Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  syndrom vyhoření
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Syndrom vyhoření a jeho souvislosti u vyučujících na českých základních školách

100%
Smetáčková I., Viktorová I., Štech S., Pavlas-Martanová V., Páchová A., Francová V., Ptáček R.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 4
386-401
EN
Objectives. The study aimed to reveal the level of burnout syndrome, coping strategies and selfefficacy and their mutual relationships among teachers at elementary schools in the Czech Republic. Sample and setting. The sample comprised 2,394 teachers (85% of females and 15% of males). The variables were measured by Shirom-Melamed Burnout Measure, SVF 78 (coping strategies) and USE (teacher selfefficacy). Hypotheses. Authors hypothesized that teachers with higher self-efficacy would prefer positive coping while teachers with lower self-efficacy would prefer negative coping. Then, it was assumed that teachers with higher self-efficacy and positive coping would report less burnout syndrome. Because positive coping is a part of professional competencies, it was hypothesized that self-efficacy would predict burnout syndrome stronger than coping strategies. Statistical analysis. The main analyses consisted of correlation, linear regression and multinominal regression. Results. The analyses showed the high prevalence of burnout syndrome (19% with perspicuous manifestation and 65% in risk of burnout). Teachers with higher self-efficacy preferred positive coping over negative coping and vice versa. Teachers with higher self-efficacy and positive coping reported lower burnout syndrome. The link between coping and burnout was significant. The association of negative coping with burnout syndrome was stronger. Study limitation. Correlational research; distinction between positive and negative coping assessed by the SVF 78; not-random research sample.
CS
Cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit míru projevů syndromu vyhoření, copingových strategií a profesní self-efficacy u vyučujících základních škol a dále vzájemné vztahy mezi nimi. Výzkumný soubor a nástroje. Dotazník vyplnilo 2394 vyučujících ZŠ (85 % žen a 15 % mužů). Dotazníková baterie zahrnovala Shirom-Melamedovu škálu vyhoření, dotazník na copingové strategie SVF 78 a škálu učitelské self-efficacy USE. Hypotézy. Analýzy ověřovaly předpoklad, že vyučující s vyšší self-efficacy budou preferovat pozitivní copingové strategie a vyučující s nižší self-efficacy negativní copingové strategie. Dalším předpokladem bylo, že u vyučujících s vyšší self-efficacy a pozitivním copingem bude nižší výskyt projevů vyhoření než u vyučujících s nižší self-efficacy a negativním copingem. Protože pozitivní coping je součástí profesních kompetencí, autoři předpokládali, že self-efficacy bude silnějším prediktorem vyhoření než copingové strategie. Statistické analýzy. Data byla zpracována korelační analýzou, regresní analýzou a multinominální regresní analýzou. Výsledky. Analýzy ukázaly vysokou míru vyhoření (19 % se zřetelnými projevy a 65 % ohrožené vznikem syndromu vyhoření). Navzdory tomu vyučující disponovali přiměřenou self- -efficacy a preferovali pozitivní copingové strategie. Vyšší self-efficacy souvisela s pozitivním copingem. Vyučující s vyšší self-efficacy a pozitivními copingovými strategiemi reportovali slabší projevy vyhoření. Vztah mezi copingem a vyhořením byl signifikantní – pozitivní coping souvisel s nižší mírou vyhoření, zatímco negativní coping souvisel s vyšší mírou vyhoření. Souvislost syndromu vyhoření a negativního copingu byla robustnější. Limity. Korelační design; hrubé dělení pozitivního a negativního copingu v dotazníku SVF 78; sestavení výzkumného souboru bez náhodného výběru.
2
Content available remote

Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření

100%
Kupka M.
E-psychologie (E-psychology)
|
2008
|
vol. 2
|
issue 1
23-35
EN
The negative impact of the onerous prosocial activity has been examined in a great bulk of psychological research studies. Under certain conditions, taking care of the elderly, terminally ill, and the death ward might be quite a demanding activity. Its consequences may be reflected in the health condition of the care provider. Caring for a dying or an immobile elderly person, often with a progressive dementia, is very challenging for the provider. Servicing a chronically ill or terminally ill people might become a long-term burden. Servicing a dying person and working with his or her family relatives is an extremely burdening situation. The extreme emotional reactions, primarily anger and various kinds of rage, are unusually thorny to manage. Consequently, people that are engaged in helping these people are generally endangered in all spheres of their health, i.e. physical, mental and social. Providing care to terminally ill is burdensome in the long run. It is known as chronic stress. Any kind of chronic stress has a potentially negative impact on human beings. Previous research indicates that long-term chronic burden might cause cardiovascular diseases, disorders of immunity, non-specific backaches, and digestive disorders. The special issue is a burnout syndrome.
CS
Negativní vliv tíživé prosociální aktivity, byl předmětem řady psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné, umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého, imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta, práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv, různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně. Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad, onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je syndrom vyhoření.
3
Content available remote

Starostlivosť o seba ako prediktor negatívnych a pozitívnych dôsledkov vykonávania pomáhajúcich profesií

100%
Mesárošová M., Lovaš L., Ráczová B., Köverová M., Hricová M., Lovašová S., Nezkusilová J., Lichner V., Halachová M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 5
447-461
EN
Self care in helping professions is a prerequisite for maintaining an effective ability to help clients. Objectives of study: The study aimed to reveal the predictive power of self-care for predicting the consequences of the practicing of helping professions. Sample and setting. The participants of the study were helping professionals working with clients in social service institutions in all eight regions in Slovakia (N = 745,89 % female). Social workers, psychologists, therapists, nurses, and educators working in the social service institutions were represented in a sample. Hypotheses. Authors assumed that self-care would be a significant predictor of experience of positive consequences of helping clients (work satisfaction, compassion satisfaction, personal accomplishment) and negative consequences (burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress). Methods. performed Self-Care Questionnaire, Perceived Stress Scale, Mashlach's Burnout Questionnaire, Job Satisfaction Survey, and Professional Wuality of Life Scale were used for assessment main study variables. Statistical analysis was performed by means of Spearman correlations, Kruskal-Wallis ANOVA, and Man-Whithey U-test. The model was tested by structural equation modeling. Results. The model predicting the negative and positive consequences of the practicing the helping professions was confirmed by structural equations modeling. Performed self-care has been confirmed as significant predictor of the consequences of the practicing the helping profession. The performed self-care predicted significantly positively the level of compassion satisfaction, job satisfaction, and personal accomplishment, as well as significantly negatively the burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress. Study limitations. A nonproportional composition of sample regarding the gender, profesions, and education, and the cros-sectional design of the study.
SK
Cíele štúdie: Cieľom štúdie bolo odhaliť prediktívnu silu starostlivosti o seba pri predpovedaní dôsledkov praktizovania pomáhajúcich profesií. Vzorka prostredie: Vo výskumenj štúdii boli zahrnutí pomáhajúci odborníci (sociálni pracovníci, psychológovia, terapeuti, zdravotné setry a pedagógovia) pracujúci s klientmi v inštitúciách sociálnych služieb vo všetkých ôsmich regiónoch Slovenska (N = 745,89 % žien). Hypotézy: Autori predpokladali, že starostlivosť o seba bude významným prediktorom pozitívnych dôsledkov vykonávania pomáhajúcich profesií (pracovná spokojnosť, zadosťučinenie z pomáhania, spokojnosť s osobným a pracovným výkonom a kompetenciami) a negatívnych dôsledkov (vyhoreni, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres). Metódy: Dotazník vykonávanej starostlivosti o seba, Škála vnímaného stresu, Dotazník vyhorenia, Dotazník pracovnej spokojnosti a Škála prefesijnej kvality života boli použité na posúdenie hlavných študovaných premenných. Štatistická analýza: Bola realizovaná pomocou Spearmanových korelácií, Kruskal-Wallisovou ANOVOU a Man-Whitneyho U-testom. Model bol testovaný pomocou štrukturálnych rovníc. Výsledky: Modely predpovedajúce negatívne a pozitívne dôsledky praktizovania pomáhajúcich profesií boli potvrdené pomocou štrukturálnych rovníc. Vykonávaná starostlivosť o seba predikovala signifikantne pozitívne úroveň zadosťučinenia z pomáhania, pracovnú spkojnosť a spokojnosť s osobným výkonom a kompetenciami, ako aj významne negatívne vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres. Obmedzenia štúdie: Obmedzením bolo neproporcionálne zloženie vzorky z hľadiska pohlavia, profesií a prierezový projekt štúdie.
4
Content available remote

Učitelské vyhoření v perspektivě školních psychologů:

100%
Bartoňová A., Smetáčková I.
E-psychologie (E-psychology)
|
2020
|
vol. 14
|
issue 2
37-51
EN
Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.
CS
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují.
5
Content available remote

Supervize jako jedna z možností prevence a ovlivnění syndromu vyhoření ve zdravotnictví

80%
Janíková E., Bužgová R.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2017
|
vol. 61
|
issue 4
363-378
EN
The objective of the review is to discuss research papers related to supervision as one of the possibilities of prevention and affection of burnout syndrome among health care workers. The selection included studies examining supervision in relation to burnout syndrome. For the review were used electronic databases EbscoHost, Scopus, Medline, Cinahl with full text and OvidSP. The criterion for the search was the publishing between years 1995 and 2015, the availability of full text in Czech or English language and the link to the research question. There were found 350 studies in total. For the final processing were used 28 studies which fullfiled chosen criteria. According to the analysis of the studies and sources, there is some influence of clinical supervision on different aspects of burnout syndrome and also on factors associated with job satisfaction, interpersonal relationship and selfawareness/ self-improvement. The most important factor is the personality of the supervisor and the interval of provided clinical supervision during the evaluation process. According to this study and available theoretical resources, there is the impact of clinical supervision on health care workers. There is an association between burnout syndrome (particularly depersonalization and emotional exhaustion) and the participation in the clinical supervision. Apart from burnout syndrome, there is some influence on job satisfaction and quality of provided care. The factors which affect the influence of clinical supervision are the personality of the supervisor and duration of clinical supervision. As for barriers to implement the clinical supervision to practice, it was identified e.g., the disorganisation, work on shifts, lack of guidelines and limited financial sources. Although there are some barriers of implementation of clinical supervision to clinical practice, the authors stress the fact that the clinical su
CS
Cílem práce je diskutovat nalezené výzkumné studie týkající se supervize jako jedné z možností prevence a ovlivnění syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví. Do výběru byly zařazeny studie zkoumající supervizi ve vztahu k syndromu vyhoření. Pro získání dat byly použity elektronické databáze EbscoHost, Scopus, Medline, Cinahl with full text a OvidSP. Kritériem pro vyhledávání bylo publikování v rozmezí let 1995 a 2015, dostupnost plného textu v českém nebo anglickém jazyce a souvislost s výzkumnou otázkou. Celkem bylo nalezeno 350 studií. Pro konečné zpracování bylo použito 28 nalezených dokumentů, které splňovaly zadaná kritéria. Z analýzy dohledaných studií je patrný vliv supervize na jednotlivé aspekty syndromu vyhoření a dále také na faktory související s pracovní spokojeností, mezilidskými vztahy a seberozvojem osobnosti. Jako stěžejní se při hodnocení poskytovaných supervizí jeví osobnost supervizora a interval poskytovaných supervizí. Na základě studia uvedených zdrojů můžeme uvést význam absolvovaných supervizí pro pracovníky ve zdravotnictví. Byla prokázána souvislost mezi syndromem vyhoření (zejm. částí depersonalizace a emocionální vyčerpání) a účastí na supervizních setkáních. Kromě syndromu vyhoření byl prokázán vliv supervize na pracovní spokojenost a kvalitu poskytované péče. Faktory, které vliv supervize mohou ovlivnit, jsou zejména osobnost supervizora a délka trvání supervize. Jako bariéry pro zavádění supervize do praxe byly identifikovány např. směnnost, neorganizovanost, neexistence jednotných předpisů a omezené finanční zdroje. Přesto je třeba zdůraznit význam supervize jako preventivního faktoru zamezujícímu syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.