Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 11

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  výzkum veřejného mínění
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Spokojenost s celkovým pracovním životem : co představuje a s čím souvisí?

100%
Červenka J.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 1
34-43
EN
Working life is one of the important factors that affect overall quality of life and subjective well-being. Measuring its quality has been the focus of many recent projects and surveys implemented in the Czech Republic. The following text deals with the most general indicator of the quality of working life, namely overall working life satisfaction. It analyzes the relationship of this indicator with subjective well-being and its non-work aspects as well as with current job satisfaction. The results show that overall working life satisfaction is a broader category than current job satisfaction, it is much more closely related to subjective well-being than the latter, and it differs from the latter sufficiently to be considered a valid specific indicator.
CS
Pracovní život je jedním z významných faktorů, které ovlivňují celkovou kvalitu života a životní spokojenost. Měření jeho kvality je předmětem zájmu řady projektů a výzkumů, jež byly v uplynulých letech realizovány také v České republice. Následující text se věnuje nejobecnějšímu indikátoru kvality pracovního života, jímž je spokojenost s celkovým pracovním životem. Analyzuje jeho vztah ke spokojenosti s životem celkově a k jeho mimopracovním aspektům, jakož i jeho vztah ke spokojenosti se současným zaměstnáním. Výsledky analýzy ukazují, že spokojenost s celkovým pracovním životem je obecnější kategorií než spokojenost se současným zaměstnáním a že je podstatně více provázána s celkovou životní spokojeností než samotná spokojenost se současným zaměstnáním, přičemž se od obou dostatečně odlišuje, aby mohla být považována za samostatný validní indikátor.
2
Content available remote

Spokojenost s bydlením v České republice : výsledky šetření 2001 a 2013

86%
Kážmér L., Boumová I.
Naše společnost (Our Society)
|
2016
|
vol. 14
|
issue 1
23-37
EN
The article evaluates housing satisfaction and its development in the Czech Republic after 2000. Its goal is to help better understand the processes behind this phenomenon by identifying factors that influence how the level of housing satisfaction varies between population groups. In a comparative perspective on cross-sectional data from 2001 and 2013, the authors present the main findings of two waves of a quantitative sociological survey. The article draws on two comparable datasets stemming from a nationwide sociological survey of attitudes to housing issues implemented in the Czech Republic as „Housing Attitudes 2001“ and „Housing Attitudes 2013“. The analysis was conducted in two stages. In the first stage, pairwise correlation analysis was used to identify variables that are significantly associated with a measure of overall satisfaction with one’s current housing situation. In the second stage, multiple linear regression was used to test the significance of these variables. The goal was to find factors that independently predict the respondent’s overall housing satisfaction when controlling for other variables included in the regression model. Overall housing satisfaction among Czech citizens increased over the 2001-2013 time period. What remains is that the highest levels of satisfaction are exhibited by people in owner-occupied houses and the lowest by those living in rented flats (whether privately or from local authorities) in large-scale projects. In addition to tenure and type of dwelling, the key factors of overall satisfaction include perceived size of dwelling compared to number of cohabitants. Other factors include socioeconomic characteristics reflecting respondent´s status in the social structure - primarily household income and secondarily respondent´s economic status (unemployment). The category of people living in flats was examined separately. Whereas people living in large-panel system (LPS) buildings were less satisfied with their housing situation than those living in brick houses in 2001, the difference was no longer discernible in 2013. The increased attractiveness of LPS housing may be a result of remodelling and reconstruction over the time period of interest. There are also spatial differences in overall housing satisfaction. People from major cities are less satisfied with their housing situation than those living in smaller settlements. This variation is primarily caused by differences in the composition of the dwelling stock and overall characteristics of housing. A specific situation exists in the smallest municipalities with a population under 1000 where the lower levels of housing satisfaction are probably associated with lower access to and variety of local amenities. Finally, albeit overall housing satisfaction among Czechs grew on average over the time period studied, the social inequalities in overall housing satisfaction did not diminish. Especially people of lower social status and belonging to the „lower housing class“ are less satisfied than the rest of the population.
CS
Článek se zaměřuje na zhodnocení spokojenosti s bydlením a její vývoj v České republice v období po roce 2000. Cílem je identifikovat faktory ovlivňující rozdílnou úroveň spokojenosti s bydlením u jednotlivých skupin obyvatelstva, a přispět tak k lepšímu pochopení procesů na pozadí tohoto jevu. V komparativní perspektivě průřezových let 2001 a 2013 se autoři se věnují prezentaci hlavních zjištění vyplývajících ze dvou na sebe navazujících vln kvantitativního sociologického šetření. Článek čerpá z dat celonárodního sociologického šetření postojů k problematice bydlení, realizovaného v ČR ve dvou vlnách - Housing Attitudes 2001 a Housing Attitudes 2013. Analýza byla provedena ve dvou krocích. V prvním kroku byly pomocí pairwise correlation analysis identifikovány proměnné, které se významně váží k otázce o celkové spokojenosti respondentů s jejich stávajícím bydlením. Ve druhém kroku byla významnost těchto proměnných testována prostřednictvím multiple linear regression. Cílem bylo najít faktory, které nezávisle predikují respondentovu úroveň celkové spokojenosti s bydlením, a to i po očištění vlivu ostatních proměnných zařazených do regresního modelu.
3
Content available remote

Sociologie zvířat : přehledová stať o oboru Human-Animal Studies

86%
Vandrovcová T.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 1
23-33
EN
The author of this review article introduces the relatively new social science field of human-animal studies, focusing on its sociological dimension. Her aim is not a particularized compilation of existing publications on the topic, but a synthesis of the key ideas behind the sociological perspective on human-animal studies. The author includes references to crucial works and selected web portals where one can find more detailed information. She introduces the fundamental premises and theoretic assumptions of the field and contextualizes it in a wider interdisciplinary framework. She presents a variety of theoretical and methodological approaches. She provides an elementary outline of the historical development of this field and its successive establishment within academic centres, universities and scientific journals. The author also introduces selected topics which this complex field examines today and, finally, outlines its possible future prospects.
CS
Autorka v této přehledové stati představuje relativně nový společenskovědní obor Human-Animal Studies se zaměřením na jeho sociologickou dimenzi. Cílem článku není podrobná kompilace existujících publikací na toto téma, ale syntéza klíčových myšlenek, které stojí v základu sociologického chápání Human-Animal Studies, včetně odkazů na zásadní díla a vybrané webové portály, kde mohou zájemci najít podrobnější informace. Autorka představuje základní východiska a teoretické předpoklady tohoto oboru a zasazuje jej do širšího interdisciplinárního rámce. Poukazuje na různorodost přístupů jak z hlediska teoretického, tak metodologického. Poskytuje základní přehled historického vývoje tohoto oboru a jeho postupného etablování v rámci odborných center, univerzit i vědeckých časopisů. Autorka rovněž přibližuje vybraná témata, kterými se tento komplexní obor dnes zabývá, a v závěru nastiňuje jeho možnou budoucí perspektivu.
4
Content available remote

V zajetí Gutenbergova syndromu : Metodologické aspekty vizuálních stimulů v sociálně vědním výzkumu

86%
Buchtík M.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 1
13-22
EN
Techniques using visual stimuli have existed in social research since the late 19th century. However, the methodological framework in which they are embedded remains limited in scope, especially with respect to quantitative research. In this article, the author focuses on the methodological aspects of various types of visual techniques. Subsequently, he proposes some recommendations for methodological design. After a brief historical review, the main part of the article discusses psychological projective methods, photo-elicitation techniques and the application of visual stimuli in in-depth interviewing and quantitative questionnaire surveys. Final discussion focuses on the methodological specifics of visual methods, design recommendations and the problem of validity.
CS
Techniky využívající vizuálních stimulů jsou v sociálněvědním výzkumu přítomny od konce 19. století. Jejich metodologické ukotvení, zejména pak v kvantitativně orientovaných studiích, však není příliš pevné. V této přehledové stati se proto zaměřuji na metodologické aspekty jednotlivých skupin vizuálních technik a následně formuluji doporučení pro design studií, které se takový typ výzkumu rozhodnou použít. V textu se po stručném historickém úvodu postupně věnuji psychologickým projektivním metodám, využití vizuálních materiálů v hloubkových rozhovorech a kvantitativních dotazníkových šetřeních. V diskusi pak shrnuji metodologická specifika tohoto typu technik, doporučení pro design instrumentu a problémy validity.
5
Content available remote

