Results found: 6

Search results

Search:
in the keywords: replication

Sort By:

Limit search:

Challenging Heritage Visualisation: Beauty, Aura and Democratisation

100%

Jeffrey S.

Open Archaeology

2014

vol. 1

issue 1

In this paper I will pose a challenge to digital heritage visualisation that takes as its starting point the weirdness of the digital world in comparison to everyday experience. Related to this is the apparent inability for digital objects to benefit from or acquire aura from their originals. I contend that, unless mitigated, these properties will cause a continuing lack of engagement with digital heritage visualisation beyond the professional and academic circles in which they are created. Contrary to expectations, I will argue digital objects can indeed manifest an auratic quality and that this is in fact fundamental to how they are received by various audiences. I contend that both aura and the intimate relationship between digital representation, aesthetics and the creative imagination need to be understood and embraced in practice. Finally, I will suggest some ways of addressing the challenge by looking at modes of co-production, physical replication and aesthetic quality.

Replikačné štúdie v psychológii : pojednanie o dvoch dôležitých otázkách

86%

Kačmár P., Adamkovič M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2020

vol. 64

issue 1

66-83

chological research, various suggestions have been proposed concerning how to improve the current situation. Among them, a prominent place belongs to replication studies. However the authors aiming to critically evaluate conducted replications or to conduct a replication study themselves needs to explicitly reflect two crucial issues. The first regards conditions that need to be met in order to consider the second study as a replication of the first. This concerns the definition of replication and broader categorization of replication types from a methodological point of view, reflecting various conceptual and terminological issues. The second regards conditions that need to be met in order to say that the results of the replication study replicated/did not replicate the original study. This involves the way in which the study is statistically analysed with respect to its main goal. Therefore, the aim of the present article is to discuss and to summarize the present state of the literature regarding these two issues and to synthesize it into two functional classifications: A, various types of replications from a methodological point of view; B, various possibilities of data analysis from a statistical point of view. It is argued that instead of non-critically preferring one specific approach, the researcher should reflect the pros and cons of various approaches and the broader context of the goal of the replication study.

V rámci prebiehajúcej renesancie psychologického výskumu boli navrhnuté viaceré postupy, majúce potenciál zlepšiť súčasnú situáciu. Medzi nimi zastávajú prominentné postavenie tzv. replikačné štúdie. Autori, ktorý by chceli k realizovaným replikačným štúdiám zaujať kritické stanovisko, alebo replikačnú štúdiu realizovať, potrebujú reflektovať dve dôležité otázky. Prvá sa týka toho, aké podmienky musia byť splnené na to, aby mohla byť štúdia číslo 2 považovaná za replikáciu štúdie číslo 1. To sa úzko dotýka definície toho, čo možno pod replikačnou štúdiou rozumieť, a toho, ako možno replikačné štúdie kategorizovať z metodologického hľadiska, reflektujúc rôzne koncepčné a terminologické otázky. Druhá sa týka toho, aké podmienky je potrebné splniť na to, aby bolo možné tvrdiť, že výsledky replikačnej štúdie predstavujú „úspešnú/ neúspešnú“ replikáciu. To sa úzko dotýka toho, aký štatistický postup analýzy dát je využitý, a toho, aký je hlavný cieľ danej replikačnej snahy. Cieľom tohto príspevku je preto sumarizovať súčasný stav poznania pojednávajúci o týchto dvoch kľúčových aspektoch a následne ho syntetizovať do dvoch funkčných klasifikácií: A) rôznych druhov replikácií z metodologického hľadiska; B) rôznych druhov prístupov k analýze dát zo štatistického hľadiska. Autori argumentujú, že namiesto výlučnej preferencie toho-ktorého prístupu je potrebné reflektovať silné a slabé stránky viacerých prístupov a explicitne zvažovať širší kontext cieľa danej replikácie.

