Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  spiritualita
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
EN
This study aims to explore the relationships between spirituality and personality in Catholics living in the Czech Republic. The research sample consisted of 152 Catholics (divided by the degree of their perceived identification with the Church). We examined correlations between spirituality measured by the Prague Spirituality Questionnaire (PSQ) and the Spiritual Intelligence Self-Report Inventory (SISRI-24), and personality traits of Big Five. We also examined whether and how spirituality is predicted by personality traits. Two comparing groups consisted of spiritual but not religious respondents (n = 50) and atheists (n = 55). The whole sample consisted of 257 respondents (126 males and 128 females) aged between 18 to 72 years old. The mean of age was 33.4 (SD = 11.1). The results revealed that among Catholics the strongest correlation was found between Openness and the whole rate of spirituality measured by PSQ (r(152) = 0.35; p < 0.01) and the whole rate of spirituality measured by SISRI-24 (r(152) = 0.32; p < 0.01). Openness was also the strongest predictor of spirituality in both cases. Among spiritual respondents not belonging to any world religion, the strongest correlation was found between Openness and the whole rate of spirituality measured by PSQ (r(50) = 0.55; p < 0.01) and the whole rate of spirituality measured by SISRI-24 (r(50) = 0.74; p < 0.01). The correlations were stronger than in the group of Catholics. Openness predicted the whole rate of spirituality measured by PSQ and the whole rate of spirituality measured by SISRI-24 stronger than in the group of Catholics. Our study complements previous research findings on spirituality in Czech Republic and brings new knowledge about Catholic believers.
CS
V naší studii jsme se zabývali otázkou, jak u katolíků žijících v České republice souvisí jejich osobnost a prožívání spirituality. Na vzorku 152 respondentů z řad katolické církve (kteří byli dále rozděleni podle míry ztotožnění se s církví) jsme zkoumali, jak spirituální dimenze Pražského dotazníku spirituality (PSQ) a Škály spirituální inteligence (SISRI-24) korelují s osobnostními dimenzemi Big Five a také, jak lze míru spirituality zjišťovanou těmito dotazníky predikovat z osobnostních vlastností. Dvě srovnávací skupiny tvořili duchovně založení respondenti nehlásící se k žádnému světovému náboženství (n = 50) a ateisté (n = 55). Celkem tvořilo výzkumný soubor 257 respondentů, z toho bylo 126 mužů a 128 žen, ve věku od 18 do 72 let. Průměrný věk byl 33,4 let (SD = 11,1). Výsledky ukázaly, že z osobnostních škál u katolíků nejtěsněji korelovala Otevřenost vůči zkušenosti s celkovou mírou spirituality měřenou Pražským dotazníkem spirituality (r(152) = 0,35; p < 0,01) i s celkovou mírou spirituální inteligence (r(152) = 0,32; p < 0,01). Otevřenost vůči zkušenosti byla také nejsilnějším prediktorem celkové míry spirituality měřenou PSQ i celkové míry spirituální inteligence. U duchovně založených respondentů nehlásících se k žádnému světovému náboženství byla korelace Otevřenosti vůči zkušenosti s celkovou mírou spirituality měřenou PSQ (r(50) = 0,55; p < 0,01) i s celkovou mírou spirituální inteligence (r(50) = 0,74; p < 0,01) vyšší než u katolíků a Otevřenost vůči zkušenosti predikovala spiritualitu v obou případech silněji než u katolíků. Naše práce tak doplňuje předchozí výzkumy spirituality v českém prostředí a přináší nové poznatky o katolických věřících.
2
84%
EN
Research on religiosity and spirituality especially in relation to health has been receiving growing attention. Typical old age problems like increased health problems, nearness of death, a change in lifestyle and value orientation etc. begs the question of the importance of religiosity and spirituality in this life stage. The aim of this work was to present conceptual and methodological definitions of the religiosity and spirituality as well as introduce important psychological theories and empirical studies in this field. Main themes and results are presented. Mostly positive view in psychological theories on the role of religiosity and spirituality in old age was generally confirmed in empirical studies, although research in this area faces serious methodological and conceptual difficulties.
CS
Religiozita a spiritualita je v posledních letech předmětem zvýšeného výzkumného zájmu. Stáří, které přináší například větší míru zdravotních obtíží, vědomí blížící se smrti, změnu životního stylu i hodnotové orientace, aktualizuje také otázku role religiozity a spirituality v této životní etapě. Cílem práce je představit konceptuální a metodické vymezení problematiky a také důležité psychologické teorie a empirické studie objevující se na tomto poli. Z početného spektra studií a metaanalýz formulují autoři hlavní směry a otázky, kterými se psychologie v tomto kontextu zabývá. Převážně pozitivní nahlížení na úlohu religiozity a spirituality ve stáří, které zprostředkovávají psychologické teorie, je do značné míry potvrzováno v empirických studiích, přesto se výzkum v této oblasti potýká s vážnými metodologickými a konceptuálními obtížemi.
EN
The Santa Clara Strength of Religious Faith Questionnaire (SCSORF; Plante, Boccaccini, 1997b) was applied on two groups of respondents, including Czech (N=539) and Slovakian (N=472) university students. The internal reliability was found to be high in both studied groups (Cronbach´s alfa 0,962 and 0,961). Moreover, in both groups female values were found to be higher compared to males. Identified factor analysis was unidimensional. Overall, results of the study indicated good psychometric properties of the scale. Authors consider future application of the scale as a component measure of integrity especially at the workplace area.
CS
Dotazník intenzity náboženské víry (The Santa Clara Strength of Religious Faith Questionnaire, SCSORF; Plante, Boccaccini, 1997b) byl zkoumán na datech dvou souborů – českých (N=522) a slovenských (N=456) vysokoškolských studentech. Vnitřní konzistence byla vysoká u obou zkoumaných souborů (Cronbachova alfa 0,962 a 0,961). Hodnoty žen byly v obou souborech vyšší než mužů. Zjištěná faktorová struktura byla unidimenzionální. Celkově výsledky studie ukazují na dobré psychometrické vlastnosti škály. Autoři zvažují budoucí použití škály jako součásti měření integrity především v pracovní oblasti.
EN
The aim of our research was to test the Czech version of the questionnaire ESI on Czech population. Expressions of Spirituality Inventory (ESI) created by DA MacDonald in 2000 consist of 32 items and 5 scales. These scales are: a range of cognitive orientation to spirituality COS, experiential-phenomenological dimension EPD, existential dimension – well-being EWB, dimension of paranormal beliefs PAR and dimensions of religiosity REL. It has been found that religion belief is the factor that has the strongest correlation with dimensions of ESI inventory. We proofed that ESI has good parameters for the research on the Czech population.
CS
Cílem našeho výzkumu1 bylo vyzkoušet českou verzi dotazníku ESI na české populaci. Dotazník Expressions of Spirituality Inventory (ESI), který v roce 2000 vytvořil D. A. MacDonald se skládá z 32 položek a 5 škál  škála kognitivní orientace na spiritualitu COS, zkušenostně-fenomenologická dimenze EPD, dimenze existenciální pohody EWB, dimenze paranormálního přesvědčení PAR a dimenze religiozity REL. Bylo zjištěno, že náboženské přesvědčení je proměnná, která nejsilněji pozitivně koreluje se škálami dotazníku ESI. Prokázali jsme dobré parametry dotazníku ESI pro výzkum na české populaci.
EN
a2_Study limitations. Limitation of the study is the method of data collection by standardized face to face interview and thus possible effect of social desirability.
CS
Konfirmační faktorová analýza (CFA) podporuje dvou- i třífaktorové řešení, lepší shodu s daty však vykazuje třífaktorový model s χ² (24) = 147,1; p < 0,001; SRMR = 0,054; CFI = 0,998; TLI = 0,997; RMSEA = 0,072 (90% CI = 0,061-0,083). Originální i zkrácená verze škály vykazují přijatelnou vnitřní konzistenci: pro dvanáctipoložkovou verzi je hodnota Cronbachova alfa = = 0,7 a McDonaldův koeficient omega (ω) = 0,87, pro devítipoložkovou verzi je α = 0,78 a ωt = 0,89. Omezení. Limitací studie je metoda sběru dat standardizovaným řízeným rozhovorem tváří v tvář, a tedy možné ovlivnění sociální žádoucností.
XX
Cíle. Spiritualita je spojena s mnoha oblastmi lidského života včetně psychického, fyzického i sociálního zdraví. Proto také narůstá potřeba používání vhodných validních nástrojů pro měření spirituality, které by umožnily porovnání jednotlivých studií. Cílem této studie byla psychometrická analýza české verze Škály funkčního posouzení terapie chronických nemocí - Spirituální osobní pohoda (FACIT - Sp). Metoda. Výzkum byl proveden terénním šetřením metodou rozhovoru na vzorku 1000 respondentů z České republiky. Soubor je reprezentativním vzorkem obyvatel ČR z hlediska věku nad 15 let (s průměrným věkem 46,0; SD 17,28), pohlaví (48,6 % mužů) a regionální příslušnosti. Součástí dotazníku byly otázky na spiritualitu, religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky ukázaly rozdíly v spiritualitě mezi různými sociodemografickými skupinami. Ženy a respondenti ve věkové skupině nad 60 let dosahují statisticky významně vyšších hodnot v subškále Víra. Hodnoty skóru v subškále Smysl/Vnitřní klid klesají s přibývajícím věkem a jsou také nižší ve skupině respondentů žijících o samotě a respondentů s nižším dokončeným vzděláním. S použitím EFA byl ověřen počet faktorů pomocí Kaiserova kritéria, sutinového grafu, paralelní analýzy (PA) a testu Minimum average partial (MAP). Tři položky škály byly vyřazeny, protože snižovaly reliabilitu škály. EFA umožňuje extrakci dvou nebo tří faktorů, přičemž obě řešení jsou přípustná. V třífaktorovém řešení se faktor Smysl/Vnitřní klid rozdělil na dva faktory. cze
EN
Objectives. Spirituality is often positively associated with physical and mental health. However, recent research suggests also possible negative associations connected with socalled religious struggles. Therefore, the need of having valid instrument for measuring spiritual struggles is also increasing. The aim of this study was to psychometrically evaluate Religious and Spiritual Struggles Scale (RSS) in secular conditions of the Czech Republic. Sample and settings. A nationally representative sample of 1000 Czech respondents aged fifteen years and over (n=1000; 46.04±17.28 years; 48.6% men) participated in the survey. Religious and spiritual struggles and basic socioeconomic information were measured. Results. The non-parametric comparison of different sociodemographic groups showed a higher prevalence of religious and spiritual struggles among older people, people living alone and the unemployed. In order to assess the number of factors, Kaiser criterion, scree plot, Paralel analysis (PA) and Minimum average partial test (MAP) were used. All of these methods resulted into a three-factors solution. The original scale consists of six subscales, in Czech conditions, however, they tended to pair up. Therefore, besides presenting the full version, we also decided to reduce the scale and for common research we suggest the possibility of using only three subscales (Divine, Meaning and Interpersonal). The confirmatory factor analyses supports this model with χ² (74)=176.8; p<0.001, SRMR=0.035, CFI=0.998, TLI=0.998, RMSEA=0.037 (90% CI=0.030-0.044). Both versions of the scale have a high internal consistency: for the full version α=0.96 and ωt = 0.96, for the three-scale version α=0.92 and ωt =0.94. Study limitations. The main limitation of this study is a high proportion of respondents who reported that they have no experience of religious and spiritual struggle. This is probably connected with a low overal religiosity in the country.
CS
a1_Posuzování psychopatologických symptomů je důležitou součástí výzkumné a klinické praxe. Studie zkoumá psychometrické vlastnosti české verze dotazníku Brief Symptom Inventory (BSI-53, Stručný inventář příznaků) a vytváří základ pro tvorbu norem pro českou neklinickou populaci. Dotazník BSI-53 je kratší multidimenzionální verzí dotazníku Symptom Checklist (SCL 90-R), sloužícího ke zjištění přítomnosti psychopatologických symptomů. Zkoumaný nástroj obsahuje devět subškál a tři celkové indexy: GSI (Obecný ukazatel závažnosti), PSDI (Index závažnosti přítomných symptomů) a PST (Celkový počet přítomných symptomů). Metody. Na reprezentativním výběru české populace (N = 1800, věk průměr 46,4, SD 17,4, 48,7 % mužů) byly provedeny statistické analýzy sesbíraných údajů BSI-53. Ke zjištění konvergentní validity byl použitý dotazník posuzující fyzické a psychické zdraví SF-8. Výsledky. Jednotlivé subškály BSI-53 mezi sebou středně silně až silně korelují, Spearmanovy korelační koeficienty nabývají hodnot 0,45-0,75. Konfirmační faktorová analýza pro standardní devítifaktorový model ukázala, že náboje všech položek na jednotlivé faktory jsou středně vysoké až vysoké (s hodnotami 0,55-0,87). Tento model vykazuje dostatečnou shodu s našimi daty: χ²(1091) = 4328,2, p <0,001, CFI = 0,994, TLI = 0,994, SRMR = 0,045, RMSEA = 0,041 (90% CI = 0,039-0,042). Vnitřní konzistence všech devíti BSI subškál a také celé škály dané obecným ukazatelem závažnosti (GSI) je vysoká. Hodnota Cronbachova α = 0,97 (95% CI 0,97-0,98), McDonaldova koeficientu ωh = 0,84 a ωt = 0,97. Konvergentní validita, posuzovaná korelacemi se subškálou psychické zdraví dotazníku SF-8, se jeví být středně vysoká až vysoká.
EN
The paper focuses on Czech alternative lifestyles and subcultures that cannot be defined by music and youth, hence using the concept of cultural creatives (Ray – Anderson 2000). This subculture has been formed by a convergence of social movements and countercultures since the 1960s. Based on a qualitative media analysis of Czech alternative lifestyle magazine (Pravý domácí časopis – Real Homemade Magazine) which represents and co-creates alternative lifestyles and values with focus on environmental, spiritual and women’s issues, the author looks for linkages of specific lifestyles and practices. They are united by values and principles, such as: turn to nature, freedom and autonomy, and change of consciousness. Also, the issues of collective identity, community and neo-tribes, are addressed.
CS
Text se zaměřuje na alternativní životní styly a subkultury v Česku definované jinak než vztahem k hudbě a mládeži a využívá při tom koncept subkultury kulturních kreativců (Ray, Anderson, 2000), který souvisí s konvergencí sociálních hnutí a kontrakultur od 60. let minulého století. Na základě kvalitativní mediální analýzy alternativního lifestylového časopisu (Pravý domácí časopis), který reprezentuje a utváří alternativní životní styly spojené s environmentální, spirituální a ženskou orientací, hledá spojnice jednotlivých životních stylů a praktik. Jsou to především hodnoty a principy: obrat k přírodě a přirozenosti, svoboda ve smyslu autonomie a změna vědomí. Analyzuje také povahu kolektivní identity, komunit a kmenů, v rámci kterých se potkávají lidé reprezentovaní na stránkách časopisu.
EN
Objectives. The subject of spirituality and discussion about its role, especially in relation to health, are among the most significant trends in modern psychology. Along with this interest comes a need for proper methods of measurement of spirituality. SHALOM Questionnaire (Spiritual Health and Life-Orientation Measure) is a self-evaluating questionnaire designed to measure the level of spiritual well-being. This study aims to verify psychometric properties in Czech version of this questionnaire. Sample and setting. The questionnaire was administered to elderly Czech population (n=209) aged 55 to 91 years. Several subjects (n=47) from research sample has been diagnosed with mild cognitive impairment, the rest is cognitively healthy. Hypotheses. The authors assumed that the questionnaire has adequate psychometric characteristics for use in the elderly population sample. Statistical analysis. Statistical analysis was aimed at identifying level of internal consistency (Cronbach’s alpha), factor analysis and correlation with various aspects of religiosity. Results. Results showed a good internal consistency of subscales and adequate theoretical structure, this proves the questionnaire to be applicable even for people with mild cognitive impairment. In opposition to original four-factor structure, dividing the questionnaire into two main factors seems to be more accurate, one of two factors divided into three subfactors. Based on the results a shorter and revised version of the original questionnaire is proposed. Study limitation. Generalization of the study results is limited by specific research sample - elderly population, some of the participants have been diagnosed with mild cognitive impairment. New version of the Shalom questionnaire is intended for future verification.
CS
Cíle. Problematika spirituality a diskuze o její úloze obzvlášť ve vztahu ke zdraví představuje jeden z významných trendů světové psychologie. S tímto zájmem se pojí také potřeba vhodných metod k měření spirituality. Dotazník SHALOM (Spiritual Health and Life-Orientation Measure) je sebeposuzovací dotazník určený pro měření míry tzv. spirituální osobní pohody (spiritual well-being). Cílem studie bylo ověření psychometrických vlastností české verze tohoto dotazníku. Soubor a procedura. Dotazník byl administrován starší české populaci (n = 209) ve věku od 55 do 91 let. U části participantů (n = 47) z výzkumného souboru byla diagnostikována mírná kognitivní porucha. Ostatní participanti byli kognitivně zdraví. Hypotéza. Předpokládá se, že dotazník má adekvátní psychometrické vlastnosti pro použití u starší populace. Statistická analýza. Statistická analýza byla zaměřená na zjišťování úrovně vnitřní konzistence (Cronbachovo alfa), faktorové analýzy a korelace s různými aspekty religiozity. Výsledky. Výsledky měření poukazují na dobrou vnitřní konzistenci subškál nástroje a teoreticky adekvátní faktorovou strukturu. Dotazník se proto jeví jako použitelný, a to i pro osoby s mírnou kognitivní poruchou. V porovnání s původně předpokládanou čtyřfaktorovou strukturou se zdá být lepší považovat dotazník za dvoufaktorový, přičemž jeden z těchto faktorů se dále dělí na tři faktory nižšího stupně. Na základě výsledků testů byla navržena zkrácená revidovaná verze původního dotazníku. Omezení studie. Zobecnění výsledků studie je limitováno specifickým výzkumným souborem - jde o starší populaci, u některých participantů byla diagnostikována mírná kognitivní porucha. Nová revidovaná verze dotazníku je určená k dalšímu ověřování.
EN
Objectives.Religiosity and spirituality (R/S) are associated with many dimensions of human life and could contribute to one’s self-esteem; how-ever, there is no certainty that this is also appli-cable to non-religious countries. Therefore, the aim of the study was to explore the association of different aspects of R/S with self-esteem in a secular environment.Participants and setting.An online sample of 464 Czech respondents aged 15 and over (mean age 30.7; SD=12.63; 27.2% men) participated in the survey. Self-esteem, religiosity, religious attendance, frequency of prayer, negative re-ligious coping, image of God and spirituality were measured. Results. Regular prayer, spirituality (per stan-dard deviation, SD), a low level of religious struggles (per SD) and a positive God image (per SD) were associated with higher self-esteem, with odds ratios ranging from 1.28 to 2.16 (p˂0.05 to p˂0.001). In contrast, compared to non-religious respondents, religious respon-dents had an approximately 60% lower chance of having a high level of self-esteem (p˂0.05). However, a combination of R and S showed that while religious/spiritual respondents did not dif-fer significantly from non-religious respondents, religious/non-spiritual respondents had approxi-mately 79% lower chance of having good self-esteem (p˂0.001).Study limitations.The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, which limits the generalizability of the findings to the whole population. This is also the first study using this kind of research approach, which, however, limits the interpretation of re-sults. Moreover, it is a cross-sectional study, so any conclusions on causality cannot be made, and the questionnary used only self-report mea-sures, which could be influenced by a social de-sirability bias.
CS
Cíle. Religiozita a spiritualita (R/S) jsou spojeny s mnoha oblastmi lidského života a mohou mít pozitivní vliv i na lidskou sebeúctu. Přesto není jisté, zda je větší intenzita náboženského a spirituálního prožívání spojena s vyšší sebe-úctou i v ateistických zemích. Cílem studie bylo zkoumat vztahy různých aspektů R/S v sekulárním prostředí. Soubor. Výzkumný vzorek tvořilo 464 českých respondentů starších 15 let (průměrný věk 30,7 let; SD = 12,63; 27,2 % muži). Prostřednictvím online dotazníku byla měřena sebeúcta, religiozita, náboženská účast, četnost modlitby, míra náboženských zápasů, obraz Boha a spiritualita. Výsledky. Pravidelná modlitba, spiritualita (SD), nižší míra náboženských zápasů (SD) a pozitiv-ní obraz Boha (SD) byly spojeny s vyšší sebe-úctou, s odds ratio v rozmezí od 1,28 do 2,16 (p ˂ 0,05 až p ˂ 0,001). Oproti těm nereligiózním měli religiózní respondenti přibližně o 60 % nižší šanci mít vyšší úroveň sebeúcty (p ˂ 0,05). Kombinace R a S ukázala, že zatímco religiózní, ale nespirituální respondenti se od těch nereligiózních v míře sebeúcty výrazně nelišili, religiózní, ale nespirituální respondenti měli přibližně o 79 % nižší pravděpodobnost dobré sebeúcty (p ˂ 0,001). Omezení studie. Tato studie nepracuje s reprezentativním vzorkem populace a výsledky se tudíž nedají zobecnit na celkovou populaci. Jedná se o první studii užívající tento přístup, což ztěžuje interpretaci výsledků. Navíc se jedná o průřezovou studii, nelze tedy dělat závěry ohledně kauzality a studie využívala pouze sebehodnotící dotazníky, které mohou být zkresleny tendencí odpovídat sociálně žádoucím způsobem.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.