Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: rady pracujících

Sort By:

Limit search:

Samosprávný socialismus v československém průmyslu, 1968-1969

100%

Šlouf J.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2020

vol. 27

issue 1

9-57

There was a specific consensus existing between enterprise-level cells of the Communist Party of Czechoslovakia and the workers’ councils, with the latter respecting political views of the party organs and the former, on the other hand, accepting professional competencies of the councils. The best example on which the hybrid practice could be followed was a new phenomenon of public auditions for managerial positions. The author shows how the initially economic project of the enterprise councils was increasingly transforming itself into a movement with political ambitions since the August 1968 occupation. The informal centre of these activities was Škoda Plzeň, which organized a nationwide congress of self-governing bodies in January 1969. After the fall of the reform-oriented leadership of the Communist Party of Czechoslovakia in April 1969, the workers’ councils were becoming increasingly dependent on the leeway vis-á-vis superiors, which company-level party organizations created for them. The latter were effectively resisting political purges for a few months; in this respect, they were making use, in particulars, of worries of the central apparatus of mass protests before the anniversary of the occupation in August 1969. However, after the forced resignation of company-level reformists in the autumn of 1969, the self-governing bodies lost all political support and dissolved themselves.

Naprostá většina zvolených se rekrutovala z řad technické inteligence mužského pohlaví a středního věku. Tato nová socialistická inteligence se postavila de facto do čela dělnického hnutí. Mezi radami pracujících a podnikovými organizacemi Komunistické strany Československa fungoval specifický konsenzus, ve kterém rady respektovaly politická stanoviska stranických orgánů a ty naopak přijímaly odborné kompetence rad. Nejlépe bylo možno tuto hybridní praxi sledovat na novém fenoménu veřejných konkurzů do manažerských funkcí. Autor ukazuje, jak se po okupaci v srpnu 1968 původně ekonomický projekt podnikových rad stále více transformoval do podoby hnutí s politickými reformními ambicemi. Neformálním centrem těchto aktivit se stal podnik Škoda Plzeň, který v lednu 1969 uspořádal celostátní sjezd samospráv. Rady pracujících se po pádu reformního vedení KSČ v dubnu 1969 stávaly stále více závislé na prostoru, který jim vůči nadřízeným instancím vytvářely stranické organizace podnikové úrovně. Ty se samy několik měsíců účinně bránily před politickými čistkami, přičemž využívaly zejména obav centrálního aparátu z masových protestů před výročím okupace v srpnu 1969. Po nuceném odchodu reformních funkcionářů na podnikové úrovni na podzim 1969 však již samosprávy ztratily veškeré politické zázemí a samy se rozpustily.

Refine search results

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Šlouf J.

1 2020

Search results

Samosprávný socialismus v československém průmyslu, 1968-1969