Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  srovnání
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Differences in self-compassion and shame in patients with anxiety disorders, patients with depressive disorders and healthy controls

100%
Benda J., Kadlečík P., Loskotová M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 6
529-541
EN
Objectives. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion, shameproneness and internalized shame in samples of patients with anxiety/depressive disorders and in healthy controls. Participants and setting. Patients with anxiety disorders (N1 = 58), depressive disorders (N2 = 57) and healthy controls (N0 = 180) were administered scales measuring self-compassion, shame-proneness, internalized shame, anxiety and depressive symptoms. Hypotheses. It was hypothesized that: 1) both clinical samples would demonstrate a lower level of self-compassion and a higher level of shame-proneness and internalized shame than the healthy controls; 2) there will be no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables; 3) selfcompassion would be correlated with shameproneness and internalized shame in all samples; 4) self-compassion, shame-proneness and internalized shame would correlate with the severity of anxiety/depression among patients with anxiety/ depressive disorders. Statistical analysis. Data was analyzed using the IBM SPSS Statistics software, Version 23. Differences between samples were tested using Chi-square tests, one-way ANOVA and one-way MANOVA with Bonferroni post-hoc tests. Associations between study variables were further determined by using correlation analysis and regression analyses. Results. Both anxiety/depressed patients were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness and internalized shame than healthy controls. There were no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables. All correlations were in the expected directions. Study limitations. The main limitations of this study are possible volunteer bias in healthy controls and conceptual overlap between measured constructs of self-compassion and shame.
CS
Cíle. Cílem studie bylo porovnat úrovně soucitu se sebou, tendence k prožívání studu a internalizovaného studu u vzorků pacientů s úzkostnými/ depresivními poruchami a u vzorku zdravých kontrol. Soubor a procedura. Pacientům s úzkostnými poruchami (N1=58), depresivními poruchami (N2 = 57) a zdravým kontrolám (N3=180) byly administrovány škály měřící soucit se sebou, tendence k prožívání studu, internalizovaný stud, úzkost a depresivní symptomy. Hypotézy. Autoři předpokládali, že: 1) oba klinické vzorky budou vykazovat nižší míru soucitu se sebou a vyšší míru tendence k prožívání studu a internalizovaného studu než zdravé kontroly; 2) mezi vzorkem úzkostných a vzorkem depresivních nebude ve sledovaných proměnných významný rozdíl; 3) soucit se sebou bude u všech vzorků korelovat s tendencí k prožívání studu a s internalizovaným studem; 4) soucit se sebou, tendence k prožívání studu a internalizovaný stud budou u pacientů s úzkostnými/depresivními poruchami korelovat se závažností úzkosti/deprese. Statistická analýza. Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS Statistics, verze 23. Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí kvadrát, jednocestná ANOVA a jednocestná MANOVA s Bonferroniho post-hoc testy. Vztahy mezi jednotlivými proměnnými studie byly dále prověřeny provedením korelačních a regresních analýz. Výsledky. U pacientů s úzkostnými i depresivními poruchami byla zjištěna signifikantně nižší míra soucitu se sebou a signifikantně vyšší míra tendence k prožívání studu a internalizovaného studu než u zdravých kontrol. Mezi vzorkem úzkostných a vzorkem depresivních nebyl ve sledovaných proměnných významný rozdíl. Všechny korelace byly v předpokládaném směru. Omezení studie. Hlavními omezeními studie jsou možné zkreslení způsobené účastí dobrovolníků u zdravých kontrol a pojmový překryv mezi měřenými konstrukty – soucitem se sebou a studem.
2
Content available remote

Cizí právo v dovolacím řízení

70%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 3
224-237
EN
The article investigates application of foreign law in a proceeding before the supreme judicial instances in four legal orders. It compares the regimes in Germany, Austria, Switzerland and the beginnings of the court practice in this field in the Czech Republic. It comes to the conclusion, that in Austria and Switzerland the application of foreign law underlies proceedings of review by the Supreme Court, whilst in Germany one distinguishes between ascertainment out of foreign law and application foreign law. The cases in the first category are reviewed by supreme courts, but the Supreme court of Germany is unwilling to do with regard to application of foreign law based on the argument that this would interfere with the exclusive competence of the foreign supreme judicial instance. This is not a model for the Czech Supreme court, since it outlaws one of the appeals and doesn’t meet one principle of the private international law, namely the equality of the legal orders. The logical conclusion is that application of foreign law should be in the same regime of review as the local law. The ascertainment of the foreign law and its application are only two faces of one process and in the praxis this faces cannot be separated.
CS
Článek se zabývá problémem přezkumu používání cizího práva v dovolacím řízení před nejvyšší soudní instancí. Srovnává praxi v Německu, Rakousku, Švýcarsku a počátky praktických zkušeností v tomto ohledu v České republice. Srovnáním tří výše uvedených cizích právních řádů zjišťuje, že v Rakousku a Švýcarsku je otázka používání cizího práva předmětem dovolání, zatímco německý nejvyšší soud přezkoumává dovoláním pouze určování cizí právní normy, zatímco se formálně zdržuje přezkumu ohledně výkladu a aplikace takto nalezeného předpisu, neboť údajně nehodlá dublovat rozhodování nejvyššího soudu v daném cizím státě. Tato praxe je nesprávná a nemůže být vzorem pro český Nejvyšší soud. Odpírá totiž občanům jeden důležitý druh přezkumného řízení a jedná proti zásadě rovnocennosti právních řádů, jestliže rozlišuje mezi domácím právem, které bez výjimky je podrobeno dovolacímu řízení, zatímco aplikace cizího práva je z tohoto řízení vyloučena. Dospívá proto k logickému závěru, že používání cizího práva by mělo podléhat stejnému režimu jako v případě revize používání práva tuzemského. Zjišťování práva a jeho aplikace jsou dvě fáze jednoho myšlenkového procesu, a proto je v praxi nelze oddělovat.
3
Content available remote

Musical duties of the city trumpeter ca. 1550-1620: parallels between Moravia, Bratislava and Vienna

70%
Studeničová H., Passerini E., Vomáčka I.
Hudební věda (Musicology)
|
2021
|
vol. 58
|
issue 2
158-175
EN
The existence of city trumpeters (turner / pfeiffer) in major urban centres is copiously documented from as early as the fifteenth century. While their original duties included service as watchmen on city towers, setting clocks, signalling fire alerts or announcing the time with trumpet calls, in the course of the sixteenth century these duties already came to be modified, with the musical component gradually prevailing. Recent research carried out in several Moravian cities as well as in Bratislava and Vienna has revealed beyond any doubt that by as early as the sixteenth century the city trumpeter and his back-up ensemble had already assumed a prominent position in the company of makers of urban musical culture. Apart from the trumpeters´ original watch duties, their musical commitments can be divided into another two categories, depending on whether they were associated with playing in the secular or liturgical environments. Of the former, evidence survives of playing in compliance with mandatory obligations towards the city, i.e., during the traditional annual reconvening of the city council, during various banquets held in the town hall, marking the arrival in the city of a royal official or the sovereign in person, during coronation festivities, etc. Likewise falling within this category are musical performances catering to the burghers´ private functions, namely, during weddings. Demonstrably, from around the mid-sixteenth-century trumpeters also came to be involved in liturgical activities, apart from participation in Sunday Mass, feast day and evening services playing also during Corpus Christi processions, Advent, feasts of churches´ patron saints, in townhall chapel, etc. The current amount of knowledge concerning the musical duties of city trumpeters in the municipalities under survey appears to be adequate. On the other hand however, in most of the cases studied virtually no information is available about the specific forms of these musical productions, i.e., about the exact share therein of both trumpeters, and in fact also singers and choirmasters or organists, or about the actual repertoire that was performed there, etc. Consequently, it remains to be hoped that further source materials will yet be discovered, or to engage in comparing the information available with findings from cities where such evidence has survived.
CS
Fungování městských trubačů (turner / pfeiffer) lze ve větších městech sledovat mnohdy již od 15. století. Zatímco k jejich původním úkolům patřila stráž na městských věžích, seřizování hodin, ohlašování požárů nebo vytrubování hodin, již v průběhu 16. století se tyto povinnosti začínají měnit a mnohem více se do popředí dostává hudební složka. Díky provedenému výzkumu v moravských městech, Bratislavě a Vídni lze v tuto chvíli s jistotou konstatovat, že městský trubač s jeho ansámblem již od 16. století plnil funkci jednoho z hlavních aktérů městské hudební kultury. Jejich hudební povinnosti lze kromě původních strážních rozdělit ještě na další dvě oblasti, a sice na povinnosti spojené s hraním v prostředí světském a v prostředí liturgickém. Ze světské oblasti lze doložit hraní spojené s povinnostmi vůči městu, tj. hraní při tradičním každoročním obnovování městské rady, při různých hostinách konaných na radnici, při příjezdu podkomořího nebo panovníka do města, během korunovací apod. Do této skupiny také patří hraní pro potřeby měšťanstva, tj. hraní na svatbách. Trubači se prokazatelně již cca od poloviny 16. století začali zapojovat také do liturgie; kromě účasti na slavnostních mších o všech nedělích a svátcích a účasti na večerních bohoslužbách, hráli také během procesí Božího těla, při rorátech, při svátcích patronů kostelů, v radniční kapli apod. V tuto chvíli je představa o hudebních povinnostech městských trubačů ve vybraných městech dostatečná. Na druhou stranu však ve většině případů absentují jakékoliv informace o konkrétní podobě těchto hudebních produkcí, tj. do jaké míry se podíleli na vystoupení trubači, ale třeba i zpěváci s kantorem nebo varhaník, jaký konkrétní repertoár byl provozován apod., a proto nezbývá než doufat v objevení dalších pramenů nebo porovnat informace s městy, kde se tyto zprávy dochovaly.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.