Search results

1

Alexyho teorie proporcionality: kritická reflexe

100%

Červínek Z.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2020

|

vol. 159

|

issue 12

905-926

EN

Alexy’s theory is probably the most influential and elaborated theory of balancing. This paper provides its in-depth analysis. It also identifies its drawbacks. First, it resides on a paradox, that taken as the Law of balancing it is overly simplistic (the only relevant factor is the intensity of the interference). And, taken from the perspective of the Weight formula it is overly complicated (arithmetical). The paradox of the Weight formula is that, notwithstanding its overly complicated nature, it is not able to grasp complex issues inherently related to human rights conflicts resolution. Second, the Weight formula presupposes a quantification, which goes, hand in hand, with another pitfall it was designed to avoid, i.e. a subjectivism. It could laps into a situation that we will input digits that will enable us to arrive at a desired end by means of downplaying and ignoring relevant arguments. Third, according to Alexy, there are only three factors relevant to balancing competing constitutional rights and public interests (intensity of interference; abstract weight and epistemic reliability). However, these factors cannot capture the normative complexity of a human rights’ universe as whole. The abovementioned arguments drive the author to a necessary conclusion that the Weight formula has to be abandoned and the Law of balancing has to be refined. Finally, a discussion of concurring conceptions of balancing (namely Barak’s and Möller’s approaches) is undertaken and a suggestion of how to get a better grasp of the balancing avoiding pitfalls of the Alexy’s theory is drawn from it.

CS

Alexyho teorie je pravděpodobně nejpropracovanější a nejvlivnější teorií proporcionality vůbec. Tento článek ji podrobně analyzuje. Následně též identifikuje její slabá místa a nekonzistentnosti. Těmito jsou především zjednodušující podoba poměřování, je-li nahlíženo skrze tzv. zákon poměřování, neboť jediným relevantním faktorem je zde intenzita zásahu. Současně se jeví jako problematická přílišná složitost poměřování, je-li nahlíženo skrze tzv. vážící formuli. Paradoxem vážící formule je pak to, že navzdory své zmíněné složitosti není způsobilá uchopit komplexní realitu normativního světa základních práv. Tato navíc nutně předpokládá kvantifikaci uplatněné argumentace. Ruku v ruce s ní však jde další nebezpečí, kterého se paradoxně vážící formule snažila vyvarovat, a tím je nebezpečí subjektivizmu a intuitivnosti soudcovského rozhodování. Může totiž sklouznout k tomu, že do vážící formule budeme dosazovat taková čísla, která nám umožní dobrat se kýženého závěru, respektive budeme tak bagatelizovat či zcela ignorovat některé argumenty, které budou „ležet na stole“. Konečně, faktory, které Alexy považuje za relevantní pro poměřování, nejsou vyčerpávající a nemohou tak v úplnosti uchopit normativní realitu základních práv. Tato zjištění vedou autora k zavržení vážící formule a překonání doslovného znění zákona poměřování, nikoli však k úplnému zavržení Alexyho teorie jako takové. Tato totiž není nesprávná. Je pouze neúplná. Konečně, na základě diskuse odlišných přístupů k poměřování (Barakova a Möllerova koncepce) autor naznačuje způsob, jak je třeba kritérium poměřování uchopit, abychom překonali nedostatky Alexyho teorie.

2

Proportionality as the Tool for Adjudicating Conflicts of Fundamental Rights – Criticism and Retort

100%

Michalska M.

Krytyka Prawa. Niezależne studia nad prawem

|

2019

|

vol. 11

|

issue 2

253-269

PL

Chociaż we współczesnym prawie konstytucyjnym w wielu jurysdykcjach zasada proporcjonalności stanowi powszechnie akceptowaną metodę umożliwiającą rozstrzyganie konfliktów praw podstawowych oraz ocenę dopuszczalnego stopnia ich ograniczeń, w ostatnim czasie stała się ona przedmiotem narastającej krytyki. Celem artykułu jest opisanie i dokonanie krytycznej analizy głównych argumentów podnoszonych przez przeciwników tej koncepcji. Autorka przedstawia najbardziej klasyczną trójelementową formułę testu proporcjonalności, a następnie prezentuje trzy najczęściej podnoszone argumenty przeciwko stosowaniu mechanizmu proporcjonalności, które ostatecznie kolejno odrzuca.

EN

Even though the proportionality principle is well-established for judicial review in matters pertaining to human rights in modern constitutional law in numerous jurisdictions, it has recently become subject to a growing tide of criticism. The article aims to describe and critically analyze the main arguments raised by the opponents of using proportionality as the tool for adjudicating conflicts of fundamental rights. After briefly describing the typical and the most common structure of the proportionality test as it is used in constitutional law, the author would present – and then dismiss – the three most significant allegations towards the proportionality analysis, namely: the problem of incommensurability, the alleged proportionality’s moral neutrality as well as the scope of judicial discretion that is claimed to be too wide according to some of proportionality’s opponents.

3

Metoda reasonableness a ochrana socioekonomických práv v Jihoafrické republice : Variace na metodu proporcionality nebo modifikace paradigmatu základních práv?

80%

Červínek Z.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

vol. 157

|

issue 6

465-494

EN

The South African theory and practice of their Constitutional Court on socio-economic rights has become prominent example in the field of comparative constitutional law. The Court uses the reasonableness review as a specific methodology in cases on socio-economic rights. It became an important source of inspiration for both national and international bodies of human rights protection. No wonder that it attracts attention of Czech constitutional law scholars, who pin their hopes to improve the Czech Constitutional Court’s methodology (the rationality test) on socio-economic rights. Notwithstanding its great comparative potential, the reasonableness review is far from undisputed. Thus, the main aim of this paper is to reveal its true nature. Particularly, whether it can be perceived as a deferential variation on proportionality. To answer this question, one more has to be addressed - If the reasonableness review complies with the contemporary paradigm of constitutional rights which distinguishes between a scope of a right and an extent of its protection.

CS

Jihoafrická doktrína i praxe Ústavního soudu k socioekonomickým právům v současnosti představují prominentní příklad v oboru ústavního srovnávacího práva. Metoda reasonableness, kterou Ústavní soud aplikuje na přezkum pozitivních závazků plynoucích z těchto práv, se tak stala významným zdrojem inspirace pro národní i mezinárodní orgány ochrany základních práv. Nyní se k ní obrací i zrak české odborné veřejnosti, která v metodě reasonableness spatřuje lék na neduhy trápící metodologii Ústavního soudu ČR, test racionality. Navzdory tomu, že je metoda reasonableness prezentována jako příklad hodný následování, tak její skutečná povaha je stále předmětem odborných polemik. Někteří autoři ji označují za deferenční variantu metody proporcionality, jiní zase za pouhé zkoumání vhodnosti, způsobilosti či racionality. Tento článek se tedy snaží zodpovědět výše naznačenou otázku po povaze metody reasonableness. Konkrétně, zda je možné tuto metodu považovat za variantu metody proporcionality. Zodpovězení této otázky logicky předchází otázka jiná, tj. zda vůbec metoda reasnonableness odpovídá současnému paradigmatu ochrany základních práv rozlišující mezi rozsahem působnosti základního práva a rozsahem jeho ochrany. Právě z tohoto paradigmatu totiž metoda proporcionality vychází.

Refine search results

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Krytyka Prawa. Niezależne studia nad prawem

1 2020

1 2019

1 2018

2 Červínek Z.

1 Michalska M.

Alexyho teorie proporcionality: kritická reflexe

Proportionality as the Tool for Adjudicating Conflicts of Fundamental Rights – Criticism and Retort

Metoda reasonableness a ochrana socioekonomických práv v Jihoafrické republice : Variace na metodu proporcionality nebo modifikace paradigmatu základních práv?