Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: politické čistky

Sort By:

Limit search:

Ve jménu boje proti ''diktátorům'', ''spiklencům'' a ''zrádcům'' : čistka v Krajských výborech KSČ v Ostravě a Českých Budějovicích v roce 1951

100%

Hemza T.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2017

vol. 24

issue 1-2

127-163

The topic of the study are the intra-party purges which took place in the regional organizations of the CPCz in Ostrava and České Budějovice in 1951. The author presents both as an integral part of Stalinist campaigns and political trials that were taking place in countries of the Communist bloc at the turn of the 1940s and 1950s. He shows how the argumentation rhetoric was escalating, starting with criticism of ''dictator-like behavior'' of party officials and ending with their indictment as ''conspirators'' and ''traitors'' within the party. The author describes the purges and changes of persons holding top party positions in both regions, examining whether the purges were a result of pressures from the centre or of local conflicts, and whether a generation factor was reflected in them. He has found out that their dynamism was determined both by activities of the State Security and Commission of Party Control which were trying to identify enemies in the ranks of the CPCz and by activities of regional functionaries who did not hesitate to participate in the purges, promoting their own power interests behind the facade of ideological criticism. However, the proportion of these two factors was different in each region; unlike in České Budějovice, the first stage of the purges in Ostrava was under direct control of members of central bodies of the CPCz. The study also concludes that the two intra-party purges showed signs of a generation conflict. The previous regional party committees consisted mainly of pre-war party members many of whom had been involved in anti-Nazi resistance. However, the older crew lost the battle for power, and during 1951 was replaced in the leadership of the regional party organizations in northern Moravia and southern Bohemia by the youngest generation of apparatchiks who had joined the CPCz only after 1945.

Tématem studie jsou vnitrostranické čistky, která se odehrály v krajských organizacích Komunistické strany Československa v Ostravě a v Českých Budějovicích v roce 1951. Obě čistky autor prezentuje jako nedílnou součást stalinských kampaní a politických procesů, které se na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století odehrály v komunistickém bloku. Ukazuje přitom, jak se stupňovala argumentační rétorika od kritiky ,,diktátorství'' funkcionářů po jejich obvinění jako ,,spiklenců'' a ,,zrádců'' uvnitř strany. Autor detailně popisuje průběh těchto čistek a změny personálního obsazení vedoucích stranických funkcí v obou krajích a zkoumá přitom, nakolik byly čistky výsledkem tlaku z centra, anebo lokálních konfliktů, a jak se v nich uplatňoval generační faktor. Zjišťuje, že jejich dynamiku určovala jednak činnost Státní bezpečnosti a Komise stranické kontroly, které se snažily odhalit nepřátele v řadách komunistické strany, jednak také aktivita regionálních funkcionářů, kteří se neváhali do čistky zapojit a prosazovat za fasádou ideologické kritiky vlastní mocenské zájmy. Podíl těchto faktorů byl ovšem v obou krajích rozdílný a v Ostravě se na rozdíl od Českých Budějovic odehrála první fáze čistky v přímé režii činitelů z ústředního aparátu KSČ. Studie také konstatuje, že obě vnitrostranické čistky měly znaky generačního konfliktu. Původní krajská vedení KSČ byla tvořena především předválečnými členy strany, kteří se ve velké míře zapojili do protinacistického odboje. V mocenském souboji však tato starší garnitura neobstála a během roku 1951 byla ve vedení krajských organizací KSČ na severní Moravě a v jižních Čechách nahrazena nejmladší generací aparátníků, kteří vstoupili do strany až po roce 1945.

"Demokratizačná akcia" : študentské čistky na slovenských vysokých školách na prelome rokov 1948 a 1949

84%

Glossová M.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2019

vol. 26

issue 2-3

190-226

In her study, the authoress examines one of the ways the newly established Communist regime in Czechoslovakia was using since February 1948 in an attempt to build new loyal elites and to prevent the formation of non-conformist ones. The topic is the screening of study results and political reliability of Slovak university students, which took place at the turn of 1948 and 1949 under the euphemistic name “democratization campaign” or simply “democratization”. The authoress sets the campaign into a broader political framework and into the context of the ideological discourse of those days. In doing so, she compares it to a parallel, so-called “study screening” in the Czech Lands, and also sets it in the context of multiple waves of the “purging” of Slovak universities between 1948 and 1960, showing its connection with a subsequent purge launched in 1950 as part of a campaign against the so-called Slovak bourgeois nationalism. Using results of her research in Slovak archives, she describes and summarizes the organization, course, and outcome of the “democratization campaign”. The screening used both criteria related to study results (employed primarily to justify the screening) and political criteria (reflecting the true objective of the screening process); a combination of these two groups of criteria ultimately produced several categories of students. Every student was either cleared and allowed to study on, or expelled – either temporarily, for two to three semesters during which he or she was expected to work in production, or permanently. It should be noted that there existed substantial differences in numbers of expelled students among various universities and faculties, and the authoress is trying to find an explanation. Compared to the outcome of the “study screening” in the Czech Lands, that of the “democratization campaign” in Slovakia was generally more lenient, often falling short of radical expectations of its organizers. The authoress claims that Slovakia’s outcome reflects three factors: lack of and need for skilled experts in various fields compared to the Czech Lands, the weak position of the Communist Party among students and teachers at some Slovak universities, and the existence of an Appeal Commission at the Slovak Ministry of Education, Sciences and Arts which reversed or changed many expulsion rulings. The Appeal Commission’s chairman Ernest Otto and the Commissioner of Education, Communist writer Ladislav Novomeský (1904–1976), thus found themselves in a conflict with leaders of the University Committee of the Communist Party of Slovakia, their more liberal approach to the “democratization campaign” contributing to their political and criminal persecution in the 1950s.

Autorka v této studii sleduje jeden ze způsobů, jímž se nově etablovaný komunistický režim v Československu po únoru 1948 snažil vybudovat si nové loajální elity a zabránit vzniku elit nekonformních. Tématem je studijní a politická prověrka posluchačů slovenských vysokých škol, která se odehrála na přelomu let 1948 a 1949 pod eufemistickým názvem „demokratizační akce“ či „demokratizace“. Autorka tuto akci zasazuje do širšího politického rámce a dobového ideologického diskurzu. Přitom ji jednak porovnává s paralelní takzvanou studijní prověrkou v českých zemích, jednak ji vřazuje do několika vln „očisty“ vysokých škol na Slovensku v letech 1948 až 1960 a ukazuje její propojení s následující čistkou uskutečněnou v roce 1950 v rámci kampaně proti takzvanému slovenskému buržoaznímu nacionalismu. Na základě výzkumu ve slovenských archivech popisuje a shrnuje organizaci, cíle, průběh a výsledky „demokratizační akce“. V prověrce se uplatňovala jak studijní kritéria (sloužící primárně k jejímu zdůvodnění), tak politická kritéria (vystihující její skutečný záměr), a jejich kombinací vzniklo několik kategorií studujících. Každý posluchač pak podle svého zařazení byl buď prověřen, anebo vyloučen – dočasně na dva až tři semestry, během nichž měl pracovat ve výrobě, nebo natrvalo. Mezi jednotlivými školami a fakultami přitom byly značné rozdíly v podílu vyloučených studentů a studentek, pro které se autorka snaží najít možná vysvětlení. Nápadné je celkově mírnější vyznění „demokratizační akce“ na Slovensku oproti „studijní prověrce“ v českých zemích, které mnohdy nenaplnilo radikálnější představy organizátorů. Podle autorky se v tomto výsledku promítly především tři faktory: citelný nedostatek a potřeba kvalifikovaných odborníků z různých oborů ve srovnání s českými zeměmi, slabá pozice komunistické strany mezi studentstvem i učitelským sborem na některých slovenských školách a konečně činnost odvolací komise zřízené při pověřenectvu školství a osvěty, která řadu verdiktů o vyloučení studujících změnila. Vedoucí komise Ernest Otto i pověřenec školství, komunistický literát Ladislav Novomeský (1904–1976) se tím dostali do konfliktu s vedením Vysokoškolského výboru Komunistické strany Slovenska a tento liberálnější postup přispěl také k jejich politické i trestní perzekuci v padesátých letech.

Refine search results

2 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 2019

1 2017

1 Glossová M.

1 Hemza T.

Search results

Ve jménu boje proti ''diktátorům'', ''spiklencům'' a ''zrádcům'' : čistka v Krajských výborech KSČ v Ostravě a Českých Budějovicích v roce 1951

"Demokratizačná akcia" : študentské čistky na slovenských vysokých školách na prelome rokov 1948 a 1949