Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  sociální sítě
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

"S dovolením si na svém soukromém Twitteru budu dál psát, co chci" : míšení diskurzních praktik a identit v twitterových účtech českých novinářů a vyjednávání jejich soukromého charakteru

100%
Homoláč J., Mrázková K.
Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)
|
2019
|
vol. 80
|
issue 4
243-264
EN
The paper analyzes discursive practices used by Czech journalists on their Twitter accounts declared as private and their various (professional and non-professional) identities presented there. It follows from the material analyzed that despite declaring their accounts as private the journalists often use them to spread mass media content and refer to themselves as journalists. The most important discursive practices typical of social media communication are – according to the presented research – implicit comments in tweets which are not intelligible without recipients’ sharing of the author’s knowledge and/or attitudes. The analyzed accounts are of a hybrid nature in its essence: the identities and practices typical of mass media communication and the ones characteristic of social media communication are intermixed both in stable parts of an account (e.g. bio refers to one’s professional identity and background image to his/her hobby) and in individual tweets (e.g. a journalist reproduces a mass media text and at the same time comments it just by an emoji). Having analyzed above mentioned identities and discursive practices, the authors investigate how journalists reflect on their own activities on Twitter and how they argue for the private status of their accounts in interactions with other Twitter users.
2
Publication available in full text mode
Content available

Jak se vám líbí. Komunikační strategie českých beletristických nakladatelství

84%
Kirkosová K.
Slovo a smysl - Word & Sense
|
2018
|
vol. 15
|
issue 30
128-144
EN
In this paper, I focus on the changed dynamics of the book publisher-reader relationship. I built my argument on the assumption that, in parallel with socio-technological changes, the previous role of book publishers as necessarily invisible workers of Literature has changed. In newly defined public arenas on social networks, publishers discuss their books with readers, share their successes, challenge and persuade each other. The present study is of qualitative design with regard to data and analytical procedure used. That is, I work with pictures and conversations from book publishers’ official profiles on Facebook, as well as information gathered by semi-structured interviews with publishing professionals. In my analysis, I assess the proportion of personalized photos, investigate various ways books are presented, and focus on how publishers address their readers lexically. I offer interpretation regarding which publishers’ strategies could be read as a sign of literary discourse marketization, or its democratization, and why.
3
Content available remote

Sociální sítě a veřejný zájem

84%
Svoboda T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 7
580-596
EN
The main purpose of the paper is a basic reflection of the phenomenon of increasing importance of social media (as one of the types of so-called digital platforms) and their legal regulation in the context of public interest. Simply put, this phenomenon is the result of the transformation of the means of communication (from common forms of communication to online communication), which creates pressure on the adaptation of legislation in many areas. In the field of social media, it is true that these digital platforms are increasingly beginning to function as a kind of new public space which is factually managed by them (especially in the form of content moderation). However, public space (in its ordinary, “offline” meaning) is traditionally associated with a certain form of public regulation, with a certain public interest respectively. The same seems to be the case for the most influential social media. In this context, the text examines the possible relations between social media and the public interest and, in particular, argues that the current functioning of the most influential social media indicates the need for some (additional) legal reflection. At the basic level, the text also outlines some of the possible regulatory approaches.
CS
Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu. Zjednodušeně lze říci, že tento jev je důsledkem přeměny komunikačních prostředků (z běžných podob komunikace na komunikaci online), která vytváří tlak na adaptaci právní úpravy v mnohých oblastech. Pro oblast sociálních sítí pak platí, že tyto digitální platformy začínají čím dál více plnit funkci jakéhosi nového veřejného prostoru, který je jimi fakticky spravován (zejména v podobě obsahové regulace). Veřejný prostor (v jeho běžném, „offline“ významu) je ovšem tradičně spojen s jistou podobu veřejnoprávní regulace, respektive s určitým veřejným zájmem. Zdá se, že obdobně je tomu také v případě nejvlivnějších sociálních sítí. Text v této souvislosti zkoumá možné souvislosti sociálních sítí a veřejného zájmu a zejména argumentuje, že dosavadní fungování nejvlivnějších sociálních sítí nasvědčuje potřebě určité (dodatečné) právní reflexe. V základní rovině jsou v textu předestřeny také některé z možných regulatorních přístupů.
4
Content available remote

Vliv redukce užívání Instagramu na psychické zdraví a well-being

84%
Chlupová B., Lukavská K.
E-psychologie (E-psychology)
|
2023
|
vol. 17
|
issue 2
16-40
EN
The aim of this study was to analyse the effect of Instagram usage reduction on the psychological well-being of young adults. Participants (n = 72) were randomly assigned into three groups, the experimental group (n = 25) used Instagram for a maximum of 10 minutes a day and turned off notifications, the active control group (n = 24) turned off notifications, and the passive control group (n= 23) used Instagram without any restriction. Baseline monitoring took place in the first week followed by three weeks of experimental intervention. The results showed a significant decrease in depressive symptoms (F (1.67) = 20.86; p < .001), negative emotions (F (1.67) = 7.85; p = .007), loneliness (F (1.67) = 4.69; p = .034) and increase in self-esteem (F (1.67) = 8.347; p = .005) and positive emotions (F (1. 67) = 7.40; p = .008) across the sample, i.e., in both experimental and control groups. The improvement in psychological well-being without significant differences between the groups can be attributed to monitoring the use, so the fact that we have an overview of our own use of Instagram can bring benefits.
CS
Cílem studie bylo analyzovat efekt časové redukce užívání Instagramu na psychické zdraví a well-being mladých dospělých. Respondenti (n = 72) byli náhodně rozděleni do tří skupin, experimentální skupina A (n = 25) užívala Instagram maximálně 10 minut denně a vypnula notifikace, kontrolní skupina B (n = 24) vypnula notifikace a kontrolní skupina C (n= 23) užívala Instagram bez omezení. První týden probíhalo výchozí (baseline) monitorování, následující tři týdny experimentální intervence. Výsledky ukázaly na signifikantní snížení depresivních symptomů (F (1,67) = 20,86; p < 0,001), negativních emocí (F (1,67) = 7,85; p = 0,007), osamělosti (F (1,67) = 4,69; p = 0,034) a zvýšení sebehodnocení (F (1,67) = 8,347; p = 0,005) a pozitivních emocí (F (1,67) = 7,40; p = 0,008) napříč celým souborem, tedy u experimentální i u obou kontrolních skupin. Zlepšení well-beingu bez významných rozdílů mezi skupinami lze přičítat monitorování, benefity tedy může přinášet už jen to, že o vlastním užíváním Instagramu máme přehled.
5
Content available remote

Neoprávněný přístup na online účty (internetové bankovnictví, sociální sítě) a dekriminalizace jednoho z počítačových trestných činů

67%
Kudrlová K., Vlach J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 10
926-943
EN
Online accounts are nowadays an inseparable part of everyday life. Among the most important ones are online banking for managing finances and a social network profile for communicating with the social networks community. As these are computer systems, unauthorised access to them can be punished as a computer crime under Section 230(1) of the Criminal Code. However, a representative questionnaire survey carried out in 2020 in the Czech Republic showed that unauthorised access occurs quite frequently, especially between partners or within a close family. In many cases, attackers gain access using login credentials that are relatively commonly shared with others by users of online accounts, and the unauthorised access itself may be questionable in many cases. The aim of this article is therefore to highlight the inconsistency of the legal norm with common user practice and to propose a possible legal modification to better reflect social reality. Considering international obligations, a partial decriminalisation of the computer offence under Article 230(1) of the Criminal Code could be achieved by changing the term “overcomes” to “infringes” and adding an additional element to this offence – acts “with the intent to obtain computer data or with other dishonest intent”. Finally, we provide brief recommendations for preventing unauthorised access to online accounts.
CS
Online účty představují dnes již nedílnou součást každodenního života. Mezi ty nejdůležitější patří na jedné straně internetové bankovnictví sloužící ke správě financí a na straně druhé profil na sociální síti sloužící ke komunikaci s širokým okolím. Protože jde o počítačové systémy, neoprávněný přístup k nim lze postihnout jako počítačový trestný čin dle § 230 odst. 1 tr. z. Reprezentativní dotazníkové šetření realizované v roce 2020 v ČR však ukázalo, že k neoprávněným přístupům dochází poměrně často, a to zejména mezi partnery nebo v rámci úzkého rodinného kruhu. Útočníci získávají přístup zejména s využitím přihlašovacích údajů, které uživatelé online účtů relativně běžně sdílejí s dalšími osobami, a samotná neoprávněnost přístupu může být v řadě případů sporná. Cílem článku je proto poukázat na nesoulad právní normy s běžnou uživatelskou praxí a navrhnout možnou úpravu de lege ferenda tak, aby lépe odpovídala sociální realitě. Při zohlednění mezinárodních závazků by mohlo dojít k částečné dekriminalizaci počítačového trestného činu dle § 230 odst. 1 tr. z. změnou výrazu „překoná“ na „poruší“ a přidáním dalšího znaku k této základní skutkové podstatě – jednání „s úmyslem získat počítačová data nebo s jiným nečestným úmyslem“. Závěrem uvádíme stručná doporučení pro prevenci neoprávněných přístupů k online účtům.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.