Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  veřejný zájem
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Napětí mezi veřejnými zájmy v ochraně životního prostředí a klimatu

100%
Snopková T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 1
15-29
EN
There are a number of similarities between environmental and climate protection legislation, but these two areas also have their own objectives. Even so, these objectives are similar and there are interdependencies and synergies between them, and in some cases the measures to achieve them compete. Efforts to achieve climate goals in both greenhouse gas reduction and climate change adaptation directly benefit from the existence and quality of environmental components – however, some climate measures conflict with environmental protection. In the present paper, I address the competing public interests in the two areas concerned and raise their possible symbiosis. Furthermore, I discuss the concept of public interest, or the prevailing public interest, in using renewable energy source, in connection with the regulations currently under discussion at the EU level.
CS
V právní úpravě ochrany životního prostředí a ochrany klimatu existuje řada podobných prvků, ale obě oblasti mají také vlastní cíle. Ty jsou na jedné straně podobné a je mezi nimi vzájemná provázanost a synergie, v některých případech si ale opatření k jejich naplnění konkurují. Snaha o dosažení klimatických cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů i v oblasti přizpůsobení se změně klimatu přímo benefituje z existence složek životního prostředí a jejich kvalitního stavu. Některá klimatická opatření se však dostávají s ochranou životního prostředí do konfliktu. V předloženém příspěvku se zabývám konkurencí veřejných zájmů v obou dotčených oblastech, respektive jejich možnou symbiózou. Dále se ve spojení s aktuálně projednávanými předpisy na úrovni EU zabývám pojetím veřejného zájmu, respektive převažujícího veřejného zájmu na využití obnovitelných zdrojů energie.
2
Content available remote

Sociální sítě a veřejný zájem

100%
Svoboda T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 7
580-596
EN
The main purpose of the paper is a basic reflection of the phenomenon of increasing importance of social media (as one of the types of so-called digital platforms) and their legal regulation in the context of public interest. Simply put, this phenomenon is the result of the transformation of the means of communication (from common forms of communication to online communication), which creates pressure on the adaptation of legislation in many areas. In the field of social media, it is true that these digital platforms are increasingly beginning to function as a kind of new public space which is factually managed by them (especially in the form of content moderation). However, public space (in its ordinary, “offline” meaning) is traditionally associated with a certain form of public regulation, with a certain public interest respectively. The same seems to be the case for the most influential social media. In this context, the text examines the possible relations between social media and the public interest and, in particular, argues that the current functioning of the most influential social media indicates the need for some (additional) legal reflection. At the basic level, the text also outlines some of the possible regulatory approaches.
CS
Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu. Zjednodušeně lze říci, že tento jev je důsledkem přeměny komunikačních prostředků (z běžných podob komunikace na komunikaci online), která vytváří tlak na adaptaci právní úpravy v mnohých oblastech. Pro oblast sociálních sítí pak platí, že tyto digitální platformy začínají čím dál více plnit funkci jakéhosi nového veřejného prostoru, který je jimi fakticky spravován (zejména v podobě obsahové regulace). Veřejný prostor (v jeho běžném, „offline“ významu) je ovšem tradičně spojen s jistou podobu veřejnoprávní regulace, respektive s určitým veřejným zájmem. Zdá se, že obdobně je tomu také v případě nejvlivnějších sociálních sítí. Text v této souvislosti zkoumá možné souvislosti sociálních sítí a veřejného zájmu a zejména argumentuje, že dosavadní fungování nejvlivnějších sociálních sítí nasvědčuje potřebě určité (dodatečné) právní reflexe. V základní rovině jsou v textu předestřeny také některé z možných regulatorních přístupů.
3
Content available remote

Right to environment, balancing of competing interests and proportionality

100%
Müllerová H.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
129-141
EN
Addressing collisions between environmental protection and competing economic and social interests often constitutes the very core of environmental cases. At the constitutional level, a balancing approach based on the doctrine of proportionality is frequently employed to resolve contradictions between conflicting values. In this article, I demonstrate how the proportionality doctrine in its traditional meaning can be applied to balancing interests in environmental cases. Then I bring to the forefront two innovative ways of engaging proportionality in the environmental protection; one employing proportionality as an interpretative instrument with the power to help determining the scope and content of the right to environment; and the other adjusting proportionality to the form of eco-proportionality, offering a restructured framework to rule the human-nature relationship.
4

Nástroje územního rozvoje založené na podmíněnosti práva k výstavbě a jejich využití v evropských zemích

100%
Vejchodská E.
Urbanismus a územní rozvoj
|
2017
|
issue 1
13-16
EN
As developable and undevelopable areas are defined by spatial plans, the right to build is granted to selected plots. Considerable financial values are generated by the definition of new developable areas or higher levels of land use. If all the profit goes to landowners, the public sector is deprived of a huge opportunity to fulfil its interests in the territory. For this reason, the trend today is for rent capture and redirection of a larger or smaller part of the rent from landowners to the public sector. This article presents various tools based on the conditionality of the right to build.
CS
Územním plánem jsou definovány zastavitelné a nezastavitelné plochy a jsou tak přidělována práva k výstavbě vybraným pozemkům. Definováním nových zastavitelných ploch nebo umožněním vyšší míry využití území je generována značná finanční hodnota. Pokud veškerý zisk připadne vlastníkům půdy, veřejný sektor ztrácí obrovský potenciál k naplňování veřejných zájmů v území. Trendem je proto tzv. zachycení renty a přesměrování její větší či menší části od vlastníků půdy veřejnému sektoru. Článek představuje různé nástroje využívané v evropských zemích, které část této renty zachycují. Zaměřuje se na nástroje založené na podmíněnosti práva k výstavbě.
5
Content available remote

Správní žaloba nejvyššího státního zástupce z hlediska poslání správního soudnictví

100%
Hejč D.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 10
897-912
EN
The article focuses on the administrative action that the Supreme State Prosecutor is entitled to bring in order to protect a serious public interest, from the point of view of the principle of protection of public rights as main purpose of administrative justice. It is pointed out that the principle of protection of public rights is significantly applied within the action of prosecutor general, although it is primarily aimed at protection of the public interest. It is mainly about effect of the principle of protection of public rights on the subject of the action and on decision-making about it. In case of the area mentioned first – determining whether it is an administrative decision, which the prosecutor general is empowered to sue in administrative courts – attention is paid to cases of atypical acts of administrative authorities, where the principle of protection of public rights can have a decisive influence. In case of question of application of principle of protection of public rights within decision-making about the subject of the action of prosecutor general, attention is paid primarily to the issue of protection of good faith of the administrative decision addressee. In doing so, a distinction is made between cases where it is an administrative decision that is for good of the addressee and improves his legal position, and on the contrary, which burdens him.
CS
Článek se věnuje správní žalobě, kterou je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce k ochraně závažného veřejného zájmu, a to z hlediska principu ochrany veřejných subjektivních práv jako hlavního poslání správního soudnictví. Poukázáno je na to, že ačkoliv žaloba nejvyššího státního zástupce sleduje primárně ochranu veřejného zájmu, princip ochrany subjektivních práv se v jejím rámci významně uplatňuje. Jde zejména o vliv principu ochrany subjektivních práv na předmět žaloby a na meritorní soudní rozhodování o ní. Pokud jde o prvně uvedenou oblast, tzn. určení, zda vůbec jde o správní rozhodnutí, které je nejvyšší státní zástupce oprávněn tímto způsobem před správními soudy napadnout, pozornost je věnována případům zejména atypických úkonů správních orgánů, kde princip ochrany subjektivních práv může mít rozhodující vliv. Jde-li o uplatnění principu ochrany subjektivních práv při samotném meritorním soudním rozhodování o žalobě nejvyššího státního zástupce, je pozornost věnována především otázce ochrany dobré víry adresáta napadeného správního rozhodnutí. Přitom jsou rozlišovány případy, kdy jde o správní rozhodnutí, které je jednak k dobru svého adresáta a zvýhodňuje jeho právní pozici, a které je naopak vydáno k jeho tíži.
6
Content available remote

Úmluva o biomedicíně a právo na informační sebeurčení

80%
Sovová O.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
23-31
EN
In response to the twentieth anniversary of adoption of the Convention on Biomedicine the paper deals with the right to the informational self-determination in health care. The paper defines the content of the right to the informational self-determination in relationship to the right for privacy protection. The discussion highlights, pursuant to the case -law of the European Court of Human Rights and the Constitutional Court of the Czech Republic, occurences when the aforementioned right could be restricted. The paper examines the issues of the proportionality test between the private and public interests when providing public information about health status.
CS
V návaznosti na dvacetileté výročí přijetí Úmluvy o biomedicíně se článek zabývá právem na informační sebeurčení v oblasti péče o zdraví. Článek vymezuje obsah práva na informační sebeurčení ve vztahu k právu na ochranu soukromí. Na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky je veden diskurs, v jakých případech lze právo na informační sebeurčení omezit a jakým způsobem je třeba přistupovat k poskytování informací veřejnosti.
7
Content available remote

Přímluva za teorii legitimních cílů

80%
Madej M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 6
518-528
EN
When we talk about the limitation of rights, we traditionally proceed from identification of fundamental rights to identification of reasons permissible for their limitation (public order, national security, public morality etc.). That implies conceptual priority of fundamental rights and lower focus on the definition of legitimate aims as set out by the Charter of Fundamental Rights and Freedoms in the so-called limitation clauses. It is precisely identification of legitimate aims that is the singular purpose of the second step of the test of constitutional conformity in the case-law of the Czech Constitutional Court. While the Court’s decisions are abundant in definitions of contents, scopes, natures and functions of fundamental rights, legitimate aims fell short of receiving such attention. Does it mean that for the Constitutional Court this category does not raise any questions?
CS
Základní práva je možné omezit jen z legitimních důvodů. Některá základní práva v Listině jsou navíc spojená s omezujícími klauzulemi, tj. taxativními výčty přípustných důvodů - tzv. legitimních cílů. Pozornost u nás věnovaná teorii základních práv je v kontrastu k indiferenci, s jakou soudy a odborná literatura zásadně přistupují k legitimním cílům. Znamená to, že teoretické zpracování legitimních cílů není možné nebo potřebné? Smyslem příspěvku je ukázat, že legitimní cíle tak často užívané i Ústavním soudem nejen že můžeme, ale také bychom měli teoreticky zpracovat. První argument je analytický a poukazuje na tzv. esenci legitimního cíle, s jejíž pomocí lze konceptuálně uchopit, co měli a mají všechny konkrétní veřejné zájmy aprobované Ústavním soudem společné. Tak třeba tam, kde se argumentovalo ochranou veřejné bezpečnosti, nalézáme společný prvek ohrožení - esenci legitimního cíle ochrany veřejné bezpečnosti. Každý legitimní cíl může být tímto způsobem zpracován. Druhý argument je normativní a tvrdí, že jednou "vydestilovaná" esence legitimního cíle má figurovat ve všech budoucích případech, jinak nelze takto chápaný legitimní cíl použít. V opačném případě by legitimní cíl nesloužil své funkci, kterou je vylučovat nelegitimní, byť třeba proporcionální, důvody omezení. Na esencích založená teorie legitimních cílů by umožňovala objektivně identifikovat nepřípustné důvody omezení a přispět tak k ochraně základních práv.
8
Content available remote

Expropriační tituly subjektů soukromého práva

80%
Handrlica J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 10
818-828
EN
Expropriation rights are conferred also to the subjects of private law by a number of provisions of the applicable legislation. This topic was addressed already by Jiří Pražák in his German written study “Das Recht der Enteignung in Österreich”, which was published in 1877.Although state authority hasn’t been delegated to these subject, they do possess a number of rights arising from the issued concessions. This article is dealing with the relationship of these subjects vis-á-vis the state, with the question of public interest which is to be enforced by the subjects of private law and at last but not at least, with the issue of prospective unification of expropriation rights.
CS
Jednotlivé předpisy veřejného práva přiznávají expropriační (vyvlastňovací) titul i subjektům soukromého práva, které jsou držiteli veřejnoprávních povolení k výkonu určitých činností (realizace veřejně prospěšných děl). Této konstrukci, která byla uplatňována již v rakouských právních předpisech, se věnoval Jiří Pražák na stránkách své studie „Das Recht der Enteignung in Österreich“ z roku 1877. Ačkoliv tyto subjekty nedisponují statusem nepřímých vykonavatelů veřejné správy, plyne jim z titulu uděleného veřejnoprávního povolení celá řada oprávnění, která mají důsledky jak v rovině veřejného, tak i soukromého práva. Článek se věnuje vztahu těchto subjektů vůči státu (státní správě), problému veřejného zájmu prosazovaného subjekty soukromého práva a otázce případné možnosti unifikace expropriačních titulů v předpisech veřejného práva.
9
Content available remote

Objektivní a vyvážené informace ve vysílání - racionální požadavek, či iluze?

61%
Svoboda T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 5
393-414
EN
The article provides a critical analysis of the requirements of objective and balanced information in broadcasting, which are contained in Act No. 231/2001 Coll., on the Operation of Radio and Television Broadcasting and on Amendments to Other Acts, as amended, and also in the previous legislation. The article attempts to explain the nature of these requirements in the current social context. It comes to the general conclusion that these requirements are intended to represent general ideas of journalistic ethics and related ethical standards, which (in the case of some programmes, especially news programmes) are actually enforced through state supervision of radio and television broadcasting. This framework seems rational, at least in terms of the congruence of the public interest towards which both journalistic ethics and state supervision of broadcasting are in principle aimed. From this perspective, the so-called new media, which may replace the “traditional” media in practice and which are generally more loosely regulated by law (and to which the comparable requirement of objectivity and balance of information does not usually apply), appear problematic. The future solution to this disparity may be both to strengthen the regulation of the new media and/or to deregulate the traditional media in some way.
CS
Článek se zaměřuje na kritickou reflexi požadavků objektivity a vyváženosti poskytovaných informací, které jsou obsaženy v zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v základu taktéž v předcházející právní úpravě. Článek se pokouší o přiblížení podstaty těchto požadavků v aktuálních společenských souvislostech. Dochází k obecnému závěru, že tyto požadavky mají reprezentovat obecné představy o žurnalistické etice a související základní etické standardy, které jsou (pro případ některých pořadů, zejména pořadů zpravodajských) fakticky vynucovány prostřednictvím státního dozoru nad rozhlasovým a televizním vysíláním. Tato konstrukce se zdá být racionální přinejmenším v rovině shodnosti veřejného zájmu, ke kterému v principu směřuje jak žurnalistická etika, tak státní dozor nad vysíláním. Problematická se z tohoto pohledu jeví tzv. nová média, která mohou média „tradiční“ v praxi nahrazovat a která jsou obecně volněji právně regulována (a srovnatelný požadavek objektivnosti a vyváženosti informací se na ně zpravidla neuplatňuje). Budoucím řešením této disproporce může být jak posílení regulace nových médií, tak určitá forma deregulace médií tradičních.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.