New perspectives on Adolf Loos’s Parisian villa for Tristan Tzara and Greta Knutson

• Authors: Cécile Poulot

Title variants

CS

Nový pohled na pařížskou vilu Adolfa Loose pro Tristana Tzaru a Gretu Knutson

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

This essay formulates a novel hypothesis about the commission and building of the Parisian villa built by the architect Adolf Loos (1870-1933) between 1926 and 1927 for Tristan Tzara and Greta Knutson on the avenue Junot. The article is based on new primary sources discovered in France and Sweden as well as on published sources housed at the Albertina and at the Wien Bibliothek am Rathaus in Vienna. If the villa Tzara is certainly among Loos’ most important works and remains today the only trace of Loos’ Parisian period between 1923 and 1928, little is known about its construction. The newly discovered sources underline how little the architect was involved in its construction, the difficulties with it, and the lack of collaboration between the contractor and the client. To better understand the stages of the commission and construction, the article seeks to go back to the rather poor situation of Loos in Paris and to his entourage in the city. If the relationship between Tzara and Loos still remains difficult to document, other architects seem to have worked on the construction of the villa such as Gabriel Guévrékian, Jean (Hans) Welz and Pierre Boudriot, whose involvement has been until today undocumented or underestimated. The difficult order and collaboration between Loos and Tzara is documented by the couple’s personal papers: they first seem to have consulted Le Corbusier and they then regularly complain about the construction works on avenue Junot.

CS

Článek předkládá zcela novou hypotézu o zakázce a stavbě vily architekta Adolfa Loose (1870–1933) pro Tristana Tzaru a Gretu Knutson v Paříži v ulici Junot v letech 1926–1927. Je založen na primárních pramenech objevených ve Francii a Švédsku i na již publikovaných pramenech uložených v Albertině a Vídeňské městské knihovně (Wien Bibliothek am Rathaus). Přestože Tzarova vila rozhodně patří mezi Loosova nejvýznamnější díla a zůstává dosud jedinou stopou Loosova pařížského období let 1923–1928, je známo jen málo o průběhu stavby. Nově objevené prameny jasně ukazují, jak málo se architekt podílel na výstavbě, zdůrazňují problémy související s tímto faktem i nedostatečnou spolupráci mezi zhotovitelem a klientem. Článek pro lepší pochopení etap zakázky a výstavby připomíná Loosovo prostředí a poměrně špatnou situaci v Paříži. Pokud je vztah mezi Tzarou a Loosem stále obtížné doložit dokumenty, podíl dalších architektů, kteří na výstavbě vily zřejmě pracovali, jako Gabriel Guévrékian, Jean (Hans) Welz a Pierre Boudriot, nebyl dodnes zdokumentován ani doceněn. Komplikovanou zakázku a spolupráci mezi Loosem a Tzarou dokládají osobní písemnosti manželského páru: zřejmě se nejprve obrátili na Le Corbusiera, pak si pravidelně stěžovali na stavební práce v ulici Junot.

Keywords

EN

art; Adolf Loos; villa

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2020
• Volume: 68
• Issue: 3
• Pages: 301-305
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Cécile Poulot

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic