Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  restraining measures
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1

Ewolucja środków zabezpieczających w polskim prawie karnym

100%
Niewiadomska-Krawczyk M.
Nowa kodyfikacja prawa karnego
|
2018
|
vol. 50
39-66
EN
The paper focuses on restraining measures regarded as one of a group of measures of society’s response to prohibited acts. Restraining measures were introduced into the Polish legal system by the 1932 Criminal Code. Since then the form of the measures has changed substantially, not only as a result of the entry into force of new criminal regulations but also as a result of amendments to criminal law, especially the one introduced by the Act of 20 February 2015 resulting in a remodelling of the system of restraining measures and rules of their application. An important task has also been to determine the meaning of the term restraining measures.
2
Content available remote

Užití omezovacích prostředků v průběhu nedobrovolné hospitalizace s důrazem na užití síťových lůžek

63%
Podrazil P., Jirásko V.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 8
774-792
EN
The aim of the article is to provide a detailed analysis of restraining measures and conditions of their use during involuntary hospitalisation in healthcare facilities in the Czech Republic, considering the risks associated with their use, following the guarantees (limits) arising from Article 3 of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. The use of restraining measures is placed into the relevant international and constitutional law bases, which are generally associated with involuntary detention (Article 5 of the Convention). The paper also emphasises human rights dimension of involuntary hospitalisations, in the context of the case law of the European Court of Human Rights and the Constitutional Court of the Czech Republic. Attention is paid also to the historical development in the use of restraining measures during involuntary hospitalisation. In detail, safeguards preventing the abuse of restraining measures and guarantying to restrained persons the basic (minimum) level of protection of human dignity are also depicted. Particular attention is paid to the issue of placing in cage beds during involuntary hospitalisation. Scientific research is supported by data obtained from selected institutions on the basis of an inquiry made pursuant to the Act No. 106/1999 Coll., On free access to information. The aim of the article is not to analyse the medical issues that are closely related to the subject matter (such as the suitability of using a particular restraining measure during involuntary hospitalisation – e.g. medication vs. placement in a stop cage bed). The core of the article is dedicated to the legal framework of restraining measures and conditions of their use. Special emphasis is put on legal guarantees in relation to the person on whom those measures are used.
CS
Článek podává detailní analýzu podmínek užití omezovacích prostředků v průběhu nedobrovolné hospitalizace ve zdravotnických zařízeních v České republice při zvážení všech rizik doprovázejících jejich užití, a to v návaznosti na záruky (limity) vyvěrající z čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Užití omezovacích prostředků je nejprve právně posazeno do příslušných mezinárodních a ústavněprávních východisek, které jsou obecně s nedobrovolnými detencemi spojeny (čl. 5 Úmluvy). Akcentován je lidskoprávní význam nedobrovolných hospitalizací v kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky. Stranou pozornosti není ponechán historickoprávní vývoj na poli nasazování omezovacích prostředků v průběhu nedobrovolné hospitalizace. Detailně jsou analyzovány rovněž záruky bránicí zneužití těchto prostředků a zaručující osobám, na nichž jsou omezovací prostředky nedobrovolně aplikovány, zachování základní (nepodkročitelné) míry ochrany lidské důstojnosti. Zvláštní pozornost je pak věnována problematice umisťování do síťových (klecových) lůžek v průběhu nedobrovolné hospitalizace. Vědecký výzkum je podpořen konkrétními daty, jež byla získána od vybraných institucí na základě dotazu provedeného dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem článku není analýza medicínských otázek, které s předkládanou problematikou úzce souvisí, spočívajících ve vhodnosti použití konkrétního omezovacího prostředku v průběhu nedobrovolné hospitalizace (např. podání medikamentů vs. umístění do síťového lůžka), ale zaměření se na právní rámec podmínek užití omezovacích prostředků s důrazem kladeným na právní garance ve vztahu k člověku, na němž byly tyto prostředky užity.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.