Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  sankce
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Sankce z pohledu mezinárodního práva

100%
Bílková V.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 6
481-495
EN
This paper considers international sanctions from the perspective of international law. It seeks to identify some of the ambiguities surrounding the notion of sanctions and, at the same time, to explain what sanctions may include and how they operate. The first chapter defines sanctions, provides their typology, and distinguishes four main stages of their historical development. The second chapter shows that sanctions do not have a uniform legal basis in international law, but, rather, fall under different institutions, depending on their author and the grounds for their adoption. In addition to UN collective sanctions, current international law also knows other types of collective sanctions as well as autonomous sanctions, which usually qualify as retorsion or (individual or collective) countermeasures.
CS
Tento příspěvek se zaměřuje na problematiku sankcí z pohledu mezinárodního práva. Snaží se upozornit na některé nejasnosti, jež používání výrazu sankce provázejí, a zároveň co nejpřehledněji zmapovat, co vše sankce zahrnují a jak fungují. První kapitola sankce vymezuje, nabízí jejich typologii a rozlišuje čtyři hlavní etapy jejich vývoje. Druhá kapitola ukazuje, že sankce nemají v mezinárodním právu jednotný právní základ, ale spadají pod různé instituty v závislosti na tom, kdo vůči komu a na jakém základě je přijímá. Kromě kolektivních sankcí OSN zná současné mezinárodní právo některé další kolektivní sankce a také sankce autonomní, jež obvykle spadají pod retorze anebo pod (individuální či kolektivní) protiopatření.
2
Content available remote

Samaritánská povinnost v deliktním občanském právu - ideál či skutečnost?

80%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 7
621-644
EN
Prevention is a part of existing tort law. This paper addresses prevention in tort law, but in a slightly different way, than in which its phenomenon is conventionally addressed. It aims to prove that prevention has specific features and thus constitutes different aim and content then the prevention traditionally understood within the law. This is the case of the so-called prevention in a narrow sense which concerns situations of emergency or danger to a third person, somebody elseʼs property or public asset, to which the potential rescuer has no relation whatsoever. This kind of prevention has been introduced by the new Czech Civil Code in § 2901. In this provision, the Czech legislator established a special preventive duty. The violation of this duty leads to a special preventive liability with the consequences of secondary duty of damages. First task of this paper is to analyse this new rule. The second task is to find out justification of preventive liability. A sanctioned preventive duty means restrictions of human behaviour and hence strengthening of rectify function of tort law.
CS
Předmětem tohoto článku je problematika prevence v deliktním právu, avšak v poněkud jiném konceptu, než je tradičně na tento jev nahlíženo. Jde o tzv. prevenci v úzkém smyslu, jež se týká situací nouze či nebezpečí, v nichž se nachází člověk, majetek či obecný statek, vůči nimž jednotlivec jako potenciální zachránce (samaritán) nemá žádný vztah. Tento zvláštní druh prevence je upraven v ustanovení § 2901 věta druhá občanského zákoníku, v němž český zákonodárce jako první v okruhu občanských zákoníků evropského kontinentu založil zákonnou povinnost zakročit na ochranu jiného, jejíž porušení sankcionuje povinností k náhradě škody. Prvním úkolem tohoto příspěvku je analyzovat toto ustanovení. Druhým úkolem je zjistit, zda a v jakém rozsahu lze tuto výjimečnou deliktní odpovědnost považovat za slučitelnou především se základním principem soukromého práva, tedy se zásadou autonomie vůle.
3
Content available remote

K problematice donucovacích opatření (sankcí či protiopatření) podle mezinárodního práva

80%
Šturma P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 7
593-609
EN
The issue of “sanctions” applied by States and some international organizations (mainly the EU), which are not directly injured entities, is one of the most complex issues in the theory and practice of contemporary international law, not only because of their frequency and scope in the last two decades. It came into the spotlight again because of the very extensive and gradually supplemented restrictive measures taken by the EU against Russia, firstly after the annexation of Crimea in 2014, but mainly in response to the aggression against Ukraine from February 2022. These restrictive measures, often also called “sanctions”, represent an extensive set of measures, with additions and exceptions, which have different content, but also different legal nature. These are diplomatic measures, restrictions of an economic and financial nature, traffic restrictions, both general sanctions (against the State) and measures targeted at individual state organs and private individuals who are considered connected to the Russian government and supporting its aggressive policy. The measures in question are not Security Council sanctions under Chapter VII. of UN Charter, but the unilateral measures of some States and the EU. Therefore, the legality of such measures must be assessed from the point of view of international law. Some of the measures have their content that is not intrinsically unlawful (retorsions), or have legal basis in treaty-based exceptions and clauses on essential security interests. For others, we can find their justification based on the rules of general international law, as a countermeasure. This institute is the modern equivalent of traditional peaceful reprisals, the current regulation of which can be found in the articles on State responsibility (ARSIWA) adopted by the International Law Commission. Therefore, it is necessary to respect the substantive and procedural conditions of the legality of countermeasures contained therein.
CS
Problematika „sankcí“ uplatňovaných státy a některými mezinárodními organizacemi (především EU), které nejsou přímo poškozenými subjekty, patří k nejsložitějším otázkám v teorii a praxi soudobého mezinárodního práva, a to nejen kvůli jejich frekvenci a rozsahu v posledních dvou dekádách. Do centra pozornosti se znovu dostala z důvodu velmi rozsáhlých a postupně doplňovaných omezujících opatření zavedených EU proti Rusku nejprve po anexi Krymu v roce 2014, ale především v reakci na agresi proti Ukrajině od února 2022. Tato donucovací opatření, nazývaná často též „sankce“, představují rozsáhlý soubor opatření, s doplňky a výjimkami, jež mají různý obsah, ale také různou právní povahu. Jedná se o diplomatická opatření, restrikce ekonomické a finanční povahy, dopravní omezení, a to jak sankce plošné (proti státu), tak cílené na jednotlivé státní orgány a na soukromé osoby, které jsou považovány za propojené s ruskou vládou a podporující její agresivní politiku. Nejde zde o sankce Rady bezpečnosti podle kapitoly VII. Charty OSN, ale o jednostranná opatření některých států a EU. Proto musí být legalita opatření posuzována z hlediska mezinárodního práva. Část opatření je svým obsahem právně nezakázaná (retorze) nebo legální na základě smluvně zakotvených výjimek a doložek o ochraně bezpečnostních zájmů. U ostatních pak můžeme najít jejich ospravedlnění na základě pravidel obecného mezinárodního práva, a to jako protiopatření. Tento institut je moderním ekvivalentem tradičních mírových represálií, jehož současnou úpravu najdeme v rámci kodifikačních článků o odpovědnosti států, přijatých Komisí pro mezinárodní právo. Proto je třeba respektovat tam obsažené hmotněprávní a procesní podmínky legality protiopatření.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.