Search results

1

Tělesné pocity a duševní obrana. Upřesnění Gendlinova pojmu pociťovaný smysl

100%

Puc J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2020

|

vol. 64

|

issue 2

129-142

EN

The paper aims to define the concept of “felt sense”, introduced in psychology and psychotherapy by E. T. Gendlin, in order to clarify its relation to bodily sensations and its difference from emotions. Gendlin’s own definition, according to which the felt sense is a conceptually vague bodily feeling with implicit meaning, is too general for this task. Gendlin’s definition is specified by pointing out, first, the different layers of awareness of bodily feelings and, second, the difference between bodily readiness for action and motivation for action. According to the more precise definition, the felt sense is the awareness of readiness to act carried by the configuration of bodily sensations. The felt sense differs from emotions because it is not able to motivate the action for which it makes us ready. The article also discusses the intuition that led to the founding of Gendlin’s psychotherapeutic technique and compares it with the psychoanalytic concept of working through resistance during therapy.

CS

Cílem článku je vymezit pojem „pociťovaný smysl“, který do psychologie a psychoterapie zavedl E. T. Gendlin, tak aby se objasnil jeho vztah k tělesným počitkům a jeho odlišnost od emocí. Gendlinova vlastní definice, podle níž je pociťovaný smysl pojmově vágním tělesným pocitem s implicitním významem, je pro tento úkol příliš obecná. Gendlinova definice je v článku upřesněna poukazem jednak na různé vrstvy vědomí tělesných pocitů, jednak na rozdíl mezi tělesnou přípravou k jednání a motivací k jednání. Podle upřesněné definice je pociťovaný smysl vědomím připravenosti k jednání nesené konfigurací tělesných počitků. Proti emocím se liší tím, že jednání, na které připravuje, není schopen sám motivovat. Článek též rozebírá intuici, která vedla Gendlina k založení vlastní psychoterapeutické techniky, a srovnává ji s psychoanalytickým pojetím propracování odporu během terapie.

2

Reading the Body: Corporeal Imagery, Language, and Identity in Ivan Blatný’s Pomocná škola Bixley

80%

Vergara J.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2015

|

vol. 12

|

issue 23

128-138

EN

The present study examines the manner in which Ivan Blatný approaches three interrelated themes — identity, language, and the human body — throughout Pomocná škola Bixley, his last verse collection. I argue that as Blatný grappled with the decline of his mental and physical strength, these themes merged in his writing. Through a series of critical readings I demonstrate the way Blatný treats poetic ability and fractured identity in terms of mastery over broken language and body. The poet splits his lyrical “I” in numerous ways, making his poems more self-aware and self-deprecating than before. There is also a tension between the joy that language brings him and his being powerless to comprehend it. The use of body imagery (arteries, bones, etc.) repeatedly accentuates this correlation, intermingling as it does with reflections on the perplexing nature of writing. By equating the failure to comprehend the human body with the incapacity to explain his own language, Blatný transforms these twin issues into a struggle to understand the person(s) he has become. This expanded thematic unity provides an approach which allows us to understand Pomocná škola Bixley as a cohesive collection, complete with an interconnected system of metaphors and imagery, rather than the disorganized mass it may appear to be at first reading.

CS

Článek se věnuje otázce, jakým způsobem přistupuje Ivan Blatný k trojici navzájem propojených témat — identitě, jazyku a lidskému tělu — ve své poslední sbírce Pomocná škola Bixley. Při zápase s úpadkem duševních a tělesných sil se Blatnému tato témata v jeho psaní spojila. Kritickým čtením předvádím Blatného pojetí básnických schopností a roztříštěné identity prizmatem vlády nad rozbitým jazykem a tělem. Básník různými způsoby štěpí své lyrické já, čímž zvyšuje sebereflexivitu a sebeironii básní, jež navíc vykazují napětí mezi radostí, již mu jazyk přináší, a jeho neschopností jazyku porozumět. Tato korelace je opakovaně zdůrazněna využitím obrazů tělesnosti (cév, kostí atd.), jež se proplétají s úvahami o matoucí povaze psaní. Ztotožněním nepochopitelnosti lidského těla s nevysvětlitelností vlastního jazyka Blatný oba problémy proměňuje v zápas o pochopení té osoby či osob, jimiž se stal. Tato rozšířená básnická jednota rýsuje přístup, který nám umožňuje vnímat Pomocnou školu Bixley jako soudržnou sbírku s vnitřně propojeným systémem metafor a obrazů a nikoli jako dezorganizovanou masu, jak se při prvním čtení může jevit.

3

"Pozoroval jsem vnější tkáň ovčího jazyka…": čtrnáctá kniha Ducha zákonů ve světle iatromechanické teorie

80%

Fořtová H.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2023

|

vol. 71

|

issue 3

423-440

EN

The investigation of the influence of climate on humans is an integral part of political theory, for the study of laws must include all the factors that contribute to it. Montesquieu, who in his view of the human body follows the theses of iatromechanics, builds on medical teachings about “six non-natural things” in his theory of climate. The follow up to this theory shows that Montesquieu does not reduce thinking about the influence of external factors on the human body only to that of air and that the goal of physiological research is not a deterministic conception of politics, but to capture the multiplicity that human reason (and the legislator) must include in their decision-making.

CS

Zkoumání vlivu podnebí na člověka je nedílnou součástí politické teorie, neboť studium zákonů musí zahrnovat všechny faktory, které se na nich podílejí. Montesquieu, který ve svém náhledu na lidské tělo následuje teze iatromechaniků, ve své teorii podnebí vychází z lékařského učení o „šesti ne-přirozených věcech“. Návaznost na tuto teorii ukazuje, že Montesquieu neredukuje uvažování o vlivu vnějších faktorů na lidské tělo pouze na vzduch a že cílem fyziologického zkoumání není deterministické pojetí politiky, ale zachycení mnohosti, kterou musí lidský rozum (a zákonodárce) do svého rozhodování zahrnout.

Refine search results

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Slovo a smysl - Word & Sense

1 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 2023

1 2020

1 2015

1 Fořtová H.

1 Puc J.

1 Vergara J.

Tělesné pocity a duševní obrana. Upřesnění Gendlinova pojmu pociťovaný smysl

Reading the Body: Corporeal Imagery, Language, and Identity in Ivan Blatný’s Pomocná škola Bixley

"Pozoroval jsem vnější tkáň ovčího jazyka…": čtrnáctá kniha Ducha zákonů ve světle iatromechanické teorie