První československá pozemková reforma jako faktor zahraniční politiky : příspěvek k málo známému aspektu československo-rakouských vztahů v letech 1918-1938

• Authors: Václav Horčička , Jan Županič

Title variants

EN

The first Czechoslovak land reform as a foreign policy factor : A contribution to a less known aspect of Czechoslovak-Austrian relations between 1918 and 1938

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Autoři věnují analýze průběhu československé pozemkové reformy, která byla prováděna v meziválečném období, na statcích vlastněných občany Rakouské republiky. Studie, založená především na materiálech z českých a rakouských archivů, prokazuje, že reforma měla z více důvodů potenciál negativně ovlivnit československo-rakouské vzájemné vztahy. V prvé řadě Rakušané, zejména příslušníci aristokracie, v Československu vlastnili velký pozemkový majetek o celkovém rozsahu zhruba dvě stě tisíc hektarů, takže eventuální ztráty na něm nemohla rakouská vláda ignorovat. Majitelům hrozilo nejen podstatné zmenšení rozlohy velkostatků, ale i nezanedbatelná finanční újma. Státem vyplácená náhrada za vyvlastněnou půdu nedosahovala tržní ceny a současně byly na velkostatky uvaleny citelné majetkové dávky. Pokusy rakouských vlastníků přimět vládu ve Vídni k rozhodné obraně jejich zájmů však nakonec nebyly úspěšné. Problémy spojené s pozemkovou reformou totiž pro ni byly přes svou nespornou závažnost přece jen vedlejší záležitostí. V centru zájmu vlád ve Vídni i v Praze ležely především obrovské hospodářské, obchodní a finanční problémy Rakouska, které bylo odkázáno na pomoc vítězných mocností. Rakouská diplomacie se tak v zásadě vyhýbala střetu s Prahou kvůli pozemkové reformě a snažila se její průběh ovlivnit smírnými prostředky. Jak ale autoři doložili na konkrétních příkladech, vstřícné vystupování Vídně nepřineslo postiženým velkostatkářům hmatatelné výhody, když ve srovnání s pozemkovými vlastníky jiných států včetně Německa v meziválečném Československu získali za vyvlastněný majetek nižší finanční náhrady a daňové úlevy.

EN

The authors analyze the course of the Czechoslovak land reform carried out in the interwar period and affecting farmsteads owned by citizens of the Austrian Republic. Based mainly on documents from Czech and Austrian archives, the study proves that the land reform had, for many reasons, a potential to have an adverse impact on relations between Czechoslovakia and Austria. First and foremost, Austrians, in particular noble families, owned vast land holdings in Czechoslovakia, the total area of which was approximately 200,000 hectares, and the Austrian government was not in a position to ignore potential losses. The owners were facing a substantial reduction of their land holdings and hefty financial losses. The compensation which the Czechoslovak state paid for the expropriated land was below the market price and, at the same time, large farmsteads were suffering from high property duties. Attempts of the Austrian owners to force the government in Vienna to decisively defend their interests were ultimately unsuccessful. As a matter of fact, problems associated with the land reform, their unquestionable gravity notwithstanding, were of minor importance for it. The interest of the governments in Vienna and Prague was focusing mainly on huge economic, trade and financial problems of Austria which had to rely on the assistance of the victorious powers. The Austrian diplomacy was therefore evading any land reform-related conflict with Prague and was attempting to influence its course by peaceful means. However, the authors have presented concrete examples showing that the accommodating attitude of Vienna did not result in any tangible benefits for the landowners; compared to landowners in other countries, including Germany, they received less in financial compensations and tax reliefs in the interwar Czechoslovakia.

Keywords

CS

Československo; Rakousko; první republika; pozemková reforma; šlechta

EN

Czechoslovakia; Austria; First Czechoslovak Republic; land reform; nobility

Discipline

• HISTORY: HISTORY

• Publisher: Institute of Contemporary History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Soudobé dějiny (Contemporary History)
• Year: 2019
• Volume: 26
• Issue: 4
• Pages: 449-471
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Václav  Horčička

• Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic

author

Jan  Županič

• Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic