Search results

1

Ivan Sviták a pražské jaro 1968

100%

Kanda R.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2018

|

vol. 66

|

issue 4

543-565

EN

The author considers the political thinking of the Czech Marxist philosopher Ivan Sviták (1925–1994), and his reflexion on the events of the Prague Spring of 1968. Sviták criticises the communist reform policy of the time (democratisation) as an immanently contradictory process – an attempt, doomed from the start, to reconcile the inreconcilable. In the course of his reflection, Sviták understands revisionism as a modification of Stalinist ideology which, in its critique, does not grasp the fundamentals of communist government (“bureaucratic dictatorship”). Sviták’s critical view of communist reformism is conducted from a socially revolutionary standpoint. Philosophical reflections on the avant-garde and on philosophical anthropology illuminate his conception of socialist revolution as the path to the establishment of socialist democracy.

DE

Der Autor der vorliegenden Studie befasst sich mit dem politischen Denken des tschechischen marxistischen Philosphen Ivan Sviták (1925–1994) und mit dessen Reflexion der Ereignisse des Prager Frühlings 1968. Sviták kritisiert die damalige kommunistische Reformpolitik (Demokratisierung) als immanent widersprüchlichen Prozess, als einen im Voraus zum Scheitern verurteilten Versuch, Unvereinbares miteinander zu vereinen. Sviták begreift dabei den Revisionismus als Modifikation der stalinistischen Ideologie, die mit ihrer Kritik das Wesen der kommunistischen Herrschaft („bürokratische Diktatur“) nicht erfasst. Svitáks Kritik des kommunistischen Reformismus geht von einem sozialrevolutionären Standpunkt aus. Die Gedanken dieses Philosophen zur Avantgarde und zur philosophischen Anthropologie werfen Licht auf seine Auffassung der sozialistischen Revolution als Weg zur Errichtung einer sozialistischen Demokratie.

2

Value of Law in Political Thinking

100%

Łuszczyński A.

Studia Iuridica Lublinensia

|

2020

|

vol. 29

|

issue 4

EN

The article analyzes the process of displacing law and its values from political thinking. There are many indications that law and its values are not a point of reference for contemporary politics, which results from the ongoing process of democratization. The coherence of virtues, law and politics, variously approached and variable over time, lasted in European culture for more than a thousand years. The Greek models have been adopted and consolidated by the Romans and Medieval thinkers. The breakthrough is brought by Machiavelli’s writings, which radically changed the view of politics, free will, power. The nature of the state ceases to mean providing citizens with a happy life, and it begins to concern security. As a result, law becomes a tool to protect this security effectively.

PL

Artykuł jest analizą procesu wyparcia prawa i jego wartości z myślenia politycznego. Wiele wskazuje na to, że dla współczesnej polityki prawo i jego wartości nie stanowią punktu odniesienia, za co odpowiada trwający proces demokratyzacji. Koherencja cnót, prawa i polityki, różnie ujmowanych i zmiennych w czasie, trwała w europejskiej kulturze przez ponad tysiąc lat. Greckie wzorce zostały przejęte i ugruntowane przez Rzymian i myślicieli średniowiecznych. Przełomem stało się dopiero pisarstwo Machiavellego, który radykalnie odmienił spojrzenie na politykę, wolną wolę, władzę. Istota państwa przestaje sprowadzać się do zapewnienia obywatelom szczęśliwego życia, a zaczyna dotyczyć bezpieczeństwa. Co za tym idzie prawo staje się narzędziem służącym do tego, by owo bezpieczeństwo skutecznie zabezpieczyć.

3

„Negatywna tożsamość” a rosyjskie myślenie polityczne

84%

Nadskakuła-Kaczmarczyk O.

Studia Orientalne

|

2020

|

issue 1(17)

29-43

RU

Целью статьи является описание современных российских политических стратегий, оживляющих образ внешнего врага. Принимая во внимание, что (согласно концепции Карла Шмитта) бинарная оппозиция «друг-враг» является ядром политики, будет рассмотрено, как видение врага в форме символического Запада помогает правящей элите мобилизовать общество, объединить его и получить общественное одобрение своей деятельности на международной арене.

