Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 22

first rewind previous Page / 2 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  psychologie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 2 next fast forward last
EN
Acculturation is most commonly defined as the process of cultural and psychological changes that occur when individuals from different cultural backgrounds come into direct and prolonged contact. Acculturation applies to indigenous peoples (e.g. Aborigines in Australia); established ethno-cultural groups which identify with their country of origin and its language (e.g. the Vietnamese minority in the Czech Republic); immigrants; people coming to the host country voluntarily for a limited period of time (e.g. students, diplomats, laborers); refugees and asylum seekers coming to the host country involuntarily. This review study introduces current knowledge of acculturation, briefly describes the history and development of its investigation, and defines the term acculturation in relation to ethnic identity, assimilation and multiculturalism. It briefly summarizes the sociological and anthropological approach. The study provides a critical review of the most important theories and models based on contact (e.g. Berry’s model of acculturation strategies), adoption of the host culture (e.g. Bourhis interactive acculturation model) and models aimed at identity (e.g. Bicultural identity integration by Benet-Martinez). The study also introduces the acculturation research in the Czech Republic and offers new directions of future research. Last but not least, two approaches to measuring acculturation are mentioned and some examples of the measuring methods are introduced.
CS
Akulturace je nejčastěji definována jako proces kulturní a psychologické změny, který nastává poté, co se jedinci z různých kulturních zázemí dostanou do vzájemného, přímého a déle trvajícího kontaktu. Týká se původního obyvatelstva (např. Aboridžinci v Austrálii); usazených etnokulturních skupin, které se identifikují se zemí původu a používají její jazyk (např. vietnamská minorita v ČR), imigrantů, lidí přicházejících do hostitelské země dobrovolně na omezenou dobu (např. studenti, diplomaté, dělníci) a uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří nepřicházejí do hostitelských zemí dobrovolně. Ve studii jsou představeny současné poznatky o akulturaci, stručně popsána historie a vývoj jejího zkoumání, vymezena akulturace vůči etnické identitě, asimilaci a multikulturalismu. Autorky zmiňují vymezení akulturace v sociologii a antropologii. Uvádějí a kriticky hodnotí nejvýznamnější teorie a modely založené na kontaktu (např. Berryho model akulturačních strategií), přijetí hostitelské kultury (např. Bourhisův interaktivní akulturační model) nebo modely zaměřené na identitu (např. integrace bikulturní identity podle Benetové-Martínezové). Studie přináší přehled výzkumů zabývajících se akulturací v ČR a na Slovensku a představuje nové směry bádání v této oblasti. Na závěr jsou zmíněny dva přístupy k měření akulturace a některé metody jejího měření.
EN
The term self-handicapping (SH) refers to the phenomenon when, under certain conditions, individuals characterized by certain personality factors hinder their success by self-imposed obstacles in important performance situations. The study starts with an accurate definition of SH that is then placed in the context of psychological theories and related social psychological concepts. Two distinct forms of SH, namely, behavioural and self-reported handicaps are discussed in detail. The factors influencing SH are categorized and analysed according to two dimensions, that is, personal versus environmental and eliciting versus preventive factors. Questionnaire and experimental techniques of measuring SH are presented. The summary evaluates existing theoretical and empirical research and discusses the issues of practical application, difficulties of research and relevant topics that need to be further investigated.
CS
Termín sebeznevýhodňování označuje jev, kdy za určitých podmínek jednotlivci charakterizovaní určitými osobnostními faktory si brání v úspěchu v důležitých výkonových situacích dobrovolně přijímanými překážkami. Studie vychází z přesné definice sebeznevýhodňování, která je zařazena do kontextu psychologických teorií a příbuzných sociálně psychologických pojmů. Podrobně jsou probrány dvě odlišné formy sebeznevýhodňování, behaviorální a sebevýpověďová. Faktory ovlivňující sebeznevýhodňování jsou kategorizovány a analyzovány ve dvou rozměrech, osobním versus environmentálním, a vyvolávajícím versus preventivním. Jsou uvedeny jak dotazník, tak experimentální techniky měření sebeznevýhodňování. Ve shrnutí jsou zhodnoceny existující teorie a empirické výzkumy a probrána témata praktických aplikací, výzkumné problémy a relevantní náměty, které by měly být dále zkoumány.
EN
Objectives. The study verifies the psychometric properties of the Slovak version of the The Forms of Self-criticising/Attacking & Self-Reassuring Scale (FSCRS) through item response theory, IRT factor analysis, the validity of the scale and the development of norms. Sample and setting. The survey sample consisted of 1,181 participants (34 % men and 66 % women) with a mean age of 30.30 years (SD = 12.40). Data was gathered by convenience sampling, gradually over two years within a research grant focused on self-criticism and self-compassion. Hypotheses. It was assumed that the Slovak version of the FSCRS has a three-dimensional structure similarly to the original version. All the three subscales are scalable by Mokken analysis, so subscales’ raw score is invariant to items subscales’ scores. Statistical analysis. For data recording, the program SPSS Statistics-20 was used and for statistical processing, the program R version 3 1 3 was used, libraries mirt, TAM, lavaan, and mokken. Results. The Slovak translation of the FSCRS is a reliable and valid instrument to measure the level of self-criticism. Its three-dimensional structure was confirmed, and all the three subscales were scalable by Mokken analysis. However, the two-dimensional structure (in which the Inadequate self and the Hated self are merged) showed good fit with data as well. Study limitation. Despite its size, the sample is not representative of the Slovak population regarding age and education. Therefore, the developed norms do not express the population distribution of self-criticism and self-reassurance.
SK
Ciele. Štúdia overuje psychometrické vlastnosti slovenskej verzie Škály foriem sebakritickosti a sebapotvrdenia prostredníctvom teórie odpovedí na položku, IRT faktorovej analýzy, validity škály a tvorby noriem. Vzorka a výber. Výskumná vzorka obsahovala 1 181 participantov (34 % mužov a 66 % žien) s priemerným vekom 30.30 rokov (SD = = 12.40). Dáta boli zbierané postupne dostupným výberom v priebehu dvoch rokoch v rámci riešenia čiastkových úloh výskumného grantu zameraného na výskum sebakritickosti a sebasúcitu. Hypotézy. Predpokladá sa, že slovenská verzia FSCRS má trojdimenzionálnu štruktúru rovnako ako originálna verzia. Všetky jej tri subškály sú škálovateľné podľa Mokkenovej analýzy, takže hrubé skóre subškál je invariantné voči skóre položiek. Štatistická analýza. Pre záznam dát autori použili program SPSS Statistics-20 a pre ich štatistické spracovanie program R verzia 3. 1. 3, knižnice mirt, TAM, lavaan a mokken. Výsledky. Škála FSCRS je v slovenskom preklade reliabilný a validný nástroj na meranie úrovne sebakritickosti. Potvrdila sa jej trojdimenzionálna štruktúra a tiež to, že všetky jej tri subškály sú škálovateľné podľa Mokkenovej analýzy. Avšak aj dvojdimenzionálny model, v ktorom sú Nenávidené a Neadekvátne self spojené do jednej subškály, ukázal dobrú zhodu s dátami. Limity štúdie. Napriek jej veľkosti vzorka nie je reprezentatívna pre slovenskú populáciu, najmä z hľadiska veku a vzdelania. Vytvorené normy tak nevyjadrujú distribúciu sebakritickosti a sebapotvrdenia v celej slovenskej populácii
5
Content available remote

Psychoterapie a právo

100%
EN
The paper presents a detailed legal analysis of psychotherapy and psychotherapists under the applicable law in the Czech Republic. The attention is paid to various types of psychological and similar services on the market. The overview of the psychological professions in the legal point of view is also included in the paper.The conclusion of the paper is that the psychotherapy is one of the health services which falls under the medical law regulation, whereby the substantial part of psychotherapy is covered by public health insurance.
CS
Příspěvek představuje podrobný právní rozbor postavení psychoterapie a psychoterapeutů z hlediska platného českého práva. Pozornost je věnována různým druhům psychologických a podobných služeb na trhu. Obsažen je i přehled psychologických povolání v právním smyslu. Dílčí část je zaměřena na psychoterapeutický pohovor při klinických vyšetřeních ve zdravotních službách. Další část příspěvku je věnována podrobnému právnímu rozboru zdravotnické legální výhrady. Autor dospívá k právnímu závěru, že poskytování psychoterapie podléhá režimu zdravotních služeb podle zdravotnického práva. Další dílčí právní pohled je zaměřen na omezené používání profesního označení psychoterapeut podle českého zdravotnického práva, tzn. pouze u psychiatrů se vzděláním v psychoterapii nebo u jiných lékařů s tímto vzděláním či u klinických psychologů. Nedílnou součástí příspěvku je právní otázka jiných působení na duševní zdraví, nežli psychoterapeutických. Jedná se o veřejnoprávně volný prostor pro pastorální medicínu nebo přírodní léčitelství, popřípadě další podobné činnosti. Závěr práce spočívá v tom, že psychoterapie podle českého práva patří mezi zdravotní služby, které jsou vyhrazeny podle zdravotnického práva. Podstatná část psychoterapie je přitom hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
EN
The authors report partial results of the research, which is a part of the international project Bullying at school as a process - a social-cognitive analysis of school bullying. The respondent group consisted of 245 pupils of the 6th grade of elementary school (113 boys and 132 girls). The results show that according to the peer nominations more than one half of the chldren are somehow involved in bullying. Boys are more often involved in bullying, either as agressors or victims. Girls act more often as protectors of the bullied. A role that a pupil plays in bullying is related to the percieved social support, particularly in boys´ groups. The highest support, mostly from their parents, is percievedby boys who act as protectors of the victims. The victim´s role, no matter the gender, is related to the lowest percieved support from peers.
SK
Autori referujú o čiastkových výsledkoch výskumu, který je súčasťou medzinárodného projektu Školní šikana jako proces - sociálně kognitivní analýza třídní šikany. Výskumu sa zúčastnilo 245 žiakov 6. ročníkov základnej školy (113 chlapcov a 132 dievčat). Výsledky ukazujú, že podľa vrstovníckych nominácií možno viac ako polovicu detí považovať za účastníkov šikanovania. Častejšie sa ho zúčastňujú chlapci, a to v role agresora i obete. Dievčatá bývajú častejšie ochrankyňami šikanovaných. Rola, ktorú žiak hrá pri šikanovaní, súvisí s pociťovanou sociálnou oporou, predovšetkým v skupine chlapcov. Najvyššiu oporu, najmä rodičovskú, pociťujú chlapci vystupujúci ako ochrancovia obetí. Rola obete sa, bez ohľadu na pohlavie, spája s najmenej pociťovanou oporou od spolužiakov.
7
Content available remote

Pracovní gerontologie : obor s budoucností

100%
EN
The contribution is devoted to new development of workforce in the CR and EU with the respect to its greying. Some measures that should be taken from the point of occupational gerontology are introduced. The article documents some attitudes and sterotypes associated with older workers by the Eurobarometer survey 2012. It turns attention to the concept of work ability and the role of psychology in occupational gerontology.
CS
V příspěvku je představena pracovní gerontologie a její úloha v oblasti pracovních sil vzhledem k jejich stárnutí v ČR a v EU. Autorka uvádí některá opatření, která by měla být v této souvislosti přijata. Článek dokumentuje některé postoje a stereotypy spojené se staršími pracovníky na průzkumu Eurobarometer 2012. Zaměřuje se na koncepci práceschopnosti a roli psychologie v profesní gerontologii.
EN
Objectives. The purpose of this paper was (a) to develop a tool for assessment precursors of propensity to aggressive behavior, (b) establish relationship between specific style of reality processing and inclination to solve social problems using aggressive strategies moderated by feelings of insecurity. Subjects and setting. Responses were obtained from a representative sample of 3,159 Czech schoolchildren between 13 and 15 years of age in the context of a project Opinions, experiences and feelings of schoolchildren. The interval covers the critical transition period from childhood to early adolescence. The subjects were asked to fill in the online questionnaire anonymously via the internet during regular classes under the supervision of their teachers. Results. The findings indicated noticeable role of security feeling, defined by a child standing in the family, at school, and life satisfaction, as a mediator of relationship between natural predispositions to break social norms, inherent tendency to react impulsively without taking into account consequences, social marginality and aggressive problem - solving style. The results suggest the possibility of educational intervention as a crucial means in modification of a sociably undesirable behavior. Study limitation. Conclusions are limited by informational scope of the database.
CS
Záměr. Cílem studie bylo (a) vytvořit nástroj pro odhad prekurzorů sklonu k agresivnímu chování, (b) testovat model vztahu mezi charakteristickým způsobem zpracování reality a sklonem k agresivnímu chování moderovaným pocitem nejistoty. Soubor a procedura: Data byla získána od reprezentativního vzorku 3159 českých školáků ve věkovém intervalu 13-15 let v rámci projektu Výzkum o názorech, zkušenostech a pocitech školních dětí. Interval pokrývá kritické období přechodu z dětství do časné adolescence. Respondenti vyplnili dotazník anonymně během výukové hodiny na webovém rozhraní za přítomnosti učitelů. Výsledky. Nálezy naznačují výraznou roli pocitu nejistoty, definovaného postavením jedince v rodině, ve škole i jeho životní spokojeností, jako mediátoru asociace mezi přirozenou dispozicí porušovat sociální normy, vrozenou tendencí reagovat impulsivně bez zvážení případných důsledků, sociální marginalitou a agresivním stylem řešení problémů. Výsledky naznačují možnost výchovné intervence jako účinného prostředku modifikace sociálně nežádoucího chování. Omezení studie. Závěry jsou limitované informačním rozsahem datové báze.
EN
Previous research has shown that, among psychiatric patients, empowerment is connected with satisfaction with life. However, assuming the existence of a continuum between health and illness, a similar connection in nonclinical subjects can be expected. Additionally, recent research has shown that time perspective influences life satisfaction. This study aimed to investigate how empowerment and time perspective impact perceived satisfaction with life in the past, the present and the future. The results indicate that there are significant relationships between empowerment, time perspective, and temporal satisfaction with life. Regression analysis showed that a balanced time perspective (BTP) and Past NEgative time perspective are especially important predictors for satisfaction with life in each time framework. BTP and empowerment, taken together, are important sources of present and future life satisfaction, Past Negative and empowerment are important predictors of present satisfaction with life. The results may be important for thinking about the structure of human psychological characteristics and understanding sources of adaptive functioning and well-being.
CS
Dřívější výzkum ukázal, že u psychiatrických pacientů je zmocnění spojeno s životní spokojeností. Za předpokladu existence kontinua mezi zdravím a nemocí lze očekávat, že podobná spojitost bude nalezena u neklinických subjektů. Současný výzkum navíc ukázal, že časová perspektiva ovlivńuje životní spokojenost. Cílem studie bylo zjistit, jak zmocnění a časová perspektiva ovlivňují vnímanou životní spokojenost v minulosti, současnosti a budoucnosti. Výsledky ukazují, že existují významné vztahy mezi zmocněním, časovou perspektivou a současnou životní spokojeností. Regresní analýza ukázala, že vyrovaná časová perspektiva a minulá negativní časová perspektiva jsou zvláště důležitými prediktory životní spokojenosti v každém časovém rámci. Vyrovnaná časová perspektiva a zmocnění jsou společně důležitými zdroji současné a budoucí životní spokojenosti, minulá negativní časová perspektiva a zmocnění jsou důležitými prediktory současné životní spokojenosti. Výsledky mohou být důležité pro uvažování o struktuře lidských psychologických charakteristik a pro porozumění zdrojům adaptivního fungování a životní spokojenosti.
EN
The article focuses on Czechoslovak dissent in the context of the activities of 25 psychologists who signed Charter 77 until 1989. The purpose of this text is to summarize basic information about these individuals, their life, work and attitudes. The authors draw on archival materials and personal testimonies. The pressure to adapt to the demands of state power and the efforts to expel inconvenient signatories from the country are described. The contribution focuses on the activities of psychologists-signatories during the normalization in the 1970s and 1980s and after 1989. The signatories are interpreted as active, civically engaged, resilient and humanistically oriented.
CS
Článek se zaměřuje se na československý disent v souvislosti s aktivitami 25 psychologů, kteří podepsali Chartu 77 do roku 1989. Smyslem tohoto textu je shrnout základní informace o těchto jedincích, o jejich životě, díle a postojích. Text vychází z archivních materiálů a osobních svědectví. Popsán je tlak na adaptaci podle požadavků státní moci i snaha o vypuzení nepohodlných signatářů ze země. Stať se zaměřuje na aktivity psychologů-signatářů během normalizace v 70. a 80. letech 20. století i po roce 1989. Signatáři jsou interpretováni jako aktivní, občansky angažovaní, nezdolní a humanisticky orientovaní.
EN
Objectives. The study deals with the basic psychometric characteristics of the Czech versions of generativity methods: Loyola Generativity Scale (LGS), Generativity Behavior Checklist (GBC), Current Generative Concerns (Gen-Current),Generative Concerns on the Life Review (Gen-Life) and Past Parental Generative Concerns (Gen-Parental). Subjects and settings. The methods were submitted for self-assessment in six samples of respondents aged 18-93 years; a total of 1,259 respondents participated in the research. Statistical analysis. Cronbach alpha and Mc-Donald omega coefficients were used for reliability estimation; item structure in Gen-Current, Gen-Life, and Gen-Parental was verified by confirmatory factor analysis. Intercorrelation of Gen-Current, Gen-Life, and Gen-Parental subscales and their correlation with LGS was assessed using Pearson’s correlation coefficient. Results. The scales have adequate reliability: LGS from 0.77 to 0.84; GBC from 0.78 to 0.93; Gen-Current from 0.90 to 0.91; Gen-Life 0.90 and Gen-Parental 0.86. Mean of factor loading of LGS items loading relevant factors was 0.56, in Gen-Current 0.64; in Gen-Life 0.63, and in Gen-Parental 0.60. Intercorrelation among LGS subscales was from 0.50 to 0.72; Gen-Current subscales from 0.38 to 0.90, among Gen-Life subscales from 0.54 to 0.74, and among Gen- Parental subscales 0.80. Correlation with LGS was strongest in Gen-Current (significant for all subscales), in Gen-Life it was insignificant in Ecological generativity. Gen-Parental did not significantly correlate with LGS in any subscale. Limitation. The methods used are limited mainly in cultural portability of some items.
CS
Cíle. Studie se zabývá základními psychometrickými charakteristikami českých verzí metod generativity: Loyola Generativity Scale (LGS),Generativity Behavior Checklist (GBC), Škály aktuálního generativního zájmu (Gen-Current), Škály celoživotního generativního zájmu (Gen-Life) a Škály rodičovského generativního zájmu (Gen-Parental). Soubor a procedura. Metody byly předloženy k sebeposouzení v šesti souborech respondentů ve věku 18-93 let; celkem se výzkumu účastnilo 1259 respondentů. Statistická analýza. Pro odhad reliability byl použit Cronbachův koeficient alfa a McDonaldův koeficient omega; struktura položek LGS, Gen-Current, Gen-Life a Gen-Parental byla ověřována pomocí konfirmační faktorové analýzy. Interkorelace subškál Škál generativního zájmu i jejich korelace s LGS byla zjišťována pomocí Pearsonova koeficientu korelace. Výsledky. Škály mají přiměřenou reliabilitu: LGS od 0,77 do 0,84; GBC od 0,78 do 0,93; Gen-Current od 0,90 do 0,91; Gen-Life 0,90 a Gen-Parental 0,86. Průměr faktorových nábojů položek sytících odpovídající faktory byl u LGS 0,56, u položek Gen-Current 0,64, u položek Gen-Life 0,63 a u položek Gen-Parental 0,60. Interkorelace subškál LGS byla v rozmezí od 0,50 do 0,72, u subškál Gen-Current od 0,38 do 0,90, u subškál Gen-Life od 0,54 do 0,74 a u subškál Gen-Parental 0,80. Korelace s LGS byla nejsilnější u Gen-Current (významná u všech subškál), u Gen-Life byla nevýznamná u Ekologické generativity. Škála Gen-Parental významně nekorelovala s LGS ani v jedné subškále. Omezení studie. Použité metody jsou omezeny zejména problematickou kulturní přenositelností některých položek.
EN
The objective of the review is to discuss research papers related to supervision as one of the possibilities of prevention and affection of burnout syndrome among health care workers. The selection included studies examining supervision in relation to burnout syndrome. For the review were used electronic databases EbscoHost, Scopus, Medline, Cinahl with full text and OvidSP. The criterion for the search was the publishing between years 1995 and 2015, the availability of full text in Czech or English language and the link to the research question. There were found 350 studies in total. For the final processing were used 28 studies which fullfiled chosen criteria. According to the analysis of the studies and sources, there is some influence of clinical supervision on different aspects of burnout syndrome and also on factors associated with job satisfaction, interpersonal relationship and selfawareness/ self-improvement. The most important factor is the personality of the supervisor and the interval of provided clinical supervision during the evaluation process. According to this study and available theoretical resources, there is the impact of clinical supervision on health care workers. There is an association between burnout syndrome (particularly depersonalization and emotional exhaustion) and the participation in the clinical supervision. Apart from burnout syndrome, there is some influence on job satisfaction and quality of provided care. The factors which affect the influence of clinical supervision are the personality of the supervisor and duration of clinical supervision. As for barriers to implement the clinical supervision to practice, it was identified e.g., the disorganisation, work on shifts, lack of guidelines and limited financial sources. Although there are some barriers of implementation of clinical supervision to clinical practice, the authors stress the fact that the clinical su
CS
Cílem práce je diskutovat nalezené výzkumné studie týkající se supervize jako jedné z možností prevence a ovlivnění syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví. Do výběru byly zařazeny studie zkoumající supervizi ve vztahu k syndromu vyhoření. Pro získání dat byly použity elektronické databáze EbscoHost, Scopus, Medline, Cinahl with full text a OvidSP. Kritériem pro vyhledávání bylo publikování v rozmezí let 1995 a 2015, dostupnost plného textu v českém nebo anglickém jazyce a souvislost s výzkumnou otázkou. Celkem bylo nalezeno 350 studií. Pro konečné zpracování bylo použito 28 nalezených dokumentů, které splňovaly zadaná kritéria. Z analýzy dohledaných studií je patrný vliv supervize na jednotlivé aspekty syndromu vyhoření a dále také na faktory související s pracovní spokojeností, mezilidskými vztahy a seberozvojem osobnosti. Jako stěžejní se při hodnocení poskytovaných supervizí jeví osobnost supervizora a interval poskytovaných supervizí. Na základě studia uvedených zdrojů můžeme uvést význam absolvovaných supervizí pro pracovníky ve zdravotnictví. Byla prokázána souvislost mezi syndromem vyhoření (zejm. částí depersonalizace a emocionální vyčerpání) a účastí na supervizních setkáních. Kromě syndromu vyhoření byl prokázán vliv supervize na pracovní spokojenost a kvalitu poskytované péče. Faktory, které vliv supervize mohou ovlivnit, jsou zejména osobnost supervizora a délka trvání supervize. Jako bariéry pro zavádění supervize do praxe byly identifikovány např. směnnost, neorganizovanost, neexistence jednotných předpisů a omezené finanční zdroje. Přesto je třeba zdůraznit význam supervize jako preventivního faktoru zamezujícímu syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví.
EN
Fidelity (also known as process evaluation) represents the accuracy with which any therapeutic or prevention intervention is implemented. This multidimensional construct is used rather scarcely in the Czech research practice. This paper aims to introduce the fidelity, its dimensions, its importance and scope within prevention research and practice, as well as to introduce measurement procedures, the possibilities and limits when researchnig fidelity of interventions focused on prevention of risk behaviors. In studies that focus on studying effectiveness of prevention interventions, fidelity illustrates the “background“ of experimentally implemented prevention activities. Fidelity is the key to greater control (esp. confounding) variables that may have an impact on the results of the experiment. Studies that measure fidelity, often come with better results compared to studies in which fidelity is not measured. Information that fidelity provides facilitate the development and implemention of interventions into practice. Fidelity increases the credit of the intervention under evaluation and of the research team in front of the stakeholders, and multiplies the chances when publishing results in scientific journals. Last but not least, fidelity facilitates the rapid translation of high-quality and effective prevention interventions and other research findings into practice.
CS
Fidelita (známá též jako evaluace procesu) je vyjádřením věrnosti, s jakou je realizována jakákoli léčebná či preventivní intervence. V české výzkumné praxi je vícedimenzionální konstrukt fidelity stále málo používaný. Cílem článku je představit fidelitu, její dimenze, význam a rozsah z pohledu preventivního výzkumu i praxe, dále představit postupy, ale i možnosti a limity při zkoumání fidelity u programů prevence rizikového chování. Při studiích, které jsou zaměřeny na sledování účinnosti preventivních programů, fidelita dokresluje „pozadí“ experimentálně realizovaných preventivních aktivit. Fidelita je klíčem k vyšší kontrole (zejména zavádějících) proměnných, které mají vliv na výsledky experimentu. Studie, které sledují oblast fidelity, častěji přinášejí lepší výsledky oproti studiím, které fidelitu neměří. Současně informace, které zprostředkovává sledování fidelity, pomáhají při vytváření, ale také plošném zavádění programů do praxe. Dále zvyšují kredit hodnoceného programu i vlastního výzkumného týmu u finančně zainteresovaných stran a při publikování výsledků ve vědeckých časopisech. V neposlední řadě podporují rychlé šíření kvalitních a ověřených preventivních postupů a dalších výzkumných poznatků do praxe.
EN
Objectives. Subjective well-being is one of the most widely-researched constructs in the wellbeing literature. It is important, therefore, to obtain and document the predictors of subjective well-being. The aim of the current study was to examine whether loneliness mediated the associations between shyness and subjective wellbeing. Method. The participants comprised 279 (52% females, 48% males) university students who completed the Revised Cheek and Buss Shyness Scale, the UCLA Loneliness Scale, the Satisfaction with Life Scale, and the Positive and Negative Affect Schedule. Analyses were based on structural equation modeling and bootstrapping procedure. Results. Structural equation modelling indicated that high levels of shyness and loneliness are negatively associated with subjective well-being in Turkish university students. Also, loneliness partially mediated the relationship between shyness and subjective well-being. Moreover, bootstrapping procedure revealed that the indirect effect of shyness on subjective well-being through loneliness was significant. Discussion. The findings of the current study presents an empirical framework for the researchers by examining the mediator role of loneliness which is one of the most common human experiences in each period of life on the link between two significant variables. Theoretical and practical implications of the findings were discussed. Study limitations. Due to cross-sectional design the causal inferences cannot be drawn. The data were collected via self-reporting. The sample were university students, the results are not generalizable to other populations.
CS
Cíle. Subjektivní pohoda je jedním z nejvíce zkoumaných konstruktů v literatuře o duševní pohodě. Proto je důležité zdokumentovat a uplatňovat prediktory subjektivní pohody. Cílem této studie bylo zjistit, zda osamělost zprostředkovává vztahy mezi stydlivostí a subjektivní pohodou. Metoda. Výzkumu se zúčastnilo 279 (52 % žen a 48 % mužů) univerzitních studentů, kteří vyplnili Revidovanou škálu stydlivosti od Cheeka a Busse, Škálu osamělosti Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), Škálu spokojenosti se životem a Soupis pozitivních a negativních afektů. Analýza výsledků využila strukturální modelování a postupy bootstrappingu (převzorkování). Výsledky. Strukturální modelování ukázalo, že vysoké úrovně stydlivosti a osamělosti jsou u tureckých univerzitních studentů negativně asociovány se subjektivní pohodou. Osamělost také částečně zprostředkovávala vztah mezi stydlivostí a subjektivní pohodou. Postupy bootstrappingu (převzorkování) navíc ukázaly, že nepřímý vliv stydlivosti na subjektivní pohodu zprostředkovaný osamělostí byl významný. Diskuse. Zjištění této studie představují empirický rámec pro badatele tím, že ověřily zprostředkující roli osamělosti, která je jedním z nejběžnějších lidských prožitků v každé etapě života. Byly diskutovány teoretické i praktické důsledky těchto zjištění. Závěr. Výsledky studie ukázaly, že stydlivost a subjektivní pohoda byly částečně zprostředkovány osamělostí.
15
Content available remote

T. G. Masaryk a Edmund Husserl : K pojmu humanity

80%
EN
The article focuses on possible convergences and parallels in Masaryk’s and Husserl’s thought, with a special emphasis on their similar conceptions of humanity. At issue, at the same time, is a polemical exchange with Patočka’s interpretation of their mutual relation, in which Patočka stresses rather the opposition of ideas and divergence in philosophical method in the overall orientation of both authors. The main themes are the resemblances between Masaryk’s and Husserl’s relation to subjectivism by a critique of Kant’s transcendental method, an orientation to a shared world as the set of historically conditioned intersubjective validities, and resemblances between psychologism and titanism. The main similarity is, however, discerned in the analogical conception of humanity, even if this concept is developed in each author in a rather different conceptual framework.
CS
Článek se zaměřuje na možné konvergence a paralely v Masarykově a Husserlově myšlení, a to zejména s důrazem na jejich podobné pojetí humanity. Ve svém jádru je zároveň polemikou s Patočkovou interpretací jejich vzájemného vztahu, v níž Patočka zdůrazňuje spíše myšlenkové opozice a protichůdnost ve filosofické metodě i celkovém zaměření obou autorů. Hlavními tématy jsou podobnosti mezi Masarykovým a Husserlovým vztahem k subjektivismu, kritikou Kantovy transcendentální metody, zaměřením na sdílený svět jakožto soubor dějinně podmíněných intersubjektivních platností nebo příbuznosti mezi psychologismem a titanismem. Hlavní podobnost je ovšem spatřována v analogickém pojetí humanity, ačkoli je tento pojem u obou autorů rozvíjen v odlišném pojmovém rámci.
EN
Objectives. The purpose of this paper is to establish the measurement properties of The Short- Form Buss-Perry Aggression Questionnaire using for the first time the Rasch graded scale model of measurement. Sample and setting. Responses were obtained from a representative sample of 3,159 Czech schoolchildren between 13 and 15 years of age. The interval covers the critical transition period from childhood to early adolescence. The subjects were asked to fill in the online questionnaire anonymously via the internet during regular classes under the supervision of their teachers. Results. The study lends support to the 12-item BPAQ-SF unidimensionality which conflicts with earlier works corroborating multidimensional four-factor models using confirmatory factor analysis. The data reasonably conforms to the Rasch model specifications having acceptable item and person reliabilities, satisfactory item fit indices and item difficulties, and gender and age DIF of no practical significance. The alignment between item difficulty and the disposition of adolescents to endorse an item indicating a noticeable floor effect can be expected, taking into consideration that the scale is intended primarily as a screening instrument. Study limitation. A limitation of this study is a lack of criterion for the instrument validation, analyzing a questionnaire only in isolation might paint a distorted picture.
CS
Záměr. Cílem studie bylo poprvé ověřit psychometrické vlastnosti krátké formy Bussova- -Perryho dotazníku agresivity (BPAQ-SF) na podkladě Raschova modelu gradované stupnice měření. Soubor a procedura. Data byla získána od reprezentativního vzorku 3 159 českých školáků ve věkovém intervalu 13-15 let. Interval pokrývá kritické období přechodu z dětství do časné adolescence. Respondenti vyplnili dotazník anonymně během výukové hodiny na webovém rozhraní za přítomnosti učitelů. Výsledky. Výsledky podpořily jednodimenzionalitu 12položkového nástroje BPAQ-SF, což je v rozporu s většinou dosavadních prací, které na podkladě konfirmační faktorové analýzy identifikovaly čtyřfaktorovou strukturu dotazníku. Data byla ve shodě se specifikací Raschova modelu z hlediska reliability položek i respondentů, položkových indexů shody a položkové obtížnosti. Rovněž hodnoty DIF z hlediska pohlaví a věku nevykázaly diference diagnostického významu. Souběh položkové obtížnosti a dispozice adolescentů potvrdit položku vykazoval podlahový efekt, což je očekávaný nález, neboť stupnice je určena především jako skríningový nástroj. Omezení studie. Do studie nebylo zařazeno validizační kritérium, analýza nástroje v izolaci může poskytnout zkreslený obraz.
EN
Objectives. The subject of spirituality and discussion about its role, especially in relation to health, are among the most significant trends in modern psychology. Along with this interest comes a need for proper methods of measurement of spirituality. SHALOM Questionnaire (Spiritual Health and Life-Orientation Measure) is a self-evaluating questionnaire designed to measure the level of spiritual well-being. This study aims to verify psychometric properties in Czech version of this questionnaire. Sample and setting. The questionnaire was administered to elderly Czech population (n=209) aged 55 to 91 years. Several subjects (n=47) from research sample has been diagnosed with mild cognitive impairment, the rest is cognitively healthy. Hypotheses. The authors assumed that the questionnaire has adequate psychometric characteristics for use in the elderly population sample. Statistical analysis. Statistical analysis was aimed at identifying level of internal consistency (Cronbach’s alpha), factor analysis and correlation with various aspects of religiosity. Results. Results showed a good internal consistency of subscales and adequate theoretical structure, this proves the questionnaire to be applicable even for people with mild cognitive impairment. In opposition to original four-factor structure, dividing the questionnaire into two main factors seems to be more accurate, one of two factors divided into three subfactors. Based on the results a shorter and revised version of the original questionnaire is proposed. Study limitation. Generalization of the study results is limited by specific research sample - elderly population, some of the participants have been diagnosed with mild cognitive impairment. New version of the Shalom questionnaire is intended for future verification.
CS
Cíle. Problematika spirituality a diskuze o její úloze obzvlášť ve vztahu ke zdraví představuje jeden z významných trendů světové psychologie. S tímto zájmem se pojí také potřeba vhodných metod k měření spirituality. Dotazník SHALOM (Spiritual Health and Life-Orientation Measure) je sebeposuzovací dotazník určený pro měření míry tzv. spirituální osobní pohody (spiritual well-being). Cílem studie bylo ověření psychometrických vlastností české verze tohoto dotazníku. Soubor a procedura. Dotazník byl administrován starší české populaci (n = 209) ve věku od 55 do 91 let. U části participantů (n = 47) z výzkumného souboru byla diagnostikována mírná kognitivní porucha. Ostatní participanti byli kognitivně zdraví. Hypotéza. Předpokládá se, že dotazník má adekvátní psychometrické vlastnosti pro použití u starší populace. Statistická analýza. Statistická analýza byla zaměřená na zjišťování úrovně vnitřní konzistence (Cronbachovo alfa), faktorové analýzy a korelace s různými aspekty religiozity. Výsledky. Výsledky měření poukazují na dobrou vnitřní konzistenci subškál nástroje a teoreticky adekvátní faktorovou strukturu. Dotazník se proto jeví jako použitelný, a to i pro osoby s mírnou kognitivní poruchou. V porovnání s původně předpokládanou čtyřfaktorovou strukturou se zdá být lepší považovat dotazník za dvoufaktorový, přičemž jeden z těchto faktorů se dále dělí na tři faktory nižšího stupně. Na základě výsledků testů byla navržena zkrácená revidovaná verze původního dotazníku. Omezení studie. Zobecnění výsledků studie je limitováno specifickým výzkumným souborem - jde o starší populaci, u některých participantů byla diagnostikována mírná kognitivní porucha. Nová revidovaná verze dotazníku je určená k dalšímu ověřování.
EN
Medically unexplained physical symptoms (MUPS) are frequent in medical, as well as psychotherapeutic practice. This study seeks to answer the question of whether and to what extent psychotherapeutic methods are effective in the treatment of these disorders. Literature search revealed 44 available meta-analyses and reviews. Their results are synthesized separately for (1) MUPS and somatoform disorders, (2) fibromyalgia and chronic pain, (3) irritable bowel syndrome, and (4) chronic fatigue syndrome. It is concluded that psychotherapy is effective in treating psychosomatic disorders. Furthermore, the authors outline possible directions for future research.
CS
Medicínsky nevysvětlené tělesné příznaky (MUPS) jsou časté v lékařské i psychoterapeutické praxi. Tato studie si klade za cíl odpovědět na otázku, zda a do jaké míry jsou psychoterapeutické metody účinné v jejich léčbě. Vyhledávání přineslo 44 dostupných metaanalýz a přehledových studií. Jejich výsledky jsou syntetizovány samostatně pro kategorii MUPS a somatoformních poruch, (2) fibromyalgie a chronické bolesti, (3) syndromu dráždivého střeva a (4) chronického únavového syndromu. Na jejich základě lze konstatovat, že psychoterapie se jeví jako účinná forma léčby MUPS. V závěru autoři navrhují možné směry dalšího výzkumu.
EN
Objectives. The aim of the present study was to adapt the Schizotypal Personality Questionnaire (SPQ), one of the most widely used methods for the assessment of schizotypy, into the Slovak language and investigate its basic psychometric properties (reliability, latent structure, gender differences, and measurement invariance) in healthy volunteers. Sample and setting. The Slovak version of the questionnaire (SPQ-SK) was completed by 267 responders (120 men and 147 women) with a mean age of 25.3 years (SD = 5.5). SPQ includes 74 binary items arranged into 9 subscales. Hypotheses. Latent structure of two concurrent models, a three-factor and a four-factor model were tested. Statistical analysis. Gender differences were assessed by Welch t-test. Internal consistency was assessed using Cronbach’s alpha and ordinal alpha. Confirmatory factor analysis (CFA) was calculated using the maximum likelihood method. χ2-test, CFI, RMSEA, SRMR, AIC and BIC were used to evaluate and compare the respective models. Measurement invariance was assessed by χ2 and CFI differences. Results. SPQ-SK showed an acceptable internal consistency. On average, men scored higher in the dimensions Odd or Eccentric Behavior, No Close Friends, and Constricted Affect, whereas women scored higher on Excessive Social Anxiety and Magical Thinking. CFA indicated that a modified three-factor structure represented the best model for SPQ-SK. This model also showed configural invariance and weak measurement invariance. However, strong and strict invariance was only partially supported. Study limitations. The research sample consisted of healthy individuals. Further investigations are needed to determine clinically relevant scores.
SK
Cieľ. Cieľom práce bolo adaptovať jednu z najpoužívanejších metód na stanovovanie schizotypie - Schizotypový osobnostný dotazník (Schizotypal Personality Questionnaire, SPQ) - v slovenských podmienkach a zistiť jej základné psychometrické vlastnosti (reliabilitu, latentnú štruktúru, rodové rozdiely a invarianciu merania) u zdravých dobrovoľníkov. Výskumný výber a metóda. Slovenskú verziu dotazníka (SPQ-SK) vyplnilo 267 respondentov (120 mužov a 147 žien) s priemerným vekom 25,3 roka (SD = 5,5). SPQ pozostáva zo 74 dichotomických položiek, ktoré sú zaradené do deviatich subškál. Hypotéza. Testované a porovnávané boli konkurenčné modely latentnej štruktúry SPQ - trojfaktorový a štvorfaktorový model. Štatistická analýza. Rodové rozdiely boli posudzované Welchovým t-testom. Vnútorná konzistencia bola posudzovaná Cronbachovým a ordinálnym koeficientom alfa. Konfirmačná faktorová analýza (CFA) bola vypočítaná pomocou metódy maximálnej vierohodnosti. Pre posúdenie a porovnanie modelov bola využitá štatistika χ2 a indexy CFI, RMSEA, SRMR, AIC a BIC. Invariancia merania bola overovaná pomocou rozdielov v χ2 a CFI jednotlivých vnorených modelov. Výsledky. SPQ-SK preukázalo akceptovateľnú vnútornú konzistenciu. Muži skórovali v priemere viac v dimenziách excentrické správanie, chýbanie blízkych priateľov a zúžený afekt, zatiaľ čo ženy dosahovali vyššie skóre v dimenziách sociálna úzkosť a magické myslenie. Výsledky CFA preukázali ako najvhodnejší trojfaktorový model. Tento model taktiež preukázal konfiguračnú a slabú faktorovú invarianciu. Silná a striktná invariancia však bola podporená iba čiastočne. Limity. Výskumný súbor tvorili zdraví jedinci. Pre stanovenie klinicky významného skóre je potrebný ďalší výskum.
first rewind previous Page / 2 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.