Conceptual replication study of fifteen JDM effects: Insights from the Polish sample

86%

Sobkow A., Surowski M., Olszewska A., Antoniewska N., Barcik K., Bartkiewicz U., Brzeska A., Brzozowska A., Budrewicz O., Choja J., Choma K., Chorbotowicz P., Filimoniak M., Filip Ł., Gambuś P., Gierlik W., Gonczar T., Goryczka K., Góra M., Haczek M., Hetmańczuk W., Holka Z., Janosz A., Kikowska N., Kołcun J., Kozłowska Z., Kujawińska M., Kuleszczyk M., Lach-Galińska A., Latacz K., Ławniczak A., Majewska K., Makowska K., Mamzer M., Marciniszyn I., Masternak A., Matuszek M., Mehr J., Miela E., Mleczko M., Morga P., Niemczyk M., Ostrowski D., Pełdiak J., Piotrowicz K., Płuciennik A., Ryśkiewicz O., Sekuła W., Sikora M., Sikora N., Sitko D., Sobczak A., Sosenko J., Stando S., Starek K., Ślak Ł., Świtała J., Świtniewska N., Tyc A., Urban O., Wcisło N., Wiśniewska K., Wodzińska J., Zabiełło A., Żygadło M., Zaleskiewicz T., Traczyk J.

Polish Psychological Bulletin

2022

vol. 53

issue 3

Imaginace jídla a jeho konzumace : čím více na to myslíme, tím méně toho sníme

72%

Michele L., Liptáková S., Ocásková A., Hlobilová H., Kašková T., Přikrylová A., Vaculík M., Procházka J.

E-psychologie (E-psychology)

2019

vol. 13

issue 2

1-12

This study is a replication of an experiment that has supported a hypothesis that people imagining a consumption of food before its real consumption eat less food than without the prior imagination. The sample consisted of 77 university students who were randomly assigned into three groups varying by amount of imagined objects being consumed. A larger sample has been collected, the level of predictor variable manipulation has been controlled and a no compensation has been offered to the participants in comparison to the replicated study. On the contrary to the primary study, no significant effect of the type of imagined consumption on the consecutive consumption has been found. Results do not support results of the original study and suggest the original study’s outcome might have been achieved at random. More replication is necessary to be able to assess whether the effect of imagination on food consumption is real.

Studie je replikací experimentu, který přinesl podporu pro hypotézu, že lidé představující si konzumaci jídla sní následně méně jídla než lidé, kteří si konzumaci jídla nepředstavovali. Replikace byla provedena na vzorku 77 vysokoškolských studentů, kteří byli náhodně rozděleni do tří skupin podle různých druhů imaginace. V porovnání s replikovanou studií byl pro analýzy použit větší zkoumaný soubor, byla ověřována úspěšnost manipulace s nezávislou proměnnou a zkoumaným osobám za účast ve výzkumu nebyla nabízena žádná odměna. Na rozdíl od replikované studie nebyl zaznamenán statisticky významný vliv druhu imaginace konzumace jídla na jeho pozdější skutečnou konzumaci. Výsledky nepodporují výsledky původního experimentu a ukazují, že původní výsledky mohly být jen důsledkem náhody. Jsou potřeba další replikace, aby bylo zřejmé, zda je efekt imaginace konzumace na zkonzumované množství jídla skutečný.

Kritické zhodnocení reliability a faktorové struktury hlavních škál IHAVEZ/SPARO: replikace studie Cíglera a Rudé (2021)

72%

Gottfried J., Šebová Šafaříková J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2023

vol. 67

issue 6

366-374

This paper replicates the study by Cígler and Rudá (2021), in which low reliability and insufficient support for construct validity was found for the main scales of the SPARO questionnaire. The replication utilized the IHAVEZ questionnaire, which has an identical structure and nearly identical item content as SPARO, with both questionnaires being commonly used in the Czech Republic for psychodiagnostic assessment of employees, drivers, or security forces members. The research sample consisted of 1408 drivers (91% men) with revoked driver license, to whom the questionnaire was administered in 2012–2023 during the psychodiagnostic assessment of their eligibility to drive. Maximum reliability estimates for most of the main scales reached the value of approximately 0,75, which indicates at least acceptable reliability, except for the AD scale. Confirmatory factor analysis showed that three out of six main scales cannot be considered unidimensional. Data on the main component scales KO, EM, RE, and AD did not fit the theoretical factor structure because of weakly-to-moderately intercorrelated factors. Data on the general factors scales OP/PV and MH showed an acceptable fit only to the model assuming weakly intercorrelated factors and three cross-loaded items out of 28 items in total. In summary, the results indicate relatively low reliability for most of the main scales and, most notably, the difference between the actual and the theorized factor structure. This makes it impossible to interpret the results correctly according to the manuals of methods. Consequently, the authors do not recommend to use the main scales of IHAVEZ/SPARO questionnaires for practical psychodiagnostic assessment.

Tato studie replikuje studii Cíglera a Rudé (2021), ve které byla zjištěna nízká reliabilita a nedostatečná podpora pro konstruktovou validitu hlavních škál dotazníku SPARO. Replikace proběhla za použití dotazníku IHAVEZ, jenž má shodnou strukturu a téměř shodný obsah položek jako SPARO, přičemž se jedná v obou případech o metody v České republice běžně používané za účelem psychologické diagnostiky zaměstnanců, řidičů či členů bezpečnostních složek. Výzkumný soubor tvořilo 1408 řidičů (91 % muži) s odebraným řidičským průkazem, kterým byl dotazník administrován v letech 2012–2023 v rámci dopravně-psychologického vyšetření řidičské způsobilosti. Odhad maximální reliability se u většiny hlavních škál pohyboval kolem hodnoty 0,75, značící minimální přijatelnou reliabilitu, škála AD nevykazovala ani přijatelnou reliabilitu. Konfirmační faktorová analýza ukázala, že tři ze šesti hlavních škál nelze považovat za jednodimenzionální. Data škál hlavních komponent KO, EM, RE a AD neodpovídala teoretické faktorové struktuře, především kvůli přítomnosti slabých až středně silných korelací mezi faktory. Data škál obecných faktorů OV/PV a MH se přijatelně shodovala pouze s modelem předpokládajícím existující, ale nízkou korelaci faktorů a společné sycení třech z 28 položek oběma faktory. V souhrnu výsledky vypovídají o poměrně nízké reliabilitě většiny hlavních škál, ale především o odlišnosti skutečné faktorové struktury dotazníku od té teoreticky předpokládané, což znemožňuje korektní interpretaci výsledků dle manuálů metod. Hlavní škály dotazníků IHAVEZ/SPARO proto autoři nedoporučují používat pro účely praktické psychodiagnostiky.

Co to znaczy, że wyniki przeprowadzonych przez psychologów badań naukowych poddawane są analizie statystycznej?

58%

Brzeziński J. M.

Roczniki Psychologiczne

2012

vol. 15

issue 3

7-40

Autor artykułu, odwołując się do współczesnego stanu świadomości (awareness) metodologicznej psychologów oraz własnego wieloletniego doświadczenia badawczego i edukacyjnego, i inspirowany takimi pracami, jak: Cohen (1990-2006, 1994/2006) i Wilkinson & Task Force on Statistical Inference (1999), podejmuje węzłowe problemy stosowania metod analizy statystycznej danych pochodzących z badań psychologicznych. Zwraca też uwagę na możliwe źródła nadużyć oraz optymalne rozwiązania, których przyjęcie przez badaczy będzie minimalizowało wariancję błędu (error variance) i przyczyni się do znaczącego obniżenia kreowanych artefaktów. Celem artykułu jest też zwrócenie uwagi na możliwe źródła naukowych naduży (scientific misconduct). Autor skupił się na następujących zagadnieniach: standardowym ujęciu procesu badawczego, pojęciu istotności, miejscu analizy statystycznej danych (data) w procesie badawczym, konieczności replikacji wyników badań naukowych, opozycji: NHST vs confidence interval, ważności ustalania w badaniach psychologicznych effect size oraz celowości prowadzenia multivariate analysis.

Referring to the current methodological awareness of psychologists, drawing on his own longstanding research and teaching experience, and inspired by works such as Cohen (1990-2006, 1994/2006) or Wilkinson & Task Force on Statistical Inference (1999), the author addresses crucial problems involved in the use of methods of statistical analysis of data derived from psychological research. He also draws attention to the possible sources of misconduct as well as to optimal solutions, whose adoption by researchers will minimize error variance and contribute to a significant reduction of artifacts created. The aim of the article is also to draw attention to the possible sources of scientific misconduct. The author focused on the following the issues: the standard view of the research process, the concept of statistical analysis of data in the research process, the necessity of replicating research findings, the NHST vs. confidence interval opposition, the importance of determining effect size, and the usefulness of conducting multivariate analysis.

Refine search results

Search results

Challenging Heritage Visualisation: Beauty, Aura and Democratisation

Replikačné štúdie v psychológii : pojednanie o dvoch dôležitých otázkách

Conceptual replication study of fifteen JDM effects: Insights from the Polish sample

Imaginace jídla a jeho konzumace : čím více na to myslíme, tím méně toho sníme

Kritické zhodnocení reliability a faktorové struktury hlavních škál IHAVEZ/SPARO: replikace studie Cíglera a Rudé (2021)

Co to znaczy, że wyniki przeprowadzonych przez psychologów badań naukowych poddawane są analizie statystycznej?