Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  rise of Czechoslovakia (1918)
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Formation of the Czech Republic and Slovakia

100%
Siskovič Š., Laclavíková M.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 3
193-213
EN
In this article we present some of the problems connected with the formation of the First Czechoslovak Republic from the legal point of view. Our aim is to point out that the First Czechoslovak Republic could not arise for the Slovaks on the 28th of October, 1918. Our argumentation is firstly based on the historical discussion (descriptive level) which was held in the past, but at the same time we try to formulate conclusions applicable on other similar cases within nowadays discussion (prescriptive level). In the beginning of the article we analyse the thesis according to which the First Czechoslovak Republic was created on the 28th of October, 1918, while trying to come to terms with the arguments that support this legal fiction. Consequently we analyze the thesis that the First Czechoslovak Republic could not be legally created for the Slovaks on the 28th of October, 1918, because at that time the Czechoslovak Republic did not execute its effective power on the Slovak territory. To support this thesis we use also the stable practice of the Supreme Administration Court. At the end of the article, we try to summarize all the previous arguments and draw the attention to the lack of explanatory power of the legal fiction claiming that the Czechoslovak Republic was created on the 28th of October, 1918.
2
Content available remote

Paradoxy vzniku republiky z pohledu českého politického myšlení : Masarykův koncept velikosti v malosti

72%
Doubek V.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2018
|
vol. 66
|
issue 5
699-724
EN
The birth of the Czechoslovak Republic in the year 1918 was fundamentally in contradiction with the determining conception of Czech realist politics, which was formulated before the outbreak of war, in harmony with the ideal of proper national growth. Using the examples of the conception of the “reform” of a “modestly populated nation” and the “small man”, put into contrast with the ideal of the times identified with dynamism and the concentration of power and size, this study analyses the transformation of the approaches of Czech political thought, especially of T. G. Masaryk, on the way to the realization of the programme of independence.
CS
Vznik Československé republiky v roce 1918 byl v podstatě v rozporu s určujícími koncepcemi české realistické politiky, které byly formulovány před vypuknutím války v souladu s tehdejším ideálem vlastního národního růstu. Na příkladech pojetí „reformy“, „nepočetného národa“ a „malého člověka“, stavěných do kontrastu s dobovým ideálem růstu, ztotožňovaným s dynamikou a koncentrací síly a velikosti, studie analyzuje proměnu přístupů českého politického myšlení, zejména pak T. G. Masaryka, na cestě za prosazením programu samostatnosti.
3
Content available remote

Vznik a zánik Československa na pozadí zásady sebeurčení národů

58%
Malenovský J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 10
788-798
EN
The Czechoslovak Republic was established on the basis of the then existent international political principle of self-determination of nations, applied to it by the Allies in the Saint-Germain Peace Treaty. That principle became generally binding in international law by its integration in Article 1.2 of the Charter of the United Nations. The legal content of this principle is nonetheless unclear and imprecise. It does not define the term nation; it does not ensure full equality between nations claiming self-determination; and it lacks precision in terms of how the right of self-determination is to be implemented. In the beginning of 1990s, the nations of the Czech and Slovak Federative Republic made use of the second opportunity for their self-determination. However, in contrast to the Czechoslovak law, international law was actually not relevant to solve such a situation. In an unclear constitutional situation, the path chosen was one of political negotiations led not within, but parallel to the constitution, which respected the equality of participating nations, and which resulted in a constitutional law on the dissolution of the State. However, legal doubts arise not only with regard to the fact that the Constitutional Court of the Czech and Slovak Federative Republic was given no opportunity for clarifying whether the constitutional order allowed for taking such a path, but also with regard to the fact that the people, being the original constituent power, were given no say in a referendum on the second opportunity for self-determination.
CS
ČSR se konstituovala na základě tehdejší mezinárodněpolitické zásady sebeurčení národů, kterou na ni spojenci aplikovali v mírové Saint-germainské smlouvě. Tato zásada se stala všeobecně závaznou svým vyhlášením v čl. 1 [2] Charty OSN. Její právní obsah je ale nejistý a málo určitý. Nedefinuje jednotně pojem národa, nezajišťuje zcela rovnost mezi národy nárokujícími sebeurčení a neupřesňuje dostatečně náležitosti realizace práva na sebeurčení. Národy ČSFR využily počátkem 90. let 20. století druhou příležitost k sebeurčení. Mezinárodní právo se v těchto souvislostech neuplatnilo, na rozdíl od práva československého. V nejasné ústavní situaci byla zvolena mimoústavní cesta politických negociací, které respektovaly rovnost zúčastněných národů a které vyústily v ústavní zákon o zániku státu. Právní pochybnosti nicméně budí skutečnost, že Ústavní soud ČSFR nedostal příležitost k výkladu, zda to ústavní řád připouští, a okolnost, že lid coby originární ústavodárce nebyl v otázce druhé příležitosti k sebeurčení dotázán v plebiscitu.
4
Content available remote

Ústavněpolitické koncepce prezidenta W. Wilsona a vznik Československé republiky

51%
Blahož J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 10
799-811
EN
Woodrow Wilson was a transformative president. He established a new way of thinking about international relations. On January 8, 1918, president Wilson had announced the Fourteen Points for European and world peace. The most important of the territorial points, (10), autonomous development for the nations of Austria-Hungary, came apart in subsequent months. The best known and celebrated of the Wilsonians ideas was the rejection of any international arrangement that would not receive the consent of the population concerned. On September 3, 1918 the United States recognized the Czecho-Slovak National Council in Paris as de facto belligerent government. By the early autumn of 1918 with Austria-Hungary falling apart, president Wilson allowed the nationalities of Austria-Hungary to do what they pleased and on October 28, 1918 the Czechoslovak Republic was established.
CS
Studie se soustřeďuje na ústavněpolitické koncepce a názory prezidenta USA W. Wilsona, představitele velmoci, která rozhodla o vítězství v první světové válce. Studie zaznamenává vysokou teoretickou kvalifikaci prezidenta Wilsona v oblasti ústavněpolitické a jeho působení jako profesora a rektora univerzity, před tím, než se věnoval politické činnosti. Po zvolení W. Wilsona prezidentem je analyzován jeho postoj k první světové válce a válčícím stranám. V centru pozornosti jsou ústavněpolitické koncepce prezidenta Wilsona vyjádřené po vstupu USA do první světové války v jeho Poselství Kongresu označovaném Poselství čtrnácti bodů, které zahrnovalo základní principy demokratického uspořádání a bylo v tomto směru stimulem ovlivňujícím vytváření Československé republiky. Studie se zde koncentruje na bod X. tohoto poselství, pojednávající o Rakousku-Uhersku, které mělo zůstat zachováno s tím, že jeho národům měla být dána pouze nejsvobodnější možnost autonomního vývoje. Studie se zejména zaměřuje na faktory, které vedly k postupné změně obsahu a interpretace článku X. Poselství čtrnácti bodů. Těmito faktory byly vývoj válečné situace, úsilí zahraničního odboje Československé národní rady a její uznání USA a ostatními spojenci za vládu de facto, jakož i vnitřní rozpad Rakouska-Uherska. V této souvislosti je analyzována nóta prezidenta Wilsona z 18. října 1918, v níž prezident Wilson odstoupil od svého požadavku pouhé autonomie a ponechal národům Rakouska-Uherska, aby rozhodly o svém osudu. Ve výkladu X. článku Poselství čtrnácti bodů na mírové konferenci bylo uvedeno, že zachování celistvosti Rakouska-Uherska již neplatí a byl zde uveden vznik Česko-Slovenska.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.