Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  věda
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Carl Schmitt mezi vědou a proroctvím

100%
Dobeš J.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2009
|
vol. 6
|
issue 1
56-79
EN
This article sets out the fundamental intellectual starting points of Carl Schmitt. It is concerned chiefly with his conception of law, the main features of his political philosophy, and his attitude to liberalism, parliamentarism, democracy, and the Nazi dictatorship. It also takes into account the way in which he used historical arguments to support his ideas. Particular attention is paid to the concept of the political, which Schmitt considered an independent sphere of human existence, one based on diff erentiating between friend and foe, an act performed by the wielder of sovereign political power. It is precisely the question of power and, linked to it, sovereign decision, which form the core of politics. Ethical or economic criteria must not enter this sphere. The natural framework in which the political is applied is the State, which appears outwardly in the sphere of foreign policy. In domestic policy the State is based on the identity of the ruler(s) and the ruled. In the twentieth century, however, according to Schmitt, this conception of politics and the State underwent a crisis with serious consequences, which lay either in the invasion of universalist tendencies undermining the special character of the State or in the subordination of politics (as the pure exercise of power) to particular interests, backroom deals, and compromises.
CS
Článek vytyčuje základní intelektuální východiska Carla Schmitta. Zabývá se především jeho koncepcí práva, hlavními rysy politické filosofie a jeho přístupem k liberalismu, parlamentarismu, demokracii a nacistické diktatuře. Bere také v potaz, jak k podepření svých tezí využíval historických argumentů. Zvláštní pozornost je věnována pojmu politično, které Schmitt pokládal za nezávislou sféru lidské existence, založenou na rozlišování přátel a nepřátel, prostřednictvím suverénního rozhodnutí držitele politické moci. A právě otázky moci a s tím spojených mocenských rozhodnutí, formují podstatu politiky. Etická a ekonomická kritéria nemusí do této sféry vůbec vstoupit. Přirozeným rámcem, kde je politično aplikováno, je stát, který se vnějškově vymezuje ve sféře zahraniční politiky. V domácí politice je stát založen na identitě vládce (vládců) a ovládaných. Podle Schmitta však ve dvacátém století prošla koncepce politiky a státu krizí se zásadními dopady, spočívající buď na invazi univerzalistických tendencí, které podemílají zvláštní charakter státu, nebo podřízení politiky (jako čistého uplatňování moci) partikulárním zájmům, zákulisním dohodám a kompromisům.
2
Content available remote

The  status of the quadrivium in the corpus on logic of the Brethren of Purity (Iḫwān aṣ-Ṣafā’):

63%
Galita C.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2020
|
vol. 42
|
issue 1
7-24
EN
Th is article proposes some refl ections on the status of the quadrivium in the epistles X–XIV of one of the best known encyclopaedia of the Brethren of Purity Rasā’il, by reconstructing the implied methodology of how the quadrivium is applied within a theoretic philosophy and therefore how all these aspects concur in order to obtain demonstrations that are in complete cohesion with soundness. Following a hermeneutical methodology, this research explores the ways to get to the universal truth and how exactly one arrives to it. Th e fi rst part explains what perceived science is and what its defi ning features are, while the second part illustrates a distribution of the application of the quadrivium in relation with what the Brethren of Purity established as methods of acquiring knowledge. Finally, the last part evaluates some examples that can be traced from a ground of the quadrivial disciplines in order to show how some elements of formal logic are evaluated.
CS
Článek nabízí refl exi statusu kvadrivia v listech X–XIV jedné z nejznámějších encyklopedií Bratrstva čistoty Rasā’il a rekonstruuje v ní zahrnutou metodologii užívání kvadrivia v rámci teoretické fi losofi e, tedy jak v něm jsou získávány naprosto korektní důkazy. Pomocí hermeneutické metodologie jsou zkoumány způsoby, jak se přibližovat k obecné pravdě a jak přesně k ní jednotlivci dospívají. První část vysvětluje, co je to empirická věda a jaké jsou její určující rysy, zatímco druhá část dokládá, jak Bratrstvo čistoty nahlíželo na rozličná užití kvadrivia jako na metody vedoucí k poznání. Závěrečná část hodnotí některé příklady, které lze nalézt v samotných základech kvadriviálních disciplín a demonstruje na nich, jak je v nich využita formální logika.
3
Content available remote

Prolegomena ke každé příští estetice, jež bude moci vystoupit jako věda : úvahy k Hegelovu založení filosofie umění

63%
Karásek J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 5
713-734
EN
In the introduction to his lectures about the philosophy of art, Hegel put forward especially the question whether the philosophy of art might not be as a science. In the context of this question, he analyzed objections against the concept of the philosophy of art as a science and criticized two contradictory ways of treating art. The author’s intention in the article is to analyze Hegel’s discussion of these two thematic areas. Hegel’s critique and his own concept emanate partly from his concept of spirit and partly from his conception of a philosophical system, and it is on the analysis of these that the article is primarily focused. At the same time, it shows what Hegel understands by science and in what the meaning of the conception of the philosophy of art as a science consists.
CS
V úvodu ke svým přednáškám o filosofii umění si Hegel klade zejména otázku, zda je možná filosofie umění jako věda. V souvislosti s touto otázkou analyzuje výhrady proti koncepci filosofie umění jako vědy a kritizuje dva protikladné způsoby traktování umění. Záměrem článku je analýza Hegelovy diskuse těchto dvou tematických okruhů. Hegelova kritika a jeho vlastní koncepce vychází jednak z jeho pojmu ducha a jednak z jeho pojetí filosofického systému, na něž se bude muset analýza zaměřit. Ukáže se přitom, co rozumí Hegel vědou a v čem spočívá význam pojetí filosofie umění jako vědy.
4
Content available remote

Pierre-Daniel Huet a jeho přínos novověkému skepticismu

63%
Parusniková Z.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 4
677-694
EN
Pierre-Daniel Huet (Huetius, 1630–1721), a scholar of immense erudition, died 300 years ago. Huet wrote many works on philosophy, theology, history and literature. At his time Huet was best known for his fierce criticism of Cartesianism. From an empiricist and sceptical standpoints, he attacked the position of the arrogance of reason in epistemology and the credibility of rational proofs of God in theology. But it was Huet’s scepticism, developing the arguments of the ancient sceptics and insisting on the principal weakness of human mind to achieve true and certain knowledge, that had the biggest impact on the development of early-modern philosophy. I analyze Huet’s scepticism in the context of the revival of the ancient sceptical tradition in Western Europe in the 16th and 17th centuries and promote a relatively new interpretation of the formation of early-modern philosophy, in which scepticism is supposed to play a constitutive role.
CS
Pierre-Daniel Huet, významný učenec, který se zabýval filosofií, teologií, historií i literaturou, zemřel právě před 300 lety. Své současníky Huet nejvíce zaujal ostrou kritikou kartezianismu. Ze stanoviska empirismu a skepticismu odmítl pozici arogance rozumu v epistemologii a důvěryhodnost racionálních důkazů Boha v teologii. Největší vliv na vývoj novověké filosofie měl však jeho skepticismus, ve kterém Huet rozvíjel myšlenky antických skeptiků především s důrazem na nemohoucnost lidské mysli dospět k pravdivému či jistému poznání. V článku rozvíjím analýzu Huetova skepticismu v širším kontextu znovuoživení antické skeptické tradice v západní Evropě v 16. a 17. století a propaguji relativně novou interpretaci formování novověké filosofie, v níž hraje tato tradice klíčovou roli.
5
Publication available in full text mode
Content available

O vědě, ideologii a strukturalismu

51%
Hana Š.
Slovo a smysl - Word & Sense
|
2015
|
vol. 12
|
issue 23
105-114
EN
The paper starts from a consideration of two variant critiques of structuralism: in 1935, Marxistoriented historians polemicized with Mukařovský’s concept of the development of literature; in 1951, Mukařovský himself presented a critique based in the ideology of the totalitarian regime. A comparison between the state of the scholarly debate in the 1930s and the latter event allows us to develop some more general characteristics of the ingerence of power ideology into scientific discourse and its paradigm. The focus of our inquiry is the question as to what allowed Mukařovský to perform this radical turn and adopt an ideological doctrine. What we find is that a link between the topics pursued in our argument — i.e. between the structuralist theory, an ideology in the service of power and the deformation of the scholarly paradigm — is provided by the position of the individual in history, in both artistic and social discourse. The gist of the matter is that with the weakening or even elimination of the individual’s role disappears the ethical dimension of the human relating to the world, disappears individual responsibility as an essential, irreducible part of one’s identity.
6
Content available remote

Povaha matematiky ve světle Patočkovy nemetafyzické filosofie

51%
Větrovcová M.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 6
955-977
EN
The article focuses on the phenomenological critique of metaphysics and science as it is outlined in Patočka’s project negative Platonism and asks what kind of place does mathematics hold for humans in the world. First the text deals with Patočka’s concept of the relationship of science, philosophy, and the entire world with reference to key concepts: Idea, the experience of freedom, truth as a relation to Idea, and the interior-/exterior-world position of philosophy. It then pursues the distinction between objectivity and non-objectivity in non-metaphysical philosophy, which preserves the experience of freedom and responsibility so as to maintain the tension between philosophy and science. Finally, the article presents its own proposal of what kind of possibilities this perspective opens up to mathematics so that it reflects the living world of the mathematician and does not fall into paradoxes and misconceptions of existence. The primary thesis is that mathematical reasoning needs metaphysics for total knowledge and the understanding of the world, not metaphysics as something preceding, but as something reflected with knowledge and in knowledge in order that it could not wholly show the world as a world of the physically living, answering to it and looking after it.
CS
Studie se zaměřuje na fenomenologickou kritiku metafyziky a vědy, jak je načrtnuta Patočkovým projektem negativního platonismu, a ptá se, jaké místo má matematika pro člověka ve světě. Text se nejprve věnuje Patočkově pojetí vztahu vědy, filosofie a celku světa s odkazem na klíčové koncepty: Idea, zkušenost svobody, pravda jako vztah k Ideji a nitro-/mimosvětská pozice filosofie. Poté sleduje distinkci nemetafyzické filosofie objektivita – neobjektivita, která uchovává zkušenost svobody i odpovědnosti, aby udržela napětí mezi filosofií a vědou. Nakonec předkládá vlastní návrh možností, jaké se v tomto pohledu matematice otevírají, tak aby reflektovala žitý matematikův svět a neupadala do paradoxů a nepochopení existence. Hlavní tezí je, že matematické uvažování k celkovému vědění a porozumění světu metafyziku potřebuje, avšak nikoli předchůdnou, ale s poznáváním a v poznávání reflektovanou, aby mohlo necelkově vypovídat o světě jako světě tělesně živých, odpovídat mu a starat se o něj.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.