Goetheanum z chlebové střídy : Náhrobní stéla Emílie Hudečkové v Olomouci v kontextu antroposofické sepulkrání plastiky

• Authors: David Voda , Sabine Voda Eschgfäller

Title variants

EN

The Brad Goetheanum : The Sepulchral Stela of Emílie Hudečková in Olomouc in the Context of Anthroposophic Sepulchral Sculpture

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Text se na příkladu ojedinělé olomoucké náhrobní plastiky diletující sochařky a antroposofky Emílie Hudečkové (1890-1956) pokouší vymezit podoby a kritéria antroposofického, respektive tzv. goetheanského stylu, především jeho „okultní“ východiska. Goetheanský styl vznikl ve švýcarském Dornachu po roce 1913 pod vlivem švýcarsko-rakouského reformního architekta, umělce, pedagoga a zakladatele antroposofie Rudolfa Steinera (1861-1925), jehož umělecké dílo poutá v posledních letech obnovený uměleckohistorický zájem. Podrobnému rozboru je věnována tzv. praxe okultní komunikace s mrtvými a její vliv na architektonické linie, plochy a tvary. V tomto pojetí představovalo plasticko-architektonické dílo „silové-organické“ pole, jímž bylo možno pronikat do „duchovního“ světa a zpětně „mrtví“ do světa fyzického. Působení „duchovního světa“ formovalo - dle antroposofické teorie - též hlavní stylová kritéria goetheanského slohu: tzv. dvakrát zprohýbanou plochu (die doppelt gebogene Fläche) či charakteristické tympánovité „duchovní“ hlavové díly, typické pro antroposofické stavby, nábytek aj. Náhrobek Emílie Hudečkové, jehož model vznikl z chlebové střídy mezi lety 1949-1953, je konečně uveden do kontextu k budovám obou Goethean (první 1913-1920, shořelo 1922-1923; druhé 1925-1928), ale rovněž do dobového kontextu antroposofické sepulkrální plastiky a tvorby pomníků ve střední Evropě. Mezi podstatná díla tohoto stylu náleží náhrobek Ody Wallerové v Mnichově (spolupráce Rudolf Steiner, Cécile Peipersová, po roce 1913), patnáct metrů vysoký pomník padlým světové války Michael hilf! z mědi a betonu - špičkové dílo krystalinizujícího antroposofického stylu (Walther Kniebe, 1928-1932, zničeno 1940) či sepulkrální díla Felixe Kaysera z třicátých let 20. století a Güntera Olinga z let 1943-1945.

EN

This article seeks to describe the nature and principles of the anthroposophical or Goetheanum style, in particular its occultist foundations, using the example of a rare sepulchral sculpture in Olomouc by the dilettante sculptor and anthroposophist Emílie Hudečková (1890-1956). The Goetheanum style emerged after 1913 in the Swiss village of Dornach, fostered by the Swiss-Austrian reformist architect, artist, spiritual teacher, and founder of anthroposophy Rudolf Steiner (1861-1925), whose work has in recent years been attracting renewed interest from art historians. The author analyses the occult practice of communicating with the dead and how it influenced architectural lines, surfaces, and forms. Within this style, a work of architecture represented an organic force field that grants ingress into the spiritual world and allows the ‘dead’ to return to the physical world. The spiritual world, according to anthroposophical theory, also shaped the main stylistic criteria of the Goetheanum style: a doubly bent surface (die doppelt gebogene Fläche), or the characteristic tympanal, ‘spiritual’, cephalic parts typical of anthroposophical architecture, furniture, and so on. The author situates the tombstone of Emílie Hudečková, the model for which was made of bread between 1949 and 1953, in the context of the two Goetheanum buildings (the first from 1913-1920, which burnt down in 1922-1923; the second from 1925-1928), but also in the period context of anthroposophical sepulchral sculpture and commemorative art in central Europe. Important works in this style include the tombstone of Oda Waller in Munich (done in cooperation with Rudolf Steiner, Cécile Peipers, after 1913), Michael hilf!, a fifteen-metre-high monument to the fallen soldiers of the First World War made of copper and concrete - a prime example of the crystallisation of the anthroposophical style (Walther Kniebe, 1928-1932, destroyed in 1940), and the sepulchral sculpture of Felix Kayser from the 1930s and of Günter Oling from 1943-1945.

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2013
• Volume: LXI
• Issue: 6
• Pages: 572-584
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

David Voda

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic

author

Sabine Voda Eschgfäller

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic