Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: popisy

Sort By:

Limit search:

Sejmiki ekspedycyjne Zgromadzenia szlacheckie w czasie wypraw pospolitego ruszenia (na przykładzie 1672 roku)

100%

Wierzbicki L. A.

Wieki Stare i Nowe

2019

vol. 14

issue 19

88-97

Zgromadzenia szlacheckie, które odbywały się w trakcie wypraw pospolitego ruszenia, powinno określać się jako sejmiki, nie zaś jako zjazdy. W odróżnieniu od innych sejmików, które zbierały się tradycyjnie w kościele, na zamku czy też w ratuszu, sejmiki ekspedycyjne miały miejsce „w polu”, czyli pod gołym niebem. Odbywały się one na wszystkich etapach wypraw pospolitego ruszenia, gromadziła się na nich szlachta zebrana w obozie. W przypadku tego rodzaju sejmików szczególnie ważną datą jest rok 1672, kiedy miała miejsce ostatnia w XVII wieku wyprawa pospolitego ruszenia koronnego. W późniejszym czasie sejmiki ekspedycyjne zwoływano dopiero podczas bezkrólewia z lat 1696-1697, kiedy to zebrało się pospolite ruszenie elekcyjne.

Noblemen’s assemblies that took place during the expeditions of the noble mass levy (Polish pospolite ruszenie) should in fact fall under the category of dietine (sejmik), and not congress or rally. Included in that group ought to be only those dietines that proceeded during the mass levy excursions. As opposed to other dietines, whose participants traditionally gathered in churches, castles, or town halls, the expeditionary dietines took place “in the field,” that is, under the open sky. The expeditionary dietines were carried out at each stage of mass levy expeditions and the noblemen gathered in a camp to partake in them. Especially important for this kind of dietines was the year 1672, when the Crown’s final mass levy expedition of the 17th century was undertaken. From the moment of popisy(a show of levies’ military force), which mostly took place in August, up until the return from themain military camp near Lublin during the first half of November 1672, the noblemen many a timeassembled in expeditionary dietines. Subsequent expeditionary dietines were called over the periodof interregnum of the years 1696-1697, when electoral mass levy gathered.

Oslava Matyáše Habsburského v bohemikální literatuře pozdního humanismu

70%

Malura J., Vaculínová M.

Česká literatura (Czech Literature)

2019

vol. 67

issue 6

792-826

This article focuses on the hitherto rather neglected subject of panegyric works dedicated to the sovereign, Matthias Habsburg. In connection with the key moments in his career — his selection as King and ultimately Emperor, his marriage and coronation — the Czech lands saw the creation of literary works that played a part in the display of his sovereign power and majesty. The growing importance of national languages can be observed in their composition. Initially extensive prose descriptions (reports) were printed in Czech, authored by Jiří Závěta of Závětice. These went on to inspire the Czech songs of Sixtus Palma Močidlanský. Literature written in German is represented in particular by Matthias Hoë of Hoënegg’s homage sermon. Contrasting with the few (and hence important) literary works in national languages there is a large quantity of Latin panegyric prose and poetry presented in a representative selection in this study. Apart from the literary genres that de facto permeate all the languages (reports, sermons, panegyric speeches and poems, songs, prayers and dramas), attention is also paid to the conception of the monarch’s personality in celebratory literature, as well as the form and intention of individual works and the reception of antique literature as an integral part of the celebration of the sovereign power tradition. Almost without exception, the literary works presented had their pragmatic objectives, but higher literary ambitions and more demanding literary stylizations are not abandoned.

Článek se soustředí na dosud spíše opomíjené téma panegyrické tvorby věnované panovníkovi, konkrétně Matyáši Habsburskému. V souvislosti se zásadními okamžiky jeho kariéry – volba králem a posléze císařem, sňatek, korunovace – vznikala v českých zemích literární díla, která se podílela na manifestaci jeho panovnické moci a majestátu. Na jejich složení je možné pozorovat rostoucí význam národních jazyků. Poprvé jsou tištěny rozsáhlé prozaické popisy (relace) v češtině, jejichž autorem byl Jiří Závěta ze Závětic. Jimi inspirované jsou české písně Sixta Palmy Močidlanského. Německy psaná literatura je zastoupena zejména holdovacím kázáním Matthiase Hoë z Hoëneggu. Oproti nepočetným, ale o to významnějším literárním dílům v národních jazycích stojí velké množství latinské panegyrické prózy a poezie, představené ve studii v reprezentativním výběru. Kromě literárních druhů prostupujících de facto napříč jazyky (relace, kázání, panegyrické řeči a básně, písně a modlitby, drama) je věnována pozornost také pojetí osobnosti panovníka v oslavné literatuře, formě a intenci jednotlivých děl i recepci antické literatury jako nedílné součásti oslavy tradice panovnické moci. Prezentovaná literární díla měla prakticky bez výjimky pragmatické cíle, přesto se nevzdávají vyšších slovesných ambicí a náročnější literární stylizace.

Refine search results

1 Wieki Stare i Nowe

1 Česká literatura (Czech Literature)

2 2019

1 Malura J.

1 Vaculínová M.

1 Wierzbicki L. A.

Search results

Sejmiki ekspedycyjne Zgromadzenia szlacheckie w czasie wypraw pospolitego ruszenia (na przykładzie 1672 roku)

Oslava Matyáše Habsburského v bohemikální literatuře pozdního humanismu