Moskva viditelná i neviditelná  : Předvoj socialistického realismu v české architektuře

• Authors: Vendula Hnídková

Title variants

EN

Visible and Invisible Moscow : The Vanguard of Socialist Realism in Czech Architecture

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Socialistický realismus je jedním z mála stylů, který nevznikl spontánně v uměleckých kruzích, nýbrž byl vyvinut na přímou politickou objednávku. A právě z mocenských pozic byl také diktován tvůrčím jedincům, kteří v poválečném Československu museli věnovat mnoho úsilí na vynalezení jeho optimálních forem. Ovšem už ve třicátých letech se česká veřejnost seznamovala s tímto kulturním fenoménem prostřednictvím tisku, umělecké produkce a také osobních cest po Sovětském svazu. Specifickou formu pak představovaly zejména masové sjezdy profesních skupin, které se staly oblíbeným instrumentem k nastolení nového vizuálního kánonu. Také někteří z českých umělců se řadili mezi jejich hosty a o těchto událostech podali svá svědectví. Článek se proto zaměřuje zejména na problematiku v českém kontextu dosud neprobádanou, a to na I. všesvazový sjezd sovětských architektů, který se uskutečnil v červnu 1937 v Moskvě. V atmosféře probíhajících politických procesů byla zinscenována spektakulární podívaná, během níž měla být stvrzena metoda socialistického realismu jako závazný tvůrčí princip sovětských architektů. Průběh i výsledek sjezdu však zdaleka nebyl tak přesvědčivý, jednoznačný a nezpochybnitelný ve vztahu k socialistickému realismu, jak si organizátoři přáli. Svědectví o této pozoruhodné veřejné polemice lze vyčíst z archivních pramenů, denního tisku a odborných časopisů. Přitom obzvlášť cennou skupinu dobových dokumentů tvoří reportáže a vzpomínky zahraničních architektů, kteří byli do Moskvy na sjezd pozváni. Šlo o reprezentativní sestavu, v níž krom dalších figurovali Frank Lloyd Wright, Sven Markelius, Harald Hals, Francis Jourdain, Marcel Lods, André Lurçat, ale také Pavel Janák a Josef Gočár.

EN

Socialist Realism is one of the few art styles that did not spontaneously originate in artistic circles but developed rather as a direct political commission. Artists were dictated to from the echelons of power in post-war Czechoslovakia and had to make a great effort to discover the optimum forms of this art. The Czech public had, however, already been acquainted with this cultural phenomenon in the 1930s through the press, in art work, and on personal trips around the Soviet Union. Mass conventions became a specific and popular instrument for advancing the new visual canon. Some Czech artists were among the guests of such events and reported on them. This article focuses on a subject hitherto neglected in Czech research, namely, the First All-Union Congress of Soviet Architects, which was held in June 1937 in Moscow. Amidst the atmosphere of the ongoing political trials an extraordinary spectacle was staged that was intended to endorse the method of Socialist Realism as the obligatory creative principle among Soviet artists. The course and outcome of the congress, however, did not produce as convinced and unquestioning response to Socialist Realism as the organisers had wished. Reports and testimonies to this remarkable public debate can be read in primary sources and in the daily press and journals from that time. A particularly valuable group of contemporary documents are the reports and memoirs of the architects invited from abroad to take part in the congress in Moscow. They included such notable names as Frank Lloyd Wright, Sven Markelius, Harald Hals, Francis Jourdain, Marcel Lods, André Lurçat, Pavel Janák and Josef Gočár.

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2015
• Volume: LXIII
• Issue: 6
• Pages: 458-464
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Vendula Hnídková

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic