Hrdina a nepriateľ  : Masaryk a slovenská otázka

• Authors: Dušan Kováč

Title variants

EN

The hero and the enemy  : Masaryk and the Slovak issue

• Languages of publication: SK

Abstracts

EN

The author shows how the perception of Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) by the Slovak society was created and has been changing in the course of history and how it was infl uencing the Slovak milieu. He dates Masaryk’s contacts and disputes with Slovak intellectuals already at the turn of the 19th and 20th centuries. At the same time, he had a great infl uence on the young generation of Slovak liberals grouped around the “Hlas” journal. Masaryk was widely respected in Slovakia as the founder and fi rst president of the Czechoslovak Republic. A major change occurred with the demise of the First Republic in the autumn of 1938, and particularly with the birth of the independent Slovak State in March 1939. The power in Slovakia was taken over by Hlinka’s Slovak People’s Party which, according to the author, introduced negative ideological deformations into the assessment of Masaryk’s personality and historical role. Its members depicted Masaryk as an enemy of the Slovaks, who had not abided by the Pittsburgh Agreement, had given orders to shoot at Slovak workers, had been responsible for the death of General Milan Rastislav Štefánik in 1919, etc. After 1948, the propaganda machine of the ruling Communist Party of Czechoslovakia adopted some of these negative stereotypes, its offi cial historical interpretation of the pre-war Czechoslovak Republic as a bourgeois state also including a condemnation of its representatives, including Masaryk, who was labelled an agent of imperialism in the 1950s. The author claims that consequences of the dual ideological deformation still exist in Slovakia, supporting his statement by, for example, the fact that Masaryk’s name and other forms of his presentation (statues, busts, names of streets and institutions, etc.) are almost absent in the public space.

CS

Autor představuje, jak se historicky až do současnosti vytvářel a měnil obraz Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937) ve slovenské společnosti a jak slovenské prostředí ovlivňoval. Masarykovy kontakty i spory se slovenskými intelektuály datuje už do přelomu 19. a 20. století. Významný byl přitom jeho vliv na mladou slovenskou liberální generaci takzvaných hlasistů. Jako zakladatel a první prezident Československé republiky byl Masaryk na Slovensku široce respektovaný. Podstatná změna nastala se zánikem první republiky na podzim 1938, a zejména se vznikem samostatného Slovenského státu v březnu 1939. Moc na Slovensku převzala Hlinkova slovenská ľudová strana, která podle autora vnesla do hodnocení Masarykovy osobnosti a historické role negativní ideologické deformace. Luďáci vykreslovali Masaryka jako nepřítele Slováků, který nedodržel Pittsburskou dohodu, nechal střílet do slovenských dělníků, byl zodpovědný za smrt generála Milana Rastislava Štefánika v roce 1919 a podobně. Propaganda vládnoucí Komunistické strany Československa po roce 1948 část těchto negativních stereotypů převzala a v rámci oficiálního historického výkladu předválečné Československé republiky jako buržoazního státu odsuzovala také její představitele včetně Masaryka, který byl v padesátých letech označován za agenta imperialismu. Důsledky této dvojité ideologické deformace na Slovensku podle autora přetrvávají dodnes, což dokumentuje mimo jiné na skutečnosti, že Masarykovo jméno a zpodobení zde téměř absentuje ve veřejném prostoru (sochy, busty, názvy ulic a institucí a podobně).

Keywords

EN

hero; T.G. Masaryk

CS

hrdina; T.G. Masaryk

Discipline

• HISTORY: HISTORY

• Publisher: Institute of Contemporary History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Soudobé dějiny (Contemporary History)
• Year: 2018
• Volume: 25
• Issue: 3-4
• Pages: 338-347
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Dušan  Kováč

• Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic