Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: skinhead

Sort By:

Limit search:

Kas on alust raakida rahvuslikest subkultuuridest?

100%

Ventsel A.

Mäetagused

2019

vol. 74

175-190

General interpretation of youth subcultures often largely ignores the national element, and in case it is included at all, then only in the framework of local changes in global music or style or cultural and social conflicts. However, my focus in this article lies on studying Germanness in the abovementioned subcultures. I argue that punk and skinhead culture is suited for the working class rebellion because it largely overlaps with the notion of local patriotism in Germany. When looking at the cult of locality in German punk music or loyalty to local and regional beer, this is something that one can also observe among non-subculture individuals. The article exemplifies how the multitude of subcultural styles supports certain anti-glocalisation trends, and how music, style, and alcohol are used to express genuine working class values, political views, and identity concepts.

Setkávání na okrajových scénách : Průsečíky politického a subkulturního radikalismu v polistopadovém Česku

94%

Slačálek O., Charvát J.

Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

2019

vol. 106

issue 1

107-126

The article focuses on the interaction between subcultural styles and political radicalism in Czechia after 1989. Using two case studies, from the anarcho-autonomist milieu and the extra-parliamentary extreme right, it looks at the relation of the radical political movement with youth musical subcultures (in the case of the extreme right, the skinhead subculture, in the case of the anarchists, above all punk and freetekno). In both milieus it identifies four key moments: 1) the important role played by subcultures in the rise of a political environment, 2) attempts to reflect the subculture as limiting, and to leave its limits behind, 3) the transmutation of subcultural styles and 4) ensuing hybridisation. We show that attempts to leave behind the subcultural environment were not successful, but that interconnection in the subculture environment led to tension, movements of crisis and differentiation between the various scenes.

Článek se zaměřuje na interakci subkulturních stylů a politického radikalismu v Česku po roce 1989. Na dvou případech anarchoautonomního milieu a mimoparlamentní krajní pravice zkoumá situaci radikálního politického hnutí výrazně propojeného s hudebními subkulturami mládeže (v případě krajní pravice jsou to skinheads, v případě anarchistů zejména punk a freetekno). V obou prostředích identifikuje čtyři klíčové momenty: 1) důležitou roli subkultur při vzniku politického prostředí 2) snahy reflektovat subkulturu jako omezení a opustit její limity 3) obměnu subkulturních stylů 4) vyústění do hybridizace. Ukazujeme, že snahy opustit subkulturní prostředí nebyly úspěšné, ale i propojení se subkulturním prostředím se vyvíjelo směrem k napětím, krizovým momentům a diferenciaci jednotlivých scén.

Refine search results

1 Mäetagused

1 Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

2 2019

1 Charvát J.

1 Slačálek O.

1 Ventsel A.

Search results

Kas on alust raakida rahvuslikest subkultuuridest?

Setkávání na okrajových scénách : Průsečíky politického a subkulturního radikalismu v polistopadovém Česku