Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  právní systém
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Co je právo a jak ho můžeme modelovat

100%
Michálek J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 4
321-341
EN
The aim of this article is to present the characteristics of a possible model of a legal system, which could be used for modeling of law by automatic systems. For such purpose I define the concept of a legal system, defined as fundamental normative system, which claims to be legitimate and enforceable. I describe several examples that such definition is both realistic and practical. I show how the attributes of such a concept follow from a general requirement for justification of a norm as a behavior regulation. Based on the definition of legal system, I introduce the basics of the model of law. I recommend inclusive positivism with textual or instrumental actualism for the modeling of continental law. I describe how the defined model of law represents phenomena such as collision of legal systems, metanorms, legal pluralism and the case law of judges.
CS
Cílem této práce je načrtnout charakteristiku možného modelu právního systému, který by byl využitelný při modelování práva pomocí automatizovaných systémů. Za tímto účelem vymezuji pojem právního systému, za který považuji fundamentální normativní systém, který o sobě tvrdí, že je legitimní a vynutitelný. Na několika případech ukazuji, že takové vymezení je realistické a praktické. Ukazuji, jak tyto pojmové znaky vyplývají z obecného požadavku na zdůvodnění normy jako regulativu chování. Na základě vymezení právního systému představuji základy modelu práva. K modelování kontinentálního práva doporučuji volit inkluzivní pozitivismus s textuálním nebo instrumentálním aktualismem. Popisuji, jak vymezený model práva zachycuje jevy jako kolize právních systémů, metanormy, právní pluralismus a soudcovské dotváření práva.
2
Content available remote

K typologii ekvivalentů v právním překladu

67%
Duběda T.
Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)
|
2021
|
vol. 82
|
issue 2
139-158
EN
Equivalence was a central concept in the early stages of modern translation theory. Despite being criticised in later periods, mainly in literary translation, its usefulness in specialised translation remains undoubted. I first examine the aspects of equivalence described in the literature on legal translation, arriving at no less than 32 different equivalent types. Building on these findings, I propose a detailed, multidimensional typology of legal equivalents, using four orthogonal criteria: translation procedure, degree of equivalence, conventionality and register. Translation procedures are divided, on the one hand, into canonical and non-canonical, and, on the other hand, into language-oriented, language- and function-oriented, and function-oriented. The different categories, defined as non-exclusive, are characterised with respect to their documentary vs. instrumental nature, and supplemented by French-Czech and Czech-French translation examples. The analysis also raises a certain number of specific questions that have received only limited attention so far. These include the role of register in terminology, the evaluation of the degree of equivalence in the case of language-oriented equivalents, and the directional symmetry of equivalents. The typological proposal is language-independent, and may serve as both a theoretical framework and practical tool in translatorial decision-making.
3
Content available remote

Zpětný odkaz v evropském mezinárodním právu soukromém:

67%
Siehr K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 7
529-539
EN
The problem of renvoi is a problem of coordination of legal systems. Such coordination is not necessary any more as legal systems are subject to growing unification in unified private international law. If in this system of unification, however, the law of third states is governing, renvoi may be necessary as soon as international harmony of decisions and basic principles of the law of conflict of laws are not violated. As the European Union is about to get a unified code of private international law, renvoi will only be applied in cases governed by the law of third states.
CS
Problém zpětného odkazu (renvoi) je problémem koordinace právních systémů. Taková koordinace není nutná, jakmile je kolizní právo sjednoceno. K tomuto stavu postupně spěje Evropská unie, jež hodlá unifikovat i obecnou část mezinárodního práva soukromého. Potom bude zpětný odkaz potřebný jen v případě, že rozhodným kolizním právem bude právo třetího státu.
4
Content available remote

Formální jednota práva

59%
Madej M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 12
1136-1148
EN
This article considers the formal unity of the system of law. In a formally unified legal system, there is in principle no doubt about which rules fall within the system and how to determine their content. The author tries to show how the formal unity relates to judge’s duty to law (Art. 95 of the Czech Constitution) and to the concept of the source of law. Special attention is paid to the rule of recognition and its ability to ensure formal unity of law in the situation of regulatory “outsourcing” to other social sub-systems.
CS
Tato stať pojednává o formální jednotě systému práva. Ve formálně jednotném právním systému platí, že zásadně neexistují pochyby o tom, která pravidla do systému patří a jak určit jejich obsah. Autor se postupně pokusí ukázat, jak s formální jednotou souvisí vázanost soudce zákonem (čl. 95 Ústavy) a pojem pramene práva. Zvláštní pozornost bude věnována pravidlu uznání a jeho způsobilosti zajistit formální jednotu práva za situace „outsourcování“ regulace jiným společenským subsystémům.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.