Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  renesance
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Konfesijnost - (nad)konfesijnost - (bez)konfesijnost : diskuse o renesančním epitafu a umění jako zdroji konfesijní identifikace

100%
Jakubec O., Malý T.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2010
|
vol. 7
|
issue 1
79-112
EN
The three presented texts are a contribution to the discussion on denominationality in the 16th and 17th centuries. Using the example of Renaissance epitaphs the authors consider the extent to which denominational meanings may be observed in early modern works of art and the limits of such observations. The introductory text presents a more general (historiographical) view of the prerequisites for the construction of a denominational identity in the Czech lands and of Renaissance epitaphs as a specific „medium“. Both authors admit that the epitaphs contain many denominational connotations, but at the same time both are aware of numerous weaknesses in a denominationally focused interpretation of the works in question, particularly in relation to their special function as commemorative devices. In this respect the texts diff er in the extent to which the authors recognize denominational aspects in these works of art: while the fi rst text (by O. Jakubec) places greater stress on the denominational context in the overall broad meaning of a Renaissance epitaph, the second text (by T. Malý) is more cautious, with a particularly sceptical approach towards attempts to view these works as denominationally distinct.
CS
Tři předkládané texty jsou příspěvkem k diskusi o konfesijnosti v 16. a 17. století. Na příkladu renesančních epitafů autoři zvažují nakolik skrze raně novověké umělecké předměty můžeme připisovat konfesijní významy a jaká jsou omezení takových výkladů. Úvodní text představuje obecnější (historiografický) pohled na předpoklady konstrukce konfesijní identity v českých zemích a na renesanční epitafy jako specifické „médium”. Oba autoři uznávají, že epitafy obsahují mnohé konfesijní konotace, ale zároveň si jsou vědomi nedostatků konfesijně zaměřené interpretace daných děl, zvláště ve vztahu k jejich zvláštní funkci památníků. V tomto ohledu se texty liší tím, nakolik autoři rozeznávají v uměleckých dílech konfesijní prvky: zatímco první text (O. Jakubce) klade značný důraz na konfesijní kontext v celém širokém významu renesančních epitafů, druhý text (T. Malého) je obezřetnější, se zvláště skeptickým náhledem vůči pokusům vidět v těchto dílech konfesijní identifikaci.
2
Content available remote

Madonna and child from Košice : reflections of the Italian renaissance in the find of a relief mould

84%
Rusnák R.
Umění (Art)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 1-2
64-72
EN
This study examines the archaeological find of a clay mould of a relief with the motif of the Madonna and Child from Košice. The final product for which the mould was intended was a relief in either terracotta or stucco. This interpretation of the artefact would draw our attention towards Renaissance Italy, and more particularly to Tuscany and Florence. The study will attempt to identify the conceptual and compositional forms of the Košice find directly within the context of Renaissance Florence and to explain the means by which they could have reached the territory of the Kingdom of Hungary in the second half of the 15th century and the beginning of the 16th century. The basic compositional models of the depicted figures can be found in the works of the prominent Italian Renaissance artists, Ghiberti, Donatello and Luca della Robbia. In their works we can find a greater degree of simplicity, lightness and subtlety in their means of expression. The Košice find shares this style of intimate composition and economical and austere portrayal and therefore, at least on a theoretical level, it is possible to search for the broader scope of its conceptualization in selected works of the afore-mentioned artists. In subsequent generations of Florentine artists, the aesthetics of the depicted scene underwent slight variations. The fact that the Košice Madonna and Child shows no response to these aesthetic changes is surprising especially when we consider that the specific generation of artists such as Andrea del Verrocchio, Benedetto da Maiano and Gregorio di Lorenzo are associated with the development of the Renaissance at the court of the Kingdom of Hungary. The existence of a workshop in Košice producing luxury ceramic goods of which the discovered relief mould forms a part can be dated to the first and second decades of the 16th Century. The mould could have formed part of the equipment of an itinerant Italian craftsman or possibly a local artist with direct working experience of Italy. It is apparent that in his attempt to imitate original works, the artist has chosen to fall back on one of the archetypes of the genre rather than to build on the aesthetics of the depiction of the scene which were typical of the period in which many Italian artists were active in the workshops of the Hungarian court.
CS
Studie se věnuje mimořádnému archeologickému nálezu reliéfní hliněné formy s motivem Madony s dítětem z Košic. Artefakt je pozoruhodný pro neobvyklý výskyt. Konečným produktem formy je reliéf z terakoty nebo štuku, který byl posléze instalovaný v interiérech i exteriérech sakrálních i světských budov. To obrací pozornost na oblast renesanční Itálie a při dalším přiblížení na Toskánsko a Florencii. Studie identifikuje možné ideové a kompoziční předlohy košického nálezu přímo v prostředí renesanční Florencie a objasňuje způsoby, jakými se mohly dostat na území uherského království v druhé polovině 15. a na počátku 16. století. Základní kompoziční modely zobrazených postav najdeme už v díle tří hlavních tvůrců tzv. první generace, Ghibertiho, Donatella a Lucy della Robbia. Lze u nich také najít větší jednoduchost, lehkost a úspornost výrazových prostředků. Intimní kompozice a strohý charakter vyobrazení má i košický nález, proto škálu jeho předloh, aspoň v ideové rovině, je možné hledat i ve vybraných dílech zmíněných tvůrců. V následujících generacích florentských umělců se estetika zobrazovaného tématu jemně mění. To, že košická Madona s dítětem na změněnou estetiku nereaguje, je překvapivé zejména proto, že právě generace Adrey del Verrocchia, Benedetta da Maiano či Gregoria di Lorenzo je spjata s rozvojem uherské dvorské renesance. Existence košické dílny na výrobu luxusního hrnčířského zboží, jehož součástí byl i nález reliéfní formy, je datovaná do období prvního a druhého desetiletí 16. století. Forma mohla být původně součástí výbavy putujícího italského mistra, případně domácího mistra s italskou zkušeností. Je zjevné, že se ve snaze napodobit originály obracel spíš k jednomu ze žánrových archetypů a nenavazoval na estetiku ztvárnění výjevu, jaká byla běžná v době, kdy v uherských dvorských dílnách pracovalo mnoho umělců z Itálie.
3
Publication available in full text mode
Content available

Evropská cesta a výpověď dopisů. Formování Sidneyho intelektuální osobnosti

67%
Kastnerová M.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2017
|
vol. 56
87-104
EN
The study intends to investigate the relations between Philip Sidney and the continental intellectual circle (mainly that of Protestant scholars and aristocrats) on the basis of Sidney’s correspondence. The study is focused especially on the Czech cultural milieu. Sidney’s „grand tour“ over continent is crucial for the formation of his concept of poetry. The poesy is, against Sidney, among all forms of learning the best suited to move the soul to virtue through the beautiful and delightful images of moral example, playing its important role in society.
4
Content available remote

Humanismus v novém konceptu literatury českých zemí (1. polovina 16. století)

67%
Voit P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2017
|
vol. 65
|
issue 2
181-212
EN
Our ideas regarding the origins of humanism in the Czech lands are based on Kristeller's now classic “narrow” view of this school as a philological and philosophical trend. At the turn of the 16th century an active role in the literary scene was taken (with only some exceptions) by Utraquist priests, who with the aid of translations inter alia were endeavouring to reform the declining post-Hussite society. Emphasis was placed on religious education and the cultivation of morality in accordance with the early Christian church. This trend, which we have described with the new term proto-Revival, has for the most part nothing to do with scholarly humanism either at the level of translation or in occasional original works - but this does not detract from its exceptional importance. Religious rigorism and linguistic patriotism were not unique to conservative Utraquism, but can also be found in non-conformist religious communities. These small churches, motivated by confessional priorities, also rejected non-religious education and the tuition of foreign languages (Greek and Hebrew), while their leaders' activities were incompatible with humanist interests. Only the religiously syncretic centre in Náměšť aimed to keep pace with the rest of Europe. It was here for the first time, if only very briefly between 1533 and 1535, that the potential for undiluted humanism emerged, thanks to Erasmus's critically reformed method of translating, as well as to the domestic scholarly interest in the Czech language. At the level of Biblical translation the Unity of Brethren did not emerge from their Czech isolation until relatively late in comparison with the German reformation in the early 1560s. During the post-Hussite period, the substantial minority of Catholics came closest to the antique tradition and humanist thinking thanks to their studies at universities abroad, while the needs and readership skills of the...
CS
Východiskem našich úvah o počátcích humanismu v českých zemích je Kristellerovo dnes už klasicky "úzké" pojetí tohoto proudu jakožto filologicko-filozofické metody. Na přelomu 15. a 16. století převzali aktivní roli v literárním provozu až na několik výjimek utrakvističtí kněží, kteří mimo jiné pomocí překladů usilovali reformovat upadající pohusitskou společnost. Důraz byl kladen na náboženskou výchovu a kultivaci morálky v intencích prvokřesťanské církve. Tato tendence, kterou jsme označili novým termínem protoobrození, nemá většinou ani v rovině překladu ani v ojedinělých původních pracích s vědeckým humanismem nic společného - přesto však ze své mimořádné důležitosti nic neztrácí. Náboženský rigorismus a jazykový patriotismus nebyl vlastní pouze konzervativním utrakvistům, ale i nonkonformním náboženským společenstvím. Tyto malé církve, vedené konfesijními prioritami, se rovněž uzavřely před nenáboženským vzděláváním a výukou cizích jazyků (řečtiny, hebrejštiny) a rovněž aktivity jejich vůdců se s humanistickými zájmy neslučovaly. Krok s Evropou hodlalo držet pouze nábožensky synkretické centrum v Náměšti. Právě zde poprvé, ale žel nakrátko 1533-1535 se vyjevil potenciál nezředěného humanismu, a to díky Erasmově kriticky reformační metodě překladu a díky domácímu vědeckému zájmu o češtinu. Pak se na úrovni biblického překladu z české izolace vymanila ještě jednota bratrská, ovšem ve srovnání s německou reformací opožděně až počátkem 60. let 16. století. V pohusitském období se nejblíže k antické tradici a humanistickému myšlení díky studiím na zahraničních univerzitách přiblížila početní menšina katolíků. S potřebami a čtenářskými schopnostmi převážně utrakvistické společnosti se však míjela, a tak je...
5
Content available remote

Konfesionalita a mentalita mezi koncem 15. a druhou polovinou 16. století pohledem české knižní kultury:

43%
Voit P., Pulkrábek J.
Knihy a dějiny (Books and history)
|
2020
|
vol. 27
|
issue 1-2
85-153
EN
a2_However, through the study of book culture, we are becoming convinced that the bourgeoisie began to compensate for the privileges which the monarch had deprived them of through various forms of self-education and self-presentation, by means of which it revived itself from these medieval residuals and at the same time competed with the aristocracy.
6
Content available remote

Confessionality and Mentality between the End of the 15th and the Second Half of the 16th Century from the Perspective of Czech Book Culture:

43%
Voit P., Roberts S.
Knihy a dějiny (Books and history)
|
2020
|
vol. 27
|
issue 1-2
8-84
EN
a2_However, through the study of book culture, we are becoming convinced that the bourgeoisie began to compensate for the privileges which the monarch had deprived them of through various forms of self-education and self-presentation, by means of which it revived itself from these medieval residuals and at the same time competed with the aristocracy.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.