Faktory územní alokace poslaneckých dotací v Česku v letech 2003-2009 : význam lokalizace bydlišť poslanců

86%
Hána D., Feřtrová M.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 1
3-12
EN
Political, financial and legislative support of one’s own constituency or home location belongs to the main interests of politicians. The paper attempts to identify a spatial pattern in pork barrel grants allocated during the endorsement of draft state budgets by the Chamber of Deputies. The factor of deputies’ home locations is analysed. Correlation analysis at district level exploits Parliamentary Gazette data on approved deputies’ amendments to the draft state budget and a list of deputies’ home municipalities from electoral database of the Czech Statistical Office. At municipal level, a local indicator of spatial autocorrelation was employed to discover several spatial clusters of high and low pork barrel support, which was compared with deputies’ home locations. Although several pork barrel grants were allocated to these locations, no general correlation was confirmed.
CS
Mezi hlavní zájmy politiků patří politická, finanční i legislativní podpora svých volebních obvodů či bydlišť. Článek se pokouší odhalit pravidelnosti v prostorovém vzorci poslaneckých dotací, o kterých poslanci rozhodovali během projednávání návrhu státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně (porcování medvěda), na základě analýzy významu lokalizace poslaneckých trvalých bydlišť pro jejich alokaci. Na úrovni okresů byla provedena analýza korelace dat přijatých pozměňovacích návrhů poslanců k návrhu státního rozpočtu ze sněmovních tisků a lokalizace poslaneckých trvalých bydlišť z volební databáze Českého statistického úřadu. Na úrovni obcí byly metodou lokálního indikátoru prostorové asociace LISA odhaleny prostorové shluky vysoké a nízké podpory poslaneckými dotacemi, které byly následně na půdorysu obvodů obcí s rozšířenou působností porovnány s trvalými bydlišti poslanců. Jejich rozmístění v několika případech odpovídalo příjmu poslaneckých dotací, obecná závislost se však nepotvrdila.
6
Content available remote

Kritika povinného očkování v ČR : charakteristiky rodičů a diskurzivní rámce, které využívají

72%
Hasmanová Marhánková J., Skálová J.
Naše společnost (Our Society)
|
2016
|
vol. 14
|
issue 1
3-13
EN
a1_The Czech Republic and its predecessor, Czechoslovakia, have a long-term tradition of immunization programmes, with a current coverage rate of 98-99%. Vaccination is mandated by law to all individuals living in the territory of the Czech Republic. In legal terms, a person who refuses to have their child vaccinated commits an administrative offence against public health. While many experts consider immunization as one of the greatest achievements of modern medicine, some members of Czech society do not regard compulsory vaccination as a clearly positive phenomenon. This paper focuses on parents’ critical perspectives on immunization in the Czech Republic. Its goal is to present the sociodemographic characteristics of parents with critical attitudes to immunization as well as the argumentative discourses they mobilize. The text is based on a questionnaire survey of parents who are active critics of immunization practice. The questionnaire was published at the website of Rozalio, a leading NGO that mobilizes parents against the practice of compulsory vaccination in the Czech Republic. 372 respondents participated in the survey. Open-ended questions were used to invite the parents to share their attitudes on vaccination and their motivations to refuse or critique the practice. The paper starts by presenting a sociodemographic profile of the parents who participated in the questionnaire survey. The quantitative data presented are not representative and rather provide us with general hints to better understand who the parents against vaccination are. The results indicate that critical debates on the practice of compulsory vaccination are primarily attended by better-educated women living in different parts of the Czech Republic. Subsequently, the central part of the analysis deals with the respondents´ answers to open-ended questions about their motivations to refuse/postpone vaccination. Three distinct ways the parents framed their critical attitudes to vaccination were identified in the analysis. The most salient frame, „biomedical discourse of risk“, exploited the concepts and principles of biomedicine but deviated from the dominant interpretation of immunization as public good, instead emphasizing related individual risks. As opposed to the concept of collective immunity as one of the pillars of general immunization policies and epidemiologic discourses, the parents emphasized the need to take an individual approach and personalize the risk. The second frame, „discourse of holistic health“, was much less salient. Referring to the principles of holistic medicine, it emphasized the role of lifestyle at the expense of medical control of the body. Finally, „activist discourse“ was another less frequently mentioned frame. It argued against vaccination as part of a more general critique of the ways the health care system operates and government interferes with individual freedoms.
CS
Československo resp. Česká republika má dlouholetou tradici v oblastech očkování, přičemž míra proočkovanosti v současné době dosahuje 98-99 %. Zákon zároveň ukládá povinnost podrobení se očkování všem jedincům žijícím na území České republiky. Z hlediska zákona je člověk, který odmítá očkování svého dítěte, v pozici občana/ky dopouštějící/ho se přestupku a ohrožující/ho ochranu veřejného zdraví. Přestože je mnoha odborníky/cemi očkování považováno za jeden z největších úspěchů medicíny, ne všichni členové/ky české společnosti nahlížejí na povinné očkování jako na jednoznačné pozitivum. Tento text se zaměřuje na problematiku kritiky očkování v České republice perspektivou rodičů, kteří takovýto postoj zaujímají. Cílem tohoto textu je představit sociodemografické charakteristiky rodičů, kteří se kriticky staví k očkování, a zároveň diskurzy, které při své argumentaci mobilizují. Text vychází z dotazníkového šetření mezi rodiči, kteří kriticky vystupují vůči praxi očkování. Dotazník byl umístěn na webových stránkách občanského sdružení Rozalio, které představuje nejvýraznější a největší organizaci sdružující rodiče kritické k praxi povinného očkování v ČR. Šetření se zúčastnilo 372 respondentů/tek. Rodiče v dotazníku dostali rovněž prostor vlastními slovy vyjádřit své postoje k očkování a důvody, které je vedly k jeho odmítání či kritice.
7
Content available remote

Trendy v porodech mimo partnerství

72%
Štípková M.
Naše společnost (Our Society)
|
2016
|
vol. 14
|
issue 1
14-22
EN
Single motherhood is known to have negative consequences on the wellbeing and life chances of mothers and their children. It appears as a consequence of parental dissolution or birth to an unpartnered woman. There are studies of divorce and union separation in the Czech Republic but less is known about women who bear their children outside unions. The goal of the paper is to determine if the proportion of mothers who bear children without having a partner changes in time and if there is a change in the socio-demographic characteristics of mothers. As the data on unpartnered childbearing are limited, the paper also aims to map the available data sources and their possibilities and limitations. Two data sources are used to measure births to unpartnered mothers, the birth register (BR) and the Labour Force Survey (LFS). BR data include mothers of liveborn infants in 2007-2014 (n is 886,467) but do not contain a direct measure of family arrangement. Single mothers are defined as those who did not provide information about newborn´s father. The LFS data set is limited to households with a member under one year of age interviewed in 1993-2010 (n is 8,172). Single motherhood is defined as an absence of mother´s partner in the household. Results about single motherhood are reported for all house holds and for those headed by one of the infant´s parents. The main independent variable is time period. Three maternal characteristics are controlled for, namely education, age, and parity. The proportion of children with unidentified fathers declined slightly from about 10% in 2007 to 8% in 2014. Both measures of unpartnered childbearing based on household composition suggest a growing trend in the 1993-2007 period and then stabilisation. The proportion of mothers without partners among all households with an infant rose from 7% (1993-1995) to 12-13% (2005-2010). As for households headed by child’s single parent, the number of single mothers is underestimated because a substantial proportion of tem live in households headed by other persons. There is a growing trend from 3% to 8%. These figures also indicate that the proportion of single mothers who live in their own households increased from 37% (1993-1995) to 60% (2008-2010). Logistic regression was used to test if the trends apply to mothers in all socio-demographic groups. The results suggest that each of the measures of unpartnered motherhood is strongly associated with low (i.e. primary) education, first parity, and low or high age of mothers (up to 25 or above 35 y.o.). Interaction between time period and maternal characteristics shows that the decline in the non-identification of fathers occured in all groups of mothers except those with low (i.e. primary or vocational) education and those of third or higher parity. These groups show a growing tendency not to acknowledge fathers. The absence of fathers in households with infants exhibited a similar trend in all groups of mothers. In sum, different definitions result in different estimates of unpartnered motherhood. Depending on the measure, the ratio of births outside unions was estimated between 8% and 12% at the end of the 2000s (i.e. the time period of 2008-2010 when all of the time series overlap). Measurement based on the absence of father in any type of household provides the highest estimate of the proportion of unpartnered childbearing, while the other two measures lead to lower estimates. The results regarding temporal trends in unpartnered childbearing also depend on measurement. This suggests that the absence of coresident partner and denial of information about child´s father are different events and they are likely to further differentiate in the future.
CS
Cílem tohoto textu je zjistit, jestli se v čase mění podíl matek, které rodí děti mimo partnerský vztah, a jestli se mění také asociace tohoto rodinného uspořádání se sociodemografickými charakteristikami matek. Rodinná uspořádání, do kterých se rodí děti, se v posledních více než dvou dekádách značně proměnila, a proto lze očekávat, že se změnil i podíl a/ nebo charakteristiky žen, které své děti rodí mimo partnerství. Jedním z důvodů, proč toho o porodech mimo partnerství víme tak málo, jsou omezené datové zdroje, ze kterých můžeme informace čerpat. Proto je cílem tohoto textu také zmapovat možnosti měření rodinného uspořádání rodiček a porovnat výsledky, která nám k tématu poskytují.
8
Content available remote

Na stejné lodi, ale na kapitánském můstku : jak čeští politici konstruují symbolické hranice

58%
Samec T., Černá L.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 2
3-12
EN
Levels of trust in political institutions and political actors are constantly low in the Czech Republic. This paper deals with the perspective of professional politicians, which is an unexplored topic in the Czech context. At the same time, we supplement the traditional view of political culture with an approach based on interpretive and constructivist sociology. We focus on the construction of symbolic boundaries by Czech politicians. We pursue a combination of narrative (Ricoeur) and critical discourse analysis (Wodak) based on 21 thematically oriented biographical interviews with politicians from three traditional political parties (ODS, ČSSD, KSČM) who have been actively involved in politics since the early 90´s. The findings suggest that the politicians use symbolic boundaries as a cultural instrument for legitimizing their identity, status and practice of „traditional“ politics. By defining „others“, the politicians are able to construct a reality in which they are on the same boat with citizens while standing on the command bridge.
CS
Důvěra občanů České republiky v politické instituce a politiky je dlouhodobě nízká. V textu se zaměřujeme na perspektivu profesionálních politiků v hodnocení politiky, která je v českém kontextu neprobádaným tématem. Doplňujeme zároveň tradiční pohled na politickou kulturu o přístup vycházející z interpretativní a konstruktivistické sociologie. Soustředíme se přitom na konstrukci symbolických hranic u českých politiků, kdy si klademe otázku, mezi jakými skupinami politici symbolické hranice vytvářejí. Provádíme kombinaci narativní (Ricoeur) a kritické diskurzivní analýzy (Wodak) na 21 tematicky orientovaných biografických interview s politiky ze tří tradičních politických stran (ODS, ČSSD, KSČM), kteří byli aktivní v politice od začátku 90. let 20. století. Zjištění interpretujeme v tom smyslu, že symbolické hranice představují pro politiky kulturní nástroj legitimizace jejich identity, statusu a praxe „tradiční“ politiky. Díky symbolickému vymezování se vůči „jiným“ jsou politici schopni konstruovat realitu, ve které jsou s občany sice na stejné lodi a zároveň musí podle nich sami stát na kapitánském můstku.
9
Content available remote

Identity, activism and hatred : hate speech against migrants on Facebook in the Czech Republic in 2015

58%
Hrdina M.
Naše společnost (Our Society)
|
2016
|
vol. 14
|
issue 1
38-47
EN
The increased influx of refugees and migrants to the EU in 2015 has been followed by a noticeable presence of online hate speech against migrants in many countries across Europe. The article presents the results of a study of hate speech proliferation on Facebook in the Czech Republic during the summer of 2015. Its goal is to identify the producers of hate speech and determine their social background, explore the main channels of hate speech proliferation, determine the specific groups of migrants targeted by hate speech, put the hate speech in the context of online political communication, and discuss the role of media and politicians in the process of hate speech proliferation. With regard to the works of Castells, Skocpol or Bennett and Segerberg, online hate speech can be perceived as an extreme variety of new, rapidly evolving modes of political communication as such. Social and political activism has been shifting from membership-based organizations and parties towards flexible movements and initiatives with strong emphasis on the logic of identity politics. People may or may not engage in hate speech production as lone independent actors, but they still perceive their actions as part of larger collective efforts. When we focus on hate speech as a form of civic activism or networking, new interesting patterns can emerge. The study is based on a mixed-method analysis; computer-assisted data collection via the Social Insider software tool was further triangulated by random sampling and subsequent manual coding and analysis of selected Facebook posts, comments and other content. The question of reception and influence of hate speech was largely omitted from the analysis, due both to the research methods chosen and to the inherently cyclical nature of social network communication. Hate speech itself was identified according to a custom-made definition based on various existing legal definitions and scholarly perspectives of legal and media science. The results of the analysis indicate that the wave of hate speech against migrants was aggravated both intentionally and coincidentally by the combined forces of disparate Facebook users, extremist groups´ propaganda, news media and the design of the social network itself. As for the social background of frequent producers of hate speech, there was a strong prevalence of middle-aged and middle-class males, and a significant under-representation of both elderly and young Facebook users. The majority of the hate speech content was produced and spread in small-scale communication exchanges, i.e. under articles posted on individual user profiles etc. The communication activities of larger, well-organized populist groups, political parties or communities were visibly present, but they did not play a significant part in the hate speech production itself - although their possible involvement in agenda setting cannot be underestimated. All the datasets indicated that a vast majority of the hate speech in the given time period was aimed either against migrants in general or Muslims, while these two groups often overlapped. The role of mass media and of the design of the Facebook platform in the entire process should be discussed further. It became apparent that the producers of hate speech themselves seldom created any substantial shared content such as articles or videos. To the contrary, many hateful comments occurred through sharing and subsequent discussion of articles produced by online news outlets. As the Czech mass media are defined by transformation, uncertainty, layoffs and disintegration of professional routines, this creates a dangerous mix that could lead to further proliferation of hate speech.
CS
V roce 2015 se na internetu v České republice zvedla vlna nenávistných projevů proti migrantům, zejména muslimského původu. Tento článek prezentuje výsledky výzkumu nenávistných projevů vůči migrantům a uprchlíkům na Facebooku v České republice v létě 2015. Za pomoci kombinované metody analýzy využívající automatický sběr dat a následnou manuální triangulaci výsledků bylo možné odpovědět na některé základní otázky o procesu vytváření a šíření nenávistných projevů na Facebooku. Je zřejmé, že vlna nenávistných projevů proti migrantům v roce 2015 byla cíleně i nezamýšleně podpořena společnými aktivitami různých uživatelů Facebooku (především mužů ve středním věku příslušejících ke střední střídě), propagandistickými aktivitami extremistických skupin, zpravodajstvím masmédií a také designem samotné komunikační platformy.
10
Content available remote

Zahraničně obchodní činnost hudebních vydavatelství v Československu v období normalizace : podnik pro zahraniční obchod (PZO) Artia

58%
Husák M.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 2
27-34
EN
The article reflects the position of a foreign trade enterprise called Artia within Czechoslovak music industry. The primary goal is to reveal the modus operandi of the music industry in international trading on the example of Artia. Given its export orientation, Artia was a specific organization dealing more than other Czechoslovak record companies with commercial success instead of ideological and aesthetical issues in its editorial policy. Such an approach was dramatically challenged in the period of „normalization“ (1969-1989) when ideological requirements on record companies were reinforced in the system of management and control of cultural production in Czechoslovakia. Artia, therefore, is a suitable object for exploring the relationship between ideological and commercial aspects of cultural production in Czechoslovakia from a multidisciplinary perspective.
CS
Text reflektuje postavení podniku pro zahraniční obchod (PZO) Artia ve struktuře tuzemských hudebních vydavatelství v období normalizace s cílem přiblížit modus operandi exportně orientované hudebně vydavatelské činnosti v Československu. V porovnání s hudebními vydavatelstvími zaměřenými na domácí trh se Artia odlišovala svou koncepcí ediční i obchodní politiky, u níž ideologický a estetický diktát determinovaný systémem řízení a kontroly kulturní tvorby ustupoval obchodním zájmům Ministerstva zahraničního obchodu. Sledování dynamicky se proměňujícího střetu ideologických a ekonomických zájmů v oblasti kultury je zajímavé zejména v období nastupující normalizace charakteristické zesílenou kontrolou ideologické čistoty uměleckého projevu, a nejen proto je toto téma vhodné pro všechny zájemce o multidisciplinární zkoumání kulturních dějin Československa.
11
Content available remote

Sekularizace v pohledu inter- a intragenerační transmise : ČR ve srovnání post-komunistických zemí střední Evropy

44%
Paleček A.
Naše společnost (Our Society)
|
2015
|
vol. 13
|
issue 2
13-26
EN
This paper is focused on changing rates of church affiliation and church attendance in the course of intergenerational and intragenerational transmission on the cases of four post-communist countries of central Europe: the Czech Republic, Slovakia, Hungary and Poland. It is a generally accepted fact that the rates of traditional forms of religiosity in the Czech society declined continuously during the second half of the 20th century, while such an enormous decline was not indicated in other post-communist countries of Central Europe. These differences and their causes are main question for this analytical work. Contemporary religiosity is dependent on rates of its reproduction between generations. Inter- and intragenerational transmission was influenced by two basic factors: First, by an anti-religious policy, which varied between the communist regimes, and second by the resistance of some people and families against that concrete anti-religious policy. The rapid secularisation of Czech society was due to those two factors.
CS
V minulém roce byla na stránkách periodika Naše společnost publikována empirická stať s názvem „Náboženské vyznání v České republice z perspektivy inter a intragenerační transmise“ [Paleček, Vido 2014]. Tato práce představila možný metodologický postup, jehož prostřednictvím je možno zjišťovat míru úspěšnosti přenosu religiozity ve společnosti během neustálého procesu generační obměny. Je obecně známo, že současná ČR se v tradičních formách religiozity řadí mezi nejvíce sekulární nejen mezi zeměmi post-komunistickými, ale i v kontextu celé Evropy [Hamplová 2000; Lambert 2004; Meulemann 2004; Need, Evans 2001; Nešpor 2010a; Tomka 2010]. Avšak, i když je ČR pouze jednou ze zemí, jejichž historie byly poznamenány 40ti lety komunistické státní moci, přesto se mezi těmito zeměmi řadí k nejvíce sekulárním. Je možno uvažovat, zda se protináboženská politika v ČR lišila oproti této politice v dalších zemích s komunistickou totalitní mocí nebo se lidé v těchto zemích naopak lišily odolností vůči této politice. V náhledu výše citovaného metodologického postupu může otázka znít, zda a jak se lišila úspěšnost předávání tradiční religiozity mezi generacemi v ČR oproti dalším post-komunistickým zemím a jaké byly možné příčiny těchto rozdílů. Sledovanými formami tradiční religiozity budou v této práci deklarované náboženské vyznání a návštěvnost na bohoslužbách v kostelích.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.