Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  sociální normy
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Stereotypy, normy a politická korektnost

100%
Hnilica K.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 5
591-612
EN
Objectives. The study presents a social psychological theory of political correctness. Political correctness is conceived as a tool which aims to attain a society in which members of minority groups will share the same degree of dignity as members of majority. To achieve this ideal, it works on three different levels. On the level of civic society it serves to heighten and to shield prestige of minorities, on the level of political system it serves to attain some political goals of progressive left, and on the level of ideology it serves to defend a neo-Marxist theory of social stratification. The crux of political correctness is a proscriptive social norm. Hypotheses. According to the main hypothesis political correctness is applied on each level in the same three steps: (1) in the first step, politically incorrect words, utterances, data and acts are identified. (2) In the next step, an ideological stereotype is applied. This stereotype explains the use of politically incorrect words and utterances by means of racism, sexism, homophobia, etc. (3) in the last step the nonconforming behavior is punished. Sample and settings. Some two hundred articles were read, analyzed and categorized. Analyses. There are a dozen of citations and direct quotations from the original articles which are in support of the hypotheses. At the same time some alternative hypotheses are presented and demonstrated to be problematic. Results. The results of these analyses are in a good fit with the theory. Study limitation. The work is based primarily on papers describing Czech scene so the results may not be generalizable to different cultures.
CS
Cíle. Cílem práce je předložení sociálně psychologické teorie politické korektnosti. Politická korektnost je podle ní nástrojem, který je určen k dosažení společnosti, v níž budou příslušníci minorit požívat stejnou míru lidské důstojnosti, úcty a prestiže jako ostatní. K dosažení tohoto ideálu slouží na třech různých úrovních. Na každé z nich přitom sleduje zčásti odlišné cíle. Na úrovni občanské společnosti slouží ke zvýšení nebo k ochraně prestiže minorit, na úrovni politického systému slouží k dosahování cílů progresivní levice a na úrovni ideologické slouží k obraně neomarxistického výkladu sociální stratifikace. Hypotézy. Jádro teorie tvoří hypotéza, podle níž je politická korektnost aplikována na každé úrovni ve třech stejných krocích: (1) V prvním kroku dochází k identifikaci politicky nekorektních projevů. (2) V druhém kroku dochází k aplikaci ideologického stereotypu. Ten politicky nekorektní projevy vysvětluje rasismem, sexismem atp. (3) Ve třetím kroku dochází k trestání nekonformního chování. Vzorek. Bylo analyzováno několik set prací, které se týkají politické korektnosti. Analýzy. V práci je uvedena řada rozborů přímých citací a odkazů na díla, která se týkají uvedených hypotéz. Současně je uvedeno několik analýz údajů týkajících se alternativních teorií politické korektnosti. Výsledky. Výsledky analýz jsou ve shodě s teorií a navíc ji umožnily dále rozšířit a upřesnit. Omezení. V práci je pozornost věnována především českým zdrojům. Některá zjištění proto nelze extrapolovat na jiné kultury.
2
Content available remote

Efektivita lidských práv a úskalí jejího empirického zkoumání

100%
Florian T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 8
636-649
EN
The article deals with the effectiveness of incorporating human rights into legal systems. It responds to Eric A. Posner, who, from short-term observation, questions the effectiveness of the outcomes of human rights treaties. At first, the text focuses on the need to change primarily social norms, as these represent stronger motivation for human behaviour than the law. The text further emphasizes the need for internalization since social norms must comply with personal normative beliefs to maximize their effectiveness. It states that if we want to support the creation of social norms or creation or change by adopting a legal norm, it must be moderate, not in significant conflict with existing social norms. Overall, it is a long-term process. The article argues that the adoption of human rights treaties cannot immediately transform into social norms, let alone make the individual members of society internalize them to be truly effective. It claims that even if human rights treaties’ effectiveness could be empirically examined, it could not be concluded shortly after their adoption. Finally, the text points out the fundamental problems of empirical research in human rights that we should consider if we would like to build further arguments on its results.
CS
Článek pojednává o efektivitě zakotvení lidských práv v právních řádech. Reaguje na Erica A. Posnera, který s odkazem na empirické výzkumy vzešlé z krátkodobého pozorování zpochybňuje účinek lidskoprávních úmluv na reálné dodržování lidských práv. Text soustředí pozornost na to, že je potřeba, aby se změnily primárně sociální normy, které jsou silnější motivací pro lidské jednání než právo. Dále zdůrazňuje nutnost internalizace sociálních norem, jelikož pro maximalizaci jejich dodržování je důležité, aby byly v souladu s osobními hodnotovými přesvědčeními aktérů. Uvádí dále, že pokud chceme přijetím právní normy podpořit vznik či změnu sociálních norem, pak musí být umírněná, nikoliv ve velkém rozporu s existujícími sociálními normami. Celkově se tedy jedná o dlouhodobý proces. Článek argumentuje, že přijetím lidskoprávních úmluv nemůže dojít hned a bez dalšího k jejich přetvoření v sociální normy, natož k jejich zvnitřnění u jednotlivých členů společnosti. Obojí je však k maximalizaci efektivity potřeba. Argumentuje, že i kdyby bylo možné efektivitu lidskoprávních úmluv spolehlivě empiricky zkoumat, nelze o ní učinit závěry po krátké době od jejich přijetí. Uzavírá pak, že empirické zkoumání lidských práv se již ve svých základech potýká s problémy, které bychom měli brát v potaz, kdybychom na jeho výsledcích chtěli stavět další úvahy.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.