Search results

1

Episodic Literary Movement and Translation: Ideology Embodied in Prefaces

100%

Khademnabi M. M.

Text Matters: A Journal of Literature, Theory and Culture

|

2021

|

issue 11

404-417

EN

This paper discusses translation practices from a historicist viewpoint, contextualizing them in their emerging “episode.” The latter is a concept drawn from sociology of literature and accounts for the rise of certain discourses and ideologies in a society. On the basis of the argument that translation practices are informed by the general literary and socio-cultural milieu in which they are produced and consumed (also known as ideology of representation), the paper studies the translators’ prefaces to three translations published between 1953 and 1978-a period dominated by Leftist and Marxist discourse in Iran. Drawing on a historically oriented model which holds that the translator’s ideology is revealed at the moment in which he/she chooses a text, and continues through the discourse he/she develops to translate that text, the research embarks on studying translation practices on two levels of choice mechanism and prefaces. Prefaces are discussed in the light of the dominant ideology of representation that is characterized by a revolutionary discourse. The research demonstrates that these translators opted for a strategy that incorporates the translations in the Persian cultural setting with minor changes in a way that politicizes the foreign literature.

2

„Inna tkanina”. Jawne i ukryte w przedmowach Josepha Conrada

72%

Pacukiewicz M.

Napis. Pismo poświęcone literaturze okolicznościowej i użytkowej

|

2011

|

issue 17

153-168

EN

In preface "Familiar Preface" to the „autobiographical” volume "A Personal Record: Some Reminiscence", Joseph Conrad provides that, in this work, there is no „veil” separating the reader from the author. Despite this declaration, Conrad ’s „memories” goes beyond autobiography and you can risk the thesis that all „autobiographical” texts are rather telling — in the idiomatic way — not about a man but cultural contexts, which formed him. Conrad ’s paratexts (the famous preface to "The Nigger of the 'Narcissus'", mentioned "Familiar Preface" and "Author’s Notes" written by Conrad for subsequent volumes of his works in the period 1917–1920) make an even greater problem of interpretation. They contain not only the artistic statements, but also a surprising “autobiographical” reference and “guidance” of interpretation — that really explains very little and seem to talk about something else. It is difficult to treat Conrad ’s paratexts as autobiographical texts (though they often pretend to be); in turn proposal of seeing in them “author function” in the classic form, indicated by Michel Foucault, also appears to be incomplete, because these paratexts simultaneously create author and his cultural context and literary craftsmanship. It seems, therefore, that Conrad considered his paratexts (especially "Author’s Notes") as a separate literary genre, in accordance with the instructions of Kierkegaard .

3

Exulantský kancionál Václava Klejcha a utváření české kolektivní paměti

51%

Škarpová M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2015

|

vol. 63

|

issue 4

515-540

CS

a2_Tyto Klejchovy korekce Krmanova pojetí zároveň výstižně poukazují na složitou situaci českých pobělohorských exulantů, kteří se v exilu snažili před členy ostatních reformovaných církví obhajovat svůj specifický přínos. Klejchova předmluva o historii vydávání českých kancionálů přitom vytváří s jeho dalšími předmluvami, v nichž pojednal o dějinách vydávání českých překladů bible (1720), českých katechismů (1727) a českých postil (1734), doplňující se celek, v němž Klejch usiloval o systematické představení hlavních oblastí české (reformační) tištěné náboženské literatury s podobným výkladovým konceptem. Klejchovo intenzivní angažmá v českém literárním životě první poloviny 18. století, jež má vlastně protějšek v protikladně motivovaném působení jeho generačního souputníka, jezuity Antonína Koniáše (1691 - 1760), lze vnímat též v kontextu mizející paměti živých svědků na českou reformační minulost, kdy se náboženská identita českých nekatolíků stále více utvářela pouze pomocí jednoho prostředku umožňujícího „trvalou“, transgenerační paměť, tj. pomocí knihy. Klejch se zjevně snažil o to, aby z české kolektivní paměti nezmizela její nábožensky reformační složka, resp. usiloval o formování kolektivní paměti evangelíků užívajících češtinu jako bohoslužebný jazyk, aby z ní nezmizelo vědomí jedinečného českého vkladu do dějin evropské náboženské reformace.

4

Mikuláš Konáč z Hodíškova - inspirace k úvahám o humanismu

37%

Voit P.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2015

|

vol. 63

|

issue 1

3-39

EN

2_Unity of the Brethren and Lutheranism. We suggest the rather contentious term national humanism, a survival from a previous era, should be replaced by a new term, the proto-revival of burgher society.

CS

a2_Ze starších dob přežívající, avšak poněkud konfliktní termín „národní humanismus“ navrhujeme nahradit nově zavedeným výrazem „proto-obrození“ měšťanské části společnosti.

Refine search results

2 Česká literatura (Czech Literature)

1 Napis. Pismo poświęcone literaturze okolicznościowej i użytkowej

1 Text Matters: A Journal of Literature, Theory and Culture

1 2021

2 2015

1 2011

1 Khademnabi M. M.

1 Pacukiewicz M.

1 Voit P.

1 Škarpová M.

Episodic Literary Movement and Translation: Ideology Embodied in Prefaces

„Inna tkanina”. Jawne i ukryte w przedmowach Josepha Conrada

Exulantský kancionál Václava Klejcha a utváření české kolektivní paměti

Mikuláš Konáč z Hodíškova - inspirace k úvahám o humanismu