Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  politická kultura
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Na stejné lodi, ale na kapitánském můstku : jak čeští politici konstruují symbolické hranice

100%
Samec T., Černá L.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 2
3-12
EN
Levels of trust in political institutions and political actors are constantly low in the Czech Republic. This paper deals with the perspective of professional politicians, which is an unexplored topic in the Czech context. At the same time, we supplement the traditional view of political culture with an approach based on interpretive and constructivist sociology. We focus on the construction of symbolic boundaries by Czech politicians. We pursue a combination of narrative (Ricoeur) and critical discourse analysis (Wodak) based on 21 thematically oriented biographical interviews with politicians from three traditional political parties (ODS, ČSSD, KSČM) who have been actively involved in politics since the early 90´s. The findings suggest that the politicians use symbolic boundaries as a cultural instrument for legitimizing their identity, status and practice of „traditional“ politics. By defining „others“, the politicians are able to construct a reality in which they are on the same boat with citizens while standing on the command bridge.
CS
Důvěra občanů České republiky v politické instituce a politiky je dlouhodobě nízká. V textu se zaměřujeme na perspektivu profesionálních politiků v hodnocení politiky, která je v českém kontextu neprobádaným tématem. Doplňujeme zároveň tradiční pohled na politickou kulturu o přístup vycházející z interpretativní a konstruktivistické sociologie. Soustředíme se přitom na konstrukci symbolických hranic u českých politiků, kdy si klademe otázku, mezi jakými skupinami politici symbolické hranice vytvářejí. Provádíme kombinaci narativní (Ricoeur) a kritické diskurzivní analýzy (Wodak) na 21 tematicky orientovaných biografických interview s politiky ze tří tradičních politických stran (ODS, ČSSD, KSČM), kteří byli aktivní v politice od začátku 90. let 20. století. Zjištění interpretujeme v tom smyslu, že symbolické hranice představují pro politiky kulturní nástroj legitimizace jejich identity, statusu a praxe „tradiční“ politiky. Díky symbolickému vymezování se vůči „jiným“ jsou politici schopni konstruovat realitu, ve které jsou s občany sice na stejné lodi a zároveň musí podle nich sami stát na kapitánském můstku.
2
Content available remote

Sté výročí vzniku první československé ústavy

88%
Broklová E.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 2
89-108
EN
The first part of this article compares the 1920 Czechoslovak constitution to the constitutions of Republic of Austria and the German Weimar Republic. The second part deals with the views president Masaryk held in constitutional matters. The third part offers a detailed analysis of the first Czechoslovak Constitution. Constitutional differences between states are caused by different history, tradition and political culture. Direct presidential election which the Constitution of Weimar Republic provided for caused the weakening of the role of the Parliament. Contrary to that the presidential status in the 1920 Czechoslovak constitution did not endanger the position of the Parliament despite the fact the president had the right of suspensive veto as in the American presidential system which would enable him to make major decision without the consent of the parliament. On contrary to other new states in Central Europe, which had an unstable multi-party system, the Czechoslovakia succeeded in building a stable multi-party system. The establishment of local governments reflected the complex nationality structure and in particular the disloyalty of certain minorities to the Republic. The result was a rather decentralized public administrative, based on the French model rather than on the idea of self-government. Two thirds of the local representatives were elected.
CS
Text ke stému výročí schválení československé ústavy. Rozdíly v ústavách jednotlivých států souvisejí s tradicemi a politickou kulturou společností. Tak tomu bylo ve třech zemích střední Evropy. Přímá volba prezidenta v německé ústavě vyjadřovala tendenci k zeslabení moci parlamentu. Prezidentova pozice v ČSR neohrožovala absolutním a suspenzivním vetem funkce parlamentu. Tím se ČSR jevilo jako pozoruhodná výjimka. Rakouská ústava byla věnována převážně výstavbě spolku. Tzv. listina svobod byla v československé ústavě vysoce hodnocena. Československá ústava plně odpovídala mírové smlouvě saintgermainské. Přesto bylo Československu vytýkáno, že nesplnilo slib švýcarizace. Prezident Masaryk i další politikové soudili, že „dobrá ústava musí být doplněná dobrou politikou“. Hned při projednávání ústavy bylo dohodnuto, aby žádné ustanovení neproklamovalo nový stát jako stát nacionální.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.