Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: probability model of verse beginning: highest accentuation

Sort By:

Limit search:

Norma českého jambu

100%

Štochl J.

Česká literatura (Czech Literature)

2014

vol. 62

issue 5

707-727

The article corrects and develops the generative description of the norm of the Czech iamb, which was originally formulated by Miroslav Červenka. Special attention is paid to the beginnings and ends of verses. The starting point of the article is the statistics of the rising beginnings of nonversified sentences, which are lengthier and, as regards types of text, more diverse than Vilém Mathesius’s statistics. The author models the probability of rising beginnings of the Czech iamb (assuming the validity of the metrical norm everywhere else, taking, however, into consideration peripheral nonmetrical stresses). Surprisingly, the article ascertains that the highest admissible accentuation of the first position of iambic tetrameters and pentameters is ‘only’ 67 per cent (a little more in the alexandrines), so that it is not necessary to use complex context restrictions (that is, restrictions concerning the whole verse). The author ascertains the noniambic character of some poems that are still considered iambic (for example, Neumann’s ‘Rok chudého na slunci’ and some of Hořejší’s verses). The rule that prefers accented syllables to unaccented does not apply at the (strong) end position of the acatalectic iamb of a number of poets (for example, Hálek’s, Gellner’s and Seifert’s iambic tetrameter).

Předkládaný text rozvíjí generativní popis normy českého jambu, formulovaný Miroslavem Červenkou, a přináší jeho opravy. Zvláštní pozornost je věnována počátkům veršů a jejich závěrům. Východiskem pro zkoumání incipitů je statistika stoupavých počátků neveršovaných vět, rozsáhlejší a co do typů vět a typů textů rozmanitější než statistika Viléma Mathesia. Autor modeluje pravděpodobnost vzestupných počátků českého jambu (při uvážení platnosti metrické normy na ostatních pozicích, ale i okrajových nemetrických přízvuků). Zjišťuje, že nejvyšší akcentuace první pozice čtyř- a pětistopých jambů je “pouze” 67 % (o trochu víc v alexandrínech), jestliže nemají být aplikována komplexní kontextová omezení (kdy kontextem je celý verš). Autor konstatuje nejambickou povahu některých básní dosud považovaných za jambické (například Neumannův “Rok chudého na slunci” a některé Hořejšího verše). Pravidlo preferující na silných pozicích přízvučné slabiky před nepřízvučnými, vyslovené tvůrcem původního generativního popisu českého verše, neplatí pro koncovou pozici mužských jambů nemála básníků (např. Hálkův, Gellnerův a Seifertův čtyřstopý jamb).

Refine search results

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 2014

1 Štochl J.

Search results

Norma českého jambu