EN

The purpose of the article is to describe contemporary Russian political strategies revitalizing the image of an external enemy. Whereas, according to the concept of Carl Schmitt, the binary opposition „enemy-friend” is the essence of politics, it will be examined how the vision of the enemy in the form of the symbolic West helps the Rusisan ruling elite to mobilize society, unite it and gain public approval for their activities on the international arena.

4

Země nového štěstí?: české hledání v „kalném proudu“ (1918–1945/48)

67%

Hlaváček P.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2020

|

vol. 27

|

issue 3-4

525-537

EN

The author’s essayistic text outlines contours of spiritual streams which were looking for alternatives to Czechoslovakia’s democratic, capitalist and republican system and its orientation to the West between the establishment of Czechoslovakia in 1918 and the advent of the Communist regime in 1948. He states that there were continuous voices which regarded Masaryk’s Czechoslovakia as a mere intermezzo and an unsatisfactory answer to the “Czech question”, although the unexpected restoration of the Czech independence in the form of a state shared with Slovaks enjoyed support of a clear majority of both nations and their elites. In this respect, the author speaks about “murky waters” or a “declination discourse”, which included voices demanding a breakup with the West and a revolutionary or authoritarian solution. Attractive models included Soviet Russia (for strong radical left-wingers), Fascist Italy, Catholic orthodoxy and, last but not least, Nazi Germany (for conservative or Fascist right- -wingers). After the demise of the First Republic, the Protectorate of Bohemia and Moravia was a temporary victory for those who professed the German “New Europe”; after the liberation, the Third Republic brought closer a socialist perspective which turned into a Soviet protectorate after the Communist coup in 1948. The author presents opinions and texts of some intellectuals critical toward the liberal democratic system, among them prominent personalities including Communist journalist Julius Fučík (1903–1943), collaborationist journalist and Protectorate government minister Emanuel Moravec (1893–1945), theologist Josef Lukl Hromádka (1889–1969), politician Hubert Ripka (1895–1958), or President Edvard Beneš (1884–1948), the principal democratic guarantor of the post-war alliance with Stalin’s dictatorship.

CS

Autor v tomto esejistickém textu načrtává kontury duchovních proudů, které v době od vzniku Československa v roce 1918 do nastolení komunistického režimu v roce 1948 hledaly alternativy k jeho demokratickému, kapitalistickému a republikánskému zřízení a jeho západní orientaci. Konstatuje, že ačkoli se nečekané obnovení české samostatnosti v podobě společného státu se Slováky těšilo podpoře jasné většiny příslušníků obou těchto národů i jejich elit, neustále zaznívaly hlasy, které masarykovské Československo pokládaly na pouhé intermezzo a neuspokojivou odpověď na „českou otázku“. V tomto smyslu autor hovoří o „kalném proudu“ či „deklinačním diskurzu“, jehož součástí bylo volání po rozchodu se Západem a po revolučním či autoritářském řešení. Jako přitažlivé vzory se tu nabízelo především sovětské Rusko pro silnou radikální levici, dále fašistická Itálie, katolická ortodoxie a nakonec nacistické Německo pro konzervativní či fašistickou pravici. Po zániku první republiky Protektorát Čechy a Morava znamenal dočasné vítězství pro vyznavače německé „Nové Evropy“, po osvobození třetí republika přiblížila socialistickou perspektivu, která se po komunistickém převratu změnila v sovětský protektorát. Autor přibližuje názory a texty některých intelektuálů kritických vůči systému liberální demokracie, mezi nimiž ze známých osobností nechybějí například komunistický novinář Julius Fučík (1903–1943), kolaborantský novinář a protektorátní ministr Emanuel Moravec (1893–1945), teolog Josef Lukl Hromádka (1889–1969), politik Hubert Ripka (1895–1958) nebo prezident Edvard Beneš (1884–1948) jako hlavní demokratický garant poválečného spojenectví se Stalinovou diktaturou.

Refine search results

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Studia Iuridica Lublinensia

1 Studia Orientalne

3 2020

1 2018

1 Hlaváček P.

1 Kanda R.

1 Nadskakuła-Kaczmarczyk O.

1 Łuszczyński A.

Ivan Sviták a pražské jaro 1968

Value of Law in Political Thinking

„Negatywna tożsamość” a rosyjskie myślenie polityczne

Země nového štěstí?: české hledání v „kalném proudu“ (1918–1945/48)