Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: shared space

Sort By:

Limit search:

Co znamená být člověkem? : Ke knize Étienne Bimbeneta „L’Animal que je ne suis plus“

100%

Fulka J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2012

vol. 60

issue 5

753-767

The book by Étienne Bimbenet L’animal que je ne suis plus is an ambitious attempt to define humanity in relation to animality, a project that considers itself a part of the tradition of the “phenomenology of life”. The author displays a manifold debt to the philosophy of Maurice Merleau-Ponty, but at the same time he adds to Merleau-Ponty’s thought, especially by tackling new findings in the area of psychology and linguistics. The basis of this account of the relation between man and animal is a philosophical interpretation of the phenomenon of “shared space”, i.e. the ability of the human individual to perceive another human being as an intentional being—an ability that is, according some linguists, an indispensable condition for the acquisition of language. From this viewpoint Bimbenet then inprets the relation of man to the world which, he argues, is in sharp contrast to the relation which an animal maintains with the world. This review not only summarises the conclusions that Bimbenet’s book comes to, but also puts the work into the broader context of the phenomenology of life, and of certain linguistic theories.

Kniha Etienna Bimbeneta „L‘animal que je ne suis plus“ je ambiciózním pokusem o vymezení lidství ve vztahu k animalitě, přičemž tento projekt se vepisuje do tradice tzv. fenomenologie života. Autor v mnohém navazuje na filosofii Maurice Merleau-Pontyho, ale zároveň jeho myšlení doplňuje zejména tím, že se konfrontuje s novými poznatky v oblasti psychologie a lingvistiky. Základem jeho výkladu vztahu člověka a zvířete je filosofická interpretace fenoménu tzv. sdílené pozornosti, tj. schopnosti lidského jedince vnímat jinou lidskou bytost jako bytost intencionální, schopnosti, která je podle některých lingvistů nepostradatelnou podmínkou osvojení si řeči. Z tohoto východiska potom Bimbenet interpretuje vztah člověka ke světu, který se podle něho výrazně liší od vztahu, který se světem udržuje zvíře. Předkládaná recenzní studie jednak shrnuje závěry, k nimž Bimbenetova kniha dospívá, a jednak jeho dílo zařazuje do širšího kontextu fenomenologie života a některých lingvistických teorií.

Partage, rencontre, regard, sens, ou l’animal dans le cycle "Les Petits Dieux" de Sandrine Willems

84%

Zbierska-Mościcka J.

Acta Universitatis Lodziensis. Folia Litteraria Romanica

2022

vol. 17

issue 1

27-39

The theme of the animal in contemporary literature responds to the need to deal with a crisis of the human, brought about by a savage globalisation and commercialisation of life, accompanied by an increasingly threatening destruction of the planet, which man is destroying in his pursuit of gain and undeserved triumphalism. Literature reacts to this destructive action of the Anthropocene and works to restore to nature (including the animal) the presence it has always had alongside man, but which man has disrespectfully underestimated. The article examines the cycle Les Petits Dieux by Sandrine Willems and focuses in particular on the representation of the relationship between the human and animal worlds. The aim is to see how Willems’ writing thematizes the idea of shared space, of the encounter, of the gaze and of the meaning that arises from the crossing of human and animal destinies. Jean-Christophe Bailly’s reflection feeds the analyses presented in the article.

Le thème de l’animal dans la littérature contemporaine répond au besoin de faire face à une crise de l’humain, amenée par une globalisation sauvage et une marchandisation de la vie qu’accompagnent une mise à mal de plus en plus menaçante de la planète que l’homme détruit dans sa poursuite du gain et dans son triomphalisme revendiqué. La littérature réagit à cette action destructrice de l’anthropocène et travaille à restituer à la nature et à l’animal la présence qu’ils ont toujours eue à côté de l’homme, mais que l’homme a irrespectueusement sous-estimée. L’article étudie le cycle Les Petits Dieux de Sandrine Willems et se focalise notamment sur la représentation du rapport entre le monde humain et le monde animal. Il s’agit de voir comment l’écriture de Willems thématise l’idée de l’espace partagé, de la rencontre, du regard et du sens qui découle du croisement des destins humains et animaux. La réflexion de Jean-Christophe Bailly nourrit les analyses présentées dans l’article.

Refine search results

1 Acta Universitatis Lodziensis. Folia Litteraria Romanica

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Fulka J.

1 Zbierska-Mościcka J.

1 2022

1 2012

Search results

Co znamená být člověkem? : Ke knize Étienne Bimbeneta „L’Animal que je ne suis plus“

Partage, rencontre, regard, sens, ou l’animal dans le cycle "Les Petits Dieux" de Sandrine Willems