Search results

1

Antiphon oder Cantio? Auf der Suche nach der Identität des mitteleuropäischen geistlichen Liedes

100%

Ciglbauer J.

Hudební věda (Musicology)

|

2016

|

vol. 53

|

issue 2-3

117-128

XX

Studie Jana Ciglbauera se zabývá problematikou vzniku duchovních písní v průběhu 15. století ve střední Evropě, do nichž se postupně modifikovaly nové chorální nápěvy.

2

Innsbrucké tisky J. Stadlmayra a Ch. Sätzla - neznámé předlohy českých vánočních písní v Brideliových Jesličkách, Michnových zpěvnících i rukopisných kancionálech

84%

Smyčková K., Slavický T.

Hudební věda (Musicology)

|

2014

|

vol. 51

|

issue 3-4

277-282

XX

Studie se zabývá nově objevenými písňovými tisky z první poloviny 17. století, jejichž repertoár se později stal součástí repertoáru v českých zemích.

3

Pieśni nabożne wydane przez o. Tymoteusza Szczurowskiego w kontekście repertuaru wykonywanego w środowiskach rzymskokatolickich i unickich w Rzeczypospolitej Obojga Narodów

84%

Shkurgan O.

Rocznik Lituanistyczny

|

2015

|

vol. 1

EN

The article is devoted to sacred songs issued by Tymoteusz (Tomasz Jozef) Szczurowski, (1740–1812), Basilian monk, a religious writer, a doctor of theology and canonical law, protonotary of the Holy See, a missionary acting in Polish-Lithuanian Commonwealth. The most of songs Szczurowski published in the period of being an monk in a Basilian monastery in Biała, owned by Radziwiłłs, and while he was in charge of a missions in Brześć parish. I compared them with sacred songs from the Roman Catholic and Uniate repertoire preserved in handwritten and printed sources, among others published in printing house of The Grand Dutchy of Lithuania. In religious works Wzór doskonałości panieńskiej [The model of virgins’ perfection], Głos wzbudzający serca chrześcijańskie [The voice inspiring christian hearts] and Misja Bialska [Mission of Biała] Szczurowski printed many sacred songs in Polish and Ukrainian (transliterated in Latin alphabet) without notation of music for the needs of Greek Catholic Church. These works mentioned in the sources of the subject, sometimes attributed to Szczurowski’s authorship, deserve deeper exploration. On the basis of preserved printed works Szczurowski might be considered the creator of Polish and Ukrainian language sacred songs – the common heritage of Poland and Ukraine. As the result of the research conducted by myself such opinion should be disclaimed at least when it refers to songs Straszliwego majestatu Panie [The Lord of the terrifying majesty] and Boże w dobroci nigdy nie przebrany [Lord of never exhausted goodness], which were in circulation among Polish speaking Roman Catholic communities of Polish-Lithuanian Commonwealth already in times close to Szczurowski’s birthday. Songs from the Catholic repertoire published in Misja Bialska issue of 1792 not only confirm their popularity among the followers of the Greek Roman rite, but they also bear testimony of the meaning and role of the sacred songs in Szczurowski’s mission activity.

