Search results

1

The New Solomon : Architecture as the Embodiment of State Ideology and Political Practice in Early Modern Prague

100%

Kalina P.

Umění (Art)

|

2017

|

vol. 65

|

issue 1

26-36

EN

The Vladislav Hall (c. 1490-1502) in the Old Royal Palace of Prague Castle is well known to modern scholarship and belongs to the icons of medieval European architecture. Despite of this, the complex relationship between its form and its function was never satisfyingly described. Amazing is the fact that the structure was built in the time when the king did not reside in Prague. The Czech king Vladislav from the Jagiellonian dynasty was elected Hungarian king in 1490, and since this moment did not live in Prague but in Buda, the seat of his former rival — the late Hungarian king Matthias Corvinus. I argue that the spatial structure of the Palace represents a fixation of the power structure in the state as it was stabilized in this period of the Jagiellonian rule. The rooms adjacent to the Vladislav Hall were used for sessions of the Land Court (which was since the end of the 1480s the most important judicial institution in the kingdom), of the Chamber Court, and of the Court Tribunal, whereas to the East of the Hall there was the All Saints chapel. The portals leading to the chapel and court rooms were shaped as a hierarchical sequence, accentuating the importance of the sacred space and of the Land Court room as the Land court was in the hands of high aristocracy. At the same time, the double edicule of the room used spiral columns and twisted pilasters, suggesting the king’s role as a new Solomon — the guarantor of peace and justice for the kingdom. The spiral columns of the Solomon’s Temple were represented in a row of artifacts including the illustration from Schedel’s Weltchronik which could be easily accessible to the patrons of the building. As an immediate inspiration could serve the monument to Vladislav’s rival Matthias Corvinus created at the end of the 1480s at Matthias’ castle in Bautzen.

CS

Vladislavský sál (ca. 1490-1502) ve Starém královském paláci na Pražském hradě je modernímu bádání dobře znám a náleží k ikonám středověké architektury v Evropě. Navzdory tomu nebyly složité vztahy mezi jeho formou a funkcí nikdy uspokojivě vysvětleny. Překvapující je zde zejména skutečnost, že sál byl vybudován v době, kdy český král nesídlil v Praze. Vladislav z dynastie Jagellonců (českým králem od roku 1471) byl roku 1490 zvolen uherským králem a od té doby sídlil v Budíně, sídle svého někdejšího rivala — zesnulého uherského krále Matyáše Korvína. Domnívám se, že prostorová struktura Starého královského paláce fixovala mocenskou strukturu, jež byla vytvořena v tomto období jagellonské vlády. Místnosti sousedící s Vladislavským sálem byly využívány pro zasedání Zemského soudu, jenž byl od konce osmdesátých let 15. století nejdůležitější soudní institucí v zemi, komorního soudu a dvorského soudu, zatímco na východ od Vladislavského sálu stála kaple Všech svatých. Portály vedoucí ke kapli a k soudním místnostem byly navrženy jako hierarchická struktura zdůrazňující důležitost sakrálního prostoru a Zemského soudu, jenž byl v rukách nejvyšší šlechty. Zdvojená edikula portálu zároveň dostala točité pilastry a polosloupy, naznačující královu roli coby nového Šalamouna — záruky míru a spravedlnosti v království. Točité sloupy Šalamounova chrámu, které zde sloužily jako inspirace, byly reprodukovány řadou artefaktů včetně ilustrace ze Schedelovy Světové kroniky, jež byla snadno dosažitelná pro objednavatele stavby. Přímou inspirací pak mohl být památník Vladislavova soupeře Matyáše Korvína na jeho hradu v Budyšíně vytvořený na konci osmdesátých let 15. století.

2

Dějiny s třpytem, či bez něho? : glosa na okraj příští diskuse

100%

Šmahel F.

Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

|

2010

|

vol. 7

|

issue 2

256-260

EN

The development of art studies research, superb books presenting the artistic heritage and in particular huge exhibitions with many visitors are beginning to find an unintended response in broad historical public awareness. This particularly involves artistic artefacts from the Luxembourg era which as pars pro toto have taken on the role of history-making agent. For the basic line to stand out properly it needed a contrast, i.e. Hussitism as a new Dark Ages, when instead of the likes of Hus and Chelčický iconoclasts and destroyers of sacred buildings came to the fore. What was at best only indirectly indicated in specialist works became fodder for cheap journalism.

CS

Rozvoj výzkumu dějin výtvarného umění, nádherné knihy představující umělecké dědictví a především hojně navštěvované rozsáhlé výstavy začínají nacházet nezamýšlenou odezvu v širším historickém povědomí veřejnosti. To se zvlášť týká uměleckých artefaktů z éry Lucemburků, kteří se stali prototypem dějinotvorných činitelů. Aby tato základní myšlenka vynikla, je zapotřebí kontrastu - tedy husitství jako nové doby temna, z níž byli spíše než Hus či Chelčický vyzdviženi obrazoborci a bořitelé sakrálních staveb. To co bylo v pracích odborníků nanejvýš nepřímo naznačeno, stalo se živnou látkou pokleslé publicistiky.

3

Vain and Transitory Love : Mural Paintings in the Žirovnice Chamber and Mural Decoration in Late Gothic Secular Interiors

84%

Dienstbier J.

Umění (Art)

|

2017

|

vol. 65

|

issue 1

2-25

EN

The study presents a detailed analysis of the late medieval murals in the so-called ‘green chamber’ of Žirovnice Castle. The paintings from the early 1490s are exceptional for their artistic quality and they are generally considered a significant example of ‘green chambers’, secular halls decorated by a green colour and floral ornament. Compared to the earlier literature the study focuses on the interrelations between the scenes depicted in the ‘green chamber’: the Judgement of Paris, Judith beheading Holofernes, the exemplum An Old Woman Is Worse than the Devil as well as an image which was previously described as the Judgement of Solomon (perhaps rather a parable about legitimate and illegitimate progeny). They are connected by the historically popular concept of a critique of the power of women (Weibermacht). In Žirovnice, this concept was connected to the allegory of the transcience of love and the ephemeral nature of the world overall. The ostensible genre depictions of the hunt and tournament, also present in the ‘green chamber’ of Žirovnice’, can be interpreted in this sense as well. This is demonstrated by numerous details subverting the meaning of these images. The theme of the transience of earthly pleasures probably stands behind another unique part of the murals, a view of Žirovnice itself. This is concluded on the basis of a comparison with a contemporary drawing by Albrecht Dürer and a later print by Erhard Schoen. The study then compares Žirovnice to other similar murals in Bohemia and addresses the question of the art-historical phenomenon of ‘green chambers’ as various secular murals are called following the Czech art historian Josef Krása. Although Krása’s concept may be refuted nowadays, the thematic coherence he noted in various late medieval murals in secular interiors cannot be denied. The study also mentions many examples of this type in Italy, Germany and Austria.

CS

Příspěvek přináší podrobnou analýzu pozdně středověkých nástěnných maleb v tzv. zelené světnici na hradě Žirovnice. Malby z devadesátých let 15. století vynikají výtvarnou kvalitou a jsou všeobecně považovány za důležitý příklad zelených světnic, profánních zdobených sálů, v jejichž výzdobě se výrazně uplatnila zelená barva a rostlinný dekor. Oproti starší literatuře článek akcentuje vzájemné ikonografické souvislosti výjevů zobrazených na jednotlivých stěnách žirovnického sálu: Výjevy Paridova soudu, Judity stínající Holoferna, exemplum Bába je horší než čert i obraz dříve považovaný za Šalamounův soud (patrně podobenství o manželském a nemanželském dítěti) lze totiž se vší pravděpodobností zahrnout do dobově oblíbeného konceptu kritiky moci žen (Weibermacht). Tento koncept byl podobně jako jinde také na Žirovnici spojen s alegorií prchavosti lásky a pomíjivosti vůbec. V tomto smyslu lze interpretovat i zdánlivě žánrová vyobrazení lovu a turnaje, jak ukazuje celá řada detailů, které subverzivně převracejí jejich význam. Téma pomíjivosti pozemských radostí se nejspíš uplatnilo i v souvislosti s unikátní vedutou samého hradu Žirovnice, která se ve zdejší zelené světnici také objevuje. Právě tuto roli totiž obraz hradu hrál v pozdější grafice Erharda Schoena a v soudobé kresbě Albrechta Dürera. Příspěvek dále přináší srovnání Žirovnice s dalšími obdobnými památkami v Čechách a zabývá se problematikou uměleckohistorického fenoménu zelených světnic, k jehož prosazení ve středoevropském kontextu významně přispěl český historik umění Josef Krása. Jakkoli lze tento koncept odmítnout, faktem zůstává námětová blízkost, která různé památky pozdně středověkého profánního umění pevně spojuje. Článek k tomu uvádí řadu příkladů z Itálie, Německa i Rakouska.

4

„Da steht Präsident T. G. Masaryk“ neboli Richard Meszleny/Messer a jeho masarykovské reflexe

84%

Topor M.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2019

|

vol. 16

|

issue 32

19-31

EN

The philologist and art critic Richard Meszleny/Messer (1881–1962) showed his familiarity with Masaryk’s work for the first time (as far as we know) at the end of 1919 in connection with his interpretation of Rilke. He later mentions Masaryk as one of the key figures representing the heights of Czech culture in the September 1924 issue of the magazine Die Wahrheit, and in the following years he would repeatedly return to artistic portraits of Masaryk as the basis for interpreting his personality.

Refine search results

2 Umění (Art)

1 Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

1 Slovo a smysl - Word & Sense

1 Dienstbier J.

1 Kalina P.

1 Topor M.

1 Šmahel F.

1 2019

2 2017

1 2010

The New Solomon : Architecture as the Embodiment of State Ideology and Political Practice in Early Modern Prague

Dějiny s třpytem, či bez něho? : glosa na okraj příští diskuse

Vain and Transitory Love : Mural Paintings in the Žirovnice Chamber and Mural Decoration in Late Gothic Secular Interiors

„Da steht Präsident T. G. Masaryk“ neboli Richard Meszleny/Messer a jeho masarykovské reflexe