Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  právní metodologie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Test proporcionality jako nástroj zdůvodňování, nikoli nalézání rozhodnutí

100%
Koref T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 12
1156-1175
EN
Triumphant technique. Destructive nihilism. Cutting-edge topic. The scholarship describes the proportionality test in various ways and, undoubtedly, does so frequently. Nonetheless, discussion of how the proportionality test stands within legal methodology remains rather underrepresented. In particular, it is not clear how the proportionality test relates to traditional methods of interpretation, to subsumption and to legal syllogism. Does the proportionality test replace these tools? Does it complement them? And what role does it play in the application of the law? The article addresses these questions. First, I complement a traditional Czech legal scholarship by distinguishing two different contexts of the application of law: discovery and justification. In this context, I describe the proportionality test as an instrument of so-called internal justification which requires further external justification by its very nature (especially external justification by traditional methods of interpretation, case-law and legal doctrine). Third, I show that the proportionality test can be integrated into a legal syllogism and that the proportionality test both requires the subsumption and results in the subsumption. The article is analytical and normative. As analytically based, the article illuminates the role and status of the proportionality test. The normative dimension of the article is directed towards legal practice and can be summarized in one essential claim: the proportionality test cannot be used without other tools of the application of law, especially without subsumption and traditional methods of interpretation.
CS
Triumfální technika. Destruktivní nihilismus. Téma číslo jedna. Odborná literatura charakterizuje test proporcionality různě, v každém případě hojně. Přesto však zůstává spíše stranou pozornosti otázka, jak si test proporcionality stojí v rámci právní metodologie. Zejména není jasné, jak se test proporcionality vztahuje k tradičním metodám interpretace, k subsumpci a k právnímu sylogismu. Nahrazuje test proporcionality tyto instituty? Doplňuje je? A jakou roli při aplikaci práva vlastně hraje? Předloženými otázkami se zabývám v tomto článku. Nejprve doplňuji českou doktrínu tím, že s odkazem na německé autory rozliším dva odlišné aspekty aplikace práva: nalézání a zdůvodňování rozhodnutí. V tomto kontextu následně představím test proporcionality jako nástroj tzv. interního zdůvodňování, jenž ze své povahy nutně předpokládá další, tzv. externí zdůvodňování (zejména externí zdůvodňování prostřednictvím metod interpretace, judikatury a doktríny). Ve třetím kroku ukazuji, že test proporcionality vyžaduje subsumpci, ústí v subsumpci a že jej lze integrovat do tradičního právního sylogismu. Článek je analytický a normativní. Analytičnost spočívá v tom, že článek objasňuje postavení testu proporcionality. Normativní rozměr článku míří k právní praxi a lze jej shrnout jednou základní tezí: test proporcionality nelze užívat bez dalších nástrojů aplikace práva, zejména bez subsumpce a interpretačních metod.
2
Content available remote

Právo a literatura : brněnská spojení

100%
Škop M., Smejkalová T., Štěpáníková M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 1
67-85
EN
Law and Literature movement belongs among today’s critical legal-philosophical movements. This movement springs out from idea that law can be treated as a language, including its literary form. Therefore, it understands the law as a cultural artifact that can be subjected to the same or comparable research as any other literary text. At present, this approach mainly operates with methods that can help general legal methodology and specific methodology the interpretation of legal texts. The article “Law and Literature: Brno connection” focuses on the description of the movement, with an emphasis on the current trends in the field (which have its origin and context, which can not be overlooked), especially taking into account the direction of “Law as Literature” and taking into account the possibility of adapting this direction to the Czech legal environment. The article focuses on the possibilities of using literary interpretation in law (context analysis, including overinterpretation, audience analysis, narratology) and the potential effects of literature on law (persuasion, cultivation). Deeper interest in this issue is evident at the Faculty of Law of Masaryk University so this research institute cannot be passed over. The article therefore represents the findings realized at Brno Faculty as the most prominent workplace in this field and shows the existing research findings in this segment of law examination.
CS
Law and Literature (Právo a literatura) řadíme mezi současná kritická právněfilosofická hnutí. Vychází z představy práva jako jazyka, který může mít i literární podobu, a chápe proto právo jako kulturní artefakt, který může být podroben stejnému či srovnatelnému zkoumání jako jakýkoli jiný literární text. V současnosti tento přístup operuje zejména s metodami, které mohou napomoci právní metodologii obecně, nebo přímo napomoci metodám interpretace právních textů. Článek se proto soustředí na popis hnutí s důrazem na současné trendy v této oblasti (které však mají svůj původ a svůj kontext, což nelze pominout), zejména s přihlédnutím k směru „Právo jako literatura“ a s přihlédnutím na možnosti adaptace tohoto směru na české právní prostředí. Soustředí se proto na možnosti využití literární interpretace v právu (analýza kontextu, včetně nadinterpretace, analýza publika, naratologie) a vůbec potenciální vlivy literatury na právo(přesvědčování, kultivace). Hlubší zájem o tuto problematiku je patrný na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Článek proto představuje dosavadní zjištění učiněné na brněnské fakultě jako pracovišti s nejvýraznějším postupem v této oblasti a ukazuje dosavadní badatelská zjištění v tomto segmentu zkoumání práva.
3
Content available remote

Metodologické přístupy k analogii zákona v kontextu právní úpravy započtení na dědický podíl

80%
Drachovský O., Fischer K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 5
350-373
EN
Analogia legis shall be applied only if a juridical act does not explicitly regulate certain issue and if the gap in legislation is not intended for by the rational legislator. Its usage should be preceded by a precise and in-depth methodological analysis. Nevertheless, such an analysis is not always apparent in judicial decisions that take the application of the analogy into account. An example of such a decision is analysed in the second part of this paper. The analysed decision deals with the interpretation of Section 1664 of the Czech Civil Code that governs collation with respect to an inheritance share made by a court (without an order by the decedent). The Supreme Court concluded that the above-mentioned legal provision does not contain complex and self-executing rule. Thus, the Court had to use analogy. This paper criticises the argumentation of the Court, its authors find the argumentation quite poor and lay down the hypothesis that it does not correspond to any yet published opinions on the analogy. The main target of the paper is to find arguments for the conclusion that Section 1664 shall be construed as self-applicable. It focuses on this issue mainly from the teleological point of view which – in the eyes of authors – might have been underestimated by the Supreme Court.
CS
Příspěvek zprvu pojednává o analogii zákona jako o metodě, která by měla být aplikována tehdy, nereflektuje-li zákon výslovně určitou otázku a pokud zároveň takové nereflektování není zákonodárcovým záměrem. Jejímu použití by tak měla předcházet důkladná metodologická analýza. Taková analýza nicméně není vždy dostatečně patrná z rozhodnutí soudů, která užití analogii zvažují. Jedno z takových rozhodnutí je předmětem zvláštní části tohoto příspěvku. Analyzované rozhodnutí se týká výkladu § 1664 občanského zákoníku, který upravuje započtení na dědický podíl soudem. Nejvyšší soud v něm uzavřel, že zmíněné ustanovení neobsahuje komplexní a samostatně aplikovatelné pravidlo, a proto se musel uchýlit k analogii. Předkládaná stať podrobuje zmíněné rozhodnutí kritické reflexi. Hlavní cíl zvláštní části tohoto článku tkví v hledání argumentů pro závěr, že § 1664 samostatně aplikovatelné pravidlo obsahuje. Cesta k tomuto cíli se opírá především o teleologické úvahy, které byly dle mínění autorů tohoto příspěvku v dané věci ze strany Nejvyššího soudu podceněny.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.