Shyness and subjective well-being : The mediating role of loneliness

• Authors: Tekin, Emine Gocet

Title variants

CS

Stydlivost a subjektivní pohoda : zprostředkující role osamělosti

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

Objectives. Subjective well-being is one of the most widely-researched constructs in the wellbeing literature. It is important, therefore, to obtain and document the predictors of subjective well-being. The aim of the current study was to examine whether loneliness mediated the associations between shyness and subjective wellbeing. Method. The participants comprised 279 (52% females, 48% males) university students who completed the Revised Cheek and Buss Shyness Scale, the UCLA Loneliness Scale, the Satisfaction with Life Scale, and the Positive and Negative Affect Schedule. Analyses were based on structural equation modeling and bootstrapping procedure. Results. Structural equation modelling indicated that high levels of shyness and loneliness are negatively associated with subjective well-being in Turkish university students. Also, loneliness partially mediated the relationship between shyness and subjective well-being. Moreover, bootstrapping procedure revealed that the indirect effect of shyness on subjective well-being through loneliness was significant. Discussion. The findings of the current study presents an empirical framework for the researchers by examining the mediator role of loneliness which is one of the most common human experiences in each period of life on the link between two significant variables. Theoretical and practical implications of the findings were discussed. Study limitations. Due to cross-sectional design the causal inferences cannot be drawn. The data were collected via self-reporting. The sample were university students, the results are not generalizable to other populations.

CS

Cíle. Subjektivní pohoda je jedním z nejvíce zkoumaných konstruktů v literatuře o duševní pohodě. Proto je důležité zdokumentovat a uplatňovat prediktory subjektivní pohody. Cílem této studie bylo zjistit, zda osamělost zprostředkovává vztahy mezi stydlivostí a subjektivní pohodou. Metoda. Výzkumu se zúčastnilo 279 (52 % žen a 48 % mužů) univerzitních studentů, kteří vyplnili Revidovanou škálu stydlivosti od Cheeka a Busse, Škálu osamělosti Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), Škálu spokojenosti se životem a Soupis pozitivních a negativních afektů. Analýza výsledků využila strukturální modelování a postupy bootstrappingu (převzorkování). Výsledky. Strukturální modelování ukázalo, že vysoké úrovně stydlivosti a osamělosti jsou u tureckých univerzitních studentů negativně asociovány se subjektivní pohodou. Osamělost také částečně zprostředkovávala vztah mezi stydlivostí a subjektivní pohodou. Postupy bootstrappingu (převzorkování) navíc ukázaly, že nepřímý vliv stydlivosti na subjektivní pohodu zprostředkovaný osamělostí byl významný. Diskuse. Zjištění této studie představují empirický rámec pro badatele tím, že ověřily zprostředkující roli osamělosti, která je jedním z nejběžnějších lidských prožitků v každé etapě života. Byly diskutovány teoretické i praktické důsledky těchto zjištění. Závěr. Výsledky studie ukázaly, že stydlivost a subjektivní pohoda byly částečně zprostředkovány osamělostí.

Keywords

EN

psychology; loneliness; positive psychology; shyness; subjective well-being; structural equation modeling

CS

psychologie; osamělost; pozitivní psychologie; stydlivost; subjektivní pohoda; strukturální modelování

Discipline

• PSYCHOLOGY: PSYCHOLOGY

• Publisher: Institute of Psychology, Czech Academy of Sciences
• Journal: Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
• Year: 2017
• Volume: 61
• Issue: 4
• Pages: 321-330
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Tekin, Emine Gocet

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic