Search results

1

Kam jsme se posunuli od zrušení směrnice o uchovávání údajů

100%

Denemark J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2021

|

vol. 160

|

issue 12

1054-1070

EN

The European Union is quite efficient in its efforts to protect fundamental rights to privacy and to personal data protection, even during the time of rapid development of communication technologies. Whether it is the European legislator or the EU Court of Justice, the overall approach reflects the todays’ modernity. Nonetheless, there have been certain confusion regarding the data retention of personal data by telecommunication services providers for the purpose of transferring the data to the public authorities since the declaration of Data Retention Directive invalid. The aim of this paper is not only to evaluate the effectiveness of European Union’s practice within the evolution of new technologies regarding the challenges towards the right to privacy and personal data protection, but also to answer the question of whether we now have clear guidelines for data retention legislation on the national level.

CS

Evropská unie svou snahu chránit základní práva na soukromí a ochranu osobních údajů v době rychlého rozvoje nových komunikačních technologií zvládá vcelku obstojně. Ať už je to evropský normotvůrce nebo Soudní dvůr EU, přístup k unijnímu právu odráží modernitu dnešní doby. Nicméně na poli uchovávání osobních údajů provozovateli telekomunikačních sítí pro účely předání těchto údajů státním orgánům panovaly od dob zrušení směrnice o uchovávání údajů jisté rozpaky. Cílem příspěvku je tak nejen zhodnotit reakce Evropské unie na nové technologické výzvy s ohledem na ochranu soukromí a osobních údajů a zhodnotit jejich vhodnost či efektivitu, ale především odpovědět na otázku, zda dnes máme unijním acquis jasně stanovené mantinely pro vnitrostátní úpravu ochrany osobních údajů.

2

Právo znát genetický původ jako součást osobnostních práv dítěte počatého anonymním způsobem

80%

Valc J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

vol. 157

|

issue 9

750-762

EN

b_The right to privacy is considered to be one of the fundamental rights of every person end it is protected not only at the international or constitutional, but also the legal level. In this context, it is possible to rely on the legal provisions of the new Civil Code, which, in several places, provides private protection for the personality of a person. lt is, by its very nature, a fairly broad category, in which we can, in the light of the case law of the European Court of Human Rights, include also the protection of private and family life, including the right to knowledge of origin and the circumstances of birth. It cannot be disputed that this aspect of personality is traditionally a psychological, sociological and legal issue, also in the context of the historically applied adoption system. At present, however, new rules and ethical-Iegal questions in this area emerge, especially due to the emergence of modern biomedical technologies, which are increasingly being promoted in society. This issue is connected also with questions of assisted reproduction and related legislative requirement for the anonymity of gamete donation, which, in our opinion results in a situation in which the state de facto prevents the establishment of family ties and interferences with the right to privacy and personality rights.

CS

a_Právo na soukromí je považováno za jedno ze základních práv každého člověka a je chráněno nejen na mezinárodní či ústavní, ale také zákonné úrovni. V tomto kontextu je možné vycházet rovněž z právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, který na více místech poskytuje soukromoprávní ochranu osobnosti člověka. Jedná se již ze své podstaty o poměrně širokou kategorii, pod níž ovšem můžeme s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva výkladově subsumovat také ochranu soukromého a rodinného života, včetně práva znát svůj původ a okolnosti narození. Nelze zajisté zpochybnit, že tento aspekt osobnosti člověka je tradičním psychologickým, sociologických a také právním tématem, a to v kontextu již historicky uplatňovaného institutu osvojení. V současné době se ovšem ve společnosti čím dál více prosazují moderní biomedicínské technologie, které stanovují zcela nová pravidla a eticko-právní otázky. Jinak tomu není ani v případě asistované reprodukce a souvisejícího legislativního požadavku na anonymitu dárcovství pohlavních buněk, čímž dle našeho názoru ze strany státu dochází nejen k faktickému znemožnění navázání rodinných vazeb, ale také k zásahu do práva na soukromí a osobnostních práv.

3

Právo na přístup k internetu

80%

Fialová E.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

vol. 157

|

issue 7

545-557

EN

The internet is currently an important tool in the life of an individual. The internet serves inter alia for communication among people, between individuals and the government, for receiving information and expressing opinions and thoughts. The internet allows individuals to exercise their fundamental rights, such as the right to freedom of expression and the right to receive information, the right to privacy, the right to education, etc. When an individual has no access to the internet, or is restricted or she is even prevented from accessing the internet, her fundamental rights may be infringed. The state should make available an internet connection of a certain quality for its citizens under so-called universal service in order for individuals to be to exercise their rights. Restriction of the internet access or of certain content may nevertheless occur in the case of protection of the rights and freedoms of others or in order to protect a public interest, provided that there are legitimate reasons for the interference into the right exercised on the internet and the reasonableness of such interference. Although the internet access serves for the exercise of the fundamental rights, the access itself is not the fundamental right. If this right is embraced into the catalogue of the fundamental rights, consideration should be given to whether this right is to be formulated positively or negatively. This article deals with the fundamental right to the internet access, fundamental rights realized on the internet and the restriction of access as a consequence of unlawful behaviour.

CS

Internet je v současné době důležitým nástrojem v životě jednotlivce. Internet slouží ke komunikaci mezi lidmi navzájem, i mezi jednotlivci a vládou, k přijímání informací a vyjadřování názorů a myšlenek. Prostřednictvím internetu vykonává jednotlivec svá základní práva, jako je např. právo na svobodu vyjadřování a právo přijímat informace, právo na soukromí, na vzdělání apod. Pokud nemá jednotlivec přístup k internetu nebo je jeho přístup k internetu omezen, či dokonce znemožněn, může dojít k zásahu do základních práv. Stát by měl připojení k internetu v určité kvalitě pro své občany učinit dostupným v rámci tzv. univerzální služby z důvodu umožnění výkonu základních práv. Omezit přístup k internetu nebo k určité části jeho obsahu lze v případě ochrany práv a svobod druhých či z důvodu ochrany veřejného zájmu za předpokladu existence legitimních důvodů a za podmínky přiměřenosti zásahu do práva, které je prostřednictvím internetu realizováno. Přístup k internetu sice slouží k výkonu základních práv, nicméně samotný přístup základním právem není. Pokud bude v budoucnu takové právo zahrnuto do katalogu základních práv, musí být učiněna úvaha, zda toto právo formulovat pozitivně či negativně. Tento článek se zabývá základním právem na přístup k internetu, základními právy realizovanými na internetu, jakož i omezením přístupu následkem protiprávního jednání.

Refine search results

3 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 2021

2 2018

1 Denemark J.

1 Fialová E.

1 Valc J.

Kam jsme se posunuli od zrušení směrnice o uchovávání údajů

Právo znát genetický původ jako součást osobnostních práv dítěte počatého anonymním způsobem

Právo na přístup k internetu