Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 15

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  psychoterapie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

PCA - dobrý přístup pro dobrý život

100%
EN
The paper is concerned with the PCA (Person-Centered Approach), a psychotherapeutic approach developed by C.R. Rogers. Examinig efficiency of this approach, the author is answering by two case reports from her own psychotherapeutical praxis which is aimed mainly at clients with psychiatric diagnosis.
CS
Příspěvek pojednává o psychoterapeutickém směru PCA (Person-Centered Approach) - „přístup zaměřený na člověka", který vytvořil C. R. Rogers. Autorka si pokládá otázky po účinnosti tohoto přístupu a odpovídá na ně dvěma kazuistikami vybranými ze své psychoterapeutické praxe, v níž se věnuje převážně klientům s psychiatrickou diagnózou.
EN
In the first part, the article focuses on the development of theories and their impact on knowledge and practice. The second part is dedicated to psychotherapy, the author describes two (meta-)theories – medical and contextual model – and their impact on research and practice in psychotherapy.
CS
Příspěvek se v první části věnuje utváření teorií a jejich významu pro poznávání a praxi. V druhé části se autor věnuje oblasti psychoterapie a popisuje dvě (meta)teorie – medicínský a kontextuální model – a jejich důsledky pro výzkum i praxi psychoterapie.
EN
This article offers a practical example of solution-focused therapy with a client diagnosed as seriously mental ill. The case description is supplemented by author/therapist’s reflections and by some brief ideas about for example diagnostic labelling, externalisation, resources finding or the expert role of therapist.
CS
Příspěvek nabízí praktickou ukázku vyuţití terapie zaměřené na řešení (solution-focused therapy) při práci s klientem, kterému byla diagnostikována závaţná duševní onemocnění. Popis případu je doplněn reflexemi autora/terapeuta a několika stručnými teoretickými úvahami nad tématy jako diagnostické nálepkování, vyuţití externalizace, hledání zdrojů či role terapeuta coby experta.
EN
a2_She concludes that analyses of psychic disciplines as tools of expert rule (Nikola Rose), which were inspired by Michel Foucault, while potentially tempting as an interpretation tool of the period of neo-liberal dominance in the Czech Lands, ignore the specific historical context of the subversive nature of psychotherapy during the period of late socialism, utilization of resources of the socialist medical care system, and their failure after 1989.
CS
Studie otevírá téma fungování expertního prostředí psychodisciplín (psychiatrie, psychologie, psychoterapie apod.) v socialistickém Československu, a to nikoli ve smyslu jejich vnitrooborového vývoje, nýbrž proměny jejich společenské a kulturní funkce a vztahu k politické moci. Autorka sleduje oborové společenství psychoterapeutů od šedesátých let, jeho polooficiální institucionální a vzdělávací platformy, prosazování psychoterapie v systému socialistického zdravotnictví, její vztah k ostatním psychodisciplínám a komunikaci s odbornými trendy na Západě. V centru její pozornosti je zejména první vzdělávací psychoterapeutický systém v Československu označovaný jako SUR (jde o akronym utvořený z iniciál příjmení tří zakladatelů - Jaroslava Skály, Edmunda Urbana a Jaromíra Rubeše), který fungoval od roku 1967 a jímž do konce osmdesátých let prošlo na dva tisíce účastníků. Vyznačoval se především sebezkušenostním principem výcviku, kdy na sebe terapeuti aplikovali stejné metody a režim jako na pacienty. Po roce 1989 zažil obor obrovský rozkvět a psychoterapeutické přístupy k mezilidským vztahům i vlastnímu „já“ se staly nejen módní záležitostí a dobrým obchodním artiklem, ale též hlubší součástí každodenního života. Tuto proměnu autorka konfrontuje s literaturou věnovanou takzvané psychoterapeutizaci společnosti v západní Evropě. Uzavírá, že Michelem Foucaultem inspirované analýzy psychodisciplín jako opory expertního vládnutí (Nikolas Rose) jsou sice lákavé i pro výklad období neoliberální dominance v českých zemích, avšak pomíjejí specifický historický kontext subverzivnosti psychoterapie v pozdním socialismu, využívání zdrojů socialistického zdravotnictví i jejich výpadku po roce 1989.
5
Content available remote

Vnímané překážky vstupu do psychoterapie:

75%
EN
Objectives. The study aimed to explore which barriers adult people perceive when deciding whether to enter psychotherapy and how these barriers influence their decision to start psycho-therapy.Sample and setting. The sample consisted of 392 adult respondents who considered entering individual psychotherapy during the last five years. They completed a questionnaire on per-ceived barriers to entering psychotherapy, the phase of decision-making, and the severity of psychological symptoms.Hypotheses. This was an exploratory study with the following questions: a) What is the per-ceived importance of specific barriers to enter-ing psychotherapy? b) What groups (principal components) of barriers to entering psychother-apy can be identified? c) What is the relationship between the perceived importance of barriers and the decision to enter psychotherapy?Statistical analysis. The number of barriers was reduced using PCA. The relationship of the decision-making phase to other variables was explored via multinomial regression analysis.Results. The most severe barrier to entering psychotherapy were price, reluctance to express emotions in front of others and the assumption that one’s problems were not as severe as the problems of people in psychotherapy. Respond-ents who decided not to enter psychotherapy were older, expressed more distrust of psycho-therapy, and perceived it as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Respond-ents who decided to enter psychotherapy (but who had not contacted a therapist) had less se-vere symptoms and perceived psychotherapy as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Study limitations. Limits of the study include a non-representative sample and the time window used for the retrospective rating of symptoms and barriers.
CS
Cíl. Cílem studie bylo prozkoumat, jaké překáž-ky dospělí lidé vnímají při rozhodování o vstu-pu do psychoterapie a jak tyto překážky souvisí s rozhodnutím psychoterapii zahájit.Soubor a metoda. Výzkumný soubor tvořilo 392 dospělých respondentů, kteří během posledních pěti let zvažovali zahájení individuální psycho-terapie. Respondenti vyplnili dotazník zaměře-ný na vnímané překážky vstupu do psychotera-pie, fázi rozhodování vstoupit do psychoterapie a intenzitu potíží. Hypotézy. Studie měla explorační charakter, za-měřila se na následující otázky: a) Jak vnímají lidé závažnost jednotlivých překážek vstupu do psychoterapie? b) Jaké skupiny (hlavní kom-ponenty) překážek pro vstup do psychoterapie můžeme identifikovat? c) Jak souvisí závažnost vnímaných překážek s rozhodnutím vstoupit do psychoterapie?Statistická analýza. Množství překážek autoři nejprve redukovali pomocí analýzy hlavních komponent. Souvislost fáze rozhodování o vstu-pu do psychoterapie s dalšími proměnnými byla ověřována pomocí multinomiální regresní ana-lýzy. Výsledky. Jako nejzávažnější překážka byla vní-mána cena psychoterapie, následovaly zábrany v odhalování emocí před ostatními a pocit, že vlastní potíže nejsou tak závažné jako potíže lidí navštěvujících psychoterapii. Respondenti, kteří zavrhli vstup do psychoterapie, byli starší, vyja-dřovali větší nedůvěru k psychoterapii a vnímali ji jako více stigmatizující než ti, kdo kontakto-vali terapeuta. Účastníci, kteří vstup do terapie zvažovali (ale terapeuta nekontaktovali), vyka-zovali nižší míru potíží a vnímali psychoterapii jako více stigmatizující než ti, kdo kontaktovali terapeuta.Omezení studie. Limity studie jsou nereprezen-tativnost výzkumného souboru a využití delšího časového rozmezí pro retrospektivní hodnocení úrovně potíží a významnosti překážek.
6
Content available remote

Hledání opravdové důvěry

63%
EN
According to Abhidhamma, a culture specific ethical-psychological system which inspired a psychotherapeutical approach of satitherapy, trust is one of the key proficiencies of the mind. The case study demonstrates the development of client´s proficiencies of healthily grounded trust in the process of psychotherapy through cultivation of mindfulness and the growth of client´s competences to cope more ably with daily life.
CS
V pojetí kulturně specifického eticko-psychologického systému abhidhamma, ze kterého vychází psychoterapeutický směr satiterapie, je důvěra jednou z klíčových schopností mysli. Text kazuistiky ukazuje, jak je v terapeutickém procesu na podkladě kultivace všímavosti rozvíjena klientova schopnost zdravě podložené důvěry a jak směřuje k růstu kompetencí klienta dovedně zvládat každodenní život.
7
Content available remote

Psychoterapie a právo

63%
EN
The paper presents a detailed legal analysis of psychotherapy and psychotherapists under the applicable law in the Czech Republic. The attention is paid to various types of psychological and similar services on the market. The overview of the psychological professions in the legal point of view is also included in the paper.The conclusion of the paper is that the psychotherapy is one of the health services which falls under the medical law regulation, whereby the substantial part of psychotherapy is covered by public health insurance.
CS
Příspěvek představuje podrobný právní rozbor postavení psychoterapie a psychoterapeutů z hlediska platného českého práva. Pozornost je věnována různým druhům psychologických a podobných služeb na trhu. Obsažen je i přehled psychologických povolání v právním smyslu. Dílčí část je zaměřena na psychoterapeutický pohovor při klinických vyšetřeních ve zdravotních službách. Další část příspěvku je věnována podrobnému právnímu rozboru zdravotnické legální výhrady. Autor dospívá k právnímu závěru, že poskytování psychoterapie podléhá režimu zdravotních služeb podle zdravotnického práva. Další dílčí právní pohled je zaměřen na omezené používání profesního označení psychoterapeut podle českého zdravotnického práva, tzn. pouze u psychiatrů se vzděláním v psychoterapii nebo u jiných lékařů s tímto vzděláním či u klinických psychologů. Nedílnou součástí příspěvku je právní otázka jiných působení na duševní zdraví, nežli psychoterapeutických. Jedná se o veřejnoprávně volný prostor pro pastorální medicínu nebo přírodní léčitelství, popřípadě další podobné činnosti. Závěr práce spočívá v tom, že psychoterapie podle českého práva patří mezi zdravotní služby, které jsou vyhrazeny podle zdravotnického práva. Podstatná část psychoterapie je přitom hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
8
Content available remote

Účinné faktory skupinové psychoterapie

63%
EN
Research on psychotherapy has not been fully connected with a psychotherapeutic practice. These efforts could be supported by the study of (common non- specific) effective factors of group psychotherapy (known among researchers as therapeutic factors). These are the elements (events, mechanisms, activities) in group psychotherapy, which are responsible for patients´ improvement. These factors have been summed up by many researchers.. I. D. Yalom & M. Leszcz (2007); S. Bloch & E. Crouch (1985); S. Kratochvíl (2005) and P. Dierick & G. Lietaer (2008) belong to the most important ones. Their lists differ terminologically, which may cause misunderstanding. The terminology should be made clearer. It is also possible to outline, which factors should be supported during the therapy. It depends on the phase of the therapy, on the goals of the therapeutic group and on the needs of the patients. Finally, we have to state that the basic effective factor of psychotherapy is the relationship between therapist and clients. It is the condition (sine qua non) of the functioning of therapeutic factors.
CS
Výzkum psychoterapie není zatím dostatečně propojen s psychoterapeutickou praxí. Jedním z možných kroků v tomto směru je i studium (společných nespecifických) účinných faktorů skupinové psychoterapie – v odborné literatuře označovaných pojmem „terapeutické faktory“. Jsou to takové prvky (události, mechanismy, činnosti) ve skupinové psychoterapii, které jsou zodpovědné za zlepšení. Tyto faktory se pokusila přehledně shrnout řada autorů. Mezi nejznámější patří I. D. Yalom a M. Leszcz (2007); S. Bloch a E. Crouch (1985); S. Kratochvíl (2005) a P. Dierick a G. Lietaer (2008). Jejich souhrny se terminologicky liší, což může působit neporozumění. Je třeba tyto terminologické nejasnosti zpřehlednit. Je možné rovněž nastínit, které faktory je třeba během terapie nejvíce podporovat. To odvisí od vývoje terapie, od cílů skupiny či od potřeby klientů. Současně je třeba upozornit, že základní účinný faktor psychoterapie (a předpoklad fungování terapeutických faktorů) je vztah mezi terapeutem a členy skupiny.
9
Content available remote

Psychedelika v péči o duševní zdraví:

63%
EN
Mental health problems constitute a major issue in contemporary society. Meanwhile, the evidence of the therapeutic potential of psychedelics obtained in clinical trials is continuing to grow. One of the remarkable characteristics of this class of substances is the fact that they appear to be effective in the treatment of a variety of psychological symptoms and mental illnesses across diagnostic categories. Psychedelics thus seem to have a wider range of usefulness than traditional psychopharmaceuticals, which generally tend to target specific symptoms. The administration of psychedelics includes the presence of an experienced professional until the acute effects subside. Moreover, these substances should be administered as part of a broader, more comprehensive programme, including preparatory and follow-up sessions. Psychedelic therapy can also have an effect on certain psychological phenomena and processes even in healthy volunteers, e.g. increase their well-being, openness, mindfulness capacities and mental flexibility. These phenomena are important correlates of mental health. The available evidence seems to indicate that the key psychological mechanism of the therapeutic effect of psychedelics is their impact on psychological flexibility. This could be the common underlying factor explaining the therapeutic efficacy of psychedelics in the treatment of various mental health disorders across diagnostic categories. The transdiagnostic nature of this mechanism suggests that psychedelic therapy could potentially prove useful, apart from the treatment of various pathologies, also as a tool for general mental health promotion and prevention of mental illness in healthy people. Psychedelic therapy brings the attention to the multifactorial etiology of mental disorders, the importance of the psychotherapy component in healthcare, and the role of transdiagnostic processes and non-pharmacological variables. In this review article, the potential of psychedelics in mental health care, their mechanisms of action, and possible risks as well as risk-prevention strategies is discussed.
CS
Duševní onemocnění představují významný problém současné společnosti. Klinické výzkumy psychedelik přinášejí rostoucí množství evidence o jejich terapeutickém potenciálu. Zajímavá pro tuto skupinu látek je skutečnost, že stejné substance se ukazují jako účinné v léčbě různých psychických symptomů a duševních onemocnění napříč diagnostickými kategoriemi. Psychedelika se tak ukazují mít univerzálnější využití než tradiční psychofarmaka, která působí zejména na konkrétní symptomy. Jejich terapeutické podání předpokládá přítomnost zkušeného odborníka během akutní fáze účinku a širší rámec zahrnující přípravná a následná sezení. Psychedelická terapie může ovlivňovat vybrané psychologické fenomény a charakteristiky i u zdravých dobrovolníků – např. zvyšovat jejich well-being, otevřenost, kapacitu všímavosti nebo mentální flexibilitu. Tyto fenomény jsou zároveň významnými koreláty duševního zdraví. Na základě dostupné evidence se lze domnívat, že klíčovým mechanismem účinku psychedelik je jejich působení na psychologickou flexibilitu, která by mohla představovat základní sjednocující faktor pro vysvětlení terapeutického účinku psychedelik na různé duševní obtíže z psychologické perspektivy. Na základě transdiagnostické povahy tohoto mechanismu by psychedelická terapie mohla najít uplatnění nejen v léčbě nejrůznějších poruch, ale potenciálně sloužit i v rámci širší péče o duševní zdraví, popř. prevence duševních onemocnění u zdravých lidí. Psychedelická terapie poutá pozornost autorů směrem k multifaktoriální etiologii duševních onemocnění, transdiagnostickým procesům, významu psychoterapie při jejich léčbě i extrafarmakologickým proměnným. V tomto článku je reflektován význam, který by mohlo mít využití psychedelik v péči o duševní zdraví, jejich mechanismus účinku a potenciální rizika i způsoby, jakými by bylo možné jim předcházet.
10
Content available remote

Scénotest – možnosti analýzy pro praxi i výzkum

63%
EN
The Scenotest is an inspirative projective technique which can be used in psychotherapy and also in assessment (mainly in personality and social/relationship assessment in childhood). The article is aimed at summarizing basic information about this method – partly from literature (Ermert, 1997; Staabs, 2001 etc.), partly from the author’s research and work experience. The article describes the method, main functions of the Scenotest, possible ways of stage analysis, stage building processes, and provides a detailed description of formal and content analysis parameters or proceedings. Appendices to the article are available at http://down.hump.cz/scenotest.pdf.
CS
Scénotest je podnětnou projektivní metodou, která je využitelná v praxi diagnostické i terapeutické. Díky návratu této metody do českého psychodiagnostického prostředí vzniklo již několik prací, které se Scénotestu cíleně věnují. V tomto článku (a v online přílohách1) by měly být shrnuty alespoň základní dostupné informace o této metodě, která byla a je výsostnou metodou v rámci rakouské, německé či švýcarské psychologické vývojové diagnostiky a dětské psychoterapeutické praxe. Článek se zaměřuje především na hledisko formální analýzy Scénotestu a pokouší se poskytnout prakticky i výzkumně využitelné informace o této metodě.
EN
Objective. The methodology of a systematic review of studies verifying the efficacy of the intervention in the treatment of mental disorders helps to reduce bias by using explicit and rigorous methods for literature search and critical evaluation of previous studies. Up to now, no systematic review has been conducted on the efficacy of individual emotion focused therapy (EFT), despite the growing number of research findings examining the efficacy of EFT. The aim of this systematic review is therefore to evaluate the efficacy of an individual form of EFT in the treatment of mental problems and disorders. Method. In this study, the authors followed the PRISMA methodological manual. A systematic literature search was performed in the EBSCO, PubMed, and Web of Science databases. The analysis was focused on assessing the magnitude of the effect of pre-post therapeutic changes, the sustainability of change within follow-up, or comparing the effect of change with another psychotherapeutic approach by evaluating the statistical and material significance of changes (effect size). Results. The authors identified seven studies that used a (quasi) experimental method to investigate the efficacy of EFT. The results support the efficacy of EFT as well as the sustainability of change in the treatment of depression. There is preliminary support for the efficacy of EFT in the treatment of social anxiety, trauma, and eating disorders. So far, in the case of the above-mentioned disorders and difficulties, it is possible to consider EFT as probably effective. Limitations. Only studies written in English were selected in this systematic review. Case studies were not included.
CS
Cíl. Metodologie systematického přehledu studií ověřujících účinnost intervence při léčbě psychických poruch napomáhá redukci předpojatostí či zkreslení používáním explicitních a rigorózních metod pro vyhledávání literatury a kritickým hodnocením dosavadních studií. Doposud nebyla realizována systematická přehledová studie, která by se věnovala účinnosti individuální formy terapie zaměřené na emoce (EFT), a to navzdory rostoucímu počtu výzkumných zjištění zkoumajících účinnost EFT. Cílem tohoto systematického přehledu je proto zhodnotit účinnost individuální formy EFT při léčbě psychických poruch a potíží. Metoda. V této studii autoři postupovali dle metodologického manuálu PRISMA, včetně vyhledávání v databázích EBSCO, PubMed a Web of Science. Po odstranění duplicitních záznamů, posouzení abstraktů dvěma posuzovateli a poté i obsahu výzkumných studií dle kritérií pro začlenění/vyřazení studií analyzovali identifikované studie. Analýza byla zaměřena na posouzení velikosti efektu pre-post terapeutické změny, udržitelnost změny v rámci follow-up, případně porovnání efektu změny s jiným psychoterapeutickým přístupem zhodnocením statistické a praktické významnosti změn (effect size). Výsledky. Autoři identifikovali sedm studií, které využily (kvazi)experimentální metodu výzkumu účinnosti EFT. Výsledky podporu-jí účinnost EFT i udržitelnost změny při léčbě depresivity. Při léčbě sociální úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy existuje předběžná podpora účinnosti EFT. Zatím je tedy v případě těchto poruch a potíží možné považovat EFT za pravděpodobně účinnou. Limity. Do tohoto systematického přehledu byly vybrány pouze studie psané v anglickém jazyce, a naopak nebyly zařazeny případové studie.
EN
Abstract The text is dedicated to substantial characteristics of the educational system in clinical psychology as provided by the Department of Clinical Psychology in the Institute for Postgraduate Medical Education.
CS
Příspěvek je věnován dalším významným faktům ohledně fungování systému vzdělávání vedeného Katedrou klinické psychologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
EN
The paper deals with the Schultz autogenic training method, which, despite its effectiveness, safety and availability, is a relatively little used form of prevention and therapy of reactive conditions and psychological disorders. This fact seems paradoxical, especially in today’s times, in which psychotherapeutic and psychiatric care is relatively difficult for many people to access. The untapped potential of autogenic training may be caused by certain little known specifics, which the paper draws attention to, with the aim of recalling the proven method in a new light. The path to the renaissance of the method lies mainly in its new conceptualization as a method more psychagogical than psychotherapeutic, consistently autogenous, fully holistic, and yet scientifically completely relevant.
CS
Příspěvek se zabývá metodou Schultzova autogenního tréninku, která je přes svou účinnost, bezpečnost a dostupnost relativně málo využívanou formou prevence a terapie reaktivních stavů a psychických poruch. Tato skutečnost se jeví jako paradoxní, a to zejména v dnešní době, ve které je psychoterapeutická a psychiatrická péče pro mnoho lidí relativně obtížně dostupná. Příčinou nevyužitého potenciálu autogenního tréninku mohou být jeho určitá málo známá specifika, na která příspěvek upozorňuje, a to s cílem osvědčenou metodu připomenout v novém světle. Cesta k renesanci metody spočívá zejména v její nové konceptualizaci coby metody spíše psychagogické než psychoterapeutické, důsledně autogenní, plně holistické, a přitom vědecky naprosto relevantní.
EN
The contribution makes an overview of substantial factors hindering the postgraduate training in clinical psychology in Czechia until 2023. It uncovers the reasons behind the gradual decrease of clinical psychologists under training in Czechia in child and adolescent clinical psychology, (clinical) psychotherapy and clinical assessment of children and adults. It brings new evidence and proposals to improve the training in limits given by legal constraints (Zákon č. 96/2004 Sb. o způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání [Act No. 96/2004 Coll. on competence to practice non-medical health professions]).
CS
Příspěvek je věnován několika významným faktorům aktuální dostupnosti vzdělávání v klinické psychologii v České republice do roku 2023 a jejich podílu na nedostatku klinických psychologů v základních aplikacích klinické psychologie: v dětské a dorostové klinické psychologii, v (klinické) psychoterapii a v klinické psychodiagnostice dětí a dospělých. Uvádí konkrétní návrhy na změnu systému vzdělávání v mezích Zákona č. 96/2004 Sb. o způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, mezi které klinická psychologie patří.
EN
Medically unexplained physical symptoms (MUPS) are frequent in medical, as well as psychotherapeutic practice. This study seeks to answer the question of whether and to what extent psychotherapeutic methods are effective in the treatment of these disorders. Literature search revealed 44 available meta-analyses and reviews. Their results are synthesized separately for (1) MUPS and somatoform disorders, (2) fibromyalgia and chronic pain, (3) irritable bowel syndrome, and (4) chronic fatigue syndrome. It is concluded that psychotherapy is effective in treating psychosomatic disorders. Furthermore, the authors outline possible directions for future research.
CS
Medicínsky nevysvětlené tělesné příznaky (MUPS) jsou časté v lékařské i psychoterapeutické praxi. Tato studie si klade za cíl odpovědět na otázku, zda a do jaké míry jsou psychoterapeutické metody účinné v jejich léčbě. Vyhledávání přineslo 44 dostupných metaanalýz a přehledových studií. Jejich výsledky jsou syntetizovány samostatně pro kategorii MUPS a somatoformních poruch, (2) fibromyalgie a chronické bolesti, (3) syndromu dráždivého střeva a (4) chronického únavového syndromu. Na jejich základě lze konstatovat, že psychoterapie se jeví jako účinná forma léčby MUPS. V závěru autoři navrhují možné směry dalšího výzkumu.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.