Search results

1

Řeč obžaloby namísto nezaujatých argumentů : nad prvním pokusem o odbornou biografii Stepana Bandery

100%

Veselý L.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2017

|

vol. 24

|

issue 4

611-623

2

Kolik totality zůstalo v ''normalizaci''?

100%

Hrubý K.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2016

|

vol. 23

|

issue 1-2

137-170

EN

a2_By comparing the two main approaches, - one that declares that there is such a thing as totalitarianism, the other that rejects such a notion (or at least suggest its revision) - , the author traces the connections between the individual phases that the Communist dictatorship and society passed through in Czechoslovakia from 1948 to 1989. He thus seeks to discover the extent to which the preserved structures and operations of the totalitarian way of ruling (dictatorship) changed or remained the same since the initial period (post-February 1948), and, at the same time, endeavours to discover how, over the decades, political ideas and value system were preserved or, by contrast, changed in the consciousness of society. Conceptually, the author starts from the definition of post-totalitarianism which appears in the later works of the political scientist Juan José Linz, and thus, after the end of Stalinist totalitarianism, he distinguishes in Czechoslovakia the period of early post-totaliarianism, the late 1960s attempt to reform the system, the Husák years of hard-line post-totalitarianism, and the post-totalitarianism of the late 1980s decline. In his opinion, the "Normalization" régime in Czechoslovakia, although weakened and increasingly dysfunctional, maintained many of the totalitarian structures (political, security, economic, social) and practices (power, ideology, surveillance, and repression) until its collapse, unlike the régimes in Poland and Hungary, where totalitarianism was slowly eroded.

CS

a2_Jde o pokus zjistit, do jaké míry se proměnily, či naopak zůstaly zachovány struktury a funkce totalitárního způsobu panování (diktatury) z počátečního (poúnorového) období. A současně, jak se během desetiletí měnily, či naopak uchovávaly politické představy a hodnotové systémy ve vědomí společnosti. Konceptuálně přitom autor vychází z vymezení posttotalitarismu v pozdních pracích politologa Juana Josého Linze a po skončení totalitarismu Stalinovy éry rozlišuje v Československu období raného posttotalitarismu, pokus o reformu systému na konci šedesátých let, husákovské období zatuhlého posttotalitarismu a posttotalitarismus úpadku na konci osmdesátých let. Podle jeho názoru si takzvaný normalizační režim až do svého pádu přes své oslabování a narůstající dysfunkce podržel mnoho z totalitárních struktur (politických, bezpečnostních, ekonomických, sociálních) a praktik (mocenských, ideologických, kontrolních, potlačovacích), na rozdíl od Polska a Maďarska, kde došlo k postupnému odbourání totalitárního charakteru režimu.

3

Hitlerův ''Mein Kampf'' 2016

100%

Hauner M.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2016

|

vol. 23

|

issue 4

678-703

EN

In the form of an essay, the author comments here on the 2010 critical edition of Hitler´s mein Kampf (1925-26), edited by a team of historians from the Institute of Contemporary History in Munich, with additional asistance from others. He contemplates the nature and importance of this book and discusses its author and his meaning in the history of twentieth-century central Europe. He then discusses some of the ideas of Mein Kampf, and clarifies the historical context of the work, returning to the circumstances that led to its being written and published. He also discusses some of Hitler´s fellow travellers in the Nazi movement, who were of importance for this key work. The author brings up episodes in Hitler´s life, and pays particular attention to his still unclear transformation from an apolitical soldier into a zealous antisemite and political agitator of exceptional rhetorical skill, who was able to bewitch the German people and become their Führer. The author also discusses the difficulties that the editors of this critical edition had to struggle with, and he praises their work as utterly solid and astonishingly thorough, particularly the commentaries in the huge critical apparatus. The author concludes by discussing reactions both to the first edition of Mein Kampf and to this critical edition, and he discusses various attempts to publish a Czech edition.

CS

Autor esejistickou formou komentuje kritické vydání Hitlerova spisu Mein Kampf (poprvé vyšel ve dvou dílech v letech 1925 a 1926) týmem historiků z mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny a jejich spolupracovníků a uvažuje nad charakterem a významem tohoto textu i nad tím, kdo byl jeho pisatel a co znamenal v dějinách střední Evropy dvacátého století. Připomíná některé teze Hitlerova spisu a objasňuje jejich historický kontext, vrací se k okolnostem vzniku a vydání díla a představuje postavy některých Hitlerových souputníků v nacistickém hnutí, kteří byli pro jeho klíčový spis nějak důležití. Zmiňuje určité epizody v Hitlerově biografii a podrobněji se zastavuje u jeho stále dost neobjasněného přerodu z apolitického vojáka v zapáleného antisemitu a politického agitátora s mimořádným řečnickým talentem, který dokázal strhnout německý národ a stal se jeho "Vůdcem". Dále autor seznamuje s problémy, s nimiž se museli potýkat editoři kritického vydání, a oceňuje jejich práci jako maximálně seriózní a úžasně minuciózní, což se zračí především v komentářích obrovitého poznámkového aparátu. Nakonec autor přibližuje reakce na první vydání i na kritické vydání spisu Mein Kampf a rekapituluje pokusy o jeho české vydání.

4

Paradoxy vzniku republiky z pohledu českého politického myšlení : Masarykův koncept velikosti v malosti

84%

Doubek V.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2018

|

vol. 66

|

issue 5

699-724

EN

The birth of the Czechoslovak Republic in the year 1918 was fundamentally in contradiction with the determining conception of Czech realist politics, which was formulated before the outbreak of war, in harmony with the ideal of proper national growth. Using the examples of the conception of the “reform” of a “modestly populated nation” and the “small man”, put into contrast with the ideal of the times identified with dynamism and the concentration of power and size, this study analyses the transformation of the approaches of Czech political thought, especially of T. G. Masaryk, on the way to the realization of the programme of independence.

CS

Vznik Československé republiky v roce 1918 byl v podstatě v rozporu s určujícími koncepcemi české realistické politiky, které byly formulovány před vypuknutím války v souladu s tehdejším ideálem vlastního národního růstu. Na příkladech pojetí „reformy“, „nepočetného národa“ a „malého člověka“, stavěných do kontrastu s dobovým ideálem růstu, ztotožňovaným s dynamikou a koncentrací síly a velikosti, studie analyzuje proměnu přístupů českého politického myšlení, zejména pak T. G. Masaryka, na cestě za prosazením programu samostatnosti.

Refine search results

3 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 2018

1 2017

2 2016

1 Doubek V.

1 Hauner M.

1 Hrubý K.

1 Veselý L.

Řeč obžaloby namísto nezaujatých argumentů : nad prvním pokusem o odbornou biografii Stepana Bandery

Kolik totality zůstalo v ''normalizaci''?

Hitlerův ''Mein Kampf'' 2016

Paradoxy vzniku republiky z pohledu českého politického myšlení : Masarykův koncept velikosti v malosti