Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  subjektivita
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Un monde sans animaux est-il possible?

100%
Dufourcq A.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2019
|
vol. 59
157-173
EN
The present paper represents a phenomenological reflexion on the question of animality. Drawing from a selection of phenomenological texts, ranging from Husserl and Heidegger to Maurice Merleau-Ponty, the author pleads for a different view of animality than that which would posit a neatly cut anthropological difference between the human subject and animal. In the final section of the text, the difficult question of inter-animality (as opposed to intersubjectivity) is treated in some detail.
2
Content available remote

The subjective perception of music: Stanislav Vomela and subjective research in psychophysiology in 1930s Czechoslovakia

84%
Loginov I.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2023
|
vol. 45
|
issue 1
95-114
EN
This paper explores the subjective psychophysiological research of the so-called subjective audition conducted by the Czech physician and endocrinologist Stanislav Vomela in the 1930s. It examines Vomela’s attempts to analyze his own peculiar experience of hearing what he called subjective music (music heard only by the subject) and introduces the concept of acousmatics Vomela developed to study this kind of auditory perception. Vomela’s methodology is studied against the background of J. E. Purkyně’s understanding of the subjective empiricist methodology of self-knowing in the physiology of the senses and in the context of research into eidetic imagery by E. R. Jaensch and Victor Urbantschitsch.
CS
Tento článek se zabývá subjektivním, psychofyziologickým výzkumem tak zvaného subjektivního slyšení hudby prováděného českým lékařem a endokrinologem Stanislavem Vomelou ve 30. letech 20. st. Zkoumá Vomelovy snahy analyzovat vlastní podivuhodné zkušenosti slyšení toho, co nazývá subjektivní hudbou (hudbou, kterou slyší pouze subjekt) a představuje pojem akusmatika, který Vomela zavedl pro studium sluchového vnímání tohoto druhu. Vomelova metodologie je prozkoumána na pozadí Purkyňova chápání metodologie subjektivní empirie ve fyziologii smyslů, a v kontextu výzkumu eidetických jevů E. R. Jaensche a Victora Urbantschitsche.
3
Publication available in full text mode
Content available

Španělská modální slovesa z perspektivy R. W. Langackera: otázka konceptualizátora

84%
Smažíková A.
Časopis pro moderní filologii (Journal for Modern Philology)
|
2023
|
vol. 105
|
issue 1
74-86
XX
This article presents the problem of modal verbs in Spanish from the perspective of Langacker’s cognitive grammar. Langacker defines modal verbs as grounding elements that can express implicit meanings and thus increase the degree of subjectivity of the utterance. Unlike English modal verbs, which are completely unanchored and fully grammaticalized, Spanish modal verbs exhibit verb inflection. The aim of this article is to compare the construals with and without a modal verb and to point out the differences between the positions of conceptualizers (speaker and addressee). For these purposes several graphical representations are proposed throughout the article. As the proposed schemes show, the position of conceptualizers plays a key role in the conception of any construal. It is concluded that a construal with a modal verb has a more subjectively anchored interaction between the two conceptualizers and that the speaker is always a completely implicit part of the utterance.
4
Content available remote

Subjektivita, svoboda a obnova. Přítomnost Patočkova myšlení v Polsku

67%
Płotka W.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2020
|
vol. 68
|
issue 2
201-221
EN
The article attempts to systematize the reception of Jan Patočka’s thought in Polish philosophy and phenomenology. The author argues that Patočka’s philosophy resonated in Poland on three different levels: 1) the theory of subjectivity, and the concept of a-subjective phenomenology; 2) practical philosophy, and the problem of freedom and responsibility; 3) a socio-political dimension that involves both the actual political meaning of the idea of care for the soul and a theoretical reflection on the limits of such a political involvement. The very first reaction in Poland on Patočka’s thought is Tadeusz Kroński’s critical review, published in 1939, of Přirozený svět jako filosofický problém (The Natural World as a Philosophical Problem). As the author shows, Kroński’s subjective reading is later redefined in the light of a-subjective phenomenology, and finally develops the popular exposition of phenomenology as a theory into a form of questioning (e.g., Tischner, Michalski).
CS
Článek usiluje o systematický pohled na recepci Patočkova myšlení v polské filosofii a fenomenologii. Autor dovozuje, že Patočkova filosofie našla v Polsku ohlas na třech úrovních: 1) jako teorie subjektivity a koncepce asubjektivní fenomenologie; 2) jako praktická filosofie a jako tematizace problému svobody a odpovědnosti; 3) ve společensko-politické dimenzi zahrnující jednak politický výklad myšlenky péče o duši, jednak teoretickou reflexi mezí takového výkladu. První polskou reakcí na Patočkovo myšlení byla recenze Tadeuzse Krońského na Patočkův Přirozený svět jako filosofický problém, publikovaná r. 1939. Jak autor ukazuje, Krońského výklad zdůrazňující subjektivitu byl později redefinován ve světle asubjektivní fenomenologie; fenomenologie, tradičně pojímaná jako teorie, byla nakonec pochopena jako forma problematizujícího tázání (např. u Tischnera a Michalského).
DE
Der Artikel bemüht sich um eine systematische Erfassung der Rezeption von Patočkas Denken in der polnischen Philosophie und Phänomenologie. Der Autor erläutert, dass Patočkas Philosophie in Polen auf dreierlei Ebene Anklang fand: 1) als Theorie der Subjektivität und Konzeption der asubjektiven Phänomenologie; 2) als praktische Philosophie und als Thematisierung des Problems von Freiheit und Verantwortung; 3) in der gesellschaftlich-politischen Dimension, die zum Einen eine politische Auslegung des Gedankens der Sorge für die Seele umfasst, zum Anderen eine theoretische Reflexion der Grenzen einer solchen Auslegung. Die erste polnische Reaktion auf Patočkas Denken war die Rezension von Tadeuzs Kroński zu Patočkas 1939 veröffentlichtem Werk Přirozený svět jako filosofický problém (Die natürliche Welt als philosophisches Problem). Wie der Autor zeigt, wurde Krońskis Interpretation, in der die Subjektivität betont wird, später im Lichte der asubjektiven Phänomenlogoie neu definiert; die traditionell als Theorie aufgefasste Phänomenologie wurde letztlich (z. B. bei Tischner und Michalski) als eine Form der problematisierenden Fragestellung begriffen.
5
Content available remote

Pragmatické aspekty v popisu textové koherence

67%
Poláková L., Synková P.
Naše řeč (Our Speech)
|
2021
|
vol. 104
|
issue 4
225-242
EN
The study presents a qualitative analysis of pragmatic discourse relations as annotated in Czech texts of the Prague Dependency Treebank. A detailed study of these relations (as opposed to semantic relations) with their widest contexts reveals a considerable diversity and shows some space for improvement in the annotation scheme. We address and evaluate approaches dealing with subjectivity and inferential processes in the analysis of coherence. The starting points of the analysis are the extent and the way of author involvement in relation to the content and structuring of a text, and an analysis of inferences. Based on these considerations, we propose a possible finer division of relations marked as pragmatic into subjective epistemic ones, subjective ones with a relation to a speech act, relations with complex inferences, and corrupted coherence (because of too much of an inferential load or even articulation ineptitude of the author). The new perspective on these phenomena aims at an enhancement of the descriptive apparatus for a coherence-oriented corpus analysis.
6
Content available remote

Evidentiality in Czech and Spanish: a contrastive cognitively-based study of the reportative particles prý and dizque

59%
Kratochvílová D.
Naše řeč (Our Speech)
|
2023
|
vol. 106
|
issue 1
7-23
EN
The paper presents a contrastive Czech–Spanish study concentrating on reportative markers. Methodologically, it is based on the cognitive theories of mental spaces and grounding, with the primary focus on the Spanish counterparts of the Czech prý, and the secondary focus on the Czech counterparts of the Spanish dizque. The analysis is conducted using the parallel corpus InterCorp and presents evidentiality as a complex category, which is closely related to tense and evaluative modality. The translation respondents of prý and dizque in both languages display significant variability. The corpus data reveal that notions attributed to them are expressed in a complex way in the other language, pointing out that grammatical and lexical elements such as sequence of tenses and diminutive suffixes can convey notions similar to those conveyed by adverbial hearsay markers or verba dicendi.
CS
Článek se zaměřuje na kontrastivní česko-španělskou analýzu reportativních částic. Metodologicky vychází z kognitivních teorií mentálních prostorů a groundingu, přičemž pozornost je zaměřena primárně na španělské protějšky českého prý, ve druhém plánu také na české protějšky španělského dizque. Analýzy vycházejí z jazykového materiálu pocházejícího z korpusu InterCorp a prezentují evidencialitu jakožto komplexní kategorii, která je blízce spjatá s kategoriemi času a evaluativní modality. Překladatelské protějšky prý a dizque vykazují v obou jazycích velkou variabilitu, přičemž data z korpusu dokazují, že významy, které v sobě tyto částice zahrnují, jsou v druhém jazyce často vyjádřeny komplexním způsobem. Časová souslednost nebo deminutivní sufixy v některých kontextech vyjadřují podobné významové odstíny, jaké přisuzujeme adverbiálním částicím označujícím externí zdroj informace nebo slovesům mluvení.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.