"To pursue his own affairs elsewhere": some observations and reflections on Josquin’s Missa L’homme armé sexti toni

• Authors: Jaap van Benthem

Title variants

CS

"Kdekoli jsem, sleduji své zájmy": několik poznámek a úvah k Josquinově skladbě Missa L’homme armé sexti toni

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

A recent attempt to re-date the paper and watermark of folios from the socalled ‘Lviv/Lvov fragments’ transmitting parts of the Gloria and Credo of Josquin’s Missa L’homme armé sexti toni makes it feasible to suggest that copying of the Mass may already have taken place in the early 1490s. That might even suggest that the Mass was composed some years before its inclusion in those fragments, which would add Josquin’s Mass to a group of early transmissions in Central Europe of compositions by composers of his generation from the late 1470s onward. Only around the turn of the century do several isolated parts of the Mass appear in manuscripts from surrounding parts of Central Europe. Its composer’s whereabouts between July 1485 and early 1489 are unknown, but a sixteenth-century reference to his stay as a singer at the court of the art-loving Hungarian-Bohemian King Matthias Corvinus would fit that period well. Moreover, the composition of a L’homme armé Mass would have been in perfect harmony with the political objectives of Corvinus, who had just proclaimed Vienna the capitol of the Kingdom as well as his preferred residence. This contribution explores various structural aspects of Josquin’s transmitted setting, which, by way of numerological symbolism of the period, equally suggests references to the King as ‘L’homme armé’ of the Deity.

CS

Nedávný pokus o revizi datování papíru na základě filigránu z tzv. „Lvivských/ Lvovských zlomků“, obsahujících části Gloria a Credo z Josquinovy Mše L’homme armé sexti toni, připouští úvahu, že k opisování dané mše mohlo dojít již počátkem 90. let 15. století. Z toho by dokonce mohlo dále vyplývat, že tato mše mohla být napsána několik let před zařazením do uvedených zlomků, což by Josquinovu mši přičlenilo k souboru raných středoevropských výskytů skladeb od skladatelů jeho generace z období od 70. let 15. století. Až kolem přelomu století se několik samostatných částí mše objevuje v rukopisech z okolních částí střední Evropy. O místě pobytu jejího skladatele v období mezi červencem 1485 a počátkem roku 1489 nevíme nic, tohoto období by se však mohl docela dobře týkat i odkaz z 16. století na jeho působení coby zpěváka na dvoře uměnímilovného uherského a českého krále Matyáše Korvína. Zkomponování Mše L’homme armé by navíc naprosto vyhovovalo Korvínovým tehdejším politickým záměrům, právě v této době totiž prohlásil Vídeň za hlavní město království a své vyvolené sídlo. Tento příspěvek zkoumá rozmanité stavebné aspekty Josquinova zhudebnění, z nichž v souladu s dobovou numerologickou symbolikou rovněž vyplývá možnost odkazů na osobu krále jakožto „zbrojnoše“ („L’homme armé“) Božího.

Keywords

EN

Josquin; Matthias Corvinus; Missa L’homme armé sexti toni; Lviv fragments; numerological symbolism

CS

Josquin; Matyáš Korvín; Missa L’homme arme sexti toni; Lvovské zlomky; číselná symbolika

Discipline

• ETHNOLOGY: ETHNOLOGY

• Publisher: Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences
• Journal: Hudební věda (Musicology)
• Year: 2020
• Volume: 57
• Issue: 4
• Pages: 421-435
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Jaap van Benthem

• Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic

unknown

Ivan Vomáčka

• Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic