vedle zhodnocení shody s očekávanou konfigurací proměnných (introverze, pozitivní PTI, zvýšené Wsum6, Mp a dysforické prožívání, snížené H a Hd, zvýšená agrese a S) je pozornost zvláště věnována dynamice protokolu a významu dílčích proměnných v celkovém obrazu protokolu s důrazem na zkreslené myšlení, téma těla a agresivitu. Případová studie přináší pohled na dynamiku hypervigilantního a fantazií zkresleného prožívání tělesných témat. Vedle omezení vyplývajících z idiografického přístupu k osobnosti je limitem absence dalších protokolů pacientky reflektujících vývoj onemocnění.
3
Content available remote

Dostupnost mediálního obsahu: blokování dezinformačních webů

80%
Mizerová T., Harašta J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 5
415-430
EN
The fundamental impact of radio, so characteristic of the first half of the 20th century, or television, which dominated the second half of the 20th century, is a thing of the past. Instead, the 21st century is characterised by the rise of digital technologies that confront the “traditional” media environment with numerous challenges. One important phenomenon is disinformation and disinformation media. Although they have been studied and observed for decades they have come to the attention of both the professional and lay public in the context of two significant recent societal challenges: the Covid-19 pandemic and the Russia-Ukraine war. While the impact of disinformation has been debated in the context of the former, there has been no blocking of it. In the latter case, however, the action was taken to suppress the availability of disinformation content. The ultimate aim of this article is to assess the constitutionality of blocking disinformation content in general terms, using the experience of the disinformation campaigns around Covid-19 and the Russia-Ukraine war as a case in point.
CS
Zcela zásadní dopad rozhlasu, tak typický pro první polovinu 20. století, nebo televize, která dominovala druhé polovině 20. století, se zdá být do značné míry minulostí. Pro 21. století je příznačný vzestup digitálních technologií, která konfrontují „tradiční“ mediální prostředí s četnými výzvami. Jedním z důležitých jevů jsou dezinformace a dezinformační média. Jakkoli je možné je studovat a pozorovat desítky let a věnovala se jim řada výzkumníků, pro odbornou i laickou veřejnost se dostaly do popředí v souvislosti se dvěma výraznými společenskými výzvami nedávné doby: pandemií covid-19 a rusko-ukrajinskou válkou. Zatímco v souvislosti s první jmenovanou událostí byl dopad dezinformací předmětem diskuzí, k jejich blokování nedošlo. V případě druhé jmenované události pak bylo k potlačení dostupnosti dezinformačního obsahu přikročeno. Konečným cílem tohoto článku je v obecných rysech zhodnotit ústavnost blokování dezinformačního obsahu a využít k tomu právě zkušenosti s dezinformačními kampaněmi kolem covidu-19 a rusko-ukrajinské války.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.