Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  rozhodování
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Úřady a soudy - spory nebo dialog?

100%
Pomahač R.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 10
875-884
EN
A significant Czech expert in administrative law Jiří Pražák commented, in the study Die prinzipielle Abgrenzung der Competenz der Gerichte und Verwaltungsbehörden, on a number of issues of administrative justice. It is noteworthy that many of his ideas from 1889 resonate with current jurisprudence. This applies in particular to the divergence in opinions on nominally identical rules in similar situations. From a hierarchical legal point of view the correct position is what courts decide. The problem remains how to combine dialogue with hierarchy, and whether this exchange is even needed. Comparative research on administrative justice on the one hand corresponds to a certain standard of protection of individual rights, on the other hand it is still tolerant towards combined institutional and procedural solutions. This paper pays attention to the typology of administrative and judicial adjudication. The review of decision in the sphere of sanctioning is particularly problematic due to the over-regulation of administrative punishment. In this context, we evaluated the development of hybrid type of control, which is a quasi-judicial review associated with different forms of dialogue between courts and administrative tribunals.
CS
Významný český administrativista Jiří Pražák se vyjádřil ve studii Die prinzipielle Abgrenzung der Kompetenz der Gerichte und Verwaltungsbehörden k řadě otázek soudní kontroly veřejné správy. Je pozoruhodné, že mnohé jeho myšlenky z roku 1889 souzní s tím, co řeší současná právní věda. To se týká zejména rozdílné úřední a soudní názorové orientace na použití nominálně shodných pravidel v podobných situacích. Z hierarchického hlediska platí to, co rozhodl soud. Problémem zůstává, jak skloubit dialog s hierarchií, a zda je to vůbec potřebné. Srovnávací výzkum správního soudnictví se na jedné straně shoduje na určitém standardu ochrany subjektivních práv, na druhé straně je však stále tolerantnější ke kombinovaným institucionálním a procesním řešením. Tato stať věnuje pozornost typologii správní a soudní adjudikace. Jako zvláště problematický lze vnímat přezkum sankčních rozhodnutí, uvědomíme-li si, jak hypertrofovanou se stala regulace správního trestání.V této souvislosti je hodnocen rozvoj hybridního typu kontroly, jímž je kvazisoudní přezkum spojený s různými formami dialogu mezi soudy a administrativními tribunály.
2
Content available remote

Kdo se bojí žen v politice? : O postojích k politické participaci žen

100%
Vohlídalová M., Maříková H.
Gender a výzkum / Gender and Research
|
2018
|
vol. 19
|
issue 1
26-57
EN
Attitudes towards women in politics and gender culture in general have implications for the status of women in politics and their descriptive representation. In the paper we ask what attitudes people have in the Czech Republic towards women in politics and their descriptive representation, how these attitudes have changed across time, and what factors are associated with these changes. We draw mainly on a survey carried out in 2014, and we compare its data with survey data collected in 2006. The analysis indicates that people nowadays seem to be more tolerant of the low representation of women in politics and are less supportive of using active measures to promote women in politics than they were in the past. The analysis also shows that the decline in support for women in politics is by far the most significant among men, especially men with low education and men who assess the living standard of their household as poor. The paper further deals with the possible sources of this shift in attitudes and suggest a hypothesis and topics for further research.
3
Content available remote

Challenges and problems of neuroeconomics : several tasks for social scientists

100%
Müller M.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2018
|
vol. 40
|
issue 2
157-190
EN
Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is diffi cult to clearly characterize and defi ne, is faced with many problems. Th is paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with their parent disciplines in many fi elds of interest. On one hand it will be necessary for scientists to defi ne and defend the irreplaceable roles of their disciplines, but also critically evaluate the potential of new approaches on the other. In the context of this discussion, which reopens questions about the scientifi c status of economics and its roles, this paper introduces the main problems related to neuroeconomics. Th is paper concludes that these problems represent a wide domain for social scientists and methodologists of science.
CS
Neurověda je fascinující disciplínou – její dynamický rozvoj podněcuje vznik nových interdisciplinárních výzkumných programů s velkým potenciálem. Jednou takovou oblastí je i neuroekonomie. Jak se ukáže v článku, tato disciplína, kterou je obtížné jednoznačně vymezit a určit její defi nici, se potýká se spoustou problémů. Článek y jj fi argumentuje, že by se společenští vědci měli těmito problémy a tendencemi v sociální neurovědě zabývat, a to hned z několika důvodů. Neuroekonomie, a také další neurovědou inspirované disciplíny, budou svým mateřským oborům konkurovat v mnoha oblastech, přičemž bude nezbytné, aby vědci byli schopni na jedné straně defi novat a obhájit nezastupitelné role svých disciplín, na straně druhé kriticky vyhodnocovat potenciál nových přístupů. V kontextu této diskuze, která znovu otevírá otázky ohledně vědeckého statusu ekonomie a jejích rolí, článek vymezuje základní problémy, s nimiž se neuroekonomie potýká. Práce dospívá k závěru, že tyto problémy představují široké pole působnosti pro společenské vědce a metodology vědy.
4
Content available remote

How Slovak mothers view child vaccination : Focus group analysis

100%
Hatoková M., Masaryk R., Túnyiová M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 2
101-118
EN
Objectives. The number of vaccination refusals is growing. A total of 1,291 vaccination refusals were recorded in Slovakia in August 2012. By August 2013, the number of refusals had risen to 2,595. The aim of this study is to investigate the issues and heuristics that play a role in parental decision-making on children’s vaccinations. Method. The authors conducted four focus groups among mothers of children under the age of 5 (N=34). The data were transcribed and analysed using qualitative analysis software and thematic analysis. Results. First-time mothers often reported being under pressure to make vaccination decisions within the stressful context of new-born check-ups. Under such conditions decision making is often subject to biases and driven by fear. In this paper, the heuristics that may play a role in the decision-making process are described. Discussion. Parents attempt to balance the potential risks of having their child vaccinated or not. Trust is another theme that tends to surface repeatedly in a system incapable of adequately dealing with questions related to vaccination safety. Conclusions. Vaccination is perceived to be a controversial medical intervention. Parents require assistance when deciding whether to vaccinate their child, especially in the form of clear, concise, balanced and empathetic discussion with paediatricians. Appropriate decision-making aids would also help the process.
SK
Problém. Počet odmietnutí očkovania na Slovensku rastie. Do augusta 2012 bolo zaznamenaných 1291 prípadov odmietnutia očkovania. Do augusta 2013 tento počet narástol na 2595 prípadov. Cieľom tejto štúdie je zmapovať témy a heuristiky, ktoré vstupujú do rozhodovacieho procesu rodičov o očkovaní ich detí. Metóda. Autori zrealizovali štyri fókusové skupiny s matkami malých detí do 5 rokov (N = 34). Dáta prepísali a analyzovali softvérom pre kvalitatívnu analýzu metódou tematickej analýzy. Výsledky. Matky prvého dieťaťa často uvádzali tlak urobiť rozhodnutie ohľadom vakcinácie v stresujúcom kontexte novorodeneckých prehliadok. V takýchto podmienkach matky siahajú po heuristikách v rozhodovaní a rozhodnutie robia pod vplyvom strachu. Autori popísali niekoľko heuristík, ktoré môžu zohrávať rolu v procese rozhodovania. Diskusia. Rodičia sa snažia vybalansovať potenciálne riziká očkovania ako aj neočkovania. Opakovane sa vynára téma dôvery v systém, ktorý často nie je schopný vhodným spôsobom odpovedať na otázky týkajúce sa bezpečnosti očkovania. Záver. Očkovanie vnímajú mnohé participantky ako kontroverznú medicínsku intervenciu. Rodičia potrebujú pomoc pri rozhodovaní o očkovaní svojich detí, najmä formou jasnej, stručnej, vyváženej a tiež empatickej diskusie s pediatrom. Pomôcť rozhodovaciemu procesu by mohli vhodné rozhodovacie pomôcky.
5
Content available remote

Intuice v soudním rozhodování

100%
Tvrdíková L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 4
350-375
EN
Within legal theory and legal philosophy, we hardly ever see anyone dealing with intuitions, feelings, or emotions. These human “faculties” of ours are often disposed of by merely clouding judgment and are not objective but entirely subjective. If we also look at history, we rather rarely encounter these topics – the exception being legal realists whose work has not received much attention within our tradition and legal theory, whether it be American legal realism or Scandinavian legal realism. It is the question of intuitions that has received attention from the American legal realists, and since this text will deal with this issue, we will introduce their ideas in the first part. The aim of this paper is to introduce the ideas of the American legal realism in its uncaricated form, particularly in relation to the central theme of this paper, therefore intuitions and then show that the observations of american legal realists are consistent with how modern science views intuition and how intuition is presented. Thus, American legal realism can be seen as a successful descriptive theory, which was its aspiration, and it is therefore surprising that it does not have more attention within the theory and philosophy of law and that it rather reaps criticism. Another thing we will point out is that intuitions are not only a source of bias but they are also our very strong capability. According to the author, it is not appropriate to ignore them or just say intuitions have nothing to do in legal thinking. They are part of every thought, including the legal one, and should therefore be given room and attention.
CS
V rámci právní teorie a právní filosofie se téměř nesetkáme s tím, že by se někdo blíže zabýval intuicemi, city nebo emocemi. Tyto naše lidské „schopnosti“ jsou často odbyty tím, že pouze zatemňují úsudek a jsou nikoli objektivní, ale zcela subjektivní. I pokud se podíváme do historie, setkáváme se s těmito tématy spíše zřídka – výjimkou jsou právní realisté, jejichž pracím není v rámci naší tradice a právní teorie věnována příliš velká pozornost, ať už se jedná o americký právní realismus, či skandinávský právní realismus. Právě otázce intuicí byla věnována pozornost u amerických právních realistů, a jelikož se v tomto textu budeme touto problematikou zabývat, jejich myšlenky si v první části představíme. Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s myšlenkami amerického právního realismu v jejich nekarikované formě, zejména ve vztahu k ústřednímu tématu, tedy intuicím, a následně ukázat, že jejich postřehy jsou víceméně v souladu s tím, jak na ně dnešní věda nahlíží a jak nám je představuje. Americký právní realismus tak může být označen jako poměrně úspěšná deskriptivní teorie, což bylo jeho aspirací, a je tedy s podivem, že se mu nevěnuje i v rámci teorie a filosofie práva více pozornosti a sklízí spíše kritiku. Další věcí, na kterou poukážeme, je to, že intuice nejsou pouze zdrojem zkreslení, ale i naší velice silnou stránkou. Podle autorky pak není na místě odbývat je konstatováním toho, že v právním myšlení nemají co dělat. Jsou součástí každého myšlení, tedy i toho právního, a proto by jim měla být věnována pozornost.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.