PL

W artykule omówiono pieśni nabożne wydane przez o. Tymoteusza (Tomasza Józefa) Szczurowskiego (1740–1812), bazylianina, pisarza religijnego, kaznodzieję, doktora teologii i prawa kanonicznego, protonotariusza Stolicy Apostolskiej, misjonarza działającego w Rzeczypospolitej Obojga Narodów. Najwięcej pieśni Szczurowski opublikował w okresie, kiedy był ihumenem klasztoru bazyliańskiego w należącej do Radziwiłłów Białej i prowadził misje w parafiach diecezji brzeskiej. Zostały one porównane z pieśniami z repertuaru wykonywanego w środowiskach rzymskokatolickich i unickich, zachowanymi w źródłach rękopiśmiennych i drukowanych, w tym wydanych w oficynach Wielkiego Księstwa Litewskiego. W pracach religijnych Wzór doskonałości panieńskiej, Głos wzbudzający serca chrześcijańskie i Misja Bialska Szczurowski wydał wiele pieśni nabożnych w języku polskim i ukraińskim (transliterowane alfabetem łacińskim) bez zapisów nutowych dla potrzeb Kościoła greckokatolickiego. Utwory te, odnotowane w literaturze przedmiotu, niekiedy z sugestią, że były autorstwa Szczurowskiego, zasługują na bardziej wnikliwe badania. Na podstawie zachowanych wydawnictw należałoby Szczurowskiego uważać za twórcę polskojęzycznych i ukraińskojęzycznych pieśni religijnych, wspólnego dziedzictwa muzycznego Polski i Ukrainy. W wyniku przeprowadzonych przeze mnie badań trzeba zdementować taką opinię co najmniej w odniesieniu do pieśni Straszliwego majestatu Panie oraz Boże w dobroci nigdy nie przebrany, które funkcjonowały w polskojęzycznych środowiskach rzymskokatolickich Rzeczypospolitej Obojga Narodów już w czasach bliskich daty urodzenia Szczurowskiego. Wydane w 1792 r. w Misji Bialskiej pieśni z repertuaru katolickiego nie tylko potwierdzają ich ówczesną popularność wśród wiernych obrządku greckokatolickiego, ale także świadczą o znaczeniu i roli tych pieśni nabożnych w działalności misyjnej Szczurowskiego.

4

Exulantské písně bankéře JUDr. Jaroslava Preisse:

84%

Maroszová J.

Moderní dějiny: sborník k dějinám 19. a 20. století (Modern History: Studies into 19th and 20th century history)

|

2020

|

vol. 28

|

issue 2

299-319

EN

This paper focuses on the collection of Czech sacred songs written probably by Tobiáš Vokoun during the exile after the Battle of White Mountain and first published in 1627. The first part outlines the historical and cultural context of this early modern print. Main characteristics concerning the content and the form of the songs are given. In 1929, the collection of sacred songs was published as a bibliophily. Accordingly, the second part concentrates on how the modern edition was prepared for publication. Czech writer and translator František Táborský (1858–1940) was in charge of the content, Jaroslav Preiss (1870–1946), General Director of the Živnostenská banka, provided the early modern print, which he owned in his private library, and financed the edition. The bibliophily of 1929 is one example of numerous activities how the banker supported Czech book culture.

5

Dodatky ke Slovníku hymnografů:

84%

Kouba J., Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

|

2020

|

vol. 57

|

issue 3

363-376

EN

The present text relates to Slovník staročeských hymnografů (13.–18. století) (“A Dictionary of Early Bohemian Hymnographers (13th–18th Centuries)”), published 2017 by the Institute of Ethnology of the Academy of Sciences of the Czech Republic. In its 522 pages, this hymnological handbook lists major authors of sacred songs and hymn books active on the territory of the presentday Czech Republic from the medieval Gothic period to the early stages of the Age of the Enlightenment, including also post-1621 exiles from this territory. The dictionary comprises both Catholic and Protestant authors who produced their writings in Czech, Latin, and German. In all, the compendium contains 71 name entries, most of them extensive, dealing with the typographical, literary and musical aspects of all hymnographic works produced by the individual authors. Beyond that, the entries also include information about anonymous Bohemian hymn books, the history of Czech Reformation liturgy, various specific genres of sacred vocal music and other themes, which makes of this dictionary a compendium in its own right of Bohemical hymnography before the year 1800. The present Addenda to A Dictionary of Hymnographers first expounds the primarily bibliographical concept of the dictionary, and specifies the scope of its contents, pointing out that the book offers either detailed or at least partial commented references to approximately 430 hymnographic sources, with cross-references to about 800 titles of relevant literature. This introduction is followed by a general survey of hymnological studies in the Czech language in the period from 2000–2020, the time of the dictionary’s making, correlating this production with the contents of the dictionary. The present text’s main section, Addenda et corrigenda, presents new findings related to the dictionary’s various entries, which have emerged in the course of the three years since its publication. Apart from that, this section includes additional bibliographical data citing several earlier studies, plus the author’s own corrections of several formulations in the dictionary. The text is rounded off by the complete list of quoted titles.

CS

Příspěvek se týká titulu Slovník staročeských hymnografů (13.–18. století), který v roce 2017 vydal Etnologický ústav Akademie věd České republiky. Tato hymnologická příručka o 522 stranách eviduje hlavní tvůrce duchovních písní a kancionálů, kteří působili od gotického středověku do počátku osvícenství na území dnešní České republiky; registruje však také exulanty z tohoto teritoria po roce 1621. Slovník zařazuje autory katolické i evangelické, kteří psali česky, latinsky i německy. Celkem je zde 71 převážně rozsáhlých osobních hesel, která sledují typografickou, slovesnou i hudební složku všech hymnografických děl vybraných autorů. Hesla slovníku, uváděná stručnými životopisy, sledují podrobně slovesnou i hudební složku všech hymnografických děl vybraných autorů a jsou uzavřena bibliografiemi. Do textů však jsou vkládány také informace o bohemikálních anonymních kancionálech, o vývoji české reformační liturgie, o některých speciálních žánrech duchovního zpěvu atd., čímž se slovník stává do jisté míry kompendiem bohemikální hymnografie před rokem 1800. Přítomné Dodatky ke Slovníku hymnografů nejdříve zdůvodňují primárně bibliografickou koncepci slovníku a upřesňují rozsah jeho informací: v této knize je podrobně nebo alespoň částečně komentováno kolem 430 hymnografických pramenů, k nimž je uvedeno asi 800 titulů příslušné literatury. Následuje rámcový přehled hymnologického bádání v českém jazyce za léta 2000–2020, kdy slovník vznikal, přičemž je vymezen také vztah slovníku k této produkci. V ústředním oddílu stati Addenda et corrigenda pak jsou uváděny nové poznatky literatury k jednotlivým heslům Slovníku, pocházející z tříletí po jeho vydání. Jsou tu však i bibliografické dodatky některých starších prací, jakož i autorovy vlastní opravy několika údajů slovníku. Závěr příspěvku tvoří soupis všech citovaných titulů.

6

Prameny k lidovému zpěvu při mši v 17. a 18. století

84%

Smyčková K.

Hudební věda (Musicology)

|

2014

|

vol. 51

|

issue 1-2

133-147

XX

Studie se zabývá prameny, obsahujícími poznatky k provozovací praxi lidového zpěvu jako součásti mešního obřadu v 17. a 18. století.

Refine search results

4 Hudební věda (Musicology)

1 Moderní dějiny: sborník k dějinám 19. a 20. století (Modern History: Studies into 19th and 20th century history)

1 Rocznik Lituanistyczny

2 Smyčková K.

1 Ciglbauer J.

1 Kouba J.

1 Maroszová J.

1 Shkurgan O.

1 Slavický T.

1 Vomáčka I.

2 2020

1 2016

1 2015

2 2014

Antiphon oder Cantio? Auf der Suche nach der Identität des mitteleuropäischen geistlichen Liedes

Innsbrucké tisky J. Stadlmayra a Ch. Sätzla - neznámé předlohy českých vánočních písní v Brideliových Jesličkách, Michnových zpěvnících i rukopisných kancionálech

Pieśni nabożne wydane przez o. Tymoteusza Szczurowskiego w kontekście repertuaru wykonywanego w środowiskach rzymskokatolickich i unickich w Rzeczypospolitej Obojga Narodów

Exulantské písně bankéře JUDr. Jaroslava Preisse:

Dodatky ke Slovníku hymnografů:

Prameny k lidovému zpěvu při mši v 17. a 18. století