Search results

1

Poznání- paměť- identita a několik obecnějších úvah

100%

Havelka M.

Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

|

2007

|

vol. 4

|

issue 2

256-268

EN

Against the background of a recent discussion on the creation of an institute of ‘national memory’, this text analyses the broader issue of ‘memory’ and the politics of memory from sociological standpoints. It starts off with a general analysis of the relationships between memory, sources and historical knowledge, calls attention to the anthropological and cultural bases of the construction of memory and its ‘colonising’ and ‘isolating’ functions. It notes that deficits in the contents of individual memory and their contrafactual potential make it possible not only to legitimise political interests in various ways, but to view and evaluate analytical historical research in diff erent ways as well. Under the heading ‘The Utraquism of Memory’, he then refers to the mutual conditionality of historical memory and ‘social forgetting’. Th e author elucidates the sociocultural foundations of their mutuality by means of concepts used in Jeffrey C. Alexander’s sociology of cultural traumas. In this connection, he then shows the relevance of memory both for the creation of a historical consciousness and the construction of a collective identity as well as a concrete form of solidarity.

CS

Na pozadí nedávných diskusích o vytvoření Ústavu paměti národa rozebírá text širší pojem „paměti“ a politiky paměti ze sociologického hlediska. Začíná obecným rozborem vztahů mezi pamětí, prameny a historickou pamětí, připomíná antropologický a kulturní základ konstrukce paměti a její „kolonizační“ a „izolační“ funkcí. Všímá si, že výpadky obsahu individuální paměti a jejich potenciální rozporuplnost umožňují nejen legitimizovat v mnoha ohledech politické zájmy, ale stejně tak chápat a hodnotit analytický historický výzkum. Skrze pojem „utrakvismus paměti“, odkazuje ke vzájemné podmíněnosti historické paměti a „společenského zapomenutí“. Autor osvětluje sociokulturní základy této vzájemnosti na konceptech sociologie kulturních traumat Jeffrezho C. Alexandera. V této souvislosti ukazuje důležitost paměti jak pro vytvoření historického vědomí a kolektivní identity, tak pro konkrétní podobu solidarity.

2

Krátké formy v tvorbě Samuela Becketta ve vztahu k otázce poznání

84%

Nalewajk Ż.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2019

|

vol. 16

|

issue 31

63-70

EN

Beckett’s epistemological pursuit of brevity can be found even in the titles or subtitles of writings like From an Abandoned Work, Rough for Theatre I and Rough for Theatre II, Come and Go. A Dramaticule, Intermedium or Ohio Impromptu. Para- and/or architextual wordings like ‘intermedium’, ‘rough’, ‘a dramaticule’, ‘impromptu’ or ‘from an abandoned work’ provide further examples of this tendency. The main goal of this article is to present Beckett’s specificity against the background of the tradition of genres and the poetics of the romantic fragment. The author also analyzes the connection between the structure and style of Beckett’s works and their epistemological and aesthetic functions. She presents how, by engaging with Romanticism, Beckett reveals the illusion of the infinite, representing it as a derivative of the human mind rather than an objective quality. Despite this basic difference, the poetics of fragment in the works of this Irish writer becomes a mode of manifesting uncertainty and sometimes even of cognitive incapacity.

3

The status of the quadrivium in the corpus on logic of the Brethren of Purity (Iḫwān aṣ-Ṣafā’):

84%

Galita C.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2020

|

vol. 42

|

issue 1

7-24

EN

Th is article proposes some refl ections on the status of the quadrivium in the epistles X–XIV of one of the best known encyclopaedia of the Brethren of Purity Rasā’il, by reconstructing the implied methodology of how the quadrivium is applied within a theoretic philosophy and therefore how all these aspects concur in order to obtain demonstrations that are in complete cohesion with soundness. Following a hermeneutical methodology, this research explores the ways to get to the universal truth and how exactly one arrives to it. Th e fi rst part explains what perceived science is and what its defi ning features are, while the second part illustrates a distribution of the application of the quadrivium in relation with what the Brethren of Purity established as methods of acquiring knowledge. Finally, the last part evaluates some examples that can be traced from a ground of the quadrivial disciplines in order to show how some elements of formal logic are evaluated.

CS

Článek nabízí refl exi statusu kvadrivia v listech X–XIV jedné z nejznámějších encyklopedií Bratrstva čistoty Rasā’il a rekonstruuje v ní zahrnutou metodologii užívání kvadrivia v rámci teoretické fi losofi e, tedy jak v něm jsou získávány naprosto korektní důkazy. Pomocí hermeneutické metodologie jsou zkoumány způsoby, jak se přibližovat k obecné pravdě a jak přesně k ní jednotlivci dospívají. První část vysvětluje, co je to empirická věda a jaké jsou její určující rysy, zatímco druhá část dokládá, jak Bratrstvo čistoty nahlíželo na rozličná užití kvadrivia jako na metody vedoucí k poznání. Závěrečná část hodnotí některé příklady, které lze nalézt v samotných základech kvadriviálních disciplín a demonstruje na nich, jak je v nich využita formální logika.

4

The use of social constructivism in environmental history of selected water issues

84%

Benyovszky S.

Historická geografie (Historical Geography)

|

2018

|

vol. 44

|

issue 1

91-120

EN

The objective of the paper is to present the epistemological approach of social constructivism used in water research in environmental history. In the first part, the history of natural science and philosophical roots that influenced constructivist water research are described. Based on the analyses of the social constructivist studies, the alternative methods of water researchers are presented and conceptualized in the second part of the paper.

5

Pragmatické momenty v aktivistické filozofii a estetice Emanuela Rádla

67%

Váchová M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2013

|

vol. 61

|

issue 5

697-717

EN

This article presents several aspects of Emanuel Rádl´s philosophy and aesthetics in the polemically charged atmosphere of the philosophical debate within Czech circles during the first half of the 20th century, focusing on the parallels between his thinking and John Dewey´s American pragmatism. Previous reflections on Rádl´s work have lacked this more open comparison between his ideas and pragmatism. The aim of our text will be to fill in this gap in the literary-aesthetic field and the philosophical issues involved. Although Rádl was primarily a philosopher, his works, reflecting his own personal inclinations, always tended very much to cross numerous boundaries. Hence his philosophical speculations also include significant incursions into other fields, including those which might briefly be described as literary-aesthetic. Hence his thinking over the creation and reception of literary works cannot be separated from the question of knowledge and truth in general - the philosophical base from which Rádl´s ideas on literature organically develop. A comparison of Rádl´s thoughts with Dewey´s book Art as Experience shows that a non-confrontational comparison in both directions over the question of knowledge can certainly be achieved particularly regarding the requieremets of viability and deep personal sympathy, though not of course regarding the overall motivation behind this approach, because in contrast to Dewey, for whom motivation derives from personal benefit, Rádl says it always remains moral. This difference is seen most clearly in the question of truth, though it is also evident in the field of aesthetics. Rádl´s theory on the reception of literary works is indeed based on the concept of experience, but its acquisition in contrast to Dewey´s aesthetic experience is again a deeply ethical act.

CS

Článek představuje některé aspekty filozofie a estetiky Emanuela Rádla v polemicky orientovaném prostředí české filozofické debaty 1. pol. 20. století a soustředí se na paralely jeho myšlenek s americkým pragmatismem Johna Deweyho. V dosavadní reflexi Rádlovy práce prozatím chybí právě otevřenější konfrontace Rádlových myšlenek s pragmatismem. Cílem našeho textu bude tuto mezeru zaplnit v oblasti literárně - estetické a filozofických otázkách s ní souvisejících. Ačkoliv Rádl byl především filozofem, jeho práce vždy vykazovaly silnou tendenci, podobně jako jeho směřování samo, překračovat mnohé hranice. Jeho filozofické úvahy proto zahrnují také významné přesahy do dalších oborů, vedle jiných na pole myšlenek, které by bylo možné shrnout jako literárně-estetické. Jeho úvahy o tvorbě a recepci literárního díla je z uvedených důvodů nemožné oddělit od otázky poznání a pravdy vůbec - filozofické báze, ze které Rádlovy myšlenky o literatuře organicky vyrůstají. Prostřednictvím komparace Rádlových úvah s Deweyho knihou Art as Experience se ukazuje, že nekonfliktního srovnání obou směrů v otázce poznání je sice možné dosáhnout především v jejich požadavcích životnosti a hluboké osobní účasti, nikoliv ovšem v motivaci tohoto přístupu vůbec, protože ta u Rádla, na rozdíl od Deweyho, jehož pobídka pochází z oblasti osobní prospěšnosti, vždy zůstává morální. Nejjasněji se tento rozdíl projevuje v otázce pravdy, ale přenáší se také na pole estetiky. Rádlova teorie recepce literárního díla je sice založena na pojmu zkušenosti, ale její získávání je na rozdíl od Deweyho estetické zkušenosti opět hluboce eticky podloženým aktem.

6

Modernistická kronika jako poznání jiného

67%

Poláková D.

Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)

|

2015

|

vol. 52

16-20

EN

During the epoch at the turn of the 20th century — known in the Hispanic area as modernism — the writers had to look for other ways how to make art and gain some money. The solution was often found in journalism, where a new genre appeared: the modernist chronicle. Despite the fact the newspapers were symbols of transitoriness the modernists tried even there to create a beautiful, artistic prose which would reflect the main questions and fears of that period. And the authors of chronicles were the key figures of Hispanoamerican modernism like José Martí and Rubén Darío. The modernist chronicle became an instrument of presentation of new, unknown and rare experiences and also a way how to interpret the modern world and human existence.

Refine search results

1 Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

1 Historická geografie (Historical Geography)

1 Slovo a smysl - Word & Sense

1 Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)

1 Teorie vědy (Theory of Science)

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 2020

1 2019

1 2018

1 2015

1 2013

1 2007

1 Benyovszky S.

1 Galita C.

1 Havelka M.

1 Nalewajk